|
283. |
[V Praze], 4. března 1611. |
Na radnici čten list císařův o jeho odhodlání rozpustiti pasovské vojsko; aby stavové tomu věřili, poslán jim příslušný rozkaz císařův Leopoldovi; na to čteny tři listy do krajů: o krajské hotovosti, která má doma střežiti cesty a řeky, o vysláni zplnomocněných osob do Prahy k poradám a o vybírání berní; k oznámení Václava z Roupova, že Morava poslala vojsko, zvoleni komisaři k jeho přijetí; odpoledne Heřman Černín a Fridrich z Bílé přinesli císařovy artikule: císař chce rozpustiti pasovské vojsko a žádá pro ně volný průchod, žádá stavy o ochranu proti vojsku [Matyášovu], o zastaveni nepřátelství ze Slaného proti Martinkovi a slibuje rukojmí v době odchodu Pasovských; Vchynský dal odpověď vyhýbavou, ač komisaři usilovali, a přečetl odpověď na list císařův [z 1. března]; stavové zajali u Velvar vozy, které Raměe s kořisti a Leopoldovým sekretářem Tengnaglem vypravil ze země.
Ze zápisů Troila Hagiochorana v knize akt děkanských koleje Všech svatých v zemském archivu v Praze: Oeconomica 6; B 8, fol. 179-181, vyd. v Rieggers Archiv t. c,
4. Martii lectae šunt literae illae in curia Palaeopragensi ab imperatore ad status datae, in bohemicum sermonem transfusae, quarum haec summa fere fuit, quod sua sacra caes. M. partim cognoverit ex literis domini fratris sui regis Hungariae ad status datisl), partim ex rumore historiae particularis, velie militem Pasoviensem trucidare et in nihilum redigere, ideo eundem malie se militia liberare et dimittere, modo ne status ílli nocere aut damna inferre permittant, neque alicui de satellitio suo, quasi in culpa sit, quod Pragae castra fixerit, imputent, recordenturque gratiarum in se et Bohemiam collatarum; et quo maior fides istis literis habeatur, literas illas, quas ad archiducem Leopoldům et alios praefectos istius Paso-viensis exercitus dedit, etiam statibus remitiere, quae etiam coram omnibus sunt lectae-[Nyni následuje list císaře Rudolfa Leopoldovi z 2. března v českém překladě; viz. č. 273.]
Post has literas imperatoris lectae sunt ternae literae a statibus in districtus quosvis datae. Primae continebant, quod miles ille praedarius Passoviensis, reductis quibusdam civitatibus in potestatem suam, non solum Minorem Pragam, sed et arcem occupaverit, posueritque aggeres quam firmissimos post arcem, ideo petere et monere, ut miles istius districtus domi permaneat, vias et flumina, per quae commeatus invehi possit, custodiat et diligentissime observet. Secundae continebant, cum tanta pericula ingruant, se petere, ut ad faciliorem ex-peditionem omnium rerum tractandarum e quolibet ordine statuum tres personae emittantur cum plenaria potestate Pragam. Quodsi in aliquo districtu sint personae, quae iudicio camerae aut curiae praesunt, ut omni mora remota Pragam veniant et, quae huic regno necessaria sunt, curare et promovere iuvent. Tertiae erant de bernis secundum illam constitutionem typis evulgatam excipiendis. [Viz artikule sněmovní vydané tiskem 4. března pod č. 285. Prvni dva listy určené do krajů nebyly nalezeny; také 28. února vyšly listy do krajů o střeženi cest, viz č. 254 a 256.]
Haec ita dum aguntur et leguntur, intervenit dominus Wenceslaus de Rupa, significans, quod ad petitionem statuum Moravia mittat militem copiosum et fořtem pro suppetiis ferendis huic regno, ideo, qui militi isti obviam veniant, dominos dominos a consiliis selegisse com
missarios dominům dominům de Suelzu(!) [T. j.: z Felzu.] et dominům dominům de Náchod, item ex civibus dominům Simonem Sussiczky, subseripserunt omnes.
Eadem die circa horám 22 [Asi v půl čtvrté odpoledne.] dominus Hermannus Czernin de Chudenicz etc. et dominus Fridericus de Bile emissi ad status hos articulos proposuerunt:
1°. Quod sacra caes. M. militem Passoviensem eras aut perindie certo, commissariis iam constitutis et transactiot[ne] cum eo facta, velit liberum militia facere et dimittere, ideo status petere, ut liberum discessum ei conceda[n]t, eique manus non infera[n]t.
II0. Quod sacra caes. M. inaudiverit, militem peregrinum Pragam venire et cum nullibi hostis sit, mirari, quid miles hic tam copiosus sit acturus, interim tamen petere, cum semper huic regno bene voluerit et multa bona seu gratias, ut vocant, ei praestiterit, recordentur suae aetatis iam proveetae et pacatae.
III0. [Quod] miles statuum ex districtibus Slanensi et Raconensi domino de Martinicz multa damna inferat, praedia depraedetur et hac ipsa nocte arcem Smecznensem expugnare aggressus sit, ut a tali depraedatione in posterům abstineat. [V archivu města Slaného: rk. č. 75. Notulář listů posilacích ab a. 1607-1616, fol 241 zachoval se list Slánských z 1. března Janovi Veselskému z Vidová, úředníku Martinkovu, ve kterém oznamuji, že jim není nic známo o tom, že by, jak on píše, chasa obecná slánská mluvila o zamyšleném útoku na statky Martinicovy a na zámek Smečno. Kdyby se dověděli o takových řečech nebo předsevzetí obecné chasy, neopominou každého potrestati.] Hic omneš riserunt affatim clamantes: ťChvála Bohu, chvála Bohu.Ť Sed moniti et potius repressi a domino Wenceslao de Wchinicz vix postea conticuerunt.
IV0. Quod in aresto miles Pasoviensis duos velini relinquere, donec e Bohemia discedat, comitem de Sulczu et alterum de Aitano.
Ad hos articulos per dominům de Wchinicz est ex consensu aliorum responsum: se videlicet non posse statim ad hosce articulos, cum de mane consilium et de vespere convivium sit, respondere, sed illorum negocium et deliberationem in crastinum differre, nihilominus status petere dominos commisarios, ut apud sacram caes. M. se excusatos habeant, suaque iliì officia quam paratissima et debita deferre. Et quamvis urserint illi responsum, nihil tamen ad articulos istos aliud est dictum. Postea idem dominus de Wchinicz, allocutus dominům Fridericum de Bile, dixit, status responsum ad literas illas imperatoris adornasse, ideoque eo verborum tenore, qui e charta fuit lectus, respondere [Nyní následuje odpověď čtená Vchynským; viz její doslovný text vsunutý v č. předcházejícím; zde je text zkrácený, jen v části, kde se mluví o choti nejvyššího sudího, je zde více, totiž:.uxorem domini domini de Waldssteyn, supremi iudicis huius regni et legati tam ab imperatore quam a statibus ad regem Hungarjae emissi.] Hoc audito dominus de Bile responso, petiit, sibi exemplár scriptum dari, quod non difficulter obtinuit, licet nonullis reclamantibus.
Eadem die Laurentio de Ramee a nostris equitibus, praecipue domino Nicolao de Bubna, Welvarii noctu šunt novem currus praeda onusti direpti et Pragam cum magno plausu ad-vecti, militesque aliquot capti, inter quos praecipuus et a consiliis Leopoldi fidissimus Franciscus Tenokl etc., olim in Stiria matheseos Professor non postremus, curru per forum urbis Anti-quae usque in domum domini de Wchinicz est vectus, ibidemque in carcerem coniectus.
Hi currus et equos iactent, nos rebus in arctis Dei potentis nomen invocabimus.