Kopie německého orig. textu ve vévodském archivu v Zerbstu: Abt. Dessau A 9 a le Nro. 14, fol. 175-180, v archivu místodr. v Praze: L 34 (nelze nyni nalézti); a v zemském archivu v Linci: Bd. 607 2 F Ve 166; německý text otištěn na základě rukopisu zerbstského (A); kde text místodržitelského archivu v Praze podle opisu v zemském archivu (B) neb text linecký (C) mají správnější čteni, opraven text podle nich. Kopie zerbstská má a tergo: Praes. Dessau donnerstag den 17. Januarii (t. j. 27. ledna podle nov. stilu); patrně tam byla poslána českými stavy. Kopie linecká má na konci poznamenáno:,An die behaimbischen landofficier. In simili an die defensores und an die mährerischen stanď. Koncept peského překladu v archivu místodr. v Praze: K 1/211 je silně seškrtán a opravován jinou rukou. Poněvadž text německý je originální, a text český je oficiální překlad, který byl čten stavům a byl podkladem jednáni, uveřejněny oba. Diarium archivu musejního v Praze:, Akta veřejná IX A 9, praví na fol. 4-5 o tomto listu: ť11. Januarii druhé psaní z Dolejších Rakous (diarium připsavši psaní pod č. 12 Dolnorakušanům, počítá zde chybně druhé psaní), psaní velmi tuhé a s velikou protestaci do kanceláře dodáno, a že netoliko oni sami u velikém nebezpečenství sou, ale i páni stavové království Českého se všemi svejmi svobodami, privilegimami, majestáty starejmi i novejmi, poněvadž se smlouvy poslední, tak mocně [potvrzené] a pevné rušiti již smějí a začínají.Ť O odpovědi stavů českých stavům dolnorakouským má zprávu nuncius vídeňský Placido biskup Meifský ve své depeši státnímu sekretáři kurie kardinálovi Borghese z 15. ledna z Vídně (orig. v archivu vatikánském: Nunz. di germ. 114 F, fol. 44-46J, kde pravi o českých stavech: ťLe cose in somma si veggono mal aviate, et guesto nuovo armar de bohemi non credo che sia senza misterio. Han scritto in risposta a guesti austriaci, offerendoseli largamente et mostrandosi risentitissimi di guesti novi motivi....Ť Oficiální odpověď českých stavů datována je 18. lednem (viz č. 36). Nuncius byl asi předčasně informován někým z okolí Václava Vchynského, o jehož pobytu ve Vídni již dříve psal; srov. úvodní poznámku u č. 11.

Vysoce urození a urození páni, urození a stateční rytíři, páni a přátelé nám laskavě přízniví.... A nepochybujem, že v paměti jmáte, jak jsou se J. Mt. cís. etc., pán náš nejmilostivější etc., a stavové slavného království Českého při sněme pominulého léta 608. vedle smlouvy, kderéž jest datum v středu po sv. Janu Křtiteli, s J. Mtí. králem Uherským, pánem naším milostivým, království[m] a zeměmi J. Mti. snesli a narovnali [Dovolávají se smlouvy libeňské, 25. června 1608 (ve středu po sv. Janu Kř.) podepsané císařem Rudolfem; srovn. pozn. 2 u č. 9.] a v čem jste se tolikéž, když jsme V. Mtem. a Vám skrze psaní naše, jehož datum 6. dne měsíce července nyní pominulého léta 1610, to ku paměti přivedli, [Originál připisu stavů dolnorakouských z 6. července 1610, jimž připomínají smlouvu z r. 1608, majíce obavy před stahováním vojska u Pasová, je v archivu místodrž. v Praze: K 1/211.] k nám pronesli, a jaké také vzáctné s dobrým rozmyslem předsevzaté a za dosti dlouhý čas dobře uvážené jednání a porovnání k lepšímu zjištění a ubezpečení toho všeho skrze prostředkování tak vzáctných Jich Mtí. kurfirštů, arciknížat a knížat na zvláštní J. Mti. cís. toho vyhledávání pominulého času se stalo. [Viz pozn. 2 u č. 10.]

Pročež jsme sobě v tom žádných jiných myšlení nečinili, ano i na takové již zhotovené smlouvy a vysoce připověděné a zaručené sliby jiného se nenadali, nežli že my mocí toho všeho s jedním každým v stálém pokoji a svornosti živi býti, toho vinšovaného pokoje užiti a tak aspoň jednou společně sjednoceni proti všeobecnému křesťanstva nepříteli ostati moci budeme. Pro kteroužto důvěrnost tím ochotněji lid náš válečný na taková slavných jich Mtí. kurfirštů, arciknížat a knížat slova netoliko se ubezpečivše, ale také o milostivém krále a pána našeho milostivého napomenutí, žádosti a zakázání žádné pochybnosti míti nechtějíce, jsme propustili; nyní pak proti tomu pociťujeme toho s největší srdce bolestí, kterak my zase na nejvejš stížení, zbědováni jsme a proti dotčenému - od J. Mti. cís. a král. s podpisy vlastních rukou jich a pečetmi, ano i, jakž nahoře dotčeno, od jich Mtí. kurfirštů, arciknížat a knížat s nejdostatečnějším závazkem, což lidský rozum postihnouti může, utvrzenému a uručenému - narovnání znovu po straně J. Mti. cís. to jest se před se bralo a takové porovnání zrušeno, když 21. dne pominulého měsíce prasince (bezpochyby skrze nabádání a nedobrou zprávu a namluvení lidí pokoj nemilujících, kdeříž mnohem více svého vlastního zisku nežli obecného dobrého vyhledávají a k němu napomáhají, ano i neméně také té trvající traktací překážku učiniti všelijak se snažovali) lid ten, který u Pasová nemalý čas ležel, s mocí velikou proti takové vysoce připověděné smlouvě, též od J. Mti. cís., kurfirštův, arciknížat a knížat uručené a jich vlastníma rukami podepsané a pečetmi upevněné a vysoce stvrzené přípovědi (na čež sme se slušně, jako poctiví lidé, tak vysoce bezpečili, spolehli a tomu věřili) k sousedům našim do arciknížetství Hořejších Rakous násilně beze vší v tom J. Mti. král. opovědí a povolení proti obecným ustanovením, proti přirození a vší náležitosti vtrhl a tam až posavad dle libosti své s velikou nevážností mordují, pálí, loupí a jiné nekřesťanské věci páchají a provozují. [Srovn. Kurz-Czerny, Einfall in Oberaste mich I, si. 68-85, II,]

A poněvadž pak nám, jakožto rytířským a upřímné mysli lidem, při takovém neslejchaném předsevzetí, které se, říkaje, srdce dotejkati chce, jinače nepřísluší, nežli abychom na důstojnost a vyvejšenost J. Mti. král., pána a knížete našeho milostivého, slušně pozor měli, tu provedenou moc a posměch podle těch nesnesitedlnejch v zemi zdělanejch škod odvrátili a našim souženým sousedům mocí toho sjednocení, čímž my jim bez toho dle přirozené lásky zavázáni sme, na pomoc přispěli, ano i nás samé také s manželkami, dítkami i jinými nám přináležejícími, a což by tak k zachování naší milé vlasti zapotřebí bylo, obhajovali a chránili - což však již žádným jiným způsobem, nežli brannou rukou a společnou pomocí se státi a skutečně vykonáno býti nemůže, nebo bychom sice mnohem raději životy naše ztratili, nežli tak tím způsobem (považujíce toho, že žádným závazkům již víceji věřiti nemůžeme) v tak ustavičné nejistotě a nebezpečenství vězeti, naši milou vlast takovou měrou vyssáti a k dokonalé záhubě přivésti dopustili a tudy skrze to s ne-pochvalou do historie a kronik přijíti aneb našim potomkům zlého jména po sobě zanechati měli - z těch ze všech příčin nemohli sme pominouti, V. Mtem. a Vám než toto psaní učiniti a naše pravé mínění vyjeviti i Vaši předdotčenou, vzáctnou, upečetěnou a do desk zemských vloženou a na hradě Pražském složenou a nyní znova skrze často psané jich Mti. kurfiršty, arciknížata a knížata schválenou smlouvu - v kteréž ste netoliko J. Mt. král. za svého budoucího krále přijíti, ale také, že to jednání pokoje a jiné artikule smlouvy ve všech punktích a klausulích věrně a upřímně dle znění následujících slov: (jakož také stavové království našeho Českého J. Lásce a zemím s J. Láskou spojeným za to slibují a tímto listem, kterejž slovo od slova do desk zemských království Českého vjíti a vepsán býti má, připovídají, iestližeby skrze takový aneb jinej lid z království tohoto.1. Lásce panu bratru našemu nejmilejšímu, zemím s J. Láskou spojeným co na škodu předsevzato bylo, že proti takovému spolu s Jeho Láskou a sjednocenejmi zeměmi za jednoho státi a proti němu se postaviti chtějí až do nejvyššího přemožení) [Odstavec smlouvy libeňské z 24.125. června 1608, která byla znovu potvrzena na konventu knížat v Praze 1610; srovn. pozn. 2 u č. 9 a pozn. 2 u č. 10.] zdržeti chtíti ráčíte, slíbili [ráčíte nenieli v rk.] - k paměti přivésti, se vší pilností žádaje, poněvadž již jednou bez J. Mti. král., zemí J. Mti. a našeho provinění již dotčená smlouva a jednání k tak nebezpečnému a nenadálému po straně J. Mti. cís. etc. protržení přišla, a my pro zachování poctivosti, dobrého svědomí, (což bychom sice raději zanechati chtěli, [chtěli přetrženo.] v čem sobě boha za svědka bereme) nyní z přinucení jináčeji učiniti nemůžeme, nežli abyste V. Mti. a Vy (pro své vlastní dobré, neb kdyby témuž společným přičiněním časně v cestu vkročeno nebylo, týž by oheň rovně tak brzo jiné jako nás trefiti mohl) takové předsevzetí v pilné uvážení vzíti a na to bedlivý pozor dáti, v jak velikém nebezpečenství svobody staré i v nově nadaná privilegia království Českého zůstávají, poněvadž se to nedrží, což tak císařskejmi, královskejmi i jiných mnohých kurfirštův, arciknížat a knížat osobami zavříno a tak vysokými závazky utvrzeno jest, z čehož nic jiného nemůže se souditi, než že V. Mt. a Vy budoucně, čeho nyní v pokojném užívání jste, takovým neb jinejm způsobem podobně o to připraveni býti můžete, a proto netoliko mocí častopsané smlouvy a najednání v náležitém a důvěrném srozumění spolu s námi státi, ale také nám ihned, jakž pak toho nejvyšší potřeba ukazuje, co byste v tom učiniti a jakým způsobem nám pro dostatečnější opatření jak zemí, tak i pro odvrácení tak velikého a daleko se vztahujícího nebezpečenství podle Vašich povinností a závazků k pomoci přispěti a tak vedle toho zapsaného sjednocení upřímnou, sousedskou pomoc učiniti chtěli, světlou a nezatmělou odpověď dáti ráčili a dali.

Pakliby tato naše slušná žádost a vyhledávání, čehož se nenadějem, dle přípovědi a povinnosti Vaší nemělo [opraveno v rk. z.nemohlo.] místa míti, nýbrž s tím protahováno a jako na stranu odkládáno bylo, čehož my se však nejméněji nenadějeme, ale mnohem víc potřebné pomoci očekávati budem, obzvláštně pak, kde se to vše pro zachování Vašich vlastních privilegií a svobod, jakž napřed dotčeno, vztahuje, protož my, jestli by jakékoli nebezpečenství a škody skrze to pošly, jak nejvejš můžeme, v tom se ohrazujeme, že sme po straně naší upřímně a věrně mínili a skrze to sebe přede vší vinou, kteráž by nám budoucně, snad ne slušně, se přičísti chtěla, opatrujeme, ano i pro budoucí naší větší neviny odvedení na ten způsob V. Mtem a Vám toto od nás učiněné psaní jiným s námi sjednoceným zemím [jsme] tolikéž v známost uvedli, čehož jsme V. Mti a Vás (jímžto každého času sousedské, volné a poslušné služby prokazovati hotovi jsme), ukazujíce toho potřeba veliká, po tomto našem naschvál vypraveným vyslaným a spoluoudem, urozeným a statečným p. Maximilianem Hoe z Hoeku tejna učiniti nechtěli, po něm jisté odpovědi očekávajíce, při tom nás všecky v ochranu boží poručena činíce.

Hoch und wohlgeborne herren, edl und gestrenge ritter, besonders gunstige liebeherren und freund Und zweifelt uns nicht, si wer den sich zu erinnern wissen, wessen sich die röm. kais. Mt., unser allergnedigster herr, und die löblichen stende der cron Beheimb im land tag des vorwichenen 1608 jahrs vermüeg ver-trags, dessen datum mitwoch nach St. Johannistag des Taufers, gegen der kgl. Mt. zu Hungarn, unserm gnädigsten herren, und ihrer Mt. kö-nigreich und landen ercleret und verglichen, [Dovolávají se smlouvy libeňské, 25. června 1608 (ve středu po sv. Janu Kř.) podepsané císařem Rudolfem; srovn. pozn. 2 u č. 9.] wessen wir si auch auf solches durch schreiben vom sechsten julii jeczt abgelaufenes 1610 jahrs ermahnt, [Originál připisu stavů dolnorakousfcých z 6. července 1610, jimž připomínají smlouvu z r. 1608, majíce obavy před stahováním vojska u Pasová, je v archivu místodrž. v Praze: K 1/211.] si sich hierauf erclert, was auch hernach zu mehrer assecuration und be-creftigung dessen allen durch interposition so hoch ansehenlicher cur-, erzherzogen und fur-sten, auch sondere der kais. Mt. etc. begehren und ersuchen für ein ansehentliche, wohlbe-dächtliche und so lange zeit raif beratschlagte handlung und tractation jungstlich fürüberge-loffen ist. [Viz pozn. 2 u č. 10.]

Dannenhero wie wir hieraus [Dannenhero und wie wir uns hierauf A a C;,Dannenhero wie wir hieraus B.] keine andere gedanken geschöpft, uns auch auf solche gefertigte instrumenta und hochbeteuertes und verbürgtes zusagen änderst nichts eingebildet werden, dass wir craft derselbigen mit me-niglich in bestendiger ruehe und ainigkeit leben, des lieben friedens würklich gemessen und als dermaleneins conjunctim wieder gemeiner Christenheit erbfeind gelangen könnten, umb welches vertrauen willen wir auch desto williger unsere kriegsarma-da aus den henden gelassen, weilen wir nicht allein an so furnember cur-, erzherzogen und fursten worten, sondern auch an unsers gnädigsten königs und herren gnädigstes zusprechen, vermahnen, begehren und Vertröstungen nicht zweiflen solten, als empfinden wir billich mit höchster befrembdung, dass wir hierwieder aufs eusserist angefochten, perturbirt und obberürte[r] transaction, - welche neben höchstgedachter ihrer kais. und kgl. Mt. handschrift und sigillsfertigung auch, wie verstanden, mit cur-, erzherzogen und fursten aufs verbindlichist, so menschenvernunft errai-chen kann, becreftigt und vorburgt - ihrer kais. Mt. teils zuwieder gehandelt und solche craftlos gemacht worden, indeme den 21. Dezembris negstes monats verflossen sonders zweifei durch Suggestionen, ungleichen furgeben und persuasionen solcher friedhessigen leut, die viel lieber ihr Privatinteresse und passion als die gemeine wolfahrt suchen und befurdern helfen, allermassen eben dieselbigen in we-render transaction solche zu verhindern [in werender - verhindern doplněno z B a C.] keinen fleiss gespart, das ein Zeitlang zu Passau gelegene kriegsvolk mit grosser macht, zuewieder alles solchen hochbeteuerten vertrags und [von] kaiser, curfürsten, erzherzogen und fursten verbürgte auch mit ihren handschrift[en] und petschaften hochbecref-tigte zuesag, dorauf wir uns billich als ehrliche leut so hoch verlassen, getrauet und glaubt, in unser benachtbartes erzherzogtumb Osterreich ob der Enns sich gewalttätigerweise, ohne aller ihrer kgl. Mt. vorher ergangenen erinderung und verwilligung, gemeinen reichsconstitutionen, der natur und aller billigkeit zuwieder losiert und dorinnen noch heutiges tags mit grosser insolenz, mord, brand, raub und andern unchristlichen atten-tatis ihres gefallens procediren. [Srovn. Kurz-Czerny, Einfall in Oberaste mich I, si. 68-85, II, si. 2-55.]

Wann uns dann als adelichen, aufrechten gemüetern bei solchem unerhörten process, welches gleichsamb das herz antrift, änderst nichts gebühren will, dann höchgedachtes un-sers gnädigsten königs und landsfursten autho-ritetund hoheit in gebührliche acht zue nemben, den hierdurch erwiesenen gewalt und spott neben dem unerträglichen landschaden abzuwenden und unsern betrangten benachtbarten crait der union, dessen wir auch an sich selbsten der eingepflanzten natur nachzutun pflichtig sein, die hand zu bieten, ja uns selbsten [der eingepflanzten - selbsten doplněno z B a C] sambt weib, kind und angehörige[n] undwas zu conservirung des lieben Vaterlands vonnöten, defendiren und schüczen müssen, welches aber numehr auf keine andere weise als armata manu mit zuesambgeseczter hülf be-schehen und zu werk gericht werden kann, sintemalen wir sonsten viel lieber das leben verlieren, dann - solcher gestalt und process in bedenkung wir nunmehr keiner beteuerung glauben seczen können - in stetter unge-wissheit und Unsicherheit also stecken, unser liebes vaterland mit solcher mass aussaugen auch zu endlichen verderben bringen lassen und also hierdurch mit unlob den welthistorien eingetragen oder unserer posteritet einen üblen namben verlassen solten, dem allen nach haben E. fri. gestreng und gn. wir solches unumbgeng-lich zu schreiben [nicht unterlassen], dordurch unser gerechte intention eröffnen und Si ihres obangezogenen, ansehentlich verfertigten, auch in der landtafel einvorleibten und auf dem schloss zu Praag deponirten und jeczo de novo durch ihr Mt., vorberürte cur-, erzher-zogen und fursten approbirten Vertrags - bei welchem Si nicht allein mehr höchsternennte ihr kgl. Mt. zu ihrem designirten und künftigen könig angenomben, sondern [auch versprochen haben], dass Si auch die fridens-handlung mit,[und všechny tři rk.] denen anhengigen transactio-nen in allen puncten und clausuln treulich und aufrichtig laut nachfolgender wort: (weilen dann auch die stende unsers königreichs Be-hemb seiner L. und denen mit ihr L. verainigten landen versprechen mit diesem brief, welcher von wort zue wort der landtafel des königreich Beheimbs eingehören und eingeschrieben sein solle, zusagen, wofern durch dieses oder anders volk aus diesem königreichseiner L., unserm allerliebsten herren bruedern, und denen mit sener L. verainigten ländern etwas zu schaden fürgenomben werden solte, dass si wieder einen dergleichen mit ihr L. und denen vereinigten lendern vor einen mann stehen und wieder denselben bis auf ihr eusseristes vermüegen sein wollen) [Odstavec smlouvy libeňské z 24.125. června 1608, která byla znovu potvrzena na konventu knížat v Praze 1610; srovn. pozn. 2 u č. 9 a pozn. 2 u č. 10.] halten, für ainen man stehen und ihr eusseristes vermögen [ sein wollen - vermögen doplněno z A. a C.] doran seezen wollen - erindern sollen, alles angelegenen fleisses ersuchend und gesinnend, weilen es einmal ohn ihr kgl. Mt., dero länder und unser verschulden zue einem so ge-föhrlichen, geschwinden aber unvorhofften riss ofterholter transaction auf ihrer kais. Mt. seits komben, und wir doch ehrenund gewissenshalber (des wir doch sonst lieber zu unterlassen gesehen und gott zum zeugen nemben) jeczund nottrunglich nit weniger tuen können, E. fri. gn. und gestr. wollten solches hierbei umb ihres selbst aigenen versirenden interesse willen, und da bei ermangleter zusambenseezung, wann nit zeitlichen gesteuert würde, das feuer andere eben so bald als uns berüren und treffen möchte, und sonderlichen diesen process in raife consideration ziehen und darbei wohl in acht nemben und erwegen, wie mereklich auch der cron Beheimb landfreiheiten, alt und neu gegebene privilegia periclitiren, weilen dis nicht gehalten wird, was mit kais. und kgl. und so vieler andern cur-, erzherzoge und fursten personen beschlossen und mit so hohen beteuerungen corroborirt worden, und änderst doraus nichts zu schliessen, als dass auch dieselben in künftig dessen, was si an-jeezo in ruehigem gebrauch, gleichsfalls solcher oder anderer gestalt möchte entseezt werden, und nicht allein craft mehrangezogener transaction und deren anhengigen vertragen, was sich gebühret, vertreüliche correspondenz halten, sondern uns benebens gleich und alsbald, wie soliches die eüsseriste not erfordert, categorice, aufrecht, offen und unvordunckelt erindern, was Si ihresteils hierbei zue tuen gedenken, auch wie und welcher gestalt Si uns beedes zu der lendern mehrern Versicherung als abwendung dieses weitgefährlichen unheils ihrer obligirten Schuldigkeit nach assistiren und beispringen und also diese verschriebene union, vertreülichkeit und nachbarliche hülf erweisen wollen.

Zum fall aber dieses unser billiches begehren und ersuchen wieder unser verhoffen, ihr Schuldigkeit und gegeben wort auch nicht solt verfangen, sondern dissimulirt, aufgezogen und beiseits gestellt werden wolt, welches wir uns doch ganz und gar nicht, sondern vielmehrers der bedürftigen assistenz versehen wollen, zu-mahlen solches auch zu handhabung ihrer selbst aigenen Privilegien und freiheiten, wie obge-meldt, geraichen tuet, so wollen wir hiemit, da einiche ungelegenheit, nachtl und schaden hieraus entstünde, solenissime protestirt haben, dass wir es unsersteils treuherzig gemeint und hierdurch uns von aller schuld, die uns hernach etwa unfueglich beigelegt werden wollt, sal-viren, derentwegen wir dann zue künftiger unserer mehrern entschuldigung auf solchen fall dies unser an E. fri. gn. und gestr. schreiben den andern uns unirten ländern communiciren wollen, welches wir E. fri. gn. und gestr., dero wir jederzeit mit nachbarlichen, willigen und gehorsamben diensten beigetan verbleiben, der sachen Wichtigkeit nach bei aigenem unserm gesandten und lands-mitglied, den edlen und gestrengen herren Maximilian fiöy von Höyeckh etc., bei welchen wir dann gewisser beantwortung erwartend sein, zueschreiben und uns sambentlich dem lieben gott bevehlen wollen. Datum Wien den 2. Januarii anno etc. 1611.