Zpráva druhého diaria v rk. státního archivu ve Vídni: 108/11,fol. 169-170.

Heut früe hat man alle stückgeschücz wider zurück in das zeüghausgefiert und umb 10 uhr seind die kaiserlichen herrn abgesandten wider herübert in die Altstatt, das jurament von inen den Altstättern anzunemen, erschinen, weliche zwar solichergestaltgeschworen, dass, wofern dis volk nit in 4 tagen von hier und aus dem land wekziechen werte, diser schwuer nichts, sondern todt und ab sein solle; dahero zu vermueten, si die Altstätter (zumalen weilen si anheut wider abgesandt herübert.geschickt, inGuisition einzunemmen, ob dasgeschücz abgefiert und sonsten, was man zugesagt,gehalten werte) werden ain hinderhalt wissen und auf etwas anders umbgehn. Von den bauren herumb ist alle päss verlegt, das niemant undgleich kain post fortkommen kann

Jeczo abents spot ist änderst nichts fürkommen, dann dass wider alles verhoffen bee-derseitsgaisellen auf der pruggen sollen sich zurück wie hievor begeben, und dass die Alt-stätter neben der andern statt nitgemaint sein, im wenigsten vorzunemen, was wider ir Mt autorite[t] und irer habenden privilegium sei, darbei es zwar noch berhuen tuet.

Indeme diegeislen zurückkommen, seind bald drei nachainander erschossen worden, wir haben ainen friden verhofft, so will aber laider wider alles zu leer zurückgehen, die Passauergeisl wellen sigancz undgar nit ansehen, sondern melden, dass si nit ursach hetten (nachdeme si ir land und leut bis auf dengrund, jagar die Klainseiten Prag, darbei ir kaiser, könig und herr sein, nit verschonet) si als freund, sondern als feind anzunemen, begeren -mit inen nicht[s] zu tuen zu haben, sondern sollen iren weeg wider zueruck dem Prager schloss zu nemen, uber weliches, nachdeme die jesuitische und spanische praticagar nit statt haben will, wissen die lieben leütgleich nicht, was si anfachen sollen, starke wachten werden [wirdeť v rk.] von dem volk erfordert, die seind aber wegen der nitzalung und das man inen zu Budtweiss vil ain andersgesagt,ganz schwirig; der almechtiggott wais, wie es uns Klainseitnern noch verner ergehen wirdet. [Pisatel tohoto diaria byl tedy na Malé Straně; tim se dají vysvětliti některé odchylky jeho líčeni od zpráv ostatních.]

Vlastnoruční orig. v Biblìothègue nationale v Paøíži: Ms. Fr. N™ 15923, fol. 57-59. A tergo:,A la royne a jinou rukou: R[ec]u le 16 Mars.

Madame, II me fut impossible de faire passer à la poste mes précédentes du 19^e de ce mois [Pisatel tohoto diaria byl tedy na Malé Straně; tim se dají vysvětliti některé odchylky jeho líčeni od zpráv ostatních.] gue vostre Majesté recevra avec la presente, si ľon me tient la promessegue ľon ma faite, de permettre,gu un de mesgens les porte au Petit Coste, la prise duguel on m asseure avoir cousté à 1 archiduc Leopold cinG cens de ses meilleurs soldatz de Passau et cing personnes de commandement. Entre ceux-ci est fort loué un capitaine de cavallerie nommé Coppa leguel ayant ďabordade receu un coup de mousguet, se retira pour se faire penser et retourna incontinent au combat ou il en receut deux autres dont il mourut deux jours aprez, ayant au prix de sa vie relevé le courage des siensgui branloient desja pour se mettre en fuite. Des Bohèmes il ny en demeurague deux cens au plus; le comte de la Tour, leur lieutenantgenerai, aprez avoir esté blessé ďune arGuebusade dans le bras s estant retiré de bonne heure avec leurs autres chefz et con nombre degens de pied et de cheval dans le chasteau, ilz nen bougerent depuis le mardy jusgues au vendredygue ledit sieur archiduc arme de toutes pieces et monte sur un beau cheval sortii en campagne à la teste de ses trouppes pour renouveler le serment de fidelité à ¾empereur en leur compagnie. Depuis ce tems là sont venuzguasi touš les jours des commissaires de deca pour traitter et disposer ceuxgui y sont à faire le mesme, et sembloit,gu ilz en fussent presgue ďaccord, ledit sieur empereur pour les induire a lui promettre et jurer de le servir contre ses ennemiz sestant laissé aller a consentir plusieurs chosesgu ilz ont demandées, et ayant mesmes fait retirer hier onze pièces de canongui avoient esté braGuées en divers endroitz pour jetter des feux artificielz dans ceste Vieille Ville et la battre en ruine. Mais,guand il en a falu venir au fait et au prendre, il s y est toujours rencontréguelgues difficultez lesguelles ont empesché jusgues à ¾heuregue jescri ceci,gu il ne s en est rien effectué. Ľon attribue [V textu následujícím mnoho míst je šifrováno a šifry rozluštěny nad řádkem.] la cause aux sieurs Quinsguì [T. j. Vchynský.] lesguelz on estime faire tout cegu ilz peuvent pourgaigner temps et donner loisir au roy de Hongrie de s acheminer en ce royaume, s estans outre 1 affectionguilz ont tousjours monstrée au bien de ses affaires, declarez si ouverte-ment contre ľautre parti,gue 1 on croit,gu ilz joueront de leur reste pour le renverser. Ilz estoient tenuz aucunement foibles polir en venir à bout, et ¾on doutoit,gu ilz pourroient succomber, ayans estéguelgues fois sur le point de montér à cheval pour s en aller corame désespéréz de pouvoir ranger ce peuple à leurs volontez, mais ilz ont repris coeur depuis jeudi [24. února.] gue ledit sieur comte de la Tour et les barons de Feltz etguillaume Poppelgui sont les principaux chefz des adversaires de Leopold, se sont retirez de deca souz pretexte de favoriser 1 accomodement de ceste rumeur, [O odchodu těchto tří pánů z Hradčan a jejich jednáni se stavy zanechat nám Slavata (Paměti II. st. 10-11) tuto zprávu:.Čechové, na Starém i Novém městě se nacházející a s některými na hradě Pražském jako z mušení zůstávajícími (mezi nimiž hrabě z Turnu přední byl) dobré srozumění mající, netoliko J. Mt. krále Mathiáše, ale pány stavy makrabství Moravského [žádali], aby jim na pomoc přispěli, tak jakž Moravané jeden regiment pěchoty 3000 silný a 1000 koní na pomoc byli poslali. Čemuž hrabě z Turnu vyrozuměvše, jednoho dne vsednouc na vůz s panem Leonhartem Koionern z Felzu a panem Vilémem starším z Lobkovic pod pretextem, že sám s těmi pány obyvately Čechy na Starém městě jednati chce, aby se J. Mti cís. v milostivé vůli akko-modirovali, z hradu Pražského odejel, a dostanouce se tam na Staré město, všichni tři svrchu psaní páni tarn zůstali a na Malou Stranu víceji se nenavrátili. Pročež J. Mt. cís. svým komisařům poručiti ráčil, aby se jich dokonale vyptali a úmyslu jich vyrozuměli, zdaliž se s týmž lidem válečným na Malé Straně za jedno spolčiti chtějí. Což když jim předneseno bylo, nechtěli nejprve jistou odpověd dáti, až naposledy tuto odpověd dali: ťže J. Mti cís. a všem vědomé jest, kterak ten lid pasovský a vůdcové jeho, nedbajíce na žádné J. Mti cís. jim učiněné zapovědí, ani na to, že jest od J. Mti cís. oznámeno bylo, jestliže dále ku Praze potáhnou, že J. Mt. cís. je za zjevné své i zemské nepřátely vyhlásiti a do achtu ráčí dáti, nýbrž pravíce a tím se pochloubajíce, že oni od J. Mti. cís. jinší poručení mají, a přes to prese všeckno v úterý masopustní ranním jitrem do Menšího města pražského nepřátelský vpád učinili, tyranství své mordováním, pálením, loupeží nad jich milými přátely statky provozovali, byvše toho úmyslu, Starého i Nového měst Pražských se podobně zmocniti. Čemuž když jest odepříno a týchž nepřátel, mordýřův a zjevných záhubcův zemských také nemalý díl poraženo, oni, opanujíce Menší město Pražské, v něm se zašancovali a tu až posavad na dokonalou záhubu nebohých obyvatelův, kteříž od nich ještě pomordováni nejsou, zůstávají a vůli svou tyranskou provozují. Pročež že oni stavové tu shromáždění s týmž lidem pasovským, jakožto s svými zjevnými nepřátely, škůdci a záhubci zemskými se spolčiti, těch hrozných a tyranských od nich netoliko jinde, ale již v království Českém spáchaných mordýřských, loupežnických skutkův i jiných nepravosti a tudy i pokut božských se účastná učiniti, zvláště že by též zjevně proti zřízení zemskému, sněmovnímu Snešení, všemu přirozenému právu, anobrž proti od J. Mti cís. stavům téhož království zjevně milostivým učiněným zámluvám čelilo, nikoliv nemíní; a tudy, kdyby k tomu přistoupiti a s nimi (an jest J. Mt. cís. prvé za své i zemské nepřátely je vyhlásiti ráčil a oni to také skutečně dokázaii) se spolčovati měli, že by na sebe největší pokuty, ztracení cti, hrdla a statkův potáhnouti museli. Pročež jsou se J. Mti. cís. ve vší poníženosti poddaně omluvná učinili, že se s nimi spolčovati nemohou. A poněvadž jsou žádném jiném nepříteli nevěděli a posavad nevědí, nežli o tom lidu pasovském, že J. Mti cís., též sebe, man želky, dítky své a tak vše své milé vlasti proti nim do nejvyššího přemožení chrániti chtějí.Ť A k takovému Snešení ještě všichni tři stavové království Českého, u velikém počtu tu na rathouse staroměstském shromáž dění, i na místě nepřítomných se přiznávali, že vedle toho živi i mrtvi býti chtějí. Pan purgkrabě z Donína na místě jiných.1. Mti. cís. pánův komisařův jim oznámil, že to J. Mti. cís. poníženě v známost uvésti chtějí, aby ten lid pasovský netoliko z Prahy, ale ven z království Českého vyveden a obdaňkován by!.Ť] enguoy 1 on sestonne du peu de prudence de ceux gui les ont laissez sortir touš trois du chasteau pour venir de ce coste, où Fon sappergoit desja,gue souz leur conduite et autorità les choses cheminent avec moins de confusiongu auparavant. Ľ on na point encores de nouvelles certaines du dit sieur roy nigue personne s avance de sa part verš ce royaume. Seulement on voit arriver de jour à autre par trouppes de deux et trois cens, ceuxgue les cercles ouguartiers de ce dit royaume envoyent pour la défence et conservation de ceste ville.

Il ne me restegu a remercier tres humblement vostre Majesté de ľaugmentation de mon entretenement jusgues à deux mille escuz....

De Prague, le 26^e de fevrier 1611....