Noviny poslané do Domažlic v archivu městském v Domažlicích: Kniha.Snešení ob. 1581, fol. 360. A tergo poznámka:,Dodáno 3. Martii. Noviny o comissi p. stavův k J. Mti cís. o lidu pasovském. Vyd. Hanka v Abh. der kgl. böhm.ges. der Wissenschaften V. Folge, IV. Bd.,

1611 v sobotu po neděli postní Invocavit.

Pan Krištof Karel z Roupova byl jest vyslán od Jich Mtí pánův stavův, v Starém a v Novém městě Pražském shromážděných, zdaliž jest se to již od lidu pasovského vykonalo, co jest J. Mt. cís. ráčil stavům připověděti a se zakázati, totiž ty artykule, kteréž níže poznamenané jsou. Pokudž jest se to stalo, tehdy že lid verbovaný vedle pštolunku od J. Mti cís. a nejvyšších pánův úředníkův a soudcův zemských vyšlého chtějí a hotovi jsou přísahu J. Mti cís., že J. Mt. cís. a svou vlast milou i svých hájiti [chtějí], vykonati. Pan z Roupova, když jest se zase od J. Mti cís. navrátil, takovou relací učinil:

1. Že lid pasovský kusy veliký, kteří na města Pražská, Staré a Nové město, s vrchu řečeného na Letné založena a směřena byla, zase z poručení J. Mti cís. zase do ceykhausu odvésti dal.

2. Pánům Malostranským že jsou privilegia a střelby, což z rathauzu jich bylo vzato, zase navráceny, též jiné věci všecky i klíče, a k tomu povoleno, aby na radě zase sedati mohli, kdy chtějí, bez překážky jejich.

3. Pány komisaře k doslýchání té přísahy že J. Mt. cís. vyslati ráčí; mezi kterýmiž že by i nejvyššího pana purkrabí pražského [Adama ze Šternberka.] vyslati ráčil, ale ten že při opatrování koruny zůstávati musí, a pana Slavaty a jiných pánův komisařův aby stavové nezdržovali.

K tomu poslednímu artykuli oznámeno skrze pána ze Vchynic [Václava Vchynského] na místě pánův stavův, že o pana purkrabí nejvyššího nic nestojí a pánův komisařů že nebudou míti proč zdržovati.

Tu potomně k přijetí té přísahy J. Mt. cís. ráčil pány komisaře vyslati a skrze pana presidenta komory české [Abrahama purkrabí z Donína.] mluveno bylo, že J. Mt. cís. pánům stavům, jakožto svým milejm a věrnejm poddanejm, ráčí milost svou královskou a jiné všeckno dobré vzkazovati a že jest nad tím potěšen a veliké zalíbení má, že věrní a poddaní stavové milostivou žádost a vůli J. Mti cís. naplnili a přísahu vykonati jsou náchylní; pročež J. Mt. cís. ráčí k doslej-chání takové přísahy pány komisaře své vysílati.

Pan Václav ze Vchynic na místě všech pánův stavův toto zase z poručení jich oznámil: že páni stavové všickni dnešního dne ráno ráčili jsou poručiti předně pánům komisařům žádost svou, prve než se táž přísaha vykoná, přednášeti, totiž, jestli již to vše vykonáno, na jakej způsob jsou se uvolili touž přísahou? Totiž toto:

1. Lid pasovský všecken po vykonané přísaze čtvrtý den aby ihned z Malé Strany vy táhl, a když vytáhne a 3 míle od Prahy bude, páni stavové že tolikéž potomně, když 3 míle od Prahy bude, na druhej den chtějí brány a fortny a přívozy odevříti a šance rozkopati, a prve nic a svou vartu silnou, dokudž ven z království Českého nebudou, [nevyzdvihnou].

2. Veliké kusy i jinou střelbu, které na Prahu založené a směřená byly, jsou-li navrá ceny i jiným všem, co jest vzato, zase odvedeno?

3. Pánům Malostranským privilegia a zbraně z rathauzu vzaté jsou-li navráceny, a ji ným všem, co jest vzato, zase odvedeno?

4. Města od nich vzatá, totiž, Budějovice, Krumlov, Tábor, Teyn nad Vltavou, Beroun a jiná, též některé zámky, aby ihned postoupena [byla] se vším tím, co jest od nich vzato bylo.

5. Škody kdekoliv vzdělané a kde co pobrali, aby zase navrátili, a nemohou-li navrá titi, aby zaplatili.

6. V šesti dnech od počátku odjezdu jich z Malé Strany aby ven z království Českého byli, a to bez činění všelijakých škod; a že se to tak stane, aby rukojmě hodné za sebe z svých nejvyšších zanechali.

Pokudž se pak toho všeho nestane, že ta přísaha má ničímž býti a páni stavové že chtějí sebe, manželky a dítky své a svou milou vlast hájiti a opatrovati.

Ke všem artykulům nahoře dotčeným jest přistoupeno a to se tolikéž vykonalo, kromě proti pátému artykuli bylo od pana Heřmana Černína a proti šestému od pana presidenta komory český promluveno, že to není možné, aby oni Pasovští v šesti dnech z království Českého býti a škody všecky všudy, kde jsou které učinili, zaplatiti měli, což že bude J. Mti cís. oznámeno.

Proti tomu stavové oznámili: pokudž všech škod vynahraditi moci nebudou, poněvadž zloděj, když co zloupí a ukradne, nemůže-li všeho zase navrátiti, že za to musí krk dáti, protož aby oni tolikéž, nebudou-li moci těch škod všech navrátiti a vynahraditi, svých krků zanechali.

Dále pak že stavové s velikou žalostí sobě stěžovati musejí, co jest se jim okolo Prahy od těch Pasovských škod nadělalo:

1. Panu Smiřickému dům na Malé Straně vylámali, peněz hotových šestnácte tisíc a jiných věcí, též od klenotův a obilí, tak že všeho více než za šedesáte tisíc nabrali.

2. Panu Krištoíovi Harantovi více než za dvaceti tisíc.

3. Panu Krištofovi Trmalovi dvory vyplundrovali, vsi vypálili, něco sedlákův pobili a něco zjímali.

4. Panu Adamovi a panu Janovi Beniaminovi bratřím všecko všudy.

5. Panu Václavovi Borinovi též všecko všudy.

6. Panu Tobiášovi Poděvínskýmu též všecko všudy.

7. Panu Ctiborovi Tyburcímu Zdárskýmu též statek sirotčí všecken vyplundrovali.

8. Panu Matějovi Klabovskýmu [Snad chybné místo: Klatovskému?] též všecko ve dvoře pobrali.

9. Paní Želinský dům na Malé Straně vylámali a více než za patnácte tisíc vzali.

To toliko se v městech Pražských a nejdále 2 míle od Prahy stalo; co pak jinde To možné vypsati nejní.

Laurencius de Rame, nejvyšší jich, ten válkou že jest více než za patnáctekrát sto tisíc zbohatl a zloupil.