Orig. v archivu mistodrž. v Praze: K 1/211. Psaní došlo 30. ledna ráno, srovn. o tom zprávu v listě Bodeniově z 6. února pod č. 85, viz též zprávu Zúnigovu pod č. 63.

Službu svou vzkazuji V. Mtem urození páni, páni ujcové, švagrové, bratři, synové, páni přátelé moji zvláště milí, též urození a stateční rytíři a vladyky, páni přátelé mně milí.... Psaní, které jsem dnův jminulých V. Mtem a Vám, omluvná se při tom čině, proč a z kterých příčin k tomuto od J. Mti cís. krále a pána, pána nás všech nejmilostivějšího, položenému sjezdu sám osobně přítomen býti nemohu, učiniti a odeslati poručil, nepochybuji, nežli že V. Mtem a Vám již dodáno jest. [Patrně napsal jim omluvu na povoláni k sjezdu stavovskému do Prahy (viz č. 40), která se nezachovala.] Nicméně však J. Mt cís. krále a pána, pána nás všech nejmilostivějšího, i obecné vlasti naší milé dobré na pozoru maje, jaké mně dnešního dne a této hodiny psaní od urozeného a statečného rytíře, pana Laurenzia de Ramee, nejvyššího nad lidem vojenským při městě Pasově mustrovaným, odesláno a dodáno jest, to V. Mtem a Vám in originali odsílám. [List plukovníka Ramée datovaný v Prägarten 26. ledna, v němž Petrovi Vokovi oznamuje, že pasovské vojsko táhne na císařská panství do Čech, aby tam čekalo na výplatu, poněvadž nechce ubytováním vojska způsobiti ani jemu ani českým stavům škody, žádá aby mu poslal jednoho nebo dva ze svých hejtmanů nebo úředníků, dobře znalého poměrů, jakožto svého komisaře, on pak se postará, aby se vojsko ubytovalo jen na císařských statcích a ani jemu ani nikomu jinému ze stavů se nestala škoda. Petr Vok odpověděl z Třeboně plukovníkovi Ramée hned 28. ledna (kopie v archivu minist, vnitra ve Vidni I A 1 Ka 2991), zprávu jeho bére s politováním na vědomí (mehr als ungern) a vyslovuje naději, že stejně umírněně, jako jemu v psaní slibuje, bude se chovati ke všem českým stavům (.solche moderation.... gegen allen bohemischen stenden.... gebrauchen). (Orig. a český překlad v archivu mistodrž. v Praze: K 1 /211).]

A poněvaž se tu předně J. Mti cís. panství a gruntův a potom i nás všech dotejkati chce, V. Mti a Vás pro tu poddanou věrnost, kterouž jsme Jeho Mti cís., jakožto po Bohu nejvyšší vrchnosti naší, zavázáni, též pro lásku a náchylnost, již k milé vlasti naší povinně zachovati máme, přáte[l]sky žádám, že takové nebezpečenství, kteréž se od lidu toho, mimo vědomí a vůli J. Mti cís. do království tohoto se nutkajícího, na nás předně v kraji tomto bydlící a potom i na všecky obyvatele království tohoto valí, J. Mti cís. ihned přednésti a jak bychom před takovým, již již se na nás valícím, nebezpečenstvím s milostivou vůlí J. Mti cís. ochráněni býti mohli, na ty prostředky bez prodlévání pomysliti ráčíte. Čehož jsem V. Mtem a Vám podle povinnosti své v známost uvésti pominouti nemohl, V. Mti tuto všecku věc, nás pak všecky laskavé ochraně boží poroučeje. Dán na Třeboni v pátek po památce obrácení sv. Pavla k víře křesťanské 28. Januarii léta 1611