Mathias etc. Wolgeborne.... Was wier auf der röm. kais. Mt. und L. unsers freundlichen geliebten herrn und bruders kriegsvolk[s] zu Passau beschehenen gewaltigen einfall in unser erzherzogtumb Osterreich ob der Enns an dieselb für ein schreiben und protestation abgehen lassen, das habt Ihr aus [ab v rk.] dem einschluess mit mehrerm zu sehen. [V příloze posílá opis svého protestu z 29. prosince, psaného Khleslem a poslaného císaři; vyd. Hammer-Purgstall, Khlesľs Leben, II Wien 1847. Zároveň dal vyhotoviti koncept své žádosti k českým stavům (č. 11) o pomoc a poslal do moravské kanceláře, aby byl přeložen do češtiny. Tímto listem přimo poslaným do Prahy měli býti stavové češti rychle informováni o situaci. Podle novin z Prahy poslaných Anhaltovi 4. ledna (archiv vévodský v Zerbstu: Abt. Dessau A 9 a I e Nro. 14, fol. 170-171) došel císaře a nejvyšších úředníků protest Matyášův 2. ledna 1611.]

Weil wier dan unsersteils darumb kein ursach geben, sondern uns als ein christlicher fürst teütsches geblüts nicht mehrers angelegen sein lassen, als den so ansehenlichen, durch chur-, erzherzogen und fürsten des heiligen römischen reichs begreftigten und verpürgten vertrag [Na konventu knížat v Praze 1610, který měl mezi jiným za úkol smířiti Rudolfa a Matyáše, došlo mezi oběma bratry k smlouvě zaručené přítomnými knížaty a podepsané císařem 10. září 1610 a Matyášem 30. září t. r. Tou smlouvou formálně byla uzavřena mezi oběma dohoda na základě podmínek smlouvy libeňské z r. 1608 a bylo ustanoveno, že během měsíce máji oba rozpustiti vojsko; a kdyby to nebylo možno, nemá ho používati jeden proti druhému; Matyáš skutečné vojsko rozpouštěl, Rudolf však ani to v úmyslu neměl, jak ukazuje klausule, připojená k ustanoveni o rozpuštěni vojska.] in allen seinen puneten zu volziehen, wie wier dann solches im werk praestieret und gleich zur abdankung der wenigen knecht, so noch im land ob der Enns uber[ig], zue schreiten Vorhabens gewest, als wollen wir vor gott und der weit an allem, so hieraus entstehen möchte, entschuldigt sein und haben Euch dessen zu wissen und nachrichtung hiemit gnedigist erinern wollen, bleiben Euch darnebens mit gnaden gewogen. geben in unser statt Wien, den 29. December 1610, unserer reiche des Hungerischen [ "unsers reiche Huggerischen" v rk.] im dritten jähr.