7. listopadu 1602 [praes.]. — Opis souč. v arch. arcib. Pražsk. sub "Misceli. Fasc. V."

Osvícený kníže Zbyněk Berka z Dubé a z Lipého, z boží milosti arcibiskup Pražský, stolice svaté apoštolské legát, JMŘímského císaře rada a nejvyšší mistr křižovníkův s červenou hvězdou v Čechách, Moravě, Slezště a Polště, pohání Zdeslava Kaplíře z Sulevic a na Zelenících, aby položil ceduli řezanou pečetí upečetěnou, od téhož Zbyňka Berky z Dubé a z Lipého jemu ^deslavovi Kaplíři z Sulevic poslanou, z příčiny té: jakož jest se on Zdeslav Kaplíř ze Sulevic v létu tisícím pětistým devadesátým třetím někderého času na jaře sám o své újmě osobou svou v podací kostela jeho Zbyňka Berky ve vsi Jenišově Oujezdě ležící s jiným k témuž podacímu kostela příslušenstvím, se všemi klenoty kostelními a rouchem mešním vložil, a podle téhož v též podací kostela jeho Zbyňka Berky vložení kněží nepořádné již nejednou do téhož kostela jeho, nemajíc k tomu práva a spravedlnosti, v těch letech až do tohoto času uvedl, kteréžto podací kostela od starodávna náleželo k klášteru Oseckému a již jemu Zbyňkovi Berkovi, jakožto arcibiskupu Pražskému náleží oc, jeho Zdeslava Kaplíře z Sulevic vedle zřízení zemského touž cedulí řezanou ještě napomínajíce žádá, aby jemu Zbyňkovi Berkovi dotčeného podacího kostela jeho Zbyňka Berky v jmenované vsi Jenišově Oujezdě se vším k tomu příslušenstvím i se všemi klínoty, což k témuž podacímu kostela náleží a več jest se tak bezprávně a vejtržně uvázal, odstoupil etc. Kteréžto cedule řezané datum jest v středu po památce sv. Máří Magdaleně [24. Jul.] léta tisícího šestistého druhého.

Též aby položil smlouvu trhovou spečetěnou in originali, kteráž jest se stala léta Páně tisícího pětistého vosmdesátého čtvrtého v pondělí den památky proměnění pána Krista na hoře Tábor [6. Aug.] skrze Hynka Rausendorfa z Šprenberku a ca Hrobčicích a Hynka Kekuli z Stradonic na Kyšperce a Sobochlebích jakožto prostředky od stran dožádanými, a to mezi někdy Jiříkem Šenberkem z Šenberku a na Teplici prodávajícím z jedné, a týmž Zdeslavem Kaplířem z Sulevic a na Želenících kupujícím z strany druhé, tu kdež týž Jiřík Šenberk prodává jemu Zdeslavovi Kapliři z Sulevic lidi osedlé kmetcí ve vsi Emanech, což tu má a k panství Teplickému náleží, a též ve vsi Jenišovém Oujezdě lidi osedlé kmetcí, což tam měl a k panství Teplickému náleželo, s lidmi osedlými i neosedlými neb z těch gruntův zběhlými, s sirotky, s dědinami ornými i neornými, zahradami, vinicemi, lukami, ladami, pastvami, s břehy, potokem, vodotočinami, porostlinami, s platy stálými i běžnými, s robotami, poplatky, s podacím kostelním ve vsi Brůanech a s krčmou vejsadní a s mlejnem poplatním ve vsi Jenišovém Oujezdě, se všemi a všelijakými povinnostmi oc. za sumu tři tisíce kop gr. č. etc.

Též aby položil list pečetí upečetěný od zpočátku psaného Zbyňka Berky z Dube a z Lipého, z boží milosti arcibiskupa Pražského etc. jemu Zdeslavovi Kaplíři z Sulevic poslanej, kterýmžto listem jemu Zdeslavovi Kaplíři on Zbyněk Berka vedle práva a zřízení zemského věděti dává, že od listu toho, kterýž se v témž listu předepsaném zejména jmenuje, kteréhož datum jest v Praze v domě jeho arcibiskupském v pátek po památce sv. Marty hospodyně Páně [31. Aug.] léta etc. devadesátého vosmého k němu Zdeslavovi Kaplíři odeslaného s týmž datum v něm dostaveným i od jiných všech, ač jestliže by které od něho jemu té kolatury ve vsi Jenišově Oujezdě se dotejkající učiněny byly a od něho Zbyňka Berky k němu až do datum téhož listu jeho prošly, od těch upouštějíc a proti němu jich v ničemž užiti nežádajíc, kteréhožto listu upuštění datum jest v domě arcibiskupském v pondělí po památce sv. Prokopa [8. Jul.] léta tisícího šestistého druhého, tak jakž táž cedule řezaná, smlouva trhová a předepsaný list upuštění, jedna každá věc obzvláštně od počátku až do konce plněji svědčí, proti sobě ku při obeslané z vejtržnosti před pány JMti a vladyky do plného soudu zemského většího království Českého ke dni úternímu k svědomí.

Pokuty nepoložení té jedné každé věci pět tisíc kop. čes. Stání ke dvěma nedělům.

[In tergo:] Připiš půhonu pro položení. Podán ke dekám zemským ve čtvrtek na zejtří sv. Linharta 1602.