Zápis (A) v diariu rukopisu Musea král. Čes.: Akta veřejná IX A 9, fol. 15-18, kopie (B) odpovědi, kterou četl Vchynský, v archivu městském v Kutné Hoře: ⁶⁵³⁶/₁₆ A. Německý překlad této odpovědi je v Berlíně v tajném státním archivu: Rep. 3, 18.

4. Martii pan Heřman Černín a pan Jetřich (sic) z Bílé, vyslaní páni komisaři od J. Mti cís., přijeli a pánům stavům tyto věci a artikule od J. Mti cís., což jim od nejvyššího pana purkrabí oznámeno a na místě J. Mti cís. bylo, přednesli.

1. Že J. Mt. cís. jakožto Římský císař a Český král, pán pán náš vždyckny nejmilo stivější, pánům stavům v Starém a v Novém městě Pražském nyní pospolu shromážděným svou královskou a otcovskou milost vzkazovati a pány stavy, majíce na ně svou otcovskou péči, vždycky pozdravovati ráčí. Dále pak že jest se ráčil jak prvé, tak i nyní až posavad o tom milostivě snažiti, aby týž lid pasovský, kterýž jest proti vůli J. Mti cís. sem do měst Pražských a do království Českého vtrhl, aby zase z království Českého ven vytrhl, ale poněvadž jest se toho tak na pospěch státi nemohlo, to že J. Mti nijakž přičítáno bejti nemá. Protož že, jakž jest o nás vždyckny [vzkyckny v rk.] otcovskou péči měl, tak i nyní že míti ráčí, takže týž lid má ihned a na konec zejtra ráno z Malej Strany ven vytáhnouti, k tomu pak že vzáctný komisaři k průvodu jich, aby žádných škod nečinili, nařízeni a ustanoveni jsou.

2. Poněvadž žádného jiného nebezpečenství není, ten lid pak z krajův sem shromážděný že toliko za příčinou toho lidu pasovskýho jest, že J. Mt. cís. ráčí se ku pánům stavům, jakožto k svým milým a věrným poddaným, za kteréž jest nás vždyckny míti a poznávati ráčil, se důvěřovati, že proti J. Mti před sebe nic bráti, nýbrž J. Mt. cís., jakožto krále a pána svého a nám tu jedinou vrchnost mocně od pána Boha vystavenou, opatrovati budeme.

3. Poněvadž se jest slyšeti, že nějaký lid již ku Praze táhne a tu nětco proti J. Mti. cís. před sebe bráti chce, [Tim je míněno vojsko krále Matyáše.] aby páni stavové, majíce krále svého korunovaného, kterýž jest s nimi svůj věk ztrávil, an i jistě s nimi [ve] svý starosti trvati a svůj věk do konce stráviti a své kosti zde složiti a nechati chce, neopouštěli; což že pánům stavům skutečnou milostí spomínati chtíti ráčí.

4. A naposledy, že J. Mt. cís. milostivě za to žádati ráčí, týž lid pasovský aby ven vytrhl a neprodleně odtáhnouti [mohl], že oni chtějí vydati a z sebe zanechati za škody tři osoby, totiž hrabě z Sulczu a pana z Altanu a z Traut[ma]ndorfu, proti čemuž aby páni stavové, že jim nic na cestách ublíženo nebude, také tři osoby zanechali.

Naposledy pak, že nějaký lid, kterýž u Slaného leží a panu Smečanskému [T. j. Martinicovi.] již tři dvory vyplundrovali a ještě zámek chtějí vyplundrovati, aby to stavové zastavili a opatřili. A k tomu ještě posměšně ten lid obecní hlasem mluvil, že jest to nejlepěji na jednoho z rad J. Mti cís., mastikulku.

Proti těm všem artikulům na místě všech pánův stavův z obce oznámeno bylo skrze Pana Václava se Vchynic, že již čas pozdní k dání odpovědi na týž artikule, poněvadž to pilného opatření potřebuje, nýbrž na předešlé [předešlu v rk.] od J. Mti cís. poručení, kteréhožto datum 1. Martii, [Viz č. 264] že páni stavové odpověď z plného všech uvážení sou sepsali, kterouž že tolikéž J. Mti cís. dáti chtějí. Kterážto odpověď oustně na místě všech pánův stavův království Českého skrze pana Václava ze Vchynic dána byla a to taková:

Onehdejšího dne jest všem třem pánům stavům milostivá resolucí J. Mti cís., pána pána našeho nejmilostivějšího, dodána, z níž jsou stavové téhož [království] [Doplněno z B.] vyrozuměli, že J. Mt. cís. ten lid vojenský pasovský obdankovati chtíti ráčí, což jsou stavové rádi, s potěšením uslyšeli a toho žádostivě každého času [očekávali] [žádostiví každého času, jsouce A,.žádostivě všeho očekávali, jsouce B.,] jsouce tím i předešle víc než nejednou ubezpečeni, čímž [čemuž A,.čímž B.] však se až posavad na znamenitou záhubu a škodu tohoto království, obzvláštně pak měst Pražských protahuje. Pod tím pak stavové toho jistou správu mají, že se proti nim více lidu verbuje a najímá a mustruňk se v království Českém, totiž v městě Budějovicích Českých 4. dne měsíce Martii proti sněmovnímu snesení pokládá. K tomu týž lid pasovský šance okolo hradu Pražskýho zdělali, a majíce páni stavové svůj verbovaný lid na hradě Pražském a oni Pasovští sami, tak jakoby stavové k obhájení J. Mti cís. a koruny český, též slavných privilejí českých dostateční a poctivý [tak poctiví B.] nebyli, na potupu a lechkost všech stavův a národu českýho týž hrad Pražský osadili a tu po vartách od stavův nařízených střílejí, je bijí a mordují, poctivýho fraucimoru, paní a vdov a obzvláštně nejvyšší paní sudí [Choť Adama ml. z Valdštejna, srovn. pozn. 7 u č. 283.] (jejížto pán v komisí ven [z] [Doplněno z B] země vyslán jest), s malejmi dítkami jejími z Malej Strany pustiti a toho, čeho jsou jiní užívali, užíti dáti nechtěli, [nechtěií B.] nýbrž týž poctivý [poctivý a vzáctný B.] fraucimor jako v arestu zdržují, je jako u vězení chovají a jim na statky jejich volně a svobodně odjížděti, ani odcházeti nedadí. Což vše na veliký posměch národu [a na radu A,.národu B] českému to se děje. Nad to vejš, maje týž lid pasovský napřed škody všecky lidem zdělané zaplatiti a věci pobrané, střelby, zbraně a jiné, což komu odňato jest, před jich odsud odtáhnutím navrátiti a vejminkám od stavův podaným napřed dosti učiniti, o tom, [a potom A o tom B. m] jak se tomu dosti stane, v resolucí J. Mti cís. se žádné zmínky nečiní, ješto jest stavům vědomé, že Malostranským zbraně a jiné jim pobrané věci navráceny nejsou, nýbrž některé naládované fůry loupežných věcí již odsud ven [ze] země kradmo a potichu vysílají, za kterémižto příčinami stavové tohoto království [se] [Doplněno z B.] J. Mti cís. poníženě omluvná činí, že k uvažování odpovědi na touž resolucí J. Mti cís. dotud, dokud se těm všem nadepsaným i předešlým pánům komisařům J. Mti cís. oznámeným vejminkám od nich ve všem zadosti nestane, přistoupiti a jinší odpověď na tento čas dáti nemohou. Pročež stavové za to ve vší poníženosti J. Mti cís. pokorně žádají, aby J. Mt. cís. týž lid k dostiučinění nadepsaným artikulům skutečně napřed přede vším milostivě přidržeti ráčil, což když se to stane, nepominou touž resolucí J. Mti cís. stavové dále v své uvážení vzíti a to zase J. Mti cís. ve vší poníženosti v známost uvésti.