V BŘÍSTVÍ, 2. září 1603. — Orig. v arch. arcib. Pražsk. Lib. I. Proventuum parochialium ab anno 1600—1616 pag. 8.

2. Sept. 1603. V Bříství. Farářem jest tu kněz Tomáš Cornix z Kufborka, dioecesis Vratislaviensis. Dispensaci od nunciusa, když bral ordines, dostal sub malá spina; v létě 25. bral ordines. Zachovací listy má. Formátu nemá. Kommendacl měl od JMkn., když se na faru dostal. Breviář pražský má. Katechismům concilii Tridentini, agendu má. Tonsuram nenosí. Breviarium říká, když má celebrovati. Slouží v neděli, též když festa sou, vší dni [sic] nikda. Jedno přisluhování má v Semicích, druhé v Velemce a třetí [v] Vikani filiální v přestoupení. Kaplanů žádných se tu nechová. Officium defunctorum o suchých dnech říkává a sloužívá zádušní mši. Žádného nešporu nezpívá, však na veliký festa toliko ten den se kantileny zpívají. Od postu se nezpovídal. Učí articulos religionis. Na veselí, ačkoli zván bývá, však nejde. Tancův žádných nečiní.

Čeládku má Evu; sloužila před lety za chůvu v Praze. Prázen jest obcování s ní. Měl předešle ňákou Kateřinu, kterou mu uloudil kněz Jonáš; má s ní syna, který při něm knězi Tomášovi zůstává; však s již s dotčenou Kateřinou oddáván nebyl; této pak nynější Evě jest se zakázal a zavázal do smrti jí neopustiti. Služby jí dáti má do roka 10 kop m. Klekáni ráno, u večer zvoniti dá. Vody o Třech králích, o Hromnicích světí, popel v postě. Palmarum palmy i jiné ceremonie všecky, jakž náleží, vykonává, procesí o křížové dni, Corporis Christi cum venerabili sacramento chodí, slouží z misálu pražského, epištolu a evanjelium česky zpívá, ad elevationem zvoní, elevaci vykonává podle řádu církve. Materiam efformam venerabilis sacramenti oznámil. Při jiných svátostech nedostatečně odpovídal.

Žádného neznámého kněze k službám božím nepřipouští, lid napomíná k zachování zpovědi z nařízení církve. Na kázaní svátky, vigilie a posty oznamuje lidu. Otče náš, Zdráva Maria a Věřím v boha říká hlasitě a lid po něm. Peníze kostelní mezi sebou rozpůjčené mají, a pan hejtman obzvláštně 2 1/2 sta za sebou zádušních peněz od některého léta že má. Ode křtu mu dávají 2 česká groše neb slepici a český groš, od pochovávání, jak kdo možný, 2 groše český i jeden český, ale víc ne. K nemocným, kteří toho žádostiví sou, podle obyčeje chodí. Lid že napomíná netoliko v roce jednou, aby ad confessionem, ale i v jiné svátky. V apoštolský, panny Marie i jiné svátky od církvi nařízené lidé na roboty jeti musejí.

Pro mrtvé, jakž způsob ukazuje, chodí. Neznámým a cizím lidem, když se přitrefí, však majíc listy věřící, svátost velebnou přisluhuje. Při článcích víry křesťanské a jiném učení prostředně o tom odpovídal, připovídaje pilněji se vyučovati. Actum anno et die ut supra.