NA ŽUMBERCE, 16. ledna — Orig. v arch. místodrž. král. Česk. R. 109—1.

Nejjasnější etc. Jakož jest VCMt mně a druhému spolu panu tovaryši mému, panu Vilímovi Dobříkovskýmu z Malejova na Dobříkově a Vinařích, hejtmanům kraje Chrudimského, milostivě skrze psaní poručiti a při tom dva exempláře mandátův VCMti proti Pikartům a těm, kteříž se bratřími Boleslavskými jmenují, odeslati ráčila, abychom snesouce se společně o jistej den, tím neodkládajíce do města VCMti Chrudimě sjeli a, obešlíce před sebe na rathouz anebo v jiné příležité jisté místo ouřad konšelský i obec téhož města, jim takový mandát VCMti publikovati á zjevné přečísti a potom tu, kdež náleží, přibíti dali jménem VCMti přístně jim poručíc, aby se vedle "milostivéajisté v témž mandátu obsažené vůle VCMti tak a nejinač pod uvarováním hněvu a nemilosti VCMti poslušně a poddaně zachovali, a jak to od nás vyřízeno bude, nicméně i o tom, jestli by se kdo proti takovému přístnému a jistému nařízení VCMti v čem na odpor stavěl, aneb čeho toho proti týmž mandátům, jakž VCMti tak také tomu krále Vladislava slavné paměti dočinil, je v kterém artikuli nejméně přestoupil, zprávu dostatečnou neprodleně do kanceláře VCMti české učiniti nepomíjeli, jakž to obšírněji takové VCMti milostivé poručení vše v sobě šíře obsahuje a zavírá: vedle čehož jsem toho celého úmyslu byl beze všeho prodlévání takovou milostivou vůli VCMti poslušně a poddaně ihned, jakž mne takové VCMti milostivé poručení došlo, vykonati; ale za příčinou druhého spolu pana tovaryše mého pana Vilíma Dobříkovskýho z Malejova k tomu jsem přijíti nemohl, nebo jest v městech Pražských u paní manželky své v těžký nemoci od pána Boha navštívené několiko nedělí se pořád zdržoval a, přijedše domů na Dobříkov v svátky vánoční nyní pominulý, dal jest mně odpověď na psaní mé, že pan Jindřich bratr jeho přijedouce do Výšková k obdaňku jest se těžce roznemohl, pročež že chce hned do Výšková k němu jeti, tak aby jeho v té nemoci mohl navštíviti a opatřiti, mne za to přátelsky žádajíc, abych takovou vůli a milostivé poručení VCMti bez přítomnosti jeho vyřídil.

I uznávaje v tom příčinu jeho takovou slušnou býti, a aby se tím dýleji neprodlelo, nýbrž taková milostivá vůle a poručení VCMti průchod svůj a místo své jmíti mohla, tak sem poslušně a poddaně učinil, a dožádavši se k tomu urozeného pána pana Mikuláše Gotliba Licka z Rismburku a na Libánicích v pondělí před novým litem léta pominulého 1602 jsem s ním do města Chrudimě, majíce při sobě i jiné poctivé lidi, sjel, ouřad konšelský i všecku obec města Chrudimě před sebe obeslal, jim takové milostivé poručení a vůli VCMti, též i mandát obojí proti týmž Pikartům, kteříž se bratřími Boleslavskými jmenují, přečísti, vyhlásiti a v místo náležité na dvéře rathouzské v témž městě Chrudimi přibíti dal, i také jménem VCMti přístné poručil, aby se tak a nejinak vedle takového VCMti milostivého poručení a mandátu jak VCMti tak vedle krále Vladislava svaté a slavné paměti chovali. Jakž sou to pak poslušně a poddaně přeslyšeli, přijali a, že se tak poslušně a poddaně chovati, jakž též milostivé poručení VCMti a mandátové v sobě obsahují a zavírají, chtějí, oznámiti dali. Datum na Žumberce, ve čtvrtek po ochtábu sv. Tří králův léta 1603.

VCMti věrný poddaný Václav starší Záruba z Hustiřan na Žumberce,

hejtman kraje Chrudimského.