|
1. |
V Praze, 12. prosince 1610. |
Nejvyšší úředníci a osoby k defensi země volené svolávají stavy do Prahy k poradě za příčinou hrozícího nebezpečí vpádu pasovského vojska do Čech.
Koncept (A) a kopie konceptu (B) v mistodr. arch. v Praze: K 1/211; pravděpodobně překlad z češtiny.
Wir N. N. obriste landofficirer und landrechtsiczer des kunigreichs Beheimb sambt ihrer kais. Mt. raten des hofund cammerrechtens, sowol beim verschienen gemainen landtag zur deffension [verordnete], derzeit aufm Prager schloss versamblete personen,
[V Artikul o defensi byl vyhlášen na sněme na hradě Pražském 26. června 1609. Podle něho stavové pod oboji obávajíce se sbíráni válečného lidu v okolních zemích, aby snad císař Rudolf nebyl připraven o království České jako o druhé země, a stavové pod oboji ze země vytisknuti, usnesli se, že každý ze všech tři stavů má býti jak s koni jízdnými tak s lidmi poddanými veřejně na hotovosti, a to v dvojnásobném počtu, než jak bylo odhadnuto sněmem z r. 1596 (viz Sněmy IX,). Nad tímto lidem válečným stavové pod oboji volili ze stavu panského za nejvyššího jenerállejtenanta Hendricha Matesa hraběte z Turnu, za nejvyššího polního jenerálmaršálka Leonarda Colonu z Felzu a ze stavu rytířského za nejvyššího jenerálvachtmistra Jana mladšího z Bubna a na Závrší. Dostatečné finanční prostředky byly zabezpečeny usnesením, že daně a sbírky mají býti odváděny v téže výši jako na obou sněmích r. 1596 (viz Sněmy IX, a n.J. Jmenovaní vojenští velitelé měli choditi do porad direktorů, správců a rad zemských, volených k defensi země. V této komisi k defensi země ustanovené byly tyto osoby: ze stavu panského Petr Vok z Rožmberka, Jan Jiří ze Švamberka, Jan Sezima ze Sezimova Ústi, Theobald Švihovský z Ryzmberka, Radslav starší ze Vchynic a Tetova, Karel z Vartmberka, Jan Litvín z Říčan, Vilém starší z Lobkovic, Joachim Ondřej Šlik z Holejče, Václav Vilém z Roupova a Václav Budovec z Budova; ze stavu rytířského Jiřík gerštorf z gerštorfu, Matyáš Štampach ze Štampachu, Mikuláš Beřkovský z Šebiřova, Bernard starší Hodějovský z Hodějova, Krištof Fictum z Fictum, Jiřík Vančura z Řehníc, Jiřík Homut z Harasova, Bohuslaf z Michalovic, Jindřich Otta z Losu a Václav nejstarší Vratislav z Mitrovic; ze stavu městského Adam Linhart z Najenperku, Václav Magrle ze Sobišku, Martin Fruvejn z Podolí, Šimon Humburk z Humburku, Natanael Vodňanský z Uračova ze Starého města Pražského, Jiljí Pergar z Častolovic, primátor, a mistr Valentin Kochan z Prachově z Nového města Pražského, Krištof Kober z Kobršperku z Menšího města Pražského, Daniel Korálek z Těšínu z města Klatov a Adam Voprcha z Uračova z města Domažlic. Této komisi dána byla moc rozhodovati společně s výše jmenovanými důstojníky v záležitostech vojenských, volati k sobě v těžkých případech jisté osoby z krajů, s nimi se raditi, stavům pro opatření J. Mti. Cís. a ochranu svobodného provozováni náboženství pod oboji sjezdy pokládati, u knížat a stavů sv. říše Římské a zemí okolních pomoci vyhledávati a i v jiných věcech potřebných jednati. Na konec se v artikuli tomto vyslovuje naděje, že též stavové pod jednou k této defensi přistoupí. Tento artikul byl vytištěn v stejné formě jako ostatní artikulové na sněmu přijatí, ale odděleně.] O entbieten den wolgebornen herrn herrn, den edlen und gestrengen rittern, den ersamben, weisen und vorsichtigen von stedten, allen dreien im N. crais wohnenden stenden, unsern geliebten heren bruedern, vettern, ohaimb, Schwägern und gueten freunden unsere dienst und allles guets und fuegen denselben daneben [Schází v B.] zu wissen, das wir schriftlichen berichtet worden, wie das passauische kriegsvolk aus seinem guartir aufbrechen und wieder irer kais. Mt. willen (aller-massen dieselben uns gnedigist andeuten lassen) in dieses kunigreich rucken, daselbst sein leger schlagen und die bezalung suchen wolle. [Již od počátku roku 1610 stahovalo se u Pasová vojsko, které se mělo pod vedením biskupa Pasovského, arciknížete Leopolda, kruče císařově zmocniti uprázdněného vévodsiví Jülišského. Když vojsko po pádu Jülichu v záři 1610 stále zůstávalo u Pasová pohromadě, nastalo v okolních zemích všeobecné znepokojeni, které zejména se zmocnilo českých stavů, když se doslechlo, že vojsko pasovské má býti z vytráveného území malého biskupství převedeno do Čech. Nyní bylo všem zřejmé, že jde o státní převrat. Arcikníže Leopold chtěl si pojistiti korunu českou proti ne/staršímu z bratrů Rudolfových, králi uherskému Matyáši, který měl pykati za svou vzpouru proti Rudolfovi r. 1608; stavové čeští měli býti potrestáni za svůj odboj a vynuceni majestátu. Vyjednáváni o výplatu vojska, na něž i stavové sehnali pro císaře peníze, ukázalo se klamnou hrou. Právě 10. prosince přijel od nejvyššího velitele pasovského vojska Adolfa hraběte z Althanu rytmistr Oldřich Vchynský a přinesl od něho stavům list, v kterém byl vylíčen stav vojska u Pasová a žádáno, aby buď bylo zaplaceno anebo převedeno do Čech; to je list, o kterém se zde mluví. (Orig. listu Althanova z 6. prosince 1610 je v archivu mistodr. v Praze: K 1/211; srovn. též list Budovcův Petrovi z Rožmberka z 16. prosince, vyd. Jul. glücklich, Václava Budovce korrespondence, č. 54. V Praze 1908.)]
Sintemaln dan nit allein bei negstgehaltenem landtag geschlossen worden [Artikul ťZ strany vybytí lidu cizího a válečného z království tohotoŤ, na sněmu 1609 přijatý, ustanovoval,
kdyby jakýkoli lid válečný v království Českém se zdržoval aneb odjinud královstvím táhnouti aneb v ním mustruňky pokládati aneb záplaty při J. Mti. cís. a stavích vyhledávati chtěl, že J. Mt. cís. spolu se stavy má hned takový lid z království vypuditi.] Im fall tec [Usnesení sněmovní o vybytí cizího lidu válečného doplněno v B podle Artikulů sněmovních.] sondern auch, wie obangeregt, das ihrer Mt. gnädigster willen nit, das solch volk hereinrücken soll, als erinnern wir E. gn. und Euch aus schuldiger pflicht und inhalts ge-melten landtagsbeschluss, vor unser person freundlich bittend, das ihr nach erlangter Wissenschaft, was vor gefahr auf ihre kais. Mt. und verterb auf dises kunigreich sich welzen will, gestrack, und sobald E. gn. u. Euch dieser offener brief zukombt, hindangeseczt ainigen tags oder stund, ohne alle entschuldigung, ausser gottes gewalt, Euch anhero in die Prager stedt verfügen, bei uns aufm Präger schloss angeben und ihrer Mt. sowohl uns erwegen helfen wollet, wie dieser gefahr in weg getreten und abgeholfen werden möchte; die stedte aber sollen zu beratschlagung obbeschriebener hochangelegener Sachen die vornehmbsten personen mit genügsamer vollmacht anhero abfertigen, der ungezweifelten hoffnung, E. gn. und ihr werdet Euch als liebhaber ihrer kais. Mt., Euers kunigs und herrn, sowol des lieben vater-lands demegemess also verhalten. geben in eil aufm kuniglichen schloss Prag am dritten adventssontag a. etc. 1610.