295.	[V Praze], 5. března 1611.

První výslech Františka Tengnagla: o účelu jeho cesty, o jeho služebním postaveni, o najímání a účelu pasovského vojska, o přivedeni vojska do Čech, o účastenství Leopoldové při vpádu do Prahy, o císařově vědomosti o vpádu, o zradě Vlachů, o příčině vpádu do Prahy a dalších úmyslech, o úkladech proti stavům, o vylíčení stavů jako rebellů kurfirstům a knížatům, o obsahu jeho poselství k nim, o úmyslu Pasovských při nezdaru, o úmyslu připraviti krále Matyáše o čekanstvi na českou korunu, o cestě Raméeho do Polska, o úmyslu Pasovských, kdyby Čechům přitáhl na pomoc král Matyáš, o vzpouře Pasovských, o poselstvích do Bavor a do Saska o pomoc, o kořisti Raméeho.

Kopie českého textu je v městském archivu v Praze: Chaos rerum memorab. I 323 A, fol. 431-432. Z německých kopii je jedna (A) ve státním archivu v Dráždanech: Passauer Kriegsvolk I. Buch 9166, fol. 347-348, druhá (B) ve státním archivu ve Vidní: Erzkanzlerarchiv Bd. 103c, fol. 26-29, třetí (C) v místodržitelském archivu v Praze: K ¹/₂₁₁ Tyto tři kopie se až na nepatrné varianty shoduji. Kde v kopii A byla zřejmá chyba, bylo použito textu B a C, na př. kde zaměněno,das za,dass, nebo,den za,denn "in za,ihn a pod.; ostatně dobrý text A položen edici za základ. Čtvrtá německá kopie D je v hraběcím archivu v Jindřichově Hradci, její text již má značnější úchylky a chyby a není tak úplný jako kopií A, B, C; nejdůležitější jeho varianty uvádím. Text latinský je ve státním archivu v Budapešti: Acta Thurz. fase. 19 Nro. 34, fol. 93. Je to velmi volný překlad s mnohými nesprávnostmi a pro kritiku textu celkem bezcenný. Od textů německých má český text některé značné úchylky, na které nutno upozorniti. Především není v něm při odpovědi na otázku č. 10, proč Teng-nagl věda o vpádu, včasně o tom nedal zprávu císaři, dodatek, oč více odpověděl 7. března na tuto otázku Tento dodatek v německém a také latinském textu, který je dosti obsáhlý a velmi důležitý a týká se úkladů strojených proti českým stavům, přiměl Chrousta v jeho edici v Brieje u. Akten, IX č. 84, že tento výslech považuje již za kombinaci obou výslechů z 5. i ze 7. března, ježto originální protokol se nezachoval (pozn. 1). Hledíme-li k českému textu, tato námitka odpadá. Ještě na jednom místě je věcný rozdíl mezi textem českým a německým. V odpovědi na otázku č. 16 mluví Tengnagl o obavě Čechů, aby lid pasovský proti sněmovnímu usneseni do země nevtrhl, ale dodává hned, že k tomuto usnesení - a jde tu o důležitý poslední sněm - byl císař přinucen a praví na konci "že by se to přinucení zase napraviti muselo." To je doznáni věcně velmi důležité, že se pomýšlelo na zvrácení posledního sněmovního usnesení. Místo toho je v německých textech pouhá bezvýznamná frase: "und in solchen fallen muste man aus der not ein tugerid machen". Zde zase je viděti na německém textu práci druhé redakce. Týž český text má také k výslechu ze dne 7. března dodatek, který je pro jeho kritiku důležitý. Na konci českého textu výslechu ze dne 7. března je poznamenáno: ťZatím pak téhož dne bylo pánům stavům předneseno a v extrakt uvedeno ty listy, kteréž sou odňaty od pánův stavův od zajatého jednoho jménem Tennagl a druhého Meckbacha, jim svěřenéŤ. Na to následuje dlouhý seznam těchto zabavených písemností (srovn. s tím č. 293). V německých kopiích, které jsou mi známy, tato poznámka a tento seznam nejsou; mohl je poříditi jen někdo, kdo při výslechu Tengnaglově byl zúčastněn. Zde opět máme důležité plus, které mluví ve prospěch českého textu. Zdá se, že české texty z 5. i 7. března jsou authentičnějši, že byly snad pořízeny pro stavy na základě originálního protokolu, který byl s cizincem Tengnaglem asi veden německy. Německé texty, jak jsme viděli, podlehly jíž práci redakční, která ovšem byla nepatrná, takže na kombinaci takovou, jak se vyjádřit Chroust, nelze mysliti. Vždyť právě důvod Chroustem uvedený mluví také ve prospěch authentičnosti textu z 5. března. Uvádí-li písař na jednom místě, že to a to bylo přidáno k tomuto výslechu 7. března, napovídá nám zároveň, že ostatní pochází z 5. března; ze stejného důvodu by to byl asi také u jiných výpovědi označil. Srovnáme-ll konečně písemní pozůstalost obou výslechů z 5. i ze 7. března, nemáme příčiny, proč bychom obsah jednoho i druhého chronologicky jinače dělili a určovali. Stavové sami 8. března psali králi Matyášovi o zajetí Tengnaglově a poslali mu oba výslechy "co jest nejprve 5. a podruhé 7. dne měsíce tohoto dobrovolně vyznaľ, o tomto druhém vyznáni praví, že je Tengnagl vlastní rukou sepsal. List tento zachoval se v českém orig. i v německém koncepte v archivu mistodrž. v Praze pod sign.: K ¹/₂₁₁ touž signaturou zachovaly se také kopie obou výslechů z 5. i ze 7. března. Ostatně máme o obsahu prvního výslechu malou zprávu již ze 6. března, tedy ještě před druhým výslechem, ve zprávách Pfretschnerových z Prahy. Pfretschner tam uvádí: Tengnagl, který je dobře chován v domě Vchynského, udal, in guter freindschaft und gutwillig cil své cesty a účel svého posláni, dále, že Leopold nevěděl o úmyslech pasovského vojska a že vojsko pasovské se chtělo vzbouřiti,und andere gene-ralia. Tyto údaje Pfretschnerovy ze 6. března se shodují s tímto prvním výslechem, tam skutečně jsou tyto Pfretschnerem udané body a jiná generalia. Srovnáme-li s tím výslech ze 7. března, pozorujeme již otázky povahy speciální, týkající se vlastní intence pasovského vojska (odstranění Matyáše a dosazeni Leopolda), dále programu v případě vítězství (zkroceni českých stavů) a konečně strůjců celého podniku doma i za hranicemi. Je to zcela psychologické, že v prvním výslechu se hrnula celá řada otázek, od koho, kam, s čím byl vyslán, jaké má instrukce, v či je službách, co vt o Pasovských, kdo je najímal, proč, kdo je přivedl do Čech atd., jak vidíme v kopiích protokolu. - Tengnagl byl, jak sám udává tento výslech, již hned 4. března po příjezdu do Prahy vyšetřován Vchynským, ale teprve 5. byl s nim zaveden úředně protokol před komisaři od stavů k tomu nařízenými, ovšem především opětVchynským, v jehož domě dosud byl chován.Výsledek tohoto protokolárního řízeni je právě tento zde tištěný výslech. Odpovědi v něm uvedené mají svou nehledaností výrazu a rozsekanými, na rychlo psanými větami úplně ráz protokolární na rozdíl od výpovědi 7. března, které Tengnagl sám sepsal. Teprve 6. večer, jak víme z relace Pfretschnerovy z 9. března a jiných zpráv z Prahy, byl Tengnagl odveden do vězené na staroměstské radnici. Viz také, co o něm píše Opočenský.Zajeti a vyšetřováni Frant. Tengnagla r. 1611 vo Věstníku Král. čes. spol. nauk 1890, st. 10. Srovn. též, co tam praví o dřívějších edicích na st. 12 v pozn. 57. Neni jich třeba ani uváděti. Edice Chroustova není doslovná; Chroust výslech ten přeredigoval svými slovy a připojil k němu výslech ze 7. března.

Na poručení všech tří pánův stavův království Českého dnešního dne, 5. Martii léta 1611, byl jest Franz Tennagl skrze jisté pány kommisaře ponejprv examinován, tak jakž otázky a jeho na ně dané odpovědi nížeji to v sobě obšírněji obsahují.

1. Nejprve jsa tázán, od koho a kde jest byl vypraven a vyslán a za jakými příčinami?

Odpověděl: Že jest od J. Mti. cís. vyslán ke třem kurfirštům duchovním, Mohutskýmu, Tryerskýmu a Kolínskýmu i k jiným, totiž Wirczburskýmu a Bamberskýmu biskupům, landkraběti Ludvíkovi z Hessu a k administrátorovi kuru Falcského s instructí J. Mti. cís. s tejnejmi radami uváženou a podepsanou. [Instrukci císaře Rudolfa pro Tengnagla na cestu do říše viz pod č. 213. O příčinách jeho vyslání viz Opočenský,l. c,]

2. S jakou věcí a proč jest byl vyslán?

Respon.: Za příčinou nepřátelství, v kterémž se král Mathiáš proti J. Mti. cís. pronesl a J. Mti. cís. odpověděl. [Viz list krále Matyáše císaři Rudolfovi z 29. prosince 1610, vyd. Hammer Purgztall, Khlesľs Leben 11, ]

3. Arcikníže Leopoldus že jest mu žád ného listu věřícího nedal k dotčeným kur fiřtům a knížatům[?]

[Respon.]: On že jest žádného poručení neměl, oustně jim nětco jiného oznámiti, toliko to, aby kurfiřtové a knížata J. Mti. cís. proti nepřátelům obhajovati pomáhali.

4. [Český text má zde:,2. otázka a dále üsluje nesprávně. Texty A, B, C také číslují nesprávně aneb jsou bez čísel. Očísloval jsem tedy protokol podle textu D, v kterém však otázka č. 15 schází. Hlavní chyba v číslování byla, že otázka první se pomíjela a otázka třetí byla považována za odpověď (také v edici Chroustově). Taky-li on Tennagl mimo arcikní- žecl Leopolda od jiných velikých pánův pštolunk má?

Respon.: Nikoli, ale že jest J. Mti cís. etc. radou a potom že jest arcikníže Leopoldus skrze fiegenmillera jeho k službě svý povolal.

5. Co a jak mnoho o věcech a jednáních pasovských jemu povědomo jest, kdo jest ten lid verboval?

Respon.: Že císař, tak jakž pštolunkové to svědčí.

6. Taky-li jest J. Mt. cís. sobě všecka předsevzetí lidu pasovského oblíbiti ráčil?

Respon.: O tom že neví.

7. K jakému cíli a potřebě týž lid verbován?

Respon.: Strany Jullichu, na žádost Leopolda; nebo Rame přijevši do Jullichu, žádal Leopolda, aby tomu lidu v Pasově mustrplac vykázal. [O předstíraném zbrojeni za příčinou dobytí Julichu a o příčinách svírání vojska v Pasově víz pozn. 2 u č, 1.]

8. Kdo jest ten lid do této země přivedl?

Respon.: On ví, že císařova vůle v tom nebyla, ani Leopoldova, nebo jsou proti tomu decreta vyšla; [Srovn. č. 3, 5, 73, 81, 123, 126.] že jest pak Rame předce táhl, o tom vědomosti nemá proč.

9. Proč jest Leopoldus sám osobně při vpádu nalezly?

Respon.: Poněvadž na žádná poručení nic dáti nechtěli, tu jest se Leopoldus rozhněval a Übesco ven poslal, kterýž, když se do Prahy zase navrátil, oznámil, že jest musel na to přísahu učiniti, že nechce pověděti, jaký by jich předsevzetí bylo, jemu pak že jest pověděl, že zejtra ráno okolo tří hodin Rame bude s lidem v Praze, arciknížeti však, že jest prve o tom pověděl. Na to jest arcikníže ven vyjel, chtěje je zpátkem obrátiti. Potom poslal jest Leopoldus do Prahy, má-li zase do Prahy přijeti, čili tam zůstati vně, a odtud to pošlo, že jest arcikníže sám osobně při vpádu nalezen byl. [Srovn. zprávy o přitaženi Pasovských ku Praze a vyjednáváni s nimi pod. č. 115, 119-123, 125 a násl.]

10. Dáleji jest tázán, proč jest, jsa služebníkem J. Mti cís., o tom vpádu věda, o něm J. Mti. cís. a jiným časně neoznámil?

Respon. Že císař dobře o tom věděl. [Nyní následuje v německém textu přídavek z výslechu ze 7. března. Viz o tom v pozn. úvodní.]

11. Ví-li co o těch praktikách, skrze koho by Vlaští na Malé Straně a jiní proti našem potřebovati se dali?

[Respon.]: Že o tom neslyšel, ani z strany bílého znamení. [Tím naráží na bílé šátky, kterými katolíci za vpádu na Malou Stranu dávali znamení Pasovským.]

12. Proč jest pak ten lid pasovský do Prahy vpadl?

[Respon.]: Intenti arciknížete byla tato, aby český lid vojenskej s pasovským sjednocen byl a proti králi, kterýž císaři odpověděl, J. Mt. cís. defendiroval.

13. Kdyby se byli měst Pražských zmocnili, jaká jest byla další jejich intentí.

Respon.: Arcikníže chtěl jest učiniti sjednocení, [Totiž sjednoceni pasovského vojska s vojskem českých stavů.] potom že by byli chtěli vytáhnouti na hranice a spatřiti, co by chtěl král činiti.

14. Jakej jest včerejšího dne p. Václa vovi ze Vchynic oznámil, že císař té intenti byl, některé Čechy, kteříž by císaři předešle trucovali, dáti zholiti, přiznává-li se ještě k tomu?

Respon.: Že to tak mínil, poněvadž císař skrze své tejné rady o země i lidi byl přišel, že v tejné radě refortnatí učiniti chce. [Tedy hned po příjezdu do Prahy 4. března ještě před zahájením úředního výslechu Vchynský Tengnagla vyšetřoval. Je pochopitelné, že jedna z prvních otázek Vchynského se týkala plánu, podle kterého vůdcům stavovským šlo o hrdlo. Je zajímavé, jak při výslechu den na to Tengnagl této své výpovědi se snaží dáti jiný smysl.]

15. Taky-li sou stavové kurfirštůni a knížatům za rebelly doneseni?

Respon.: Ne, než panu z Rechenberku. hejtmanu v Slezsku, dáni jsou listové věřící, ale on že neví, jaká jest jeho instructí; a podobně mladý pan z Donína do Lužic jest vypraven. [O posláni Kašpara z Rechenberka srovn. č. 213.]

16. Co jest měl kurfirštům a knížatům obzvláštního oznámiti?

Respon.: Takto jest chtěl pověděti, že spatřil zjitření mezi Čechy a lidem pasovským, nebo Čechové pravili, aby lid pasovský proti sněmovnímu snesení do země nevtrhl; proti tomu že bylo mluveno, že by k takovému snesení sněmovnímu od stavův císař byl přinucen; pročež v takových příčinách že by se to přinucení zase napraviti muselo. [Poslední věta má v německém textu jiný smysl, viz v pozn. úvodní.]

17. Jaká jest intenti Rame, když uhlídá, že nebude moci proraziti?

Respon.: On musí věděti; ale o tom ví, že na to spoléhá Rame, by pak i ustoupiti musel, že bezpečně do Českých Budějovic přijíti moci bude.

18. Nebyla-li intenti jejich taková, aby Čechy k tomu přinutili, aby o[d] čekanství krále museli upustiti?

Respon.: On Tennagl od osoby své sám se k tomu zná, kdyby krále netoliko o čekanství, nýbrž i o země a lidi jeho připraviti, z arciknížete pak Leopolda největšího monarchu učiniti mohl, že by to z srdce rád byl chtěl učiniti, a to že by králi vůči mluviti chtěl, neb povinnost to jeho s sebou přináší.

19. Proč jest Rame chtěl do Polska táhnouti?

Respon.: Proti že jest chtěl 2000 kozáků s pomocí knížete Těšínského verbovati a Pasovským zase na pomoc při spěti a k tomu cíli že jest sobě po polsku šaty udělati dal.

20. Jaká jest intenti Pasovských byla, jestli by se Čechové s nimi nespojili anebo jestli by král Čechům na pomoc přitáhl?

Respon.: Že ihned proti lidu krále táhnouti anebo po zadu do Rakous vpadnouti chtějí.

21. Zdali jsou knechti Pasovští odpad nouti chtěli?

Respon.: Bylo toho nětco, ale arcikníže to jest spokojil. Arcikníže že jest k němu a k Ubescovi pravil: ťRame jest mně zavedl a Vy Ubesco t鞍. A Ubesco odpověděl: ťAno, kdo by nechtěl věřiti, pravili, že v šesti dnech kozáci přijedou, což se nestaloŤ. Nyní jest arciknížete intenti taková, poněvadž o zemi i o lidi své jest přišel, že se podle lidu vojenského chce živiti, kdekoliv by vojna byla. Všelijakými cestami a prostředky císaře k tomu namluviti chtěli, aby do říše aneb do Pasová odtáhl, radí také, aby císař poklad svůj pryč vyslal. Arcikníže i všickni tejné rady a on sám též že k tomu radil.

22. Naděje-li se císař pomoci od Bavor- skýho knížete?

Respon.: Že se naděje, neb hrabě z Alt-hanu má s listem věřícím tam vyslán býti.

23. Čeho vyhledává pan Minkwicz u kur ii ršta Saského?

Respon.: Ut supra, pomoci. [O posláni Minckwitzově do Saska vizBedř. Jenšovský, Politika kurfiřta Saského v Čechách v posledních letech vlády Rudolfa II. V Praze, Rozpr. Čes. akad. 1913,]

24. Co jest Rame nyní vyšikoval?

Respon.: 2e neví, ale za to má, že jest stříbro; a skrze tu proklatou kořist jest jat, neb ho příliš dlouho zdržoval. [Pro kritiku výpovědi Tengnaglových má mezi jiným důležitost spis pod názvem Jntent neboližto mínění císaře z strany lidu pasovského -,Die Intention des kasers wegen des passauischen volks, který byl vydán Hankou v Abh. der kgl. Ges. der Wissenschaften V. Folge, IV. Bd., Gindely připisuje spis ten Václ. Vchynskému, je to prý,eine Art von Memoire, das Resultat von Kinskys Nachspürungen enthaltenď (Rudolf II.,). Přesvědčil se o tom srovnáním s jinými ořig. listy Vchynského v museu král. Čes. Německý koncept tohoto spisu je sice psán písmem připomínajícím ruku Vchynského, ale že by to byl jeho rukopis, tvrditi nelze. Český čistopis, patrně překlad, je podepsán J. Albertem z Kamenka. Stilisaci německého konceptu Vchynskému připisovati nelze, mezi jiným užívá se tam slova,Kaser místo,Kaiser, jak ve svých listech píše Vchynský. Vůbec spíše se zdá, že koncept pochází od někoho mimo Čechy podle způsobu, jak se v něm piše o českých věcech, snad od někoho z okolí Matyášova. Vznikl v době ještě před vpádem pasovského vojska do Čech, tedy ještě před vyznáním patera Aegidia, a proto na něj zde upozorňuji jako na materiál důležitý pro

---

kritiku Tengnaglových výpovědi. Také Hurter, Gesch. Ferdinands Il, VI, pozn. 96 odmítá domněnku o autorství Vchynského pro nedostatek důvodů. Obsah tohoto.intentu je tento: Pasovský lid vésti do Krumlova, svolati sněm, žádati vráceni majestátu (.daného privilegium), ztrestati Čechy, některé obviniti z erimen laesae maiestatis, donutiti je k poslušnosti a s jejich pomocí obrátiti se proti jiným a možno-li.successi Leopoldovi strojiti. Leopold má říditi dvůr a tajnou radu, odstraniti lantkrabiho (Leuchtenberka) a zmocniti se správy císařova pokladu pomoci Hannewaldovou. Vojsko se má podržeti, s Buquoiem se jedná, aby vstoupil do služby císařovy. Kdyby Čechové na sněme nebyli po vůli, má vojsko býti vedeno ku Praze; Leopold zůstane v Praze,.Čechům na rozum dávaje, že s vojáky nedrží. Matyáš má býti pohnut, aby při volbě Českého krále ponechal císaři volnou ruku, císař mu chce dáti hlas při volbě v řiši. Naproti tomu Čechové, až budou po třetí napomenuti k veřejné hotovosti, chtějí proti nim (totiž Pasovským) táhnouti, a to by nebylo ouředníkům zemským,k nejlepšímu. Ouředníci a defensorové chtějí psáti Matyáši o pomoc, ale jsou mezi nimi lidé nestáli a králi nepřející. Král podle smlouvy libeňské může poukázati na nebezpečí mu z toho pocházející a slíbiti pomoc fcn tehda, bude-li povolán ke kralováni, z jednomyslné stavův vůle pod pečeti zemskou, jinače by se mohl sám připraviti o.successi v království. Budoii-li Moravané požádáni o pomoc od Čechů, nemají tak činiti iiným způsobem.

Auf bevelich aller dreien löblichen herrn stende des königreichs Behaimb ist heute dato, den 5. martii anno etc. 1611, Franz Tennagel durch gewisse herrn commissarios zum erstenmal examinirt und gefragt worden, wie die fragen und seine darauf gegebene antwort volgende mit mehren in sich helt.

1. Erstlich wird gefragt, von wem und wohin er ist abgefertiget und in was Sachen?

Respon.: Er sei von ihr kais. Mt. abge-iertiget an die drei geistliche churfürsten Maintz, Trier und Cöllen und zu andern, nemblichen Würtzburg, Bamberg, landgraf Ludwik zu Hessen und administrátor in der Churpfaltz vermög der instruction, so der keiser mit den geheimen rat beratschlaget und underschrieben.

---

[Instrukci císaře Rudolfa pro Tengnagla na cestu do říše viz pod č. 213. O příčinách jeho vyslání viz Opočenský, 1. c,]

2. Zu was sachen er sei geschiecket?

Respon.: Wegen der feindseligkeit, welche sich könig Mathias gegen ihr Mt. ver-griefen und ihr Mt. abgesagt.2)

3. Erzherzog Leopoldus [Ob erzherzog atd. ve formě otázky v D; také text latinský se táže:,Anne etiam Ľ]. habe ihme [ihme doplněno z B.] nie credenzschreiben mitgegeben an obbe- melte churund fürstenf?]

[Respon.]: Er habe nichts in befehl gehabt, ihnen mündlichen etwas anders anzuzeigen, nur allein die churund fürsten sollen ihr Mt. wider ihre feinde defendiren.

4. Inter.: Ob er ausser erzherzog Leopoldi in anderer grossen herrn bestallung sei? [gewesen D.]

Respon.: Nein, sondern er sei des kaisers rat und hernach hat ihn erzherzog Leopoldus durch den Hegenmüller zu seinem dienst berufen.

5. Inter.: Ob ihm und wie weit die pas- sauischen hendel bewust sein? 1. Wer haťs volk geworben?

Respon.: Der kaiser vermög der bestallung.

6. Item: Ob sich ir Mt. aller vornehmen der Passauer hat [Ob Ir Mt. ihr alles, was die Passauer vor nehmen, hetten D] belieben lassen?

Respon.: Das sei ihm nicht wissendlich.

7. Item: Zu was ende ist es geworben?

Respon.: Wegen Gülich, auf begehren erzherzog Leopoldi; dann Ramee kam nach Qülich und begert, der erzherzog solt das bischoftumb Passau zum musterplatz einräumen.

8. Item: Wer hat dis volk in dis land bracht?

Respon.: Er weiss, des kaisers will sei es nicht gewest, des erzherzogs auch nicht, denn er hette decreta darwieder gefertiget;*) dass aber der Ramee fortgezogen, wüste er nicht warumb.

9. Item: Warumb hat sich der erzherzog selber bei dem einfall befunden?

Respon.: Nachdem sie auf kein decret nichts geben wollen, so hat sich der erzherzog erzürnet und den Ubesko hinausgeschickt, welcher, als er wieder nach Praag kommen, hat er angezeigt, er hette müssen draussen ein aid schweren, dass er nichts sagen wolle, was ihr vornehmen sei, ihme aber hat er gesagt, morgen umb 3 wird der Ramae mit dem volk zu Prag sein, dem erzherzog aber hat ers zuvor gesagt. Auf dieses ist der erzherzog hienaus, der inten-tion, sie zurückzuhalten. Hernach hat der erzherzog nach Prag geschickt, ob er soll wieder nach Prag kommen oder draussen bleiben; ihm ist bevohlen, er soll draussen bleiben, und daher ist es darzu kommen, [ist es kommen D "ist er darzu kommen ostatní rk.] dass er der erzherzog sich bei dein einfall befunden.")

10. Weiter gefragt, weil er als ein kaiser licher diener von dem einfall zeitlich gewust, warumb er es ihr Mt. und andern nicht avisirt?

Respon.: Der kaiser hat wol darvon gewust.8)

Den [Den doplněno z C a D.] 7. Martii sagt er mehr, [auf diesen artikel mehr D.] er hette es darumb dem keiser nicht angezeugt, weil er gewust, der keiser endert sich oft in seinen resolutionen, der-wegen, dass er könte den keiser bei seiner reputation zu erhalten [derwegen und darinit der kaiser bei seiner reputation erhalten wurde, hette man Ir Mt. nit allzeit, was man führneme, angezeuget, sonder es für ge-nugsamb gehalten, das Ir Mt. einmal ihr jawort darzue geben D.] diewei [vom Rame ward angezeigť B "so hette Rame sich verpflichteť D.] wer von Ramee angezeigt worden, es würde bei dem einfall uber zwei Personen nicht verbleiben; er hette es aber nicht eifectuirt, sondern hat den keiser, den erzherzogen und auch seine diener verfurt, denn er Ramee hat gesagt, also wolt ers effectuiren, das corpus des keisers regiement must geendert werden und sonderlich zu Prag, dieweil von dannen alles böses kommen wer.[möchte D.] Rat wer beim erzherzog gehalten worden, wie man dem graien von Thurn, dem herrn von Felss und herrn Wilhelm [Wilhelm doplněno z C.] von Lobkowitz die köpfe nämen mögen, aber er [er Dennagl D.] hette gesagt, solches könte man wol in Wellischland verrichten, aber hier in Behmen lies [ťmüsste es mit ordentlichem Prozess geschehen D.] es sich nicht, sondern durch ordentlich process tuen.

11. Inter.: Ob er weis von den practicen, durch [derer die Wälschen auf der Kleinseiten sich gebrauchť D.] wen die Welsche auf der Kleinen Seiten und andere sich gegen die unsern brauchen lassen?

Respon.: Er habe nicht darvon gehört bis itzt, auch nicht wegen des weissen zeuchen.

12. Inter.: Warumb das passauische volk in Prag eingefallen?

Respon.: des erzherzogs meinung sei die gewesen, dass sich das behmische kriegsvolk soll mit ihnen vergleichen und gegen dem könig, der dem keiser abgesagt, deffendieren.

13. Inter.: Wenn sie hetten die Präger städte eingenohmen, was ist ihre weitere intention gewesen?

Respon.: Der erzherzog hat wollen die union erhalten, hernacher hetten sie wollen auf die gräntzen ziehen und zusehen, was der könig machen wollen.

14. Inter.: Nachdem er gestern dem herrn Wenzel Kinsky gesagt, der keiser wer der intention gewesen, etlicheaus den Behmen, so dem keiser zuvor getrutzt haben, zu putzen, [widerumb zu putzen] D ob ers gestehet?

Respon.: Er hetts also gemeint, dieweil der keiser durch die geheimen rat wer umb land und leut kommen, in dem geheimen rat eine reformation zu machen.

15. Inter.: Ob auch die stende etwa bei den churund fürsten vor rebellen sein ange geben worden? [Celá tato otázka a následujícící odpověď schází v D.]

Respon.: Nein, aber dem von Rechenberg, als haubtman in Schlesien, sein credenzschrei-ben mitgegeben, er weiss aber nicht, was seine intention [Instruction C.] sei. Desgleichen sei der junge herr von Donau in Lausnitz abge-fertiget.10)

16. Inter.: Was hat er wollen den chur- und fürsten in specie anzeigen?

Respon.: Also hette er wollen sagen, er hette eine Verbitterung gesehen zwischen den Behmen und passauischen volk, denn die Behmen sprechen, sie die Passauer solten zuwider den landtag nicht ins land fallen; aber dar gegen würde gesagt, den landtagsbeschluss hetten die stende von keiser erzwungen, und in solchen fallen muste man aus der not ein tugend machen.

17. Inter.: Was ist des Ramae intention, wann er wird sehen, dass er nicht wird können durchbrechen?

Respon.: Er wirds wissen, aber das weiss er, dass er sich darauf verlesst, wen er gleich weichen müssen, dass er sicher auf Budweiss kan kommen.

18. Inter.: Ob nicht ihre intention ge wesen, die Böhmen dahin zu zwingen, dass sie von der designation des königs netten ablassen müssen!

Respon.: Er vor seine person bekent selber, wenn er den könig nicht allein umb die designation, sondern umb land und leut bringen und den erzherzog Leopolden zum grössten monarchen machen [machen doplněno z C] mögen, dass ers von herzen getan hette, und solches wolt er dem könig ins gesicht sagen, den seine pflicht bringt es mit.

19. Inter.: Ramae warumb er hat wollen in Polen ziehen.

Respon.: Er hat wollen 2000 kosacken mit hilf des fürsten von Teschen werben und wiederumb denen [und den hiesigen D.] zu hilf kommen und zu diesem end hab er ihm auch lassen polnische kleider machen.

20. Inter.: Was ist denn der Passauer mainung, wenn sich die Behmen mit ihnen nicht vereinigen, oder wenn der könig den Behmen zu hilfe kemme?

Respon.: Sie wollen straks gegen des königs volk ziehen oder von hindern zu in Österreich fallen.

21. Inter.: Ob nicht die Passauer knecht haben wollen abfallen?

Respon.: Es were etwas gewesen, aber der erzherzog hette es gestillet.[bald wieder gestilleť D.] Der erzherzog hat ihm und dem Hubesko gesagt: ťDer Ramae hat mich verfürt und Ihr Hubesky auch.Ť Darauf der Hubeczky geantwort: ťJa wer [er D.] wolte nicht glauben, man hat gesagt, in 6 tagen werden die kosacken kommen, welches verblieben.Ť Jeczo ist des erzherzogs meinung, weil er umb sein land und leut kommen, dass er sich neben dem kriegsvolk will ernehren, der krieg sei auch, wo er wolle. Man hat alle mittel und wege gesucht, den keiser zu bereden, er soll weckziehen ins reich nach Passau, [oder nach Passau D.] man hat auch geraten, der keiser soll seinen schacz wegschicken. Solches rat der erz-herzog, alle gehaime rate und auch er selber.

22. Inter.: Hat der kaiser hoffnung, der Bayerfürst werde ihm helfen?

[Respon.]: Er sagt, er verhoffs, denn der graf von Althan soll mit credenzschreiben abgefertiget werden [Tato otázka i s odpovědí je v D položena teprve za následující.]

23. Inter.: Was ist des herrn von Minck- wicz Werbung beim churfürsten von Sachsen?

Respon.: Eben die ut supra, umb hülfe.

24. Inter.: Was hat der Ramee itzo weggeschickt?

Respon.: Er weiss nicht, aber er helťs dafür, [dafür doplněno z D.] es seisilbergeschier; und durch den verfluchten plunder sei er gefangen, den er hette ihn zu lang aufgehalten.