(1. června - 14. června 1605.)

Opis současný v arch. musea král. Českého v odd. D. Jiné souč. opisy v arch. města Prahy v rkpe. č. 112 (dříve 1083), fol. 353, a v arch. m. Loun v rkpe. 1 D 2, fol. 86. Podepsáni: Rudolf; Sdenco Ad. Poppi de Lobkovicz, s. r. Bohemiae canceliarius; Ad mandatum etc.: Jindřich z Písnice, Jan Menczl.

Rudolf etc. - Vysoce urozeným, urozeným, statečným, slovutným, poctivým a opatrným pánům, rytířům, vladykám, Pražanům a městům i jiným všem obyvatelům a poddaným našim ze všech stavův království našeho Českého, věrným milým, milost naši císařskou a všeckno dobré vzkazujem. Věrní milí! Ačkoliv sme již tohoto roku nedávno pominulých téhodnův z hmotných a vysoce důležitých příčin vám, všem stavům království Českého, sněm obecní na hrad náš Pražský rozepsati a ten milostivě držeti i zavříti a podle téhož zavření a svolení sněmovního i sjezd obzvláštní nejvyšším ouředníkům, soudcům zemským, radám našim soudův našich dvorského a komorního a osobám ze všech krajův tohoto království voleným, položiti, spolu s nimi veřejnou hotovost v tomto království podle moci jim sněmem dané naříditi i také mandáty našimi císařskými po všech krajích takovou veřejnou hotovost vyhlásiti, nicméně k držení munstrunkův jistej den položiti ráčili [Mandáty o veřejnou hotovost byly vydány 4. května 1605; jich text viz dále. Přehlídka hotovosti byla ustanovena na den 24. května. Srov. úvod.], tak že bychom z příčin těch neradi stavův dalším rozpisováním a pokládáním zase jiného sněmu v tak krátkém času obtěžovati, nýbrž v tom všelijak ušetřiti a ušanovati chtíti ráčili; ale však, poněvadž nás jisté a hodnověrné správy docházejí, že se již mnohem větší nebezpečenství na toto království a země k němu příslušející a tak na vás i všeckny jiné poddané naše, věrné milé, od nepřítele Turka a jiných nepřátel valí a nastává, tak že tou nařízenou vejpravou nepřátelům těm by se odolati nemohlo: protož sme tímto rozepsáním sněmu prodlíti a toho zanechati nikoliv moci neráčili, nýbrž, když pak toho takové důležité a nevyhnutedlné potřeby nastaly a nastávají, které žádného prodlení trpěti nechtějí, pro kteréž vám sněm obecní v království Českém na hrad náš Pražský ten outerý svatodušní nejprve příští, to jest posledního dne měsíce máje, jinak maii, k sjetí pokládati a tímto listem našim rozpisovati, vám pak všechněm i jednomukaždému zvláště milostivě poroučeti ráčíme, abyste se z týchž důležitých a nevyhnutedlných nastalých příčin na již dotčený den do Prahy, ničímž se nezaměstknávajíc ani zastírajíc, konečně sjeli a hned nazejtří v středu tím raněji k předložení sněmovnímu bez všelijakých odtahův při nás na hradě Pražském na paláci podle starobylého chvalitebného obyčeje a pořádku najiti dali. Kdež vědouc o tom a znajíc vůli i jisté poručení naše císařské býti, nepochybujem o vás všech i jednom každém obzvláštně, že pro vejš psané příčiny k témuž sněmu se sjedete a v tom se povolně, poslušně i hotově zachováte. Jestliže by pak kteří z vás nepřijeli a doma přes toto naše jisté a milostivé poručení (ač té víry ani naděje k žádnému býti neráčíme) zůstali, však nicméně ti, kteříž se tak sjedou, s námi jednati a zavírati moc míti a jiní tomu podlí nich dosti činiti povinni budou; a z měst našich královských posly z prostředku svého k tomu sněmovnímu jednání, co se jich tu dotejkati aneb jim náležeti bude, aby také s plnou mocí vypravili, jinač nikoliv nečiníc. - Dán na hradě našem Pražském v pondělí po neděli Cantate léta etc. šestistého pátého a království našich Římského XXX., Uherského XXXIII. a Českého též XXX. [Tento mandát vydán byl jistě později, než udává jeho datum, protože teprve dne 12. května usnesli se nejv. úředníci na dotaz císařův, že sněm má býti svolán (viz č. 57 a, srov. též č. 57). Mandát byl asi proto opatřen datem starším, aby lhůta, v níž sněm byl svoláván, nezdála se býti příliš krátká. Vedle tohoto obecného mandátu byla později, jak se zdá, rozesílána zvláštní pozvání předním osobám ze stavů. V arch. Třeboňském se chová pod č. 6069 originál takového pozvání zaslaného dne 27. května 1605 ("v pátek po neděli Exaudi") p. Petru Vokovi z Rožmberka na Třeboni. Praví se tu: "Jakož o tom dobrou vědomost máš, že jsme... sněm obecní stavům království Českého... mandáty našimi císařskými rozepsati ráčili, i ačkoli o tobě nepochybujem, než že, rozuměje tomu dobře, že jsme z veliké a nevyhnutedlné potřeby týž sněm již teď druhý roku toho rozepsati a položiti museli, sám osobou svou sem se najíti a téhož sněmu přítomen býti nepomineš: však nicméně vždy ještě psaním tímto tebe napomínati a milostivě poroučeti ráčíme, aby se k témuž času a dni konečně na hrad Pražský... jako věrný poddaný náš a milovník vlasti své najíti dal a toho, čemuž tak dále z proposici naší poddaně vyrozumíš, vedle jiných uvažovati nápomocen byl..."]