Orig. ve všeob. říš. arch. v Mnichově: Fürstensachen de ao. 1605 tom. 39 p. II., fol. 121.

Was di landstende und hiesige officir wegen des salzwesen sich auf verschienem landtag beschwert, dessen particularia wil bei negster ordinari ich undertenigst zufertigen, [Srov. č. 43.] allein ich bin im vertrauen berichtet worden, wan der contract mit denen zue Gemünden und Ebensehe in effectum kumbt, [Smlouva o dovoz soli do Čech byla s Gmundenskými učiněna 17. srpna 1590. Zvláštní od císaře ustanovená komise ujednala tehdy s Gmundenskými, že počínaje r. 1591 máji do Čech dodávati ročně aspoň 60-70.000 prostic soli; naproti tomu měla jim česká komora platiti vždy čtvrt roku napřed jistou zálohu (Viz opis smlouvy v arch. c. a k. spol. minist. financí: Böhmen B, fase. 11, 2 - 3, fol. 564; srov. zmínku o ní v instrukci pro českou komoru z 1. kv. 1592 ve Sněmích. V následujících letech se stále opakovaly stížnosti české komory, že Gmundenšti nedopravují do Čech tolik soli, kolik bylo ujednáno r. 1590, a oni naopak tvrdili, že od české komory nedostávají smluvených záloh. (srov. též Č. Zibrt, Dopisy týkající se prodeje a plavby soli po Vltavě v l. 1591 - 1599, Věstník král. č. spol. nauk 1889. Nejdůležitější akta o těchto věcech jsou v arch. c. a k. spol. minist. financí ve Vídni, odkud mnoho opisů v zem. archivě.) Nicméně smlouva z r. 1590 byla v platnosti ještě r. 1605. Počátkem toho roku se toliko vyjednávalo mezi komorou dvorskou a českou o vyrovnání některých neshod v účtech a odstranění nedostatků při dovozu soli do Čech. Dekretem z 25. ledna 1605 (koncept v arch. c. a k. spol. minist. fin. Böhmen, 1605 Jan. 25) oznamovala dvorská komora české komoře, že ji posílá opis účtu, "was bis zu end nechst abgelofenen 1604 jahrs für verlag in das Gmuntnerische einnehmerambt komben, wie viel salz entgegen gelifert und was ihro, der cammer, noch abzuführen hinterstellig bleibe. Ob nun zwar der rest zu ausgang ernenten 1604 jahrs sich auf 13307 fl. 10 kr. erstreckt, so sei man doch aldort zu Gmunten berait mit so viel beschlagenen kupfen im vorat gefast und mengele allain zur ausfertigung das fahrwasser, dessen, sobalt mans wird haben können, man sich gebrauchen und die völlige liferung ohne ainchen saumbsal tun wirdet. Auf das aber in ferer beraitund machung mehrers dergleichen grossen kupfen salzes, damit man gleich wider im werk seie, keine verhindernis beschehe, wurde in alleweg neuer vertag erfordert, ohne welchn man in Sachen ganz anstehen müste. Derowegen so ersucht die hofcammer bemelte böhemische cammer hiemit freundelich, sie mit ehistem in erwentes Gmuntnische einnehmerambt abermalen einen salzverlag und alsbald bis in 10.000 st. verordnen und erlegen lassen welle, damit aus mengel notwendigen geldes die arbait, wie sich die Gmuntnerische salzambtleut im widrigen fall, weil man ohne das mit dem halben taler auf die kupfen, den sie, die b stimisene cammer, darfür zahlt, iezt nit gelangen kän, befürchten, nit ersitzen bleibe...." Na tento dekret odpověděla česká komora přípisem z 3. ún. 1605 (orig. v arch. c. a k. spol. minist. financí: Böhmen ad 1605 Febr. 8, Anschlüsse), v němž se ohradila proti správnosti účtu ji zaslaného. Protože prý, jak ze dvou přiložených výkazů vysvitá, "die behemische cammer seit des noch ao etc. neunzigisten mit denen von Gmunden aufgerichten vertrag nit allain zu jeder zeit die richtige verlag, sondern.... weit ein mehrers und so vil getan, das der behembischen camer dato in sieben und dreissig tausent acht hundert fünf und achzig und ein halber taler oder fünf und siebenzig tausend sechs hundert ain und siebenzig kufen salz aussen stehet, also wüsten wir nit, wie bei andern so uberheuften ausgaben, damit die behemische cammer beladen, anjezo mit den begerten zehen tausent gulden, weil bei den Präger stedten, so sich ohne dis der langsamer salzlieferung und bezahiung hoch beschweren, auch nichts zu erlangen, aufzukumben sein möchte." V přípise následují stížnosti do závad při solním obchodu z Gmundenu do Čech a žádost za reformu jeho správy. Po některém jednání s Gmundenskými vyzvala dv. komora dekretem z 3. dub. 1605 (koncept v arch. c. a k. spol. minist. fin.: Böhmen, 1605 Apr. 3.) českou komoru znova, aby Gmundenským poskytla potřebné zálohy. Česká komora odpověděla pak na to přípisem z 18. dubna 1605 (opis tamtéž: Böhmen B 7): "Ob nun wohl.... die behaimbische cammer es bishero an verlag gar nit manglen lassen und billich der Wiederbezahlung mit salz erwarten sollen, nitweniger haben wir zu befürderung des handeis anjezo abermalen alberait Verordnung getan, dass eheist, soviel müglich, wieder von zehen bis in zwölf tausent gulden verlaggelt nach Gmunden abgeordnet werden solle des Versehens, die von Gmunden werden an ausfertigung des salzes, damit die behaimbische cammer zu Wiederbezahlung kumben mügen, auch nichts erwinden lasen, welches sie von wohlgedachter hofcammer aus zuerindern sein werden." Tohoto jednání, aby dodržována byla smlouva s Gmundenskými z r. 1590, se patrně týká zpráva Bodeniova. O dovozu soli do Čech z Ebensee (v H. Rakousich) nenacházím v pramenech z té doby zpráv. Z přípisu dolnorakouské komory arcikniž. Matyášovi ze 7. kv. 1603 (orig. tamtéž: Böhmen 7) je patrno, že se tehdy pracovalo o zřízení nových solivaren v Ebensee.] dass man sich nit viel umb das bayerische salz bekümmern wil, und da eines in das land aus Bayern soll gebracht werden, dass hiesige behemische cammer ein zimblichen hohen zoll drauf schlagen wollen Datum Prag, den 28. febr. ao. 1605.