NA HORÁCH KUTNÝCH, 22. února 1604 - Orig. v arch. města Kutné Hory. Sněm r. 1604.

Službu etc. Jaký artikul z strany měst horních v replice JMCské na první snesení stavův položen jest, z odeslaného jeho vejpisu jsme vyrozuměli, a odkud k tomu příčina dána, to také snadně jest k vyrozumění. Však jiné naděje nejsme, než že JMt nejvyšší pan mincmejstr království Českého jsouc dobře povědom, jací naši ustaviční nákladové na hory jsou, a jinak hory že nemohou zdržovány býti než ustavičným pavováním a jich gveldykováním, pročež kdyby na nás horníky jaké jiné břemeno z strany berní a sbírek jakých uloženo bylo, obému že bychom dosti činiti nemohli, ale jedno upustiti musili, a spíše by k tomu přišlo, že by někteří od nákladův horních upustili, a tak hory by tudy nejspíše k sníženi a strach i ku pádu přivedeny byly, v tom jakž při JMCské tak i při JMtech paních radách JMti laskavým patronem a promotorem hor a nás horníkův neb kverkův, jako i prve v proposicích sněmovních z strany vyzdvižení hor býti ráčil. Pročež, poněvadž tak JMCská hor se ujímati ráčí, jest ta naděje, že ještě skrze milostivou ochranu pána Boha našeho a potom vrchnosti naší při předešlých zpuosobích a pavování hor zůstávati budeme.

Protož vidí se nám, že na tom něco záležeti bude, abyste ad partem s některými pány a přátely našimi promlouvali a jim, jak naše ustavičné a těžké břemeno v sbírání a placení cupusůr a sbírek každotýhodně jest a toho že nic nikda, bud že jiní jaké sbírky platí neb neplatí, prázdni nejsme, předkládali a jim to ukazovali, jaká suma cupusüv každý tejden, to jest toho nákladu, který potom, co se za stříbra stržívá, se schází, že do roku do několika tisíc vynese; co pak doly a štoly obecní jakého nákladu také ustavičného potřebují, tím pak jak platně a užitečně se JMCské i vší zemi slouží, že každotýhodně nová mince se bije a mincuje k znamenité pochvale tohoto království, protož ty i jiná commoda, kterýchž také obšírně v té odpovědi JMCské na komoru podané, kteréž jsme vám také připiš odeslali, připomenuto jest, budete moci, kdež byste tak potřebu toho znali, přednášeti a to naše těžké a hrozné břemeno cupusův a nákladův na hory stěžovati. Ač jsme sobe také to ku paměti přivedli, kterak léta 1597 také o vyzdvižení hor dostatečně od JMCské jednáno bylo, a v proposicích sněmovních artikul široce předložen, a když stavové vždy horní města také do těch sbírek vtáhnouti chtěli, tu JMCská ráčil po dvakráte z strany měst horních replikovati, aby v tom ušetřeny byly, což některým dosti divné a nové se zdálo, že JMCská tak se nás ujímati a z strany měst horních i podruhé replikovati ráčí. A to šlo skrze fedrunk dobré paměti pána pana Joachyma z Kolovrat, toho času pana presidenta komory české. Pročež všickni nám dobře troufali, však předce k tomu přišlo, že s námi a jinými horními městy o ty sbírky jednáno býti mělo, a tomu se ta barva dávala, že toho musilo pro jiné doloženo býti. Protož obáváme se, aby i nyní na to nepřišlo, čehož však Buoh uchovej.

Chtěloli by co toho býti, budete moci u pána i na komoře, pokudž zapotřebné, s radon JMti pána se ohlašovati a ty vejš připomenutá gravamina a jiné těžkosti naše horní, pro kteréž jsme vždycky ve všech sbírkách, berních a daních ušetřováni bývali a posavad slušně býti jmáme, předkládati, můžte i sněm léta 1595 připomenouti o Hoře Kutně a jiných městech horních, a ten íartikul v témž sněme se srovnává s starými léta 1537 a jiných, však to vše rozšafně a mírně: a pokudž by JMt pán k tomu raditi ráčil etc....

Co se tkne žádosti pana hospodáře, při jiné příležitosti, čeho žádá, mu odesláno bude. tposel tento včera teprva v soumrak psaní nám dodal, a to dnes po ranném kázání nám v domě JMCské pana rychtáře přečteno a hned odpověď psána a posel zase po 18 hodině vypraven, a jemu [od chůze doplaceno a 9 gr. 4 d. dodáno jest. S tím etc. Dán na Horách Kutnách, v neděli den památný Stolováni sv. Petra léta 1604. Šepmistři a rada na Horách Kutnách.