445. Usnesení sněmu obecního, jenž zahájen byl dne 11. února 1. 1604 a zavřen 24. února t. r. na hradě Pražském.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 11.—24. února 1604. — Zápis v kvaternu "Zelený sněmův od 1603 do 10" cla. 3. fol. A 38—C7 v arch. zemsk. král. Česk.

artikulové na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Školastice [11. února] a zavřín Ěéhož léta v outerý po památce Stolování sv. Petra [24. února], při přítomnosti lejjasnějšího knížete a pána pana Rudolfa II. Římského císaře, Uherského a če-rkého oc krále oc ode všech tři stavův království českého svoleni a zavříni jsou.

jméno svaté, velebné a nerozdílné Trojice Božské, Otce, Syna i Ducha svatého, všejednoho všemohoucího pána Boha na věky požehnaného amen.

Jakož jest JMt Římský císař, Uherský, český etc. král etc pán náš nejmilostivější sněm obecní hrad Pražský všem třem stavům království českého, věrným poddaným JMti, rozepsati a předkem stavům milostivě v známost uvésti ráčil, kterak by JMt stavův jakožto těch, kteří s poddanými ai v nemalých nedostatcích za příčinou již minulých neúrodných let a tak dlouho trvajících daní aveni jsou, rozepsáním téhož sněmu a vyhledáváním dalších pomocí, které jsou posavad z upřímné i poddané lásky pro obhájení víry svaté křesťanské, vymožení mnohých ssoužených Ol toho úhlavního Itele Turka, bídu, nouzi a všelijaké ukrutenství trpících křesťanův dle nejvyšší možnosti k obštnímu zalíbení JMCské a k dobrému vzdělajícímu jiným potentátůra příkladu skutečně činili a po B. čas neustále prokazovali, milostivě ušetřiti a ušanovati chtíti ráčil, však že mimo všecku naději ísnažné k tomu JMti přičinění to vinšované tak dobře od JMCské jako od kterého z poslušných lvův příměří a pokoj, o který JMCská skrze vzáctné k tomu zřízené osoby s vyslanými tureckými lně jednati jest dáti ráčil, posavad pro obmyslné téhož nepřítele schytralosti a nerovné, nepříjemné nesnesitedlné od něho podávané conditi, a že jest v tom čase i smrt sultana Tureckého v to vkročiti, skoncován, zavřín a k prospěšnému, bezpečnému na místo postavení přiveden není: ráčí JMt i z donucený potřeby již tak dávno trvající otevřenou válku ještě dále vésti, a tak také týchž jeich pomocí od stavův věrných poddaných svých za vejš dotčenými příčinami, jakž dále JMti milostivé [ložení sněmovní v obšírných slovích, s hojnými a dostatečnými důvody, jaká toho veliká a nevy- dlná potřeba nastává, to vše v sobě obsahuje a zavírá, milostivě vyhledávati ráčí [sic].

Zvláště pak že v tale velikém všemu křesťanstvu již již nastávajícím nebezpečenství jak opatrnosti a zřetedlnějšího na všecky strany prohlédnuti, tak ještě dostatečnějšího nad předešlá léta všech ostarání a zhotovení znamenitá potřeba ukazuje, protož uznávajíc stavové věc předně nejpodstatnejší a nejpotřebnější býti, aby ku pánu Bohu svému s skroušeným srdcem se obrátili, za milost, Ichův odpuštění a ukrocení hněvu božího, též za pomoc a ochranu, jsouce v jednostejné lásce a upřímnosti sjednoceni, Jeho Božské Mti prosili a.při tom, neohlédajíce se na veliké a téměř nesnesitedlné své a poddaných jejich dlouho trvající obtížnosti, předně k milostivému JMCské zaliheni potom i ku příkladu, aby jiná království a země JMti, ano [Místo slova "ano" zápis deskový má slovo "aj".] i stavové svaté říše v této tak veliké a znamenité potřebě pomoc dostatečnou učinili, tak aby týž ukrutný a krve křesťanské žíznivý nepřítel od hranic křesťanských daleko zapuzen a stálý i bezpečný pokoj způsoben býti mohl, pročež jsou se stavové o nížepsanou pomoc na tento rok ještě mezi sebou snesli a namluvili.

Sbírka na lid válečný.

Předně na panstvích JMCské hejtmane, purkrabové, stav panský, rytířský, města, kolegiáti, též všickni lidé duchovrí, aby každý, kdožkoli jaké lidi poddané mají, z každého gruntu aneb z každého člověka poddaného osedlého (nepotahujíce téhož člověka v to, než sám každý z měšce vlastního i ještě za tento rok po sedmdesáti gr míš. na dva terminy rozdílné, totiž v pondělí po pomátce sv. Trojice nejprv příští třidceti pět gr. míš. a na sv. Havla též nejprv příštího druhých třidceti pět gr. míš. aby skládali.

Pražané pak a jiná města JMCské a JíMti císařové jakožto králové české, kteříž třetího stavu užívají, místo té sbírky, kterouž sou stavové vyšší po sedmdesáti gr. mlš. z poddaných svých mezi sebou svolili, k takové obeení potřebě též za tento rok na hotové sumě čtyřidceti tři tisíce sedm set padesáte kop míš. na dva terminy, totiž jednu polovici v pondělí po památce sv. Trojice nejprv příští a na sv. [ Havla][ Slovo "Havla" v zápisu deskovém schází. 1 ] též nejprv příštího druhou polovici aby dali.

Sbírka z poddaných.

A dále k milostivé JMCské žádosti na tom sou se s JMCskou všickni tři stavové snesli a toto nařízení učinili, aby z panství JMCské lidé poddaní, též pánův, rytířstva, měst, osob městských i duchovních i všech jiných lidí, každý poddaný osedlý, a kdyby z gruntů zběhlí byli, každá vrchnost z téhož gruntutouž sbírku týmž způsobem dávati má za tento rok po jedné kopě dvanácti gr. inlš. rozdílně na tři terminy, totiž první termin při svatém Vavřinci, druhý při svatém Vácslavě a třetí při vánocích, vždy každého terminu až do vyjití toho roku po dvacíti čtyřech gr. míš. aby dávali.

Z takové pak sbírky jakž poddaní k úřadu nejvyššího purkrabství Pražského, tak k purkrabství Karlštejnskýmu náležející, ani žádní manové v této tak veliké obecní nás všech potřebě, by pak i z gruntův lidé zběhlí byli, vynímati se nemají. K čemuž týmž lidem poddaným podruhové jich podle náležitého uznání i také čeládka přístavní mužského pohlaví z každé kopy, jakž by zjednána byla, dva gr. míš. ku pomoci té sbírky hospodářům svým odvozovati mají.

[Farářové pak i všickni lidé duchovní a kteříž jaké důchody k farám mají, by pak i farářů tu nebylo, tedy z far kolátor po třech kop. mfš. též na tři terminy napředpsané vždy třetí díl té sbírky při jednom každém terminu až do vyjití tohoto roku dáti a odvozovati mají.][Odstavec "Farářové — mají" v zápisu deskovém chybí.]

Též také jeden každý z obyvatelův tohoto království, který toliko dvůr poplužní bez lidí poddaných osedlých má a jiných pomocí neskládá, ten každý aby z toho dvoru, tolikéž i svobodníci, dědiníci, nápravnici, svobodní rychtářové a dvořáci každý po šesti kopách míš., k tomu také každý ovčák mistr po jedné kopě, a pacholek po půl kopě míš. rozdílně v táž místa předepsaná dávati a časně vedle listův přiznavacích tento rok aby odvozovati povinni byli.

Pražané pak i jiná města JMCské i JíMCové jakožto králové České všickni, kteříž třetího stavu užívají, aby vždycky každý osedlý z domu svého, by pak pustý byl, tedy osoby úřadní toho města po čtyřidcíti osmi gr. míš. na tři terminy svrchupsané, tak aby na každého po dvou kopách dvadcíti čtyřech gr. míš. z jednoho každého domu dáti přišlo, dávati a odvozovati mají.

Však poněvadž se zpráva dává, že by domové jakž v městech Pražských tak i v jiných městech nepilně sčítáni býti měli, protož aby rychtářové JMCské přijmouce k sobě dvě osoby přísežné v jednom každém městě, a kdež rychtáře JMCské není, tehdy primas a jedna osoba úřadní vedle povinnosti své se vší bedlivostí všecky domy, z nichž by se táž sbírka dáti měla, sečtli, tak aby při též sbírce náležitá rovnost ode všech zachována býti mohla. K čemuž také JMCská osobu neb dvě, které se JMti líbiti budou, naříditi moci ráčí. Nicméně domové náležití k nejvyššímu převorství království Českého, panně abatyši kláštera sv. Jiří, též kláštera sv. Anežky a sv. Tomáše i všech lidí duchovních při městech Pražských a jiných městech bydlících od vrchností jich, i kteříž jsou v nově vystaveni, se vši pilností tak vyhledáni a sečteni býti mají, by i pustí byli, tedy vrchnosti jich aby všickni z týchž domův tu svolenou sbírku dávali a vyplňovali. Kterážto sbírka aby se ihned nazejtří sv. Vavřince za ten první termin z měst Pražských nejvyšším berníkům, a v jednom každém městě berníkům krajským, tak jakž vejš dotčeno, odvozovati začala, druhý pak termin nazejtří sv. Vácslava a třetí termin v pondělí po Vánocích beze všech odtahav pod nižepsanými pokutami aby se zouplna skládala a berníkům krajským nížepsaným s listy přiznavacími, tak jakž jich forma při zavírce tohoto sněmu ukazuje, na každý termin svrchu psaný časně odvozovala.

Z takové pak sbírky jak písaři, kteří by na hradě Pražském aneb kdežkoli v jakýchkoli povinnostech buďto JMCské aneb zemských byli a byt svůj v městech měli a živností městských požívali, též také i handléři, cizozemci a ležáci nijakž se vytahovati nemají a moci nebudou.

Sbírka z rozličných věcí.

Předkem aby z jednoho každého dčberu neb kopy štik a kaprův, co se toho koliv prodá, jeden každý z obyvatelův tohoto království po pěti gr. česk. dali; itern z každého vědra vína, kteréž se koli a odkudkoli vyšenkuje, aby šest gr. česk. dáno bylo. A aby mohlo to dostatečněji vyhledáno býti. kudy by z těch a takových vín sbírka žádným způsobem nebyla zadržována, zvláště pak že mnozí pod způsobem k svému vlastnímu trunku dadouce sem vína do měst Pražských přivézti je potom jiným k vyšenkování prodávají: a protož jsou se s JMCskou všickni tři stavové snesli, aby každý, kdo by taková vína šeňkoval, z nich takovou sbírku svolenou zouplna dal pod propadením takových vín, načež perkmistr hor viničných podle instrukcí svý bedlivý pozor míti má. Item z každé láky sladkého pití po jedné kopě gr. česk., a kdež by se táž sladká pití z velikých nádob šeňkovala, aby se vždycky čtyřidceti pinet za jednu láku počítalo; item z dobytkův, kteříž se koli na prodaj bijí, aby jeden každý povinnen dáti byl: z vola uherského třidceti gr. česk., z krmného domácího třidceti gr. česk., z polského dvadceti čtyry gr. česk., z domácího českého dvadceti gr. česk., z krávy a jalovice osm gr. česk., z telete každého čtyry gr. česk., z vepře krmného šest gr. česk., z skopce, berana a kozla po dvou gr. česk., z ovce a jehněte po dvou gr. česk., z pinty páleného vína, kdož je koliv na prodaj páliti dá, aby každý dáti povinen byl po dvou gr. česk.

Židé pak, kteříž zde v městech Pražských i jinde kdežkoli v tomto království jsou, aby každý, který dvadcíti let a vejše stáří jest, po dvou dukátích z hlavy, a kteří pod dvadcíti let a níže do desíti let mužského pohlaví stáří sou, po jednom dukátu dáti povinen byl.

Sbírka z mlejnů.

Nicméně ze všech mlejnův na panstvích JMCské, též na gruntech panských, rytířských, městských, duchovních, špitálských a jiných všech a všelijakých, na číchž by koliv gruntech byly. buďto náchlebních, poplatních, nájemních, z každého kola moučného nebo sladového, žádného v tom nevyminujíce, po třidciti gr. česk. na dva terminy, první na sv. Vavřince patnáct gr. česk. a druhých patnáct gr. česk. na sv. Vácslava, takovou sbírku z měst Pražských nejvyšším berníkům a odjinud berníkům krajským za tento rok dávati a odvozovati mají.

Sbírka z vlny.

Item z každého kamene vlny, kdož by ji koliv prodal, po čtyřech dávati a berníkům krajským s listy přiznavacími odvozovati mají.

Jakým řádem táž sbírka vycházeti má.

Táž pak sbírka vejš dotčená z ryb, poněvadž se na větším díle dvou stavuov vyšších dotejče, má od jednoho každého z obyvateluov tohoto království s listem přiznavacím na první termin při sv. Havle nejprve příštím, druhý při sv. Jiří léta tisícího šestistého pátého berníkům krajským odsílána býti, a jeden každý má se v tom beze všeho fortele věrně a spravedlivě chovati.

Při jiné pak sbírce z mas, vína, sladkého pití a páleného, má tento řád zachován býti: předkem JMCská v městech JMti též i JíMCové jakožto králové české [skrze] podkomoří a na panstvích JMCské skrze hejtmany, v městech pak a v městečkách i ve všech, též i v rychtách svobodných neb statcích dědiníkuov, kdež by řezníci krámy své měli a víno se šeňkovalo aneb pálené se pálilo, pánuom a rytířstvu, též osobám duchovním náležitých jedna každá vrchnost má dvě hodné osoby naříditi a obzvláštní přísahu jim vydati, aby se předkem každý pondělí cechmistrův i starších přísežných řezníkův i jiných lidí na to, co jest jminulého téhodne od kohokoli dobytka k prodaji zbito, dostatečně a bedlivě vyptali a vedle toho vyptání a bedlivého vyhledání tu sbírku svrchudotčenou aby vybírali a, co se toho sejde v městech a městečkách královských a králové JíMti, purgmistruom a konšeluom, jinde pak vrchnosti své aby poznamenané dali. Kterážto sbírka potom při každém dolepsaném terminu od pánuov a rytířstva i duchovních, též i od purkmistra [a rad] [Slova "a rad" v deskovém zápisu scházejí.] z měst i s tím poznamenáním, co toho který tejden vybráno bylo, berníkuom nejvyšším na hrad Pražský časně posílána býti má.

Z strany pak vína šeňkování a páleného pálení také na to ty osoby obzvláštní pozor míti mají a bez vědomí jich žádný hospodář ani šenkýř nemá vína k šeňku načiti, než jim to oznámiti a hned, jakž víno načne, z každého vědra těch šest grošův českých dáti.

Kteří pak pálené způsobem výšpsaným dají páliti, ti také každého téhodne těm osobám nařízeným, co ho kdo páliti dal a prodal, mají oznámiti. Načež se také i oni sami mají bedlivě ptáti a ihned od každého tu sbírku vybírati a při tom se tak, jakž o masu dotčeno, zachovati.

Židé pak v městech Pražských i v jiných městech, kdež se koli v tomto království Českém zdržují, mají starším svým jeden každý touž sbírku vejšpsanou na dva terminy nížepsané časně od sebe odvozovati. A židé starší mají toho, aby se při tom žádného fortele nedalo, pilni býti a takovou sbírku časně a bedlivě vyupomínati a žádnému nepřehlídati, ani aby kdo měl tehdáž, když se sbírka dávati má, někam pryč jeti, toho nemají (leč by prve sbírku dal) dopouštěti. À jestliže by co ne-dbanlivostí jejich a ňákejm fortelem sešlo, aneb že by ta sbírka časně a zouplna odvedena nebyla, o to se má k starším židům hleděti. Kdež pak tiž židé na gruntech panských a rytířských sou, tu se každá vrchnost při tom tak, jakž svrchu psáno stojí, má chovati a tu sbírku od židů vyberouc berníkům krajským odsílati.

A ty všecky sbírky z věci nahořepsaných mají se ode dne sv. Jiří nejprve příštího začiti skládati, a z měst Pražských i z židův Pražských nejvyšším berníkům a odjinud berníkům krajským, jeden termin při sv. Havle nejprve příštím a druhý při sv. Jiří léta 1605, za tento rok zouplna odvozovati pod pokutami nížepsanými.

Sbírka z kominuov.

Předně a nejprve ze všech zámkuov, hraduov i tvrzí, sídel, klášteruov a obydlí JMCský, též panských, rytířských, nicméně i z domuov a dvoruov, na kterýchž by lidé stavu panského, rytířského i městského, i lidé duchovní i manové, dědiníci a svobodní rychtářové svá obydlí měli, též ze všech hrazených měst a předměstí JMCské a JíMCové jakožto králové České, panských a rytířských z každého komínu, by pak dva aneb tři spolu byly, anobrž kolikkoliv ohňův pod ním se topí, každý oheň za komín [V zápisu deskovém čte se: "každý komín za oheň".] počítajíc, když by toliko týž komín nad střechu vycházel, po dvadcíti gr. míš. tohoto roku rozdílně na dva terminy, totiž deset gr. míš. první pondělí po sv. Trojici a druhý termin na sv. Havla též deset gr. míš. týmž berníkuom krajským s listy přiznavacími, jakž formy jich ukazují, aby odvozovali. Však při tom kdož by tak z stavu třetího městského jaké pokojníky, nájemníky aneb podruhy měli, ti jim v slušnosti a mírnosti pomoc na tu sbírku z kominuov činiti a dávati mají, tak aby zouplna a docela ze všech komínův táž sbírka vycházela.

Jakým řádem v městech táž sbírka vybírati se má.

Taková pak sbírka z kominuov ode všech, jakž se svrchu píše, spravedlivě má vybírána a skládána býti. Kterouž v městech Pražských desátníci s hejtmany čtvrtními v jednom každém městě Pražském, též i na Vyšehradě, Hradčanech i při všech jiných právích, též i z domuov panských, rytířských i duchovních, spravedlivě vyhledati, vybírati a purkmistru a konšeluom v jednom každém městě odvozovati mají; a purkmistři a konšelé v jednom každém z měst Pražských přijmouce k sobě túž sbírku od dotčených desátníků a jiných, kdož ji vybírati budou, s jistým poznamenáním, co se jí z kderého domu sešlo, na dva terminy výšpsané, ničehéhož za sebou nezanechávajíce a s přijetím toho k jich víře a duši, že jsou se v tom spravedlivě zachovali, těm osobám k přijímání všech sbírek nařízeným ji odvozovati mají. Našlo-li by se pak na koho, že jest se při skládání aneb vybírání té sbírky z komínů nespravedlivě zachoval, ten každý aby touž sbírku čtvernásob dáti byl povinen a k tornii ztrestán byl. V jiných pak městech také tím vším způsobem aby táž sbírka z kominuov od purkmistruov a konšeluov jednoho každého města spravedlivě byla vybírána a berníkuom krajským s listy přiznavacími pod pokutou výšpsanou odsílána.

Sbírka z dobytkuov a jiných věcí, kteréž se přes pomezi z tohoto království ženou a vezou.

Totižto z vola uherského třidceti gr. čes., z vola polského čtyrmezcítma gr. čes., z vola českého dvatceti gr. čes., z vepřů a sviní hladovitých po šesti gr. čes., z skopce, ovce, berana, kozla, kozy po dvou gr. čes., z koní a klisen, kdož by je z tohoto království přes pomezí vedl, puoi druhé kopy gr. čes., z centnéře peří, co se toho přes pomezí z tohoto království veze, po dvou kopách gr. čes.

Nad kterýmižto sbírkami JMCská ráčí sobě moci osoby jisté voliti, kteříž by podle jim vyměřeného řádu z nadepsaných věcí takovou sbírku na pomezích tohoto království vybírali. Kterážto sbírka také nejinam nežli na tento lid válečný od stavuov tak svolená obrácena a nejvyšším berníkuom zemským odvozována býti má. Z kderýchžto sbírek jak cizozemci tak ani žádný jiný, by se pak i jaké privilegia neb smlouvy míti pokládali, z toho vynímáni býti nemají. Takové pak sbírky z nahořepsaných všech těch věcí na dva terminy od týchž osob od JMCské k tomu nařízených, počnouc od zavření sněmu tohoto první termin na sv. Havla nejprv příštího a druhý termin na sv. Jiří léta tisícího šestistého pátého, nejvyšším berníkům na hrad Pražský s listy přiznavacími skládány a odvozovány býti mají.

Židé pak všickni, kteříž bud v městech Pražských aneb v jiných městech v tomto království Českém se zdržují, mimo sbírky vejšpsané z jednoho každého domu, [kteréhož v držení jsou,] [Věta "kteréhož v držení jsou" v desk. zápisu schází.] Slovo "prstenův" t zápisu deskovém chybí.] toho roku po dvou kopách gr. čes., totiž každého terminu, když se sbírka z domů městských dává, po čtyřidcíti gr. čes. aby dávali a starším svým odvozovali a vyplňovali. A oni starší židé takovou sbírku časně vybírati a nejvyšším bernlkůni pod skutečným trestáním odvozovati mají.

K sčítání pak takových domuov židovských zde v městech Pražských JMCské rychtář v Starém městě Pražském, příjma k sobě dvě osoby radní, a v jiných městech, kdež židé jsou, primas jednoho každého města se nařizuje, tak aby je s pilností sečta takových domů sečtení osobám těm, kterýmž by se taková sbírka odvozovala, odvedli.

Kdež pak tíž židé na gruntech panskejch a rytířskejch jsou, tu se každá vrchnost při tom tak, jakž svrchu psáno stojí, zachovati a, vyberouc touž sbírku od židů, ji berníkuom krajským odvésti má.

Sbírka z zlata a všelijakých nižepsaných věcí.

Nicméně co se sbírky z zlatohlavuov, stříbrohlavuov, z zlata nebo stříbra taženého neb uncového, tkanic zlatých neb stříbrných, též holspantuov, zápon, armpantuov, [prstenův,] [slovo "prstenuv" v zapisu deskovem chybi] šteftuov, růží, medají a knoflíkuov zlatých i jiných všech s drahým kamením a perlami řetězuov a klenotuov a zvláště těch neužitečných šmelcuo, i také z rozličných sklenic a nádob jaspisových, křišťálových a jiných k tomu podobných z drahého kamení, též soboluov a rysuov, co se toho koliv prodává, bud od křesťanuov nebo židuov, dotyce, stavové takovou sbírku JMCské za tento rok v moc dávají, tak aby JMCská jak na dvorské tak i na domácí kupce jisté a slušné vyměření a sbírky podle milostivé vuole a libosti JMCské uložiti moci ráčil. Kterážto sbírka aby i k těmto svoleným pomočeni a sbírkám skládána a nejvyšším berníkům zemským odvozována byla.

A stavové království tohoto Českého z těch ze všech svolených pomocí k potřebám jich zemským pět tisíc kop gr. čes., tak aby je od nejvyšších berníkuov zemských vyzdvihnouti mohli, sobě tímto sněmem vymiňují.

O dání moci nejvyšším ouřednikuom a soudcům zemským k nařízení řádu z strany sbírek.

A poněvadž stavové obzvláštní potřebu toho býti poznávají, aby tyto všecky svolené pomoci a sbírky dobrým řádem vybíraný býti mohly, dávají JMCské, nejvyšším ouřednikuom a soudcům zemským tímto sněmem tu moc, když by koliv co toho z strany vybírání těch sbírek na soud zemský vzneseno bylo a v čem by jaké nápravy potřebovalo, též kdyby jaká proměna s kterými berníky buřt nejvyššími též i krajskými se stala, aby, pokudž by toho jakou potřebu uznali, v lepší řád uvésti mohli. A to nařízení jich tak stálé a pevné býti má, jako by to tímto sněmem nařízeno a sneseno bylo.

Svolené pomoci aby časně bez vejražek vycházely.

A poněvadž pak nás všech nevyhnutedlná potřeba jest, aby takové tímto sněmem svolené pomoci zouplna vycházely, na tom sou se všickni tři stavové jednomyslně snesli, jestliže by se komu z stavuo panského, rytířského a městského (čehož Pane Bože rač uchovati) nějaká škoda na čemž koliv z dopuštění božího stala, aby sobě toho ničehéhož žádný proti skládání svrchupsaných všech sbírek ku pomoci nebral, než na terminy předpsané zouplna, co na koho spravedlivě přijde, skládati a odvozovati povinen byl. Nežli co se toliko samých chudých robotných poddaných lidí osedlých dotyce, těm jestliže by se od ohně toliko (čehož pane Bože ostřez) škoda jaká stala, ti lidé berní obojích, totiž domovní i jiných tímto sněmem svolených sbírek dávati povinni nebudou; však kterým by lidem poddaným táž škoda se stala, vrchnost jedna každá má se dvou nebo tří souseduov svých [stavu] panského neb rytířského dobře zachovalých dožádati, aby takovou škodu, jak a na čem se stala, spatřili, a ty osoby pod pečetmi svými berníkuom krajským v známost uvésti mají; však každý při odvozování týchž škod hleď se spravedlivě způsobem svrchupsaným zachovati. Ta pak vrchnost týž list s přiznavacími listy podle berní a sbírek svých berníkům krajským odsílati má, tak aby ti berníci věděli se čím spraviti a jak mnoho komu na berni a sbírkách vyraziti.

A že při odvozování takových sbírek na určité časy od mnohých z stavuov veliká nedbánlivost se nacházela a nachází, tak že na pokuty předešlými sněmy vyměřené nic nedbajíce svolených pomocí neodvozovali, a nyní, poněvadž nebezpečenství před rukama jest, což nejdříveji může býti, tato svolena pomoc aby složena byla, veliká a duoležitá potřeba toho ukazuje: protož kdož by koliv na ty jmenované terminy takové sbírky a berně berníkům nejvyšším, též i krajským k tomu tímto sněmem zřízeným přř jednom každém terminu ve čtyřech nedělích pořád zběhlých zcela a zouplna neodvedl, tehdy ihned též nejvyšší berníci, též berníci v jednom každém kraji, neočekávaje a neohlédaje se na nic ani koho v tom ušetřujíce, k jednomu každému takovému takto se zachovati mají. Vezmouce list obranný od desk zemských tomu každému pro neodvedení takových od něho i poddaných jeho tímto sněmem svolených sbírek v jeho statek se uvázati a z něho na svršcích a nábytcích jakýchžkoli do té a takové sumy i s škodami a náklady na to vzešlými prodávati aby moc měli; pakli by na svršcích a nábytcích ta suma zadržalá se shledati nemohla, tehdy díl statku do též sumy buďto zastaviti neb prodati [aby] mohli. A což by tak koliv prodáno bylo, toho jeden každý, kdož by koupil, užiti má. A kteříž by tak krajští berníci co z kterého statku a komuž by koli prodali, tomu aneb těm ve deky zemské aby to vložiti mohli. Jestliže by se pak kdo takovému uvázání neb prodávání na odpor stavěti chtěl, tehdy ihned berníci krajští to na JMCskou vznésti mají, a JMCská toho každého ráčí sem na hrad Pražský obeslati, a, več mu to obráceno bude, v tom sobě ten sám vinu dáti musí. A tíž berníci krajští mají z přiznavacích listův jednoho každého pilně, jak se přiznal a tu sbírku od sebe odvedl, vyhledati a to tak opatrovati, aby se v tom žádného omylu a spletku nedalo. A za list obranný, kterýž od desk zemských pro nedání takových svolených pomocí vycházeti bude, nemá se více dávati, nežli patnácte gr. čes. Pakli by tu co při vybírání takovýchto sbírek berníky krajskými sešlo, tehdy na nich a na jejich statcích tak tím způsobem, jakž nahoře o tom dotčeno, kdož by časně berně dáti nechtěl, dobýváno býti má.

Vyhledalo-li by se pak, an by někdo v tomto království českém v odvozování všech takových sbírek neupřímně se choval a, čím by spravedlivě povinen byl, toho neodvozoval, tehdy ten každý dvojnásobně takovou svolenou sbírku a pomoc dáti a zaplatiti povinen bude, a berníci krajští předešlí i nynější na něm ji způsobem již výšpsaným dobývati a k též sbírce položiti, také i všecky zadržalé berně zouplna zvyupomínati mají.

O Loketských, Chebských a Kladských.

Co se Loketských, Chebských a Kladských dotýče, stavové sou osoby nížepsané z prostředku svého, kteřížto s nadepsanými Loketskými, Chebskými a Kladskými o takovou pomoc podle jistých osob od JMCské k tomu nařízených jednati budou, volili tyto: do krajiny Chebské z stavu panského Viléma z Lobkovic na Tejně Horšovském, JMCské kráječe, z stavu rytířského Přibika z Klenového a z Janovic na Klenovém a Nových Hradech; do krajiny Kladské z stavu panského Zikmunda z Smiřic na Kostelci nad Černými Lesy a Skalách, JMCské radu, z stavu rytířského Jiříka Gerštorfa z Gerštorfu a na Cholticfch, JMCské radu; do krajiny Loketské z stavu: panského Leonharda Colona z Felzu a na Andělské Hoře, z stavu rytířského Kryštofa Fictuma z Fictum a na Klášterci, JMCské radu.

A což tak od nich svoleno bude, to také nejinam než na ten válečný způsob obráceno a nejvyšším berníkům v moc uvedeno býti má.

O městech horních.

Z strany pak měst horních a těch, kteráž ještě k třetímu stavu připojena nejsou, JMCská s stavy tohoto království se na tom milostivě snésti ráčil, aby s týmiž městy o ty pomoci na tento rok od komory JMCské české ten pondělí po zasednutí soudu zemského nejprv příštího na hradě Pražském jednáno bylo. Než z strany takových pomocí po předešlá léta zadržalých toho se, kdo by s nimi o ně jednati měl, při předešlých sněmích zuostavuje, totiž: Adam z Šternberka na Bechyni a Sedlci, JMCská rada a nejvyšší komorník království Českého, Ferdinand purkrabě z Donína, JMCské rada a president nad apelacími na hradě Pražském z stavu panského, Kryštof Vratislav z Mitrovic a na Lochovicíeh, JMCské rada a purkrabě kraje Hradeckého, Václav Budovec z Budova a na Hradišti nad Jizerou z stavu rytířského, Vavřinec Břekovec Šotnovský z Závořic, JMCské hor viničných pražských perkmistr, Václav Pražák jinak Fafout, měštěnín Nového města Pražského, z stavu městského, k nimž také Kryštof z Sebuzína na Břežanech a Nové Libni, nejvyšší mincmejster království Českého, přidán jest.

Jestliže by pak dotčená města k ničemuž mírnému přistoupiti nechtěla, tehdy to předešlým sněmem nařízené osoby soudu zemskému v známost uvésti mají. A což týž soud zemský v té věci za spravedlivé uzná, tím se dotčená města spraviti a tomu dosti učiniti povinni budou. A což se tak vedle mírné rovnosti od nich dáti míti bude, to také nejinam než k jiným berním a sbírkám zemským nejvyšším berníkům složeno býti má.

Nejvyšší berníci jsou tito:

Jan Sezima z Sezimova Oustí a na Oušti, JMCské rada a dědičný kráječ království českého, z pánův, Vilém Rut z Dírného a na Dírném, JMCské rada, z rytířstva, Simeon Kohout z Lichtenfeldu, JMCské rychtář v Novém městě Pražském.

Co se berníkuov krajských dotýče, na tom jest se JMCská s stavy milostivě snésti ráčil, tak že stavové to předně JMCské, nejvyšším úředníkuom a soudcům zemským v moc dávají, aby z každého města krajského osoby dvě hodné k vybírání těch všech berní a sbírek tímto sněmem svolených za berníky krajské nařídili. A to tak stálé a pevné býti má, jako by to tímto sněmem nařízeno a zapsáno bylo.

A o službu s nejvyššími i krajskými berníky mají se nejvyšší úředníci a soudcové zemští tak, jakž předešle učinili, narovnati. A berníci krajští k vydání jim povinnosti, kdyžkoliv od JMCské sem do Prahy obesláni budou, mají se dáti najíti.

Kteřížto nejvyšší berníci na větčím díle vždycky aby zde v Praze byli přítomni, a JMCská také zde osobu jednu nebo dvě přísežné, kteříž by z národu našeho českého byli, naříditi a týmž osobám instrukcí, jak by z strany berní přijímáni i zase vydávání dostatečnou vědomost míti mohli, milostivě dáti poručiti chtíti ráčí. Však prve nežli by taková instrukcí těm dvěma osobám vydána byla, že takovou instrukcí s nejvyššími úředníky a soudci zemskými uvážiti milostivě poručiti míti ráčí, a to proto, poněvadž nejvyšší berníci zemští i také krajští obzvláštní zření, kdyby toho jaká potřeba z strany těch svolených pomocí nastala, k nejvyšším úředníkům a soudcům zemským pro dobré JMCské a zachování lepšího řádu vedle vejminek v předešlých sněmích i v tomto sněme doložených míti mají.

Na tom jest se také JMCská s stavy milostivě snésti ráčil, poněvadž na přijetí počtuov berničných JMCské i stavuom nemálo záleží, aby od berníkuov nejvyšších i krajských poctové zouplna ještě nepřijatí počnouc od léta devadesátého sedmého až do vyjití léta tisícího šestistého třetího přijati byli, a kteří tak pořádně počty svě vykonají, aby podle předešlých sněmů vykvitováni náležité býti mohli. Na kteréžto počty v pondělí po Božím těle osoby nížepsané, od JMCské a od stavuov volené, totiž z stavu panského: Kryštof z Lobkovic na Tachově, Pátku a Divících, JM. císaře Římského rada, nejstarší komorník, nejvyšší hofmistr království Českého a téhož království nejvyšší kamrmistr etc, Adam z Šternberka na Bechyni a Sedlci, JMCské rada a nejvyšší komorník království Českého, Volf Novohradský z Kolovrat na Lnářích, Vopalce a Vimberce, JMCské rada a nejvyšší sudí království českého, Zdeněk z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, JMCské rada a nejvyšší kancléř království Českého, Heřman nejstarší z Ěíčan na Kosové Hoře a Staré Červené Bečici, JMCské rada, Adam mladší z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou a Lovosicích, JMCské rada a komorník, Ferdinand purkrabě z Donína, JMCské rada a president nad apelacími na hradě Pražském, Vilém Slavata z Chlumu a z Košmberka na Stráži, Hradci a Telči, JMCské rada, komorník, místodržící, nejvyššího komornictví a dvoru JMt v království Českém maršálek; z stavu rytířského: Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovech a Žitíně, JMCské rada a nejvyšší písař království českého, Purkhart Točník z Křimic a na Křimicích a Prostiboři, JMCské rada a podkomoří království Českého, Kryštof Vratislav z Mitrovic a na Lochovicích, JMCské rada a purkrabě kraje Hradeckého, Ctibor Tiburcí Ždárský ze Žďáru a na Kladně, JMCské rada a hejtman Menšího města Pražského; z stavu městského: Melichar Haldyus z Najenperku, Vácslav Trejtlar z Krošvic, Vácslav Kundrát, Jan Tejvl, zasednouti a ihned, nerozjíždějíce se, je na místě a konci postaviti mají, tak najde-li se, že ti berníci dotčeně počty vykonají, aby při soudu zemském kvitováni býti mohli. A co by za práci týmž osobám k přijímání počtuov berničných zemských voleným se dáti mělo, to se při uvážení soudu zemského zuostavuje.

Povolení a v moc uvedení JMCské sbírek od stavuov svolených.

A na tom sme se všickni tři stavové s JMCskou poddaně snesli, abychom tyto všecky napředpsané sbírky a pomoci JMCské jakožto králi a pánu našemu nejmilostivějšímu v moc uvedli na tento způsob.

Předkem aby JMCská podle milostivého JM. zakázání z týchž od nás svolených pomocí dva tisíce koní zbrojných, kteréž se JMské k tomu nejužitečnější viděti budou, toliko z národu našeho českého do pštoluňku svého milostivě přijíti dáti ráčil. Nad kterýmiž nejvyšší i rytmistři též z národu českého a z těch osob, kteréž stavové JMCské poznamenané poníženě podali, aneb jiných z země této obyvateluov a rodičuov voleni býti mají. Kterýmž z této nahoře svolené sbírky přede všemi jinými vojáky placeno býti má.

A aby se při tom ve všem lepší řád než předešle zachovával, volili sou stavové z sebe Kryštofa z Lobkovic na Tachově, Pátku a Divících, JMti Římského císaře radu, nejstaršího komorníka, nejvyššího hofmistra království Českého a téhož království nejvyššího kamrmistra, aby na to, když se takové od nich svolené pomoci od berně k zaplacení lidu válečnému vyzdvihovati budou, kde a v kderá místa se obrátí, a komu aneb jak se z nich platiti bude, pozor dal, a to vše aby se na [JMCské][Slova "JMCské" scházejí r zápisu deskovém.] jistá psaná poručení nejvyšším berníkům dalo, tak aby v tom při počtu žádného omylu nebylo, a takové peníze s jistým vědomím téhož nejvyššího hofmistra království Českého od nejvyšších berníkuo zemských aby se vydávaly, a bylo-li by co nápravy hodného, JMCské tolikéž i soudu zemskému to v známost uvozoval.

A bernlci nejvyšší povinni budou každého času, kdy by jaká vejprava s penězi do země Uherské státi se měla, nadepsanému Kryštofovi z Lobkovic, nejvyššímu hofmistru království Českého, to vždycky časně v známost uvozovati. A za takovou práci má se jemu patnácte set kop míš. tohoto roku od nynějších bernikuov nejvyšších z těchto pomocí svolených, a to proto, že jest v tom ve všem zvláštní pilnost a bedlivost zachoval, tak aby ty peníze nejinam, než kdež náleželo, obracovány a vydávány byly, nepochybujíce, že i na tento rok v tom pilností a bedlivostí svou sj iti nic nedá, dáti.

Na ostatní pak sumu peněz nemalou, co jí po těch dvou tisících koních zuostane, ráčí JMCská podle vuole a libosti JMti lid válečný, který by se JMCské nejlepěji hodil, moci dáti přijíti. Potom také aby o tom, jaký lid na tu ostatní sumu přijat, i také kterak se těm dvěma tisícům jízdného lidu platiti bude, nicméně jak se lidu hraničnému i co na které pevnosti se platilo a platí, vědomost dostatečnou míti mohli, [...].[Za touto větou vypadlo ustanovení komisaře zemského.] Kterémužto komisaři JMCská instrukcí dáti milostivě poručiti chtíti ráčí; však prve, nežli by taková instrukcí témuž komisaři vydána byla, že takovou instrukcí s nejvyššími ouředníky a soudci zemskými uvážiti JMCská milostivě poručiti míti ráčí. Kterýžto komisař podle sobě od JMCské a nejvyšších úředníkuov a soudcuov zemských dané instrukcí to všecko bedlivě vyhledávati, očitě spatřiti a na to na všecko dostatečně se vyptati, nejvyššímu hofmistru království českého, též i při soudu zemském nejvyšším ouředníkuom a soudcuom zemským, a potom při budoucím sněmu všem třem stavuom tohoto království to známost uvésti má. A o službu jeho nejvyšší ouředníci a soudcové zemští s ním narovnání jisté, co by jemu z výšpsaných sbírek od stavuov placeno býti mělo, učiniti mají.

Na zpevnění pevností v království Uherském ležících, totiž Vostřehoma, Komárna, Ujvaru, stavové, aby JMCská z těchto sbírek dvadceti tisíc kop míš. vynaložiti moci ráčil, povolují.

O mustruňcích a skrze zemi tažení vojákův cizích národův.

Však poněvadž jsou stavové skrze mustruňky lidu pěšího i jízdného v tomto království pokládané let pominulých škod neslýchaných pocítili, za to JMCské poníženě prosí a při tomto sněmovním svolení z mnohých a velikých příčin to sobě znamenitě vymíňují, poněvadž sou toto svolení větší nežli které země ve všem křesťanstvu učinili, aby v tomto království žádní nlustruňkové (krom těch dvou tisíc koní, nad kterýmiž nejvyšší a rytmistři Cechové býti mají) pokládáni a držáni nebyli.

A poněvadž se jim a poddaným jich roku jminulého, ano i předešlých let od těch vojáku, kteří v tomto království zniustrováni byli, také i skrze toto království táhli, veliká škoda dala, tak že mnozí z nich netoliko na di^, ale i na téhodny před uloženým dnem v táž místa, kdež mustrováni býti měli, přijeli, v hospodách trávili, všeho sobě dosti dáti poroučeli a žádnému nic nezaplatili, nýbrž ještě vyjíždějíce z měst poddané jich šacovali, že jim peníze dávati museli, jim koně, dobytky i vozy brali, rybníky zkopávali, také potom i pod praporcem táhnouce, kde noclehy a svá místa sobě vykázaná měli, tu nezůstávali, nýbrž na záhubu chudých poddaných lidí vesnických stranou vtrhli a je šacovali a nebohým lidem poddaným nic neplatili a jim velikou škodu zdělali: protož stavové JMCské poníženě prosí, aby to při nich milostivě přetrhnouti ráčil, nebo stavové se v tom poníženě JMCské ohlašují a to sobě vymíňují, komu by se od takových vojáků, kteříž by buď pod praporcem neb k mustruňku táhli, taková škoda a neplacení chudým lidem stala, (poněvadž by z čeho berně dávati neměli) aby sobě to, dadouce takové škody a pozůstalé dluhy spravedlivě před osobami víry hodnými scisti, na těch berních a sbírkách zemských poraziti mohli. Takové pak vejražky beze vší škody JMCské se státi a zase jednomu každému nejvyššímu, rytmistru aneb hejtmanu při jeho záplatě poraženy býti mohou, když toliko ten artikul do pštoluňkův týmž vojákům vydaných doložen bude; což aby se stalo JMCské stavové poníženě prosí.

A jestliže by také bez toho býti nemohlo, než že by vždy některý neveliký počet lidu válečného skrze království toto táhnouti musil, tehdy také JMCské poníženě prosí, že nad tím JMCská ochrannou a přísnou ruku milostivě držeti ráčí, aby nejvyšší, rytmistři aneb hejtmane takové reversy, jakž sněmem předešlým vyměřeny sou, poněvadž to v jiných zemích činiti musejí, od sebe dávali a takových neužitečných výmluv, jakž předešle se dalo, neužívali. Však i za to stavové JMCské poníženě prosí, aby JMCská, kdyby, jakž vejš dotčeno, vždy jaký lid válečný skrze toto království táhnouti musil, k tomu JMCská časně komisaře hodné naříditi, a do těch krajuov, kudy by ten lid táhnouti měl, aby se časně k uloženým místům sjížděli, tolikéž časně aby se v ta místa oznámilo, tak aby se profianty a jinými potřebami zásobiti mohli, aby na ně týž lid válečný dlouho nečekal, milostivě poručiti ráčil.

A jestliže by se pak jaká škoda komu aneb lidem jeho od vojáků buď při mustruňcích, aneb skrze toto království tažení stala, tehdy nedada čtyřem nedělům projíti, má takovou škodu anebo jestliže by co protráveno a od nich zaplaceno nebylo, lidmi hodnověrnými obvésti a do kanceláře JMCské o to se utéci. A majíc o tom JMCská sobě tak časně učiněnou zprávu, aby při jich záplatě tomu nejvyššímu, kterej by ten lid vedl, ráčil moci dáti poraziti, tak aby JMCská v tom žádné škody nésti neráčil; a komu by se taková škoda od vojáků stala, aby to na nejprve příští soud zemský vznesl, a soud zemský má to, co by a jak mnoho takovému na jeho berních a sbírkách spravedlivě poraženo býti mělo, s pilností rozvážiti.

0 defensí.

Co se pak defensí a kderak by v čas potřeby jedna země druhé na pomoc přispěti mohla, dotýče, poněvadž ten artikul v sněmích, kteříž léta 93 a 96 držáni byli, dostatečně vysvětlen a JMCské v moci zuostaven jest, tak kdykoli JMCská nejvyšší úředníky a soudce zemské a rady JMCské soudu dvorského a komorního, též osoby z obce k tomu volené z království tohoto a zemí k němu připojených obeslati ráčí, aby se sem sjeli a ten artikul potřebný na místě a konci postavili, protož toho ještě stavové při tom zuostavují. A tyto vosoby z obce sou k tomu volili z stavu panského: Adama Havla z Lobkovic a na Duchcově, JMCské radu, Jana z Vrdby a na Červeném Hrádku, Hendrycha Matesa hrabě z Turnu, Viléma z Lobkovic a na Tejně Horšovském, JMCské kráječe, Ladislava z Šternberka a na Královicích, řádu sv. Jana Jerozolimitánského rytíře; z stavu rytířského: Volfa z Vřesovic, JMCské truksasa, Viléma Vratislava z Mitrovic, řádu sv. Jana Jerozolimitánského rytíře a JMCské truksasa, Jana z Bubna a na Lipchavě.

Z strany výpravy lidu válečného z tohoto království, jestliže by k tomu přijíti mělo.

Na tom jsou se stavové s JMCskou snesli, když by tak něco nenadálého a nebezpečného na toto království a země k němu přináležející (čehož pane Bože milostivě ostříhati rač) přišlo, to stavové předně JMCské, a potom nejvyšším ouředníkuom a soudcům zemským a radám JMti soudu dvorského a komorního a osobám nížepsaným z každého kraje voleným v moc dávají, tak aby to dle potřeby uznalé s JMCskou uvážili a vtom ve všem podle sněmu léta etc 95., jakž ten artikul to v sobě obsahuje, aby se tak zachovali. A k tomu voleny sou osoby tyto:

z kraje Bechynského: Fridrich Mičan z Klinštejna a z Rostok a na Vitanovicích, Joachym starší Španovský z Lisova a na Loutkově z pánuov; Jeroným Hozlaur z Hozlau a na Hněvkovicích, Jiřík Hohmut z Harasova a na Choustníku z rytířstva;

z kraje Prachenského: Matouš Děpolt z Lobkovic a na Strakonicích, JMCské rada a nejvyšší mistr převorství království českého, Pavel z Říčan a na Dubu z pánuov, Bohuslav Malovec z Malovic na Hluboké a Dřitni, Jan Hořčice z Prostého a na Poříčí z rytířstva;

z kraje Slánského: Jan Novohradský z Kolovrat na Buštéhradě o Kosatkách, JMCské mundšeňk. Fridrich z Donína a na Bílém Oujezdci z pánuov, Jan Boreň ze Lhoty a na Míkovicích, Vodolan Pětipeský z Chýš a z Egrberka a na Blahoticích z rytířstva;

z kraje Litoměřického: Adam Havel z Lobkovic a na Duclicově, JMCské rada, Hendrych z Vartmberka a na Kamenici z pánuov, Adam starší Hrzaň z Harasova na Skalce a Landškrouně a Landšperku, Vácslav Baše Kaplíř z Sulevic z rytířstva;

z kraje Kouřimského: Petr Karel Holický z Šternberka a na českém Šternberce, Karel Mradský z Dube a na Pyšelích z pánuov, Adam Zapský z Zap a na Dubci, Jeroným čejka z Olbra-movic a na Chválách z rytířstva;

z kraje čáslavského: Vlachyně z Říčan a na Studenci, Kašpar Melichar z Žerotína a ua Nových Dvořích z pánuov, Joachym Kalenice z Kalenic a na Zručech, Vácslav Popel z Vesce z rytířstva;

z kraje Vltavského: Jan z Vrtby a na Červeném Hrádku, Jan z Talnberka na Jankové a Chotěticích z pánuov, Adam Velemyský z Velemyšlovsi, Diviš Černín z Chudenic na Nedrahonicích z rytířstva;

z kraje Podbrdského: Jan Litvín z Říčan a na Hořovicích z pánuov, David Bechyně z Lažan a na Pičíně, Vácslav mladší Vratislav z Mitro vie a na Litni z rytířstva;

z kraje Plzeňského: Vilém z Lobkovic a na Tejně Horšovském, JMCské kráječ, Jiří Petr z Švamberka na Bezdružicích a Švanberce, JMCské kráječ z pánuov, Diviš Markvart z Hrádku ua Bělý a Nekníři, Jan starší Vidršpergar z Vidršperku a na Lohový z rytířstva;

z kraje Žateckého: Kryštof Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte a na Falknově, Leonhard Kolon z Felzu a na Andělské Hoře z pánuov, Linhart Štampach z Štampachu na Libouši a Hogensdorfu, Prokop Dvorecký z Olbramovic a na Mašťově z rytířstva;

z kraje Boleslavského: Zikmund z Vartmberka a na Kamenici, Jan z Říčan a na Zá-sadce z pánuov, Jiřík Vančura z Řehnic a na Studénce, Vojtěch Vácslav Kaplíř z Sulevic a na Brodcích z rytířstva;

z kraje Hradeckého: Albrecht Gottfrid Křiuecký z Ronova a na Jilemnici, Karel z Vald-štejna na Poličanech, JMCské rada, z pánuov, Mikuláš z Bubna na Liticích a Žamberce, Myslibor Hamza Bořek z Zábědovic z rytířstva;

z kraje Rakovnického: Jan Tejřovský z Enzidle a na IIřebečnieích, Beneš Libštejnský z Kolovrat z pánuov, Vácslav Hochauzar z Hochauzu a na Pšovlcích, Vácslav Chotek z Chockova a na Žihli z rytířstva;

z kraje Chrudimského: Mikuláš Licek z Ryzmburku a ua Libanicích, Karel Záruba z Hustiřan a na Radimi a Sedei z pánuov, Vilím Dobřikovský z Malejova a ua Dobřikově, Jindřich Kunata Dobřenský z Dobřenic na Vale nad Labem z rytířstva.

O vyzdvižení hor a uvažování mince.

A jakož jest také JMCská při stavích milostivě toho vyhledávati ráčil, aby na prostředky, kterýmiž by hory v tomto království zase vyzdviženy býti mohly, pomyslili a takovou tomuto království velmi potřebnou věc k místu a konci přivedli, to jsou stavové v uvážení své vzali. A poněvadž tento artikul obšírného uvážení potřebuje, na tom jsou se snesli, aby se osoby nížepsané konečně v pátek před Křížovou nedělí nejprve příští [21. květ.] do Prahy sjely, a na zejtří ráno v zeleném pokoji na to zasedly, mezi sebou to vše, jakž předešlý sněm to ukazuje, i také zlé a nehodné mince, kteréž se do království Českého přinášejí, jak by ty vybyty býti mohly, uvážily, a to předně JMCské a potom stavuom při nejprve příštím sněme k dalšímu toho na místě a konci postavení přednesly. A JMCská ráčí moci k tomu také komisaře své milostivě naříditi a jim o tom časně věděti dáti, tak aby oni k témuž dni nahoře jmenovanému na hradě Pražském také časně najíti se dali, a obzvláštně i to také uvážili, jestliže by v těch místech, kdež se hory pavují, očitého spatření bylo zapotřebí, a pokudž by se v ta místa jeti mělo, nížepsaným osobám, co by jednomu každému na outratu dáno býti mělo, toho k nařízení nejvyšším ouředníkuom a soudcům zemským tímto sněmem se moc dává. A osoby k tomu volené jsou tyto: z stavu panského Petr Vok z Rožmberka, vladař domu Rožmberského, JMCské rada, Kryštof z Lobkovic na Tachově, Pátku a Divicích, JMCské rada, nejstarší komorník, nejvyšší hofmistr království českého a téhož království nejvyšší kamrmistr, Adam z Šternberka na Bechyni a Sedlci, JMCské rada a nejvyšší komorník království Českého, Volf Novohradský z Kolovrat na Lnářích, Vopalce a Vimperce, JMCské rada a nejvyšší sudí království Českého, Zdeněk z Lobkovic, na Chlumci a Jistebnici, JMCské rada a nejvyšší kancléř království Českého, Adam mladší z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou a Lovosicích, JMCské rada a komorník, Ferdinand purkrabě z Donlna, JMCské rada a president nad appellacími na hradě Pražském, Jan Rudolf Trčka z Lípy na Velisi, Kumburce a Lipnici, JMCské rada, Frydrych Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte, Leonhard Kolon z Felzu a na Andělské Hoře; z stavu rytířského: Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovech a Žitíně, JMCské rada a nejvyšší písař království Českého, Purkart Točník z Křimic na Křimicích a Prostiboři, JMCské rada a podkomoří království Českého, Jan z Vřesovic a z Doubravské Hory a na Podsedicích, JMCské rada a purkrabě Karlštejnský, Kryštof Vratislav z Mitrovic a na Lochovicích, JMCské rada a purkrabě kraje Hradeckého, Kryštof Fictum z Fictum a na Klášterci, JMCské rada, Karel Kokořovec z Kokořova a na Štáhlavech, JMCské rada, Jiřík Gerštorf z Gerštorfu a na Cholticích, JMCské rada, Volf Gothard Perglar z Perglasu oc; z stavu městského: Jiřík Hajdelius z Rasenštejna, prubíř zemský, Melichar Haldius z Najenperku, měštěnín Starého města Pražského, Vácslav Kundrát, měštěnín Nového města Pražského, Mistr Tomáš Kochan, Albert Ecker, Volf Švorc, Kryštof Purkatrejch.

A kdyby se všickni k tomu času sjeti nemohli, tehdy osoby ty, kteréž se tak sjedou, to uvážiti mají: však co se tolarů širokých a dukátuov dotýče, na tom sou se stavové s JMCskou snesli, aby tolar široký po sedmdesáti třech krejcařích a dukát po dvou šedesátnicích za tento rok ještě vuobec brány a vydávány byly.

Berně domovní.

Jakož jest také JMCská na stavy milostivou žádost vzložiti ráčil, aby berně domovní z každého domu po dvadcíti gr. česk. na splacení lidu válečnému na zámcích pomezních trvajícímu předešlým způsobem do tří let pořád zběhlých svolili, na kteroužto milostivou žádost JMCské stavové z poddané lásky za táž tři léta pořád zběhlá takovou berni domovní svolují, kteráž tímto způsobem vybírána býti má. Předkem JMCská skrze hejtmany, úředníky a purkrabě na panství JMCský to naříditi míti ráčí, též jeden každý pán a rytířský člověk, i všecky osoby duchovni, tolikéž manové, dědiníci, dvořáci, nápravníŤ, cožkoli v městech, v městečkách, v vesnicích, neb kde jinde na panstvích a statcích svých lidí osedlých mají, z jednoho každého domu neb chalupy, buď veliké neb malé, v kterýchž lidé bydlejí, krom samých kovářských, pastuších a ovčáckých chalupí, též lázní v městečkách, vesnicích, na kderýchž by hospodáři osedlí nebyli, aneb kteříž by od páuuov svých lhůtu ourokuov neplacení ještě za příčinou škod jim se stalých měli, aby jeden každý z těch nadepsaných osob za tři léta pořád zběhlá každého roku po dvadcíti gr. česk. z jednoho kažilého domu (jakž vejš dotčeno) na dva terminy aby dal, totiž polovici na sv. Bartoloměje nejprv příštího a druhou polovici na sv. Mikuláše též potom ihned příštího berníkům krajským vyplnil a odvedl.

Při čemž se jeden každý z strany přiznání a dávání té berně zachovati má, jakož o tom níže doloženo jest. A z toho dávání té pomoci proti Turku poddaní k úřadu nejvyššího purkrabství Pražského, ani manové a poddaní purkrabství Karlštejnskýho, ani žádný jiný, bud čí koliv, v království tomto vynímati se nemají kromě těch lidí poddaných, kteříž hlásku při zámku Karlštejnu vykonávají.

Berně z Prahy a jiných měst království Českého.

Pražané pak a jiná města JMCské, JíMCové jakožto králové české v království českém, kteříž třetího stavu užívají a místo té podomovní berně k takové pomoci na osazení zámkuov pomezních na hotové sumě za jedenkaždý rok až do vyjití těch tří let pořád zběhlých pětmezcítma tisíc kop mís. dáti sou se uvolili, a to předkem na sv. Bartoloměje nejprve příštího [polovici] [Slovo "polovici" v zápisu deskovém chybí.] té sumy, totiž dvanácte tisíc pět set kop míš., a druhou polovici na den sv. Mikuláše léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého tolikéž dvanácte tisíc pět set kop míš., a tak jiná léta na ty terminy až do vyjití těch tří let táž pomoc výšpsaným osobám tímto sněmem k přijímání takové berně nařízeným [aby] se skládala a odvozovala; kterážto berně na ty zámky pomezní, kdež by největší potřeba pro obhájení království tohoto a zemí k němu připojených kázala, aby obrácena byla.

Berně z dědiníkuov.

Než co se dědiníkuov a dvořákuov dotýče, ti vedle šacuňkuov svých spravedlivých z statkuov svých z každé kopy grošuov českých po puolpátu penízi českým sberouce, na výšjmenovaný čas krajským beruíkuom s listy přiznavacími odsílati mají.

Vejminka o městech horních.

Města pak horní některá se vymíňují, poněvadž vědomé jest, že táž města pro chudobu svou téměř k spuštění přišla, jakožto Jochmstal, Slavkov, Šenfeld, [Lautrpach], [Slovo "Lautrpach schází v zápisu desk.] Přísečnice, Sunneperk, Bastianperk, Blatná, Hengst, Aberthal. A jestliže by se kdy i to našlo, že při některých jiných horách dělníci a jiní, kteříž se tu při těch horách pro potřebu zdržují, domy k schráně své sobě zdělali a měli, v kderýchžto domích žádných obchoduov by nevedli, než toliko s manželkami a dítkami bytnost svou měli, ti též v tu daň a berní potahováni býti nemají.

Však při tom šetříce toho stavové, že jsou na stavení některých pevností v království Uherském nemalá svolení let pominulých učinili, a toho se, aby co hodného na to postaveno bylo, doptati nemohou, protož se na tom s JMCskou poddaně snesli, že na ty počty, kde a nač takové peníze od nich svolené obrácené byly, i také kterak z domovní berně lidu hraničnému placeno bylo, nastoupiti se má, a JMCská stavům to potom v známost uvésti milostivě poručiti ráčí.

0 posudném.

A kdež také JMCská toho milostivě při stavích království tohoto žádati ráčí, aby JMCské posudné z piva bílého aneb ječného na prodaj vystaveného z jednoho každého věrtele po šesti gr. bílých svolili, i ačkoli v nemalých nedostatcích stavové postaveni jsou, však z upřímné a poddané lásky a náklonnosti, kterouž stavové k JMCské mají, na takovou JMCské milostivou žádost na tom sou se snesli, aby počnouce hned ode dne sv. Filipa a Jakuba nejprve příštího léta tohoto 1604., poněvadž předešlého sněmu termin poslední při tom čase vycházeti bude, jeden každý z obyvateluov království tohoto z každého věrtele piva bílého aneb ječného, kteréž se na prodaj vystavuje, šest grošů bílých, a z sudu, kterýž dva věrtele drží, dvojnásobně tolik, totiž dvanácte gr. bílých, vejběrčím, kteréž by sobě JMCská zříditi a vuobec mandáty vyhlásiti dáti ráčil, odvozovati [povinen byl] na terminy tyto, totiž první termín na sv. Jakuba Velikého, druhý na sv. Havla, třetí na den sv. Tří králuov léta 1605. a čtvrtý na den sv. Filipa a Jakuba téhož léta 1605 a tak dále až do vyjití tří let pořád zběhlých.

Takové pak posudné od vejběrčích krajských do komory JMCské odvozováno býti má, z něhož čtyry groše na vychováni dvoru JMCské a dva groše na splacení úrokuov a pokudž možné i jistin hlavních obyvateluom království tohoto a ne jiným podlé milostivého ubezpečení JMCské stavuom učiněného obráceno a vydáno býti má.

Jestliže by pak kdo z obyvatelů tak při každém kvartálu výšpsaným vejběrčím krajským posudného svého z rejstry a listem přiznavacím neodvedl, takového každého předně vejběrčí skrze psaní k spravení téhož zadržalého posudného napomenouti mají, a jestliže by pak vždy, jsa tak psaním napomenut, téhož posudného zadržalého spraviti obmeškal, na takového každého mají vejběrčí krajští, buďto že by se nepřiznal k posudnému, aneb přiznajíce se že by ho nedal a nespravil, jeden každý z kraje svého hned zatykač do domu jeho aneb té osobě dodán býti má [sic], kterýž on přijíti a vedle téhož zatykače, jako by po rozsudku zatčen byl, se zachovati, a ty škody pro nečasné spravení takového posudného, kteréž by pro to vzešly, zase i s posudným spraviti a dáti povinen bude. Pakli by po dvou nedělích od dodání jemu zatykače téhož posudného nespravil, aneb se toho, že piva vařiti nedal, pořádně neodsvědčil, tehdy má se osobně na hrad Pražský postaviti, a dokudž by takového posudného nespravil a s rejstry pořádnými neodvedl, aneb se, že jest v tom čase piva vařiti nedal, neodsvědčil, nemá takového zatčeni prázen bejti.

O srovnání práv městských s zřízením zemským.

Co se práv městských s zřízením zemským srovnání a korigování dotyce, toho se při předešlých sněmovních sneseních zuostavuje, tak že osoby předešlým sněmem volené na to zasednouti, učinivše již k té věci nemalý začátek, to dále mezi tímto časem a nejprve příštím sněmem, tím dále neodkládajíc, vyříditi a stavuom království tohoto potomně přednésti mají.

O drahotě řemeslníkuov.

Co se drahoty řemeslníkuov dotýče, poněvadž jest ten artikul nemohl pro krátkost času tohoto sněmu na místě postaven a vuobec vyhlášen býti, protož stavové předně JMCské, nejvyšším úředníkuom a soudcuom zemským to v moc dávají, tak aby týž potřebný artikul, což nejdřív možné, na místě postaven a s milostivou vuolí JMCské vuobec vyhlášen býti mohl.

O zaražení nových silnic z knížetstvi Bavorského.

A jakož jest se JMCská milostivě předešle stavům království tohoto zakázati ráčil z strany nesmírné drahoty soli v tomto království a zaražení nových silnic, poněvadž ta věc tomuto království velmi škodlivá býti chce, že JMCská ráčí chtíti to v lepší řád a způsob uvésti, z kteréžto JMCské tak milostivé otcovské péče stavové poníženě a poddaně děkují. A poněvadž sou předešle nejvyšší úředníci a soudcové zemští a rady JMCské soudu komorního podle moci sobě od stavuov tohoto království sněmem, kterýž držán byl na hradě Pražském léta Páně 1599 v pátek po neděli Jubilate, dané, kteříž sou se tak podle téhož sněmovního snesení na hrad Pražský sjeli a tu věc v pilné své uvážení vzali a, což zapotřebí býti uznali, to v spis uvedše JMCské sou podali, v kterémžto spisu sou veliké těžkosti a obtížení tohoto království JMCské přednesli, kteréž pro příčinu tohoto nového předsevzetí JMti knížete Bavorského zaražení v místě novém prve nebývalém skladu solního, kterýž od starodávna podle slavné paměti císařův Římských a králův Českých v městě Pasově jest byl, a odtud dále cestami a stezkami vysazenými a osvobozenými ku prospěchu tohoto království k skladům pořádným sůl bezpečně v slušné a mírné ceně přicházela, a zase proti tomu laduňkové od obilí, omastkův a jiných věcí ven z království tohoto vycházeli, ježto proti tomu touto proměnou a nadsazováním a převyšováním od JMti knížete Bavorského a JMti arcibiskupa Salcpurského na tom počtu prostic soli, kterýž ročně do tohoto království přicházel, na sta tisíců v kop z tohoto království Českého se peněz vynáší, JMCské stavové tohoto království jakž předešle tak i nyní za to poníženě prosí, poněvadž tento artikul netoliko lidí možnějších, ale i každého nejchudšího a vůbec všech obyvatelů? tohoto království se dotejče, aby JMCská tím tak pilným a potřebným artikulem odkládati neráčil.

A protož jsou se s JMCskou na tom všickni tři stavové tohoto království snesli, poněvadž jest toho tak veliká potřeba, jakž se nadpisuje, aby ta věc co nejdříve možné, a to konečně mezi tímto časem a soudem zemským letničným nejprve příštím v těch místech, kdež by z strany drahoty soli a nemírné ceny, též dodávání předně skrze komisaře JMCské i také naše zemské tomu spomoženo [ ], k místu přivedena býti mohla, jednati dáti ráčí; a stavové JMCské, jakožto králi Českému, nejvyšším úředníkům a soudcům zemským, radám JMCské sondu komorního, tu moc k uvážení dávají, aby JMCská o touž věc komisaře své buďto k JMti knížeti Bavorskému, k arcibiskupu Salcpurskému do Pasová aneb v kterážkoli místa by toho potřebu býti poznati ráčil, vyslati a o touž drahotu soli a stížnost o zaražení nových silnic a skladův jednati dáti, podle kterýchžto JMCské komissařův nejvyšší úředníci a soudcové zemští a rady JMCské soudu komorního, aby i komissaře z tohoto království voliti a naříditi mohli, kteříž by jsouc od stavuov tohoto království vysláni a majíce na to list mocný pod pečetí zemskou od stavův tohoto království, o čemž obzvláštně relací ke dekám zemským učiněna jest, toho všeho, což by v té příčině JMCské jakožto králi Českému, a tomuto království s nejlepším jednáno a vyřízeno býti mohlo, týmž JMCské komisařům od stavův tohoto království všelijak s pilností nápomocni byli, tak aby beze všech odkladuov k místnému dokonání to přivedeno bylo a z takového velikého nad předešlý způsob nu statisíce peněz z tohoto království za túž sůl vynášení aby sešlo.

O meze a štokrámy.

Z strany pak spatření mezí a hranic království tohoto, kdež se na dlouhá léta pod štokrámy lesy prodávají, poněvadž k tomu na předešlém sněmu jisté osoby volené sou, protož aby se ty osoby předešlým sněmem volené v pondělí po sv. Prokopu nejprve příštím [5. čce.] na Krupku sjeli, to vše spatřili, a jakž předešlý sněm ukazuje, vyřídili. Jestliže by se pak [kdo][Slovo "kdo" chybí v zápisu deskovém.]z obyvateluov království tohoto, jehož se při tom dotýkati bude, na týž den tam na Krupku najíti nedal, aneb jiné hodné osoby na svém místě neposlal, toho komisaři zemští soudu zemskému oznámiti mají, a več mu to soud zemský obrátí, tím se spraviti museti bude.

A dále vezmouce soud zemskej od týchž komisařuov o těch štokrámích zprávu, nařídí v tom s milostivým vědomím JMCské to, co za slušné uznají. A co by pak týmž osobám sněmem voleným na outratu dáno býti mělo, to se soudu zemskému k uvážení v moc dává. A jestliže by všickni komisaři k tomu času se sjeti nemohli, tehdy ti, kteří se sjedou, tu věc před sebe vzíti a k místu a konci přivésti mají.

Co se odporův o meze mezi královstvím tímto a knížetstvím Bavorským, tež i Falcu dotyce, stavové JMCské, nejvyšším ouředníkuom a soudcům zemským tu moc dávají, aby na to na všecko s pilností nastoupili a, pokudž se potřeba uzná, jisté komisaře k tomu naříditi mohli, kterýmžto list mocný pod pečetí zemskou vydán býti má;[V zápisu deskovém stojí: "nemá".]a relací o přitištění pečeti zemské vykonána jest.

Zápověď z strany bití a střílení laní.

Dále také jakož jest JMCská i to stavům milostivě přednésti a v známost uvésti ráčil, že té vuole býti ráčí, na panstvích JMti i pro JMti a budoucích králuov Českých rozkoš a kratochvil foršty dáti rozšířiti, tak aby zvěř jak pro JMCské tak i pro pohodlí stavuov rozplemeniti se mohla, však poněvadž blízko a mezi statky JMCský někteří obyvatelé království tohoto nemálo gruntuov a statkův svých mají, tak že zvěř z jedněch gruntuov JMCské přes jich grunty na jiné statky JMCské přecházeti musí, a v tom žádného ušetření od mnohých že jtiení. nýbrž jak co z gruntu JMCské na jich grunty přejde, stříleti a bíti dají: za kteroužto příčinou k milostivému JMCské zalíbení, též i ku pohodlí stavů v aby se zase tím dřívej i zvěř rozplemeniti mohla, na tom jsou se stavové s JMCskou snesli, aby žádný z obyvateluov království tohoto jak v lesích svých vlastních tak ani nikdež jinde žádných laní stříleti, ani žádným vymyšleným způsobem bíti nedal, a to od zavření tohoto sněmu až do roku pořád zběhlého. Pakli by se kdo toho přes tuto zápověď dopustil, a to na něj provedeno bylo, ten každý pokuty sto kop gr. čes. aby propadl, a polovice té pokuty k těmto sbírkám přijíti, a druhá polovice tomu, kdož by o tom JMCské oznámil, připadnouti má.

0 plavbě po Labi.

Z strany plavby po Labi, poněvadž již ten artikul na sněmích [mnohokrát] [Slovo "mnohokrát" v zápisu deskovém chybí.] uvažován byl, na tom sou se stavové ještě snesli, aby to JMCská nejvyšším ouředníkuom a soudcuom zemským v moc dáti ráčil, tak aby komisaři zemští k tomu nařízeni byli, kteří by to plnomocné vše na místě a konci postaviti mohli. A aby týmž komisařům list mocný pod pečeti zemskou dán býti mohl, o to jsou již stavové relací ke dekám zemským učinili.

0 jízdu na Karlštejn.

A jakož jest JMCská v proposici sněmovní toho milostivě doložiti ráčil, že by jistá snesení, sjednocení, smlouvy s některejmi zeměmi dědičnými JMCskó s královstvím českým, mezi majestáty a privilejími zemskými na hradu a zámku Karlštejnu zuostávati a se najíti měly, i také obzvláštně JMCské stavům to jest v známost uvésti dáti ráčil, žeby statkové manští JMCské jakožto králi českému a koruně této náležející, ano i vzácní statkové od tohoto království v cizích zemích obyvateluom v skromných sumách penězích [sic] zastaveni byli, což všecko aby vyhledáno býti mohlo, potřeba veliká toho že ukazuje: i na tom sou se s JMCskou jakožto králem českým stavové poníženě snesli, aby osoby nížepsané v neděli po Navštívení Panny Marie nejprve příští na hrad Karlštejn se sjely, a to vše, jak se svrchu píše, pořádně vyhledaly, a což by se tak našlo, aby přípisy těch věcí pod zemskou pečetí na hrad Pražský ke dekám zemským dány aneb in originali, jak by se toho potřeba uznala, vzaty býti mohly, tak aby JMCská potom i stavové při nejprv příštím sněme v to nahlídnouti a tomu dostatečně, nač by se to vše vztahovalo, vyrozuměti mohli. Při čemž ráčí-li JMCská jakožto král český také chtíti osobu nebo dvě z obyvateluov království českého, kteréby se JMCské líbily, míti, to se při milostivé vuoli JMCské zuostavuje. Jestliže by pak která z [těch] [Slovo "těch" chybí v zápisu deskovém.]výšpsaných na Karlštejn volených osob k tomu času pro nedostatek zdraví svého aneb pro jiné slušné příčiny přijeti nemohla, proto nicméně jiní tu přítomní aby to vše vykonati a k místu a konci vésti mohli, k čemuž také týmž osobám list věřící pod pečetí zemskou, jakž relací zemská ukazuje, dán býti má. A k tomu sou volené osoby tyto: Petr Vok z Rožmberka, vladař domu Rožmberského, JMCské rada, Kryštof z Lobkovic na Tachově, Pátku a Divících, JMt Římského císaře rada, nejstarší komorník, nejvyšší hofmistr království Českého a téhož království nejvyšší kamrmistr, [Za slovem tím zápis deskový přivozuje: "království Českého."] Adam z Šternberka na Bechyni a Sedlci, JMCské rada a nejvyšší komorník království českého, Volf Novohradský z Kolovrat na Lnářích, Vopalce a Timherce, JMCské rada a nejvyšší sudí království Českého, Zdeněk z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, JMCské rada a nejvyšší kancléř království Českého, Jan Jiří z Švamberka na Boru a Vorlíku, JMCské rada a nejvyšší sudí dvorský království Českého, Heřman nejstarší z Bíčan na Kosové Hoře a Staré Červené Řečici, JMCské rada, Adam mladší z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou a Lovosicích, JMCské rada a komorník, Ferdinand purkrabě z Donina, JMCské rada a president nad appellacími na hradě Pražském, Vilém Slavata z Chlumu a z Košmberka na Stráži, Hradci a Telči, JMCské rada, komorník, místodržící nejvyššího koinornictvl a dvoru JMti v království Českém maršálek, Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovech a Žitíně, JMské rada a nejvyšší písař království Českého, Purkart Točník z Křimic na Křimicích a Prostiboři, JMCské rada a podkomoří království českého, Jan z Vřesovic a z Doubravské Hory a na Podsedicích, JMCské rada a purkrabě Karlštejnský, Kryštof Vratislav z Mitrovic a na Loťhovicích, JMCské rada a purkrabě kraje Hradeckého, Hendrych Kapoun z Svojkova a na Běroničkách, JMCské rada, Ctibor Tiburcí Žďárský ze Žčfáru a na Kladně, JMCské rada a hejtman Menšího, města Pražského, Jan Lukavský z Lukavice a na Zámrsku, JMCské rada, Jiřík Gerštorf z Gerštorfu a na Cholticích, JMCské rada.

Žádost Jana z Vřesovic a z Doubravské Hory, purkrabě Karlštejnského.

A jakož jest Jan z Vřesovic a z Doubravské Hory, purkrabě Karlštejnský, na stavy království českého vznesl žádajíc, aby jisté osoby od stavuov voleny byly, kteříž by na zámek Karlštejn sjeli, k pečetem u káply aby dohlídli, nic méně co se svrškuov a nábytkův dotýče, kteříž při zámku Karlštejně, při dvořích k témuž zámku náležitých po smrti někdy Joachyina Voldřicha z Hradce, na onen čas purkrabí Karlštejnskýho, zuostali, aby spatřili a podle sněmovního nařízení ty svršky a nábytky, zuostalo-li jest jich za pět set kop. gr čes., aby pošacovali: i znajíce stavové žádost jeho Jana z Vřesovic slušnou býti, k tomu jsou za komisaře volili a nařídili osoby tyto totiž: Ferdinanda purkrabí z Donina, JMCské radu a presidenta nad apelacími na hradě Pražském, Jaroslava Bořitu z Martinic a na Smečně, JMCské radu, Kryštofa Vratislava z Mitrovic a na Lochovicích, JMCské radu a purkrabí kraje Hradeckého, Adama Hrzaně z Harasova na Skalce, Lantškrouně a Lantšperce, aby oni v outerej po neděli Invocavit |9. břez.] nejprve příští na zámek Karlštejn sjeli, k pečetem, jak kápla na zámku Karlštejně spečetěna jest, i také ve všecky svršky a nábytky při dvořích a zámku aby nahlídli a spatřili a, zanechajíc svrškuov a nábytkuov při témž zámku Karlštejnu a ve dvořích, což by spravedlivě za pět set kop gr. čes. stálo, ostatní svršky a nábytky aby Lucie Otilie Slavatová z Hradce na Stráži a Telči sobě volně vzíti a odvézti dáti mohla.

0 lidech rozpustilých a nevážných.

A jakož předešle sněmem obecním léta 95. též i 1602. i jinými sněmy vyměřeno jest, jak by lidé nevážní, kdyby se při jakých poctivých shledáních rozpustilosti dopouštěli neb v městech Pražských i jiných městech, nemajíce žádné služby, se pováleli, všelijakých neřádů proti pánu Bohu a všem dobrým mravům bezbožně a lehkomyslně, nepamatujíc na pána Boha ani poctivost svou tak ani na vzáctnost strožitných rodů a předků svých, nevážíc sobě starých ani mladých, nad to pak vzáctného a poctivého fraucimeru, všem vůbec k velikému zhoršení a zlehčení živi jsou, jakými by prostředky to k přetržení svému přijíti mohlo a takoví rozpustilí ztrestáni býti měli, to týmiž sněmy obšírně vyměřeno a ode všech tří stavňv království Českého s milostivým povolením JMCské jakožto krále Českého svoleno a nařízeno jest. Však poněvadž se zpráva dává, že se takových rozpustilostí neumenšuje, a to za příčinou, že takové nevážnosti a lehkomyslnosti k svému přetržení nepřicházejí a trestány nebývají, zvláště že mnohý hospodář v domě svém, též i v městech osoby k tomu zřízené a sněmy jmenované takové neřády trpí, přehlídají a k těm neřádným a rozpustilým lidem podle vyměření sněmovního se nechovají, na JMCskou ani na soud zemský nevznášejí, jich buď pro přátelství aneb rodiče a přátely jejich sanuji, skrze což ke všemu zlému nemalou posilu mají: a protož jsou se stavové s JMCskou jakožto králem Českým na tom snesli, kdož by se koli z lidí neřádných takových nezpůsobů v kterémžkoli obydlí, bud na zámku, tvrzi anebo domě, též i v městech dopustil, aby se k němu beze všeho ušetřování vedle týchž sněmovních snesení, na nic se neohlédajíc, každý hospodář zachovati povinen byl. A jestliže by pak který ten, v kteréhož by se příbytku taková všelijaká nevážnost stala, toho dopustil a takových rozpustilých a nevážných lidí na závazek cti a víry nevzal a soudu zemskému, kterýž by se ihned potom nejprve držel, neoznámil a nepřednesl a jeho dočinění v známost neuvedl, v tom někoho ušetřiti a zachovati chtěl, ten každý od úředníkův menších desk zemských na soud zemský obeslán býti a, več mu to soud zemský jiným ku příkladu obrátí, tím se spraviti moci bude.

Vejminka o Berounských.

Jakož jsou vyslaní od purkmistra a konšelův i na místě vší obce města Berouna na stavy vznesli žádajíce, poněvadž jsou času pominulého skrze oheň tak velikou a téměř nenabytou škodu vzali a v velikém nedostatku až posavad zůstávají, aby stavové k JMCské se přimluvili, aby JMCská jim dotčeným Berounským placení berní a jiných pomocí milostivě odpustiti ráčil: i na takovou jejich žádost stavové se k JMCské přimlouvají, tak aby JMCská k tomu své milostivé povolení dáti a za tento rok toliko placení berní a jiných pomocí je milostivě osvoboditi ráčil.

Forma listu přiznavacího z poddaných z měšců svých vlastních.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi vůbec, jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž na hradě Pražském držán byl léta tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerej po památce Stolování sv. Petra, ode všech tří stavův stalo, aby jeden každý na zaplacení týmž sněmem svolenému lidu válečnému z jednoho každého poddaného osedlého z měšce vlastního za tento rok po sedmdesáti gr. míš. na dva terminy rozdílný, totiž v pondělí po památce sv. Trojice nejprv příští třidceti pět gr. míš. a na sv. Havla, též nejprv příštího druhých třidceti pět gr. míš. až do vyjití roku tohoto dal a odvedl: podle kteréhožto svolení poddané své osedlé všecky sem scisti a vyhledati dal, kterýchž se nachází osob osedlých N., z kterýchž mi při tomto terminu N. dáti přišlo N. A že jsem více lidí poddaných osedlých v tomto kraji, z kderýchž berně při terminu ponděliho po památce sv. Trojice nejprve příštího po třidcíti pěti gr. míš. a při sv. Havle též po třidcíti pěti gr. míš. vše léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého dáti mám, ovšem najíti a vyhledati nemohl, než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečet svou vlastní k tomuto listu přiznavacímu přitisknouti sem dal. Jehož jest datum etc.

Forma listu přiznavacího z lidí poddaných.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerý po památce Stolování sv. Petra, [stalo], aby lidé poddaní všickni usedlí na placení lidu válečnýmu za tento rok 1604. po jedné kopě dvanácti gr. míš. rozdílně na tři terminy, totiž první termín při sv. Vavřinci, druhý při sv. Vácslavě a třetí při vánocích, vždy každého terminu po čtyrmezcítma gr. míš., až do vyjití tohoto roku aby dávati povinni byli, nicméně farářové i jiní duchovní lidé, kteříž jaké důchody k farám mají, by pak i farářů tu nebylo, tehdy kolátor z far po třech kopách mís. tolikéž na tři terminy napřed psané, vždy třetí díl té sbírky při jednom každém terminu po jedné kopě míš., až do vyjití tohoto roku dávati a odvozovati mají; též také jeden každý, který dvůr poplužní bez lidí poddaných osedlých má a jiných pomocí neskládá, ten každý aby z toho dvoru, tolikéž i svobodníci, dědiníci, nápravníci, svobodní rychtářové a dvořáci, každý po šesti kopách míš. tolikéž rozdílně na každý termín svrchupsaný po dvou kopách míš. až do vyjití tohoto roku aby dávali; k tomu také každý ovčák mistr po jedné kopě a pacholek po puoi kopě míš. též rozdílně na tři terminy svrchu psané, na každý termin ovčák mistr po dvadcíti gr. míš. a pacholek po desíti gr. míš., dávati a odvozovati mají: podle kteréhožto svoleni poddané své, faráře neb fary, ovčáky mistry, pacholky jich, jsem všecky scisti dal, kterýchž se nachází osob osedlých N., farářuov nebo far N., ovčáků mistrů N a pacholků N., a nařídiv to tím vším způsobem, jak sněmovní snesení ukazuje, od lidí poddaných, farářuo, ovčáků mistrů a pacholků svých takové výšpsané sbírky vedle svrchu psaných terminů každého terminu N. jsem vybral a k sobě přijal, čehož všeho učiní N. Kteroužto sbírku vybranou bernikům krajským s listem přiznavacím odsílám. A že jsem se v tom, jakž snesení sněmovní ukazuje, spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní k tomuto listu jsem přitiskl. Jehož jest datum etc.

Forma listu přiznavacího na sbírku z rozličných věcí.

Já N. z N. vyznávám tímto listem obecně přede všemi, jakož se jest svolení na sněmu obecném, kderyž držán byl na hradě Pražském léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerej po památce Stolování sv. Petra, stalo, aby jeden každý z obyvateluov království tohoto na splacení lidu válečnému z ryb, vína, z masa, z páleného vína jistou sbírku, počnouc od zavření sněmu každého terminu za tento rok, totiž první termin na sv. Havla nejprve příštího a druhý na sv. Jiří léta 1605., dal a odvedl: i podle takového sněmovního snesení já napředpsaný N. prodal jsem a prodati, též bíti v krámích na prodaj dal N. dčberů aneb kop kaprů a štik, N. věder vína, pinet páleného vína, z čehož mi se vedle téhož sněmovního sneseni při tomto terminu kop N. grošuov sbírky dáti přijde; od lidí pak poddaných svých nařídiv to tím vším způsobem, jakž snesení sněmovní ukazuje, z vína, z dobytkuo na prodaj zbitých, z páleného přijal sem N. kop gr. českých, což vše spolu krajským berníkuom odsílám. A že jsem se v tom ve všem spravedlivě, jakž to sněmovní snesení ukazuje, zachoval, ze všeho toho, co jsem prodal aneb prodati dal, tu berni zouplna sebral, také i od poddaných svých, což toho od nich s dobrou bedlivostí sebráno jest, a nic za sebou nezanechal, to vše přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečet svou vlastní k tomuto listu dal sem vědomě přitisknouti. Jenž jest dán a psán etc.

Však toto se při tom vymínuje, jestliže by kdo v tom čase nic vína, ryb, mas, páleného aneb toho něčeho, nač tato sbírka svolena jesti, neprodal, to každý má do listu přiznavacího zejména doložiti a toho se odsvědčiti.

Forma listu přiznavaciho z mlejnů.

Já N. z N. známo činím tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecném-kterýž držán byl na hradě Pražském léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavříu téhož léta v outerej po památce Stolování sv. Petra, stalo, aby jeden každý z obyvatelův království tohoto na splacení lidu válečnému ze všech mlejnů na panstvích JMCské, též na gruntech panských, rytířských, městských, duchovních, špitálských a jiných všech a všelijakých, na číchž by ti gruntech byli, buďto náchlební, poplatní, nájemní, z každého kola moučnýho aneb sladového, žádného v tom nevymiňujíce, tohoto roku 1604. po třidcíti gr. česk. na dva terminy, totiž první na sy. Vavřince 15 gr. česk. a druhý na sv. Vácslava též 15. gr. česk. dával a odvozoval: podle takového sněmovního snesení já napředpsaný N. davši sečísti své náchlební, nájemní, poplatní též i lidí poddaných svých mlejny, jichž kol moučných i sladových se nachází N. N., z kterýchžto mi se při tomto terminu N. dostane dáti N. A že sem se v tom ve všem spravedlivě, jakž to sněmovní snesení ukazuje, zachoval, sbírku zouplna sebral, také i od poddaných svých, což toho od nich s dobrou bedlivostí sebráno jest, nic za sebou nezanechal, to vše přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho důvěrnost pečeť svou vlastní dal sem k tomuto listu přitisknouti. Jehož jest datum etc.

Forma listu přiznavaciho na vlnu.

Já N. z N. vyznávám tímto listem vuobec přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Ško-lastice a zavřín téhož léta v outerý po památce Stolování sv. Petra, ode všech tří stavuov království Českého stalo, aby jeden každý z každého kamene vlny, kdož by prodal, za tento rok po čtyřech gr. česk. na termin sv. Václava berníkům krajským dal a odvedl: vedle kteréhož svolení sněmovního N. kamen vlny sem prodal, z kderéžto vlny tak prodané mně se při tomto terminu N. dostane dáti N, což vše berníkům krajským odvozuji. A že sem se v tom spravedlivě zachoval, tak jakž sněmovní snesení ukazuje, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho důvěrnost pečet svou vlastní k tomuto listu jsem přitiskl. Jehož datum oc.

Forma listu přiznavaciho z dobytkuov a jiných věcí, kteréž se přes pomezi z tohoto království ženou a vezou.

Já N. vedle sněmovního snesení k vybírání sbírek z dobytkuov a jiných věcí, kteréž se přes pomezí z tohoto království ženou a vezou, od JMCské nařízený známo činím tímto listem, jakož jest se svolení na sněmu, kterýž držán byl na hradě Pražském léta tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerej po památce Stolování sv. Petra, stalo, aby jeden každý, kdož by přes pomezí tohoto království dobytky jaké, totiž voly uherské, polské, české, vepře, svině, skopce, ovce, berany, kozly, kozy koně, klisny hnal aneb peří na centnýře vezl, aby jistou sbírku počnouc od zavření sněmu tohoto na dva terminy, totiž první termin na den sv. Havla nejprv příštího a druhý termin na sv. Jiří léta 1605. dával a odvozoval, že jsem se v tom ve všem vedle téhož sněmovního snesení spravedlivě zachoval, a hned od zavřeni tohoto sněmu tu sbírku sem vybral, kteréž se sešlo při tomto terminu N. z vola uherského N., z polského N., z českého N., z vepřů a sviní K, z skopců, beranů, ovcí, kozlů a koz N., též z koní, klisen N. a centnýře peří N., čehož všeho v sumě jedné učiní N., kteroužto sbírku z tak nahoře psaných věcí berníkům nejvyšším na hrad Pražský odsílám. A že jsem se tak v tom spravedlivě zachoval, žádnému nic nepřehlídl ani ničehož za sebou nezanechal, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho důvěrnost pečet svou vlastní k tomuto listu sem přitiskl. Jehož datum oc.

Forma listu přiznavaciho těm, kteříž lidí poddaných osedlých nemají, kromě dvorův poplužních, na nichž bydlejí.

Já N. z N. známo činím tímto listem přede všemi, jakož se jest jisté svolení na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta tohoto šestnáctistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerý po památce Stolování sv. Petra, ode všech tří stavuov království Českého stalo, aby jeden každý z obyvateluov tohoto království, kterýž toliko dvuor poplužní bez lidí poddaných osedlých má a jiných pomocí neskládá, z dvoru toho jako dědiníci, dvořáci, totiž první [termin] na den sv. Vavřince, druhý na sv. Vácslava a třetí v pondělí po vánocích vše nejprve příští léta tohoto šestnáctistého čtvrtého vždy každého terminu svrchupsaného po dvou kopách míš. berníkuom krajským dáti a odvozovati byl povinnen: i podle takového sněmovního sneseni já svrchupsaný N. přiznávám se, že žádných lidí poddaných osedlých nemám, kromě dvoru poplužního N., na němž bydlím, z kteréhož mi se vedle téhož svolení sněmovního na terminy rozdílné svrchudotčené dáti dostane [N]. To přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu já zpočátkupsaný N. pečet svou vlastní jsem k tomuto listu přitisknouti dal. Jehož jest datum oc.

Forma listu přiznavaciho z komínův.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecným, kterýž držán byl na hradě Pražským léta tohoto šestnáctistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerej po památce Stolování sv. Petra, ode všech tří stavuov království Českého stalo, aby jeden každý z obyvateluov království tohoto na zaplacení lidu válečnému ze všech zámkuov, hraduov, tvrzí, sídel a obydlí JMCské, panských i rytířských, nicméně i z domuov, na kderýchž by lidé stavu panského a rytířského i osob městských své obydlí měli, též ze všech hrazených měst. předměstí JIMCové jakožto králové České, panských a rytířských z každého komínu, který by nad střechu vycházel, by pak dva nebo tři spolu byly, [...], první [termin] v pondělí po památce sv. Trojice a druhý na den sv. Havla nejprve příštího léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého, vždy po desíti gr. míš. dáti povinen byl: podle kteréhožto svolení všecky komíny z zámku, hradu, tvrze, sídla a obydlí, též z hrazeného města a předměstí sem scisti a vyhledati dal, kterýchž se nachází N. A že sem více komínuov na N., z kderýchž sbírku při tomto terminu N. dáti mám, ovšem najíti a vyhledati nemohl, než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečet svou vlastní k tomuto listu přiznavacímu sem přitiskl. Jehož jest datum oc.

Forma listu přiznavaciho městům.

My purkmistr a rada města N. známo činíme tímto listem přede všemi, jakož jest svoleno sněmem obecným, kterýž držán byl na hradě Pražským léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerý po památce Stolování sv. Petra, aby jeden každý z obyvateluov království tohoto na splacení lidu válečnému z ryb, vina, másla, sladkého pití, páleného vína, počnouc od zavření tohoto sněmu, totiž jeden termin na den sv. Havla nejprv příštího a druhý termin na sv. Jiří léta příštího 1605., takovou sbírku dával a odvozoval: i podle takového sněmovního snesení my nadepsaní purkmistr a rada města N., majíce k vybírání též sbírky dvě osoby hodné nařízené, kteříž od spolusouseduov našich tak tím vším způsobem, jak sněmovní snesení ukazuje, tu sbírku vybírají, od nich sme rejstra i peníze, což od koho vybráno jest, zouplua přijali, kteréž se sešlo při tomto terminu N. z N. dčberův [anebo] kop kaprův a štik N., věder vína N., lák sladkého pití N., volův uherských krmných N., polských N., domácích N, krav N., jalovic N., telat N., vepřů krmných N., skopců, beranů a kozlů N., ovcí, jehňat N., pinet páleného N. A že jsou se tíž sousedé naši v tom spravedlivě zachovali, ničehož, pokudž [jim nejvejš] [Slova rjim nejvejš" scházejí v zápisu deskovém.]možné bylo, žádnému nepřehlídli ani ničehéhož za sebou nezanechali, přijali to před námi na tu přísahu, kterouž sou k té práci učinili. Od poddaných pak našich také co se jim dáti dostalo, aby se to tím vším způsobem, jakž sněmovní snesení ukazuje, vybíralo, to jsme též dostatečně nařídili, čehož sumy se N. nachází. A to oboje teď příležitě berníkuom krajským odsíláme. A že sme se od osob svých tak v tom vedle téhož sněmovního snesení spravedlivě zachovali, to přijímáme k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečet naši městskou k tomuto listu sme přitisknouti dali. Jehož datum etc.

Forma listu přiznavacího městům z komínuov.

My purkmistr a rada města N. známo činíme tímto listem přede všemi, jakož jest svoleno sněmem obecným, kterýž držán byl na hradě Pražským léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerej po památce Stolování sv. Petra, aby jeden každý z obyvateluov tohoto království na splacení lidu válečného z jednoho každého komínu, by pak dva nebo tři spolu byly, [...], po desíti gr. míš. na dva terminy, totižto první teimin v pondělí po sv. Trojici a druhý na den sv. Havla nejprv příštího vše léta tohoto šestnáctistého čtvrtého dáti povinen byl: i podle takového snesení sněmovního my purkmistr a rada N. majíce k vybírání též sbírky z dotčených komínuov osoby hodné nařízené, kteří od spolusouseduov našich tak a tím vším způsobem, jakž snesení směmovní ukazuje, tu sbírku vybírali, od nich sme rejstra i peutze, což od koho vybráno jest, zouplna přijali, kderýchž se našlo N. A že sou se tíž sousedé naši v tom spravedlivě zachovali, ničehéhož, pokudž jim nejvýše možné bylo, žádnému nepřehlídli a nevypustili a ničehéhož za sebou nenechali, přijali to před námi na tu přísahu, kterouž jsou k té práci učinili. Což teď příležitě berníkůrn krajským odsílajíc, že sme se od osob svých tak v tom vedle téhož snesení sněmovního spravedlivě zachovali, to přijímáme k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečet naši městskou menší k tomuto listu přiznavacímu přitisknouti sme dali. Jehož jest datum etc.

Forma listu přiznavacího na berni domovní.

Já N. z N. vyznávám tímto listem vůbec přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta [tohoto] [Slovo "tohoto" v zápisu deskovém chybí.] tisícího šestistého čtvrtého v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerej po památce Stolování sv. Petra, stalo, aby jeden každý z stavu panského, rytířského, též i osoby duchovní, města, městečka, kteří jaké lidi osedlé na svých statcích mají, na splacení lidu válečnému na zámcích pomezních trvajícímu z [jednoho] [Slovo "jednoho" v zápisu deskovém schází.]každého domu neb chalupy buď veliké neb malé za tři léta pořád zběhlá každého roku po dvadcíti gr. česk. z jednoho každého domu, jakž vejše dotčeno, na dva terminy, totiž polovici na sv. Bartoloměje nejprve příštího a druhou polovici na sv. Mikuláše až do vyjití těch tří let pořád zběhlých dal a odvedl: podle kteréhožto svolení poddané své osedlé všecky sem scisti a vyhledati dal, kterýchž se nachází osob osedlých N. a N., z kderýchž mně se při tomto terminu N. dáti přišlo N. A že sem více lidí poddaných osedlých v tomto kraji, z kerýchž berně domovní při terminu N. léta tohoto tisícího šestistého čtvrtého dáti mám, ovšem najíti a vyhledati nemohl, než těch dotčených N. a N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečet svou vlastní k tomuto přiznavacímu listu jsem přitiskl. Jehož datum jest etc.

Forma listu přiznavacího na berni z dědiníkuov.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi a zvláště etc, jakož jest se svolení na sněmu obecným, kterýž držán byl na hradě Pražským léta tohoto 1604. v středu po sv. Školastice a zavřín téhož léta v outerej po památce Stolováni sv. Petra, stalo, aby jeden každý z dědiníkuov a dvořákuov vedle šacuňkuov svých spravedlivých z statkuov svých z každé kopy grošuov českých po puoi patu penízi českým sberouce na dva terminy, totiž polovici na sv. Bartoloměje nejprv příštího a druhou polovici na sv. Mikuláše, až do vyjití těch tří let pořád zběhlých dal a odvedl: podle kteréhožto svolení vedle šacuňkuov svých z statku mého za tento termin N. přijde se mně dáti N. A že sem se v tom spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. Pro lepší toho jistotu pečet svou vlastní k tomuto listu sem přitiskl. Jehož datum etc.

Forma listu přiznavacího etc.

Já N. známo činím tímto listem přede všemi a zvláště tu, kdež náleží, že sem vedle jistého JMCské etc. pána našeho nejmilostivějšího s nejvyššími pány ouředníky a soudci zemskými, radami JMCské souduov dvorského a komorního, též osobami ze všech krajuov království Českého sněmem volenými, snesení statek svůj, jak jest léta oe 1557 šacován byl, též i peníze své, kteréž na ouroclch aneb jiných užitcích svých mám, na ten způsob, jakž se to léta 1558. dalo, spravedlivě vyhledal, kteréhož se nachází statku pozemského za N. a peněz, které na ourocích aneb jiných užitcích mám, [N.], ["N* chybí v zápisu deskovém.], z čehož mně se vypraviti přijde a dostane koní N. Nicméně i poddané své osedlé scisti davše, našel sem jich N, z nichž dvadcátého člověka počítajíc vypraviti se dostane N. A že sem se v tom spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu na svědomí pečet svou vlastní k tomuto listu sem přitiskl. Jehož datum etc.

Forma listu přiznavacího pro měšťany a handlíře.

Já N. známo činím tímto listem přede všemi a zvláště tu, kdež náleží, že jsem vedle jistého JMCské pána našeho nejmilostivějšího s nejvyššími pány ouředníky a soudci zemskými, radami JMCské souduov dvorského a komorního, též osobami ze všech krajuov království Českého sněmem volenými snesení a podle sněmu léta oc 57., tak jakž se jest i léta oc 88. dalo, spravedlivě vyhledal a sečetši peníze všecky, kteréž na užitcích kupetských, handlich domátcích i přespolních mám, jichž učiní N., z nichž mně se vedle snesení sněmovního přijde vypraviti koní N. A že sem se v tom spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu na svědomí pečet svou vlastní k tomuto listu sem přitiskl etc.

Závěrek sněmu.

Avšak toto naše svolení sněmovní, kteréž z žádné povinnosti, než na milostivou žádost JMCské z své svobodné dobré vůle přes všecko přemožení nad možnosti své a chudých poddaných našich všickni tři stavové království Českého jsme učinili, není a nemá býti k žádné újmě, škodě a nějakému protržení privilegiím, právuom a svobodám ani starobylým zvyklostem a pořádkuom našim, nyní i na časy budoucí a věčné. A JMCská také nám na to jako i na předešlá naše svolení podle milostivého uvolení revers dostatečný a, jestliže by předešle který ještě odveden nebyl, též milostivě odvésti a vydati míti ráčí.

Relatorové z stavu panského:

Kryštof z Lobkovic na Tachově, Pátku a Divících, JMti Římského císaře rada, nejstarší komorník, nejvyšší hofmistr království Českého a téhož království nejvyšší kamrmistr.

Adam z Šternberka na Bechyni a Sedlci, JMti Římského císaře rada a nejvyšší komorník království Českého.

Volf Novohradský z Kolovrat na Lnářích, Vimberce a Vopalce, JMti Římského císaře rada a nejvyšší sudí království Českého.

Jan Jiří z Švanberka na Vorlíku, Mašťově a Kon-šperce, JMCské rada a nejvyšší sudí dvorský království Českého.

Vilím z Landštejna na Sosni a Brloze, JMCské rada. Přiznal se p. komorník n.

Karel z Vartmberka a na Svijanech, JMCské rada. P. komorník n.

Jiří z Talnberka a na Jankově, JMCské rada. P. z Ěíčan.

Jan Václav z Lobkovic na Běronicích a Veltrubích, JMCské rada a hejtman Starého města Pražského.

Hendrych Libštejnský z Kolovrat a na Žichovicích, JMCské rada a komorník. P. sudí n.

Adam starší z Valdštejna a na Žehušicíoh, JMCské rada a JíMCové jakožto králové České měst podkomoří.

Jan Zbyněk Zajíc z Haztnburku a na Budyni, JMCské rada.

Fridrich Švihovský z Ryzmberka a z Švihová na Nal-žovech a Neprachovech, JMCské rada.

Jaroslav Borita z Martinic na Smečně a Vokoři, JMCské rada.

Adam Gali z Lobkovic a na Duchcově, JMCské rada. P. Jan Václav z Lobkovic.

Vilím z Lobkovic na Tejně Horšovském a Cečovicích.

Ladslav z Šternberka a na Zelené Hoře.

Jan Rudolf Trčka z Lípy na Velisi a Kumburce, JMCské rada. P. Vilím z Lobkovic.

Jan z Vrtby a na červeném Hrádku.

Relatorové z stavu rytířského:

Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovech a Žitíně, JMti císaře Římského rada a nejvyšší písař království Českého.

Teobalt Švihovský z Ryzmberka a z Švihová a na Horažďovicích, JMCské rada.

Adam mladší z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou, Lovosicích, Štěpanicích a Kyšperce, JMCské rada a komorník.

Ferdinand purkrabě z Donína, JMCské rada a nad apelacími na Hradě Pražském president.

Vilím Slavata z Chlumu a z Košmberka, JMCské rada a komorník a dvoru JMti v království českém maršálek.

Matouš Děpolt z Lobkovic na Strakonicích, JMCské rada a nejvyšší mistr převorství království českého.

Bohuslav Joachym Hasištejnský z Lobkovic a na zámku Mladém Boleslavi, JMCské rada.

Hendrych Kapoun z Svojkova a na Běronickách, JMCské rada.

Ctibor Tiburcí Žďárský ze Žďáru a na Kladně, JMCské rada a hejtman Menšího města Pražského.

Jiřík Gerštorf z Gerštorfu a na Cholticích, JMCské rada.

Václav Budovec z Budova a na Hradišti.

Přibík z Klenového a z Janovic a na Novém Hradě. P. písař n.

Zikmund Sluzský z Chlumu a na Tuchoměřicích.

Mikuláš Beřkovský z Šebířova a na Košeticích.

Bernart Hoehauzar z Hochauzu a na Bašti.

Jan Sluzský z Chlumu a na Klecanech.

Václav Mitrovský z Nemysle.

Malovec z Malovic a na Kameně.

Václav Vratislav z Mitrovic a na Litni.

Diviš Černín z Chudenic a na Nedrahovicích.

Jindřich Vintíř z Vlčkovic a na Kolínci.

Šfastnej Vamberský z Rohatec.

Jindřich Střela z Rokyc a na Křivsoudově.

Zdeněk Boubínský z Onjezda a na Třebomyslicích.

Vilím Trmal z Toušic a na Veliký Bukovině.

Petr Vok Špulíř z Jiter.

Vodolan Pětipeský z Chýš a z Egerberku a na Blaho-ticích. P. Sluzský p.

Pražané všech tří měst Pražských, Horníci a

jiní poslové z měst království českého přiznali

se na místě svém i na místě jiných spolusousedů svých,

od kderýchž k tomuto jednání sněmovnímu byli vysláni.

Kteroužto relací na místě a jménem JMCské jakožto krále českého přijali sou Zdeněk z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, JMCské rada a nejvyšší kancléř království českého, Heřman z Říčan na Kosové Hoře, Červené Staré Řečici a Novém Rychnově, JMCské rada, Purkhart Točník z Křimic na Křimicích a Prostiboři, JMCské rada a podkomoří království Českého, s milostivou JMCské omluvou, tak že jest JMCská na jiným býti neráčil, nežli vedle starobylého chvalitebného způsobu a obyčeje osobně mezi stavy království tohoto se dáti najíti a té relací sněmovní přítomen býti, však pro mnohá JMCské zaneprázdnění, jimiž JMCská za příčinou této války turecké zaneprázdněn býti ráčí, toho že jest vykonati moci neráčil. Však že toto svolení, kteréž se od stavuov k žádosti JMCské a k důležité potřebě jak království tohoto tak i zemí k němu připojených stalo, vděčně přijímati a stavům vší milostí císařskou a královskou vynahrazovati a jich milostivým císařem a králem a pánem býti a zuostávati chtíti ráčí. A JMCská vedle milostivého JMti zakázání a žádosti stavův jak na předešlá sněmovní svolení, na kteráž reversové od JMCské až posavad dáni nejsou, tak i na toto nynější snesení a svolení sněmovní reversy dostatečné stavům milostivě dáti a v moc jich odvésti poručiti ráčil.