[1.] Dann obwol ir kais. Mt. neulichen vergangener zeit habender vaterlichen sorge nach umb ihre getreue und liebe undertane di obriesten officier und landrechtsitzer, rate des hof- und cammerrechtens, wi auch di personen aus den stenden herrn- und ritterstands aus den craisen, so mit allgemainen landtag zu erwegund anordnung auf den notfal der beraitschafthaltung erwehlet worden, anhero auf das Prager schloss erfordert und mit ihnen habender macht nach, so iro auf berührtem gemeinem landtag anno 605. gegeben worden, wegen aufbietund ausruestung des kriegsvolks zu ross und zu fuss, welches zu zeit solcher eilenden und unvorsehenen not, es sei dem marggraftumb Mährern oder fuerstentumbern Schlesien, do es di not am maisten erhaischen wirdet, aus gemelten kunigreich Behaimb zu huelf ausgerust werden solle, gewisse anordnung zu tuen [Viz č. 54.] und neben demselben auch durch deroselben kaiserliche mandata in alle crais di rausterung des 20. manns, wi auch der reuterei anordnen, item ain nicht geringes krigsvolk zu ross und zu fuess, welches auf dieses jähr gegen obgemelten feind gebraucht werden möge, zu bestellen gnedigist anbevholen, [Viz v úvodě.] dieweil aber berührtes behaimische gemusterte landvolk gegen so ainer grossen mennig feind in der anzahl gering, zu deme auch unversucht, das frembd krigsvolk aber, welches von irer Mt. bestellet worden, an andere ort, von welchem nicht geringere gefahr uns und der gantzen christenhait zu besorgen ist, notwendig gebraucht werden muss, und aber aine grossere anzahl uber den landtagsbeschluess auf den 20. man in alleweg ausser gemeines landtags und aller stende bewilligung aus diesem kunigreich nicht erhaben werden kan, [Srov. s tím č. 57 a.] dahero ir kais. Mt. diesen landtag ausschreiben und denselben nicht mit geringer ungelegenheit wi ihrer Selbsten, also auch der stende zu [halten] notdringentlichen gezwungen worden und auch berührte stende dieses kunigreichs, deroselbten getreue liebe undertane, aufs allerhöchst es sein kan, gnedigist begehren, das si, weil ihnen selbsten solches hohes anliegen bewust, und das es numehr umb weib, kinder, freunde, liebes Vaterland und umb all unser hab und guet, samb umb dem letzten rest, zu tuen, uber den 20. alreit gemusterten mann, welcher alspald unseumlichen auszurüsten ist, umb ain grossere anzahl volks zu ross und zu fuss, nemlichen den 15., 10. und 5. man und zwei pferd von 5000 schock gr., welche da zu schütz und rettung dieses kunigreichs und derer darzu incorporierten länder auszurüsten, vergleichen wolten und dis alsopald auf das ehiste anordnen und versehen, damit di musterungen berührtes volks in den craisen dieses kunigreichs ohne dilation fürgenomben und gemeltes volk der füerstehenden nottuerft nach, es sei der 15., 10. oder 5. mann, aufgeboten und an ort, da es an maisten vonnöten ist, fortgeschikt werden möge; und uber dis weiter, das man sich auch wegen des persönlichen zu zug underrede, wi auch wegen der defension aine guete Ordnung, neben welcher da ein jeder sich darnach zu richten Wissenschaft haben möge, anordne. [Srov. č. 65 odst. 2, čís. 66 odst. 1 a č. 68.]

[2.] Jedoch stellen ir Mt. den stenden dis zuihrer erwegung, ob es nicht diesem kunigreich und denen darzu gehörigen landern bei weitem zuträglicher wäre, das nach dieser jetzigen ausruestung des 20. manns anstatt der künftigen ausrustung des 15., 10. und 5. man zwei regiment fussvolk, ein jedes von 3000 man stark, und 2000 pferd bestellt und das bederlei volk vier monat im feld auf ihren costen underhalten, das landvolk aber des 20. manns gegen deme hinwiederumben aus dem feld zu ihren nahrungen erfordert wurde; dann, wan man dis alles, was für costen zu erzeigung, rustung, püchsen, kleider und andere nottuerften, item zu underhaltung berührtes landvolks haben muss, uberschlegt, zu deme auch was für grosse ungelegenhait mit ausfuehrung solches arbeitsamen volks in der feldarbeit den stenden entstehet, müssen si erkennen, das in erwegung dessen allen dis gewisslichen und unfailbar befunden wird, das gemelte zwei regiment knecht und 2000 pferd di zeit uber mit geringern costen als di ausrustung des landvolks im veld underhalten werden kan, gemeltes kriegsvolk auch, obwohl in weniger anzahl, jedoch in krigssachen mehr geübt und erfahren bei weitem ein mehrers verrichten und laisten werde, wi dann auch di stende im marggraftumb Mährern hierzu aus erfahrnen Ursachen bewogen worden, das si uber di bewilligten steuern und anlagen und jetzige ausrustunk ain regiment knecht alreit werben lassen. [Srov. č. 65 odst. 1, č. 66 odst. 2 a č. 68.]

[3.] Nichtsminder auch, do[ferne etwa weitere] unvorsehene not diesem königreich und denen darzu incorporirten ländern für[stehen solte], welche ainer eilenden fuersorg erforderte, und der gemeine landtag wegen vleissiger und schleuniger fuersorge des unvorsehenen zustands nicht ausgeschrieben und gehalten werden kunte, ersuchen ir kais. Mt. gemelte stende hierumben genedigist, das si diese macht irer Mt., den obriesten landofficiern und landrechtsitzern mit diesem landtag geben wolten und sich hierinnen irer Mt. und ihnen vertrauen, damit si zu defendirung des gemainen wesens dis, was diesem kunigreich und denen darzu gehörigen ländern nutzlichen und zutreglichen ist, nebens irer Mt. erwegen, schliessen und anordnen möchten. [Srov. č. 66 odst. 3 a č. 68.]

[4.] Nebens deme wollen ir Mt. gemelten dreien stenden, deroselbten getreuen lieben undertanen, nicht bergen, das sich aine gewisse person in Italia befindet, welche bei dieser gefehrlichen not der gantzen christenhait sich verwilliget, irer Mt., doverne es iro annemlichen, zwo million geld gegen genügsamer Versicherung solchergstalt darzuleihen und pahr auszehlen zu lassen, das iro, ihren erben und jedem derselben, weme si dis abtreten oder übergeben wurde, jahrlichen von summa ainer million tempore Georgi zu 45.000 fl. und tempore Galli gleichermassen zu 45.000 fl. auf 25 jähr nachainander folgend stätter und gewisser zins entrichtet und gegeben werde, und nach ausgang gemelter 25 jähr das ir Mt., demselben erben und nachkommen gemelter person, ihren erben und nachkommen [zur] bezahlung vernere zins, capitai und haubtguets nicht mehr verobligirt sein sollen. Mit welchem getanem undertenigstem erbieten in alle weg nicht ein geringe, sondern ein treffliche zutreglichait zu underhaltung dieses kunigreichs und denen darzu incorporierten ländern erwisen wird, und dasselbe abzuschlagen und von sich zu weisen bei diesen geltmangeln keinesweges nicht sein solle. Derowegen ire kais. Mt. berührte stende, deroselben getreue liebe undertane, hierumben gnedigist ersuchen, das si ein portion gemeltes interesse bis in di 45.000 fl. (!) jahrlichen zu bezahlen uber sich nehmen bis zu ausgang obbemelter 25 jähr, damit also ir Mt. wegen obangefuhrten hohen angelegenhaiten berührte zwo million erheben und dieselben zugedachten kriegsnottuerften gebrauchen kundten. Es wollen auch ire Mt. nicht underlassen, mit andern landern ditzfalls tractiren zu lassen, das ein jedes land nach ihrem vermögen zu entrichtung den rest coìches interesse uber sich zu nehmen bewilligen wolten. [Srov. č. 65 odst. 3 a č. 68.]

[5.] Und was nun also ir Mt. von deroselben lieben und getreuen undertanen aus dringender not gnedigist begeren, dieweil dis alles wegen ihrer selbsten und ihrer lieben freund aigentlicher erhaltung, schütz und defension geschieht, wollen si gnedigist nicht zweiflen, si werden hierein undertenigist und gehorsambist einwilligen, ir Mt. sich selbsten, ihre weib und kind nicht verlassen, dann ir Mt. gleichesfals mit den churfuersten und fuersten des reichs, welche mit der cron Behaimb erbvereinigung haben und lehengueter von gemelter cron halten, würklichen umb eilende huelf ansuchen lassen wollen. Und damit gemelte ausruestung mit huelf des Allmechtigen mit gueter prosperitet beschaeg, wollen si hierinnen ainiche muhe noch arbait im werk nicht sparen. [Srov. č. 68.] Und was also berührte stende auf irer Mt. gnedigistes begehren bewilligen werden, wollen si dis allen ingemain und ainem jeden insonderhait mit kais. und kgl. [gnaden] gedenken, auch hierinnen mit ainem genuegsamen revers dem brauch nach versichern und ihr allergnedigster kaiser, könig und herr sein und bleiben. 3. iunii a. 1605.

Současné opisy v arch. m. Plzně, v rkpe. č. 204, fol 48 - 50, a v arch. Kutnohorském sub 6052 A 3. Podle opisu Kutnohorského nezcela přesně vydal Kameníček, Prameny ke vpádům Bočkajovců, str. 57 - 58.

Od vyslaných pánův z markrabství Moravského po vzkázání služeb a přátelského pozdravení ode všech čtyř stavův téhož markrabství takto dále oustně přednášeno:

V. Mti. urození páni páni, urození a stateční páni rytíři, slovutné a vzáctné poctivosti a opatrnosti, V. Mti. páni bratří, strejcové, ujcové, švakrové a přátelé naši milí!

Pan hejtman a všickni čtyři stavové markrabství Moravského V. Mti, páni stavové království Českého, tejna činiti neráčí, kterak hned při počátku pominulého měsíce máje ten spronevěřilý nepřítel s lidem svým, přepraviv se přes hranice uherské do markrabství Moravského, Brod Uherský, Strážnici [Plzeňský opis má nesprávné: "Štávnici".] i jiná města a městečka si spokořili a těch se velmi tuze ujali, toho úmyslu jsouce všeckno markrabství Moravské v moc svou uvésti a je opanovati; [Srov. svrchu č. 68, zvl. pozn. 3.] nebo že týž nepřítel také i toho při stavích markrabství Moravského vyhledával, aby skrze zemi jich passu svobodného k Landškronu [PIz. opis nesprávně: "k Landshutu".] jemu se dostati mohlo, [O tomto jednání není nic podrobnějšího známo.] čehož když mu od týchž stavův odepříno bylo, tu že ihned lidé jeho na zahubení měst a městeček, vesnic pálení a lidu mordování a zajímání i v služebnost uvozování se vydali, činíce veliké a znamenité škody blíž hranic téhož markrabství Moravského, tak že tíž obyvatelé markrabství Moravského, kterýchž se již takové nebezpečenství dotklo, za živobytí svého zase takových jim učiněných škod k vynahražení přijíti moci nebudou. I ačkoli pan hejtman a všickni čtyři stavové, vidouce, co se týmž ubohým lidem děje, hned se do města Hradiště sjeli a tu o jistý počet koní, jmenovitě pěti set arkabuzirův a sedm praporcův lidu pěšího podle některého počtu Kozákův se snesli, a ten pro ochranu téhož markrabství Moravského najíti poručili, [O sjezdu v Hradišti viz v úvodě; srov. též č. 66 odst. 2.] však poněvadž týž nepřítel příliš silný, hbitý a v válečných věcech velmi skušený jest, a stavové téhož markrabství Moravského to poznávají, že by mu nemohlo mocně a podstatně odoláváno býti, protože jim více a víceji škoditi nepřestávají, protož učinivše takové snesení mezi sebou nad všecku možnost svou, jsouce mnohými dávkami v této dlouhé a odevřené válce zahubeni, skrze což i v nemalé dluhy se vraziti musili, že při sobě toho najíti nemohou, odkud by takovému najatému lidu platiti a náklad na municí činiti měli.

I z těch tehdy slušných, bezelstných a nevyhnutelných příčin k V. Mtem. a vám, páni stavové tohoto království Českého jakožto oudové k hlavě své se utíkají, žádajíce, poněvadž prve vždycky za této nynější války jistá summa peněz od V. Mtí. a vás do království Uherského svolována a vydávána byla, markrabství pak Moravské mnohem bližší jest království tohoto Českého nežli království Uherské, kterémuž též tím zavázáni a povinni býti ráčíte, abyste tu a takovou pomoc též do markrabství Moravského pro obhájení sebe samých svoliti a obrátiti ráčili.

A poněvadž by taková svolená pomoc proti takovému velikému nebezpečenství dosti malá a skrovná byla, protože se takové nebezpečenství v markrabství Moravském na 15 mil šíře vztahuje, a tak k odvrácení takového nebezpečenství dostačiti by nemohla, protož též V. Mtí. a vás žádají, abyste je také jistou summou peněz založili aneb, kde by se v ji objíti mohli, místo ukázati ráčili.

A poněvadž o tom též vědomost míti ráčíte, že snesení a smlouva mezi královstvím tímto a markrabstvím Moravským na to se vztahují, že sebe opouštěti nemáme, nýbrž spolu za jednoho státi povinni jsme, [Smlouvu o vzájemnou pomoc proti nepřátelům učinili stavové čeští a moravští na sjezdu v Kladště r. 1518. Viz Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy moravské II., 1902, str. 571 č. 6; srov. tamtéž str. 442 násl.] z té příčiny stavové téhož markrabství V. Mtí. žádají, abyste jich vedle týchž smluv opouštěti neráčili, chráníc je netoliko pomocí, ale také i osobami svými, zvláště zavázáni jsouce k tomu jazykem jedním, krevním i příbuzným přátelstvím. Nebo znáti ráčíte, poněvadž týž nepřítel tak daleko se již do země markrabské probral, nebyly-li by hranice markrabství Moravského, hory a vrchy, dobře opatřené a nepřátelům při témž místě odpíráno nebylo, sám rozum to soudí, poněvadž mezi královstvím tímto a Moravským markrabstvím žádných pevností, vod, bahnišť ani hor není, že by brzo do království tohoto Českého se dostali, a tak ten oheň čím dáleji s velikým nebezpečenstvím rozmocti se mohl.

Pročež že i toho při stavích vyhledávají, aby za ně k kurfiřtům, knížatům sv. říše k jeho Svatosti papežské, tak aby před týmž nepřítelem lepšího bezpečenství užíti mohli, laskavě a přátelsky se přimluviti ráčili, ano také i k vlastní osobě J. Mti. cís., tak aby místa ta za hranicemi moravskými, odkudž jakožto z nějakého hnízda na ne vpády činí nepřátelé, lidem svým z markrabství Moravského vosaditi i také je opatrovati mohli, taková místa aby jim J. Mt. cís. dáti ráčil.

Naposledy, aby také při vojenském tažení práva a spravedlnosti své starobylé užíti a hned za obyvateli království tohoto v pořádku svém táhnouti mohli beze vší překážky z knížetství Slezského obyvatelův, s nimiž o to od let dávných na odporu zůstávají [O takovémto sporu mezi Moravany a Slezany nenacházím jinde zpráv. Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy moravské II., str. 413, praví toliko, že "Slezsko uznávalo, že jako člen zemí koruny České jest za Moravou na místě třetím". Srov. dále.].

A což tu stavové království tohoto pro ně, přátele a oudy své, učiniti ráčí, toho že se oni v mnohem potěšitedlnějších příčinách stavům odsluhovati a dobrým přátelstvím odměňovati připovídají [O této žádosti Moravanů radili se nejv. úředníci a soudcové zemští ve své poradě dne 8. června. Zápis o této poradě se zachoval v arch. místodrž. sub R. 109: 14, a zní takto: "8 iunii 1605. P. hofmistr nejvyšší [Kryštof z Lobkovic] po přečtení spisu vyslaných markrabství Moravského: Kdy J. Mt. cís. přijíti ráčí, na čem sou se při tomto sněmovním jednání snésti ráčili, budou jim moci místnou odpověď dáti. Jiní artikulové sou vlastní