158. |
V Praze, 17. února 1611. |
Patent českých stavův obyvatelům do krajů: pasovské vojsko vpadlo na Malou Stranu; stavové svým lidem mu statečně odporovali, protože však bylo dorozuměno s cizinci na Malé Straně, kteří na Čechy z domů stříleli a kameni házeli, zmocnilo se Malé Strany a ohrožuje hrad, kde je císař, nejvyšší úřednici a vojenští důstojnici s českým lidem; stavové opatřili most a jiná místa a nařídili všelijakou pomoc; napomínají je, aby se vším lidem svým dnem i noci ku Praze přitáhli pro obhájeni vlasti a také opatřili náležité zásoby.
Kopie (A) v archivu musea král. Čes. v Praze: D, kopie (B) v archivu mèsta Domalic: kniha.Snešení obecních 1581, fol. 344, kopie (C) v archivu musejním pod touž signaturou jako A. Diarium téhož archivu: Akta veřejná 1611, IX A 9, fol. 9 má o těchto patentech zprávu k 17. únoru:,Tehdáž vyšli patentové do všech krajů království Českého s udáním obsahu.
My N. N. N., páni, rytířstvo, Pražané Starého i Nového města Pražského ze všech tří stavův království Českého, služby a pozdravení naše přátelské a povolné vzkazujeme V. Mtem a Vám, vysoce urozený pane pane, urození páni páni, urození a stateční rytíři, slovutní a opatrní měšťané, všickni tři páni stavové tohoto království Českého, páni a přátelé naši zvláště rnilí a páni nám laskavě přízniví!
Nepochybujeme, že V. Mtem a Vám jest již až příliš vědomé, že ačkoliv sou stavové tohoto království Českého jak od J. Mti cís., krále a pána nás [všech našeho B. a C] nejmilostivějšího i od jiných vzáctných osob na tom nejednou ubezpečeni byli, že ten lid vojenský, pasovský řečený, nižádným spůsobem do tohoto království na záhubu naši uvozován býti a vtrhnouti nemá, avšak původem některých zlých a o záhubu tohoto království usilujících lidi týž lid pasovský, nedbajíce nic na mnohé J. Mti cís. zapovědí, netoliko do království Českého vtrhl a po dobytí jiných měst i do Menšího města Pražského k stolici a residenci J. Mti cís., kdež nyní i koruna a privilegia zemská zůstávají, dne outerního posléz jminulého, [T, j. 15. února.] časem ranním mocně vpád učinil, kdež, ačkoliv stavové tohoto království s lidem svým, což ho tehdáž před rukami bylo, témuž lidu slušně odpor učinili a z milosti boží týchž zjevných nepřátel a škůdcův zemských nemálo, jak jízdných tak i pěších, zbili a porazili, však oni, majíce srozumění s někderými lidmi a zvláště cizozemci, jak obyvateli téhož města, tak schválně do domův přijatými a v Menším městě Pražském se zdržujícími, kteříž sou sami na lid náš z voken stříleli, kamením a jinými věcmi hubili, tudy se Menšího města Pražského zmocnili, jeho opanovali, i také z oné strany město zašancovali, a jakž se správa činí, také i hrad Pražský i Hradčany, kdež J. Mt. cís., pán náš nejmilostivější i s Jich Mtmi pány nejvyššími úředníky a soudci zemskými, též s předními pány officíry vojenskými, sněmem svolenými, českouguardií opatřen býti ráčí, založivši těch míst pasy, tak aby se našim žádných pro-viantův dodávati nemohlo, opanovati a jeho se zmocniti chce.
Kdež znajíce my se tím povinni býti, J. Mti cís., krále a pána našeho nejmilostivějšího, též koruny a svobod zemských, manželek a dítek našich, dobrého jména národu našeho hájiti nepominuli sme, jakož samými sebou, tak i lidem svým předně most pražský i jiná místa podle nejvyšší možnosti a jakž na spěch býti mohlo, opatřiti, tak i jinak všelijakou pomoc naříditi, očekávajíce od V. Mtí a Vás dle již prve od Jich Mtí, nejvyšších úředníkův a soudcův zemských, s jistým vědomím a poručením J. Mti cís. vyšlých patentův, [Srovn. č. 81, 98 a 99.] rychlé pomoci, s kderouž, poněvadž se od mnohých až posavad prodlívá, z té příčiny V. Mtí a Vás leště tímto otevřeným listem, jakž nejvejše býti může, prosíme [pro Boha prosíme B.] a podle zřízení zemského D 48 [Chtěl-li by kdo mocí vtáhnouti anebo že by vtrhl do koruny České, chtě tudy království obdržeti, proti tomu abychom sobě všichni pomocni byli pod pokutou cti, hrdla a statku ztracení Únikové, Zřízeni zemská] napomínáme, abyste dnem i nocí s lidem svým a se vší silou ku Praze přitáhli a tu J. Mti. cís. krále a pána našeho nejmilostivějšího, koruny a privilegií zemských, též výš dotčených Jich Mtí, pánův úředníkův a soudcův zemských i officírův nařízených, nás, manželek a dítek našich, a tak celé vlasti své hájiti pomoci ráčili a pomohli. A když se to od V. Mtí a Vás neprodleně stane, máme ku Pánu Bohu dobrou naději, že on, vida hroznou nepravost téhož lidu pasovského a nás všech nevinnost, nám proti nim sám pomáhati a je v moc naši dáti ráčí, tak aby nevinná krev česká, kderáž již od nich jest nenáležitě vylita, zase na nich spravedlivě pomštěna býti a tudy toto království v pokojný spůsob uvedeno býti mohlo. Jestliže by pak kdo z V. Mtí a Vás jak na předešlé z poručení J. Mti cís. vyšlé patenty, tak ani na toto napomenutí to, což věrnému Čechu činiti náleží, neučinil, (jakož o žádném toho smýšlení nemáme) ten každý sám se k výš dotčené zřízením zemským vyměřené pokutě odsoudí.
Datum na rathauze Starého města Pražského ve čtvrtek po sv. Valentinu [po památce sv. Valentina, 17. dne měsíce února B. a C.] 17. Februarii léta 1611.[Následuje řada značek pro pečeti.]
P. S. Co se pak profiantův dodávání ku Praze dotýče, V. Mtí a Vás přátelsky a snažně žádáme, že pro snadší vychování lidu zemského válečného fedrunkem svým od všelijakých profiantův, též od obroku, což nejdříve možné, přispěti a v tom ve všem v této tak bezelstné a vysoce duoležité potřebě proti slušné záplatě skutečně nápomocni býti ráčíte a budete. [Postscriptum, které je v A a v C, schází v B.]