Současný tisk lišící se formátem většího oktávu značně od tisků artikulů sněmovních. Na prvé stránce je nahoře uprostřed ozdobné obruby obraz českého lva. Na poslední stránce je údaj typografický: ťVytlačeno v Starém rněstě Pražském u dědice M. Daniele Adama z Veleslavína 10. dne měsíce březnaŤ.

My páni, rytířstvo, Pražané Starého a Nového měst Pražských a jiní vyslaní z měst, všickni tři stavové tohoto království Českého, nyní pospolu v týchž Starém a Novém městech Pražských shromáždění, přítomní i na místě nepřítomných, známo činíme tímto listem společným a jednomyslným snesením naším obecně přede všemi: Kterak rozvažujíce to, v jakém velikém nebezpečenství toto království postaveno a do dnešního dne na jakou zhoubu a zkázu přivedeno jest, tak že mimo všecku nadálost, vědomost a zasloužilost naši lid vojenský pasovský s velikou silou jízdy i pěchoty způsobem nepřátelským a válečným vpád do tohoto království učinil a zmocnivše se města Krumlova, zatím měst v království tomto ležících, totiž Budějovic, Tábora, Berouna a Menšího města Pražského mocí dobyl, střelbou, mečem, ohněm a jinými nástroji válečnými stavy a obyvatele tohoto království hubil, krev křesťanskou nevinně vyléval, s ženským pohlavím nelítostivě a nekřesťansky zacházel, brány i zdi městské opanovavše, lidem svým a vartami osadil i zatím Starého a Nového měst Pražských dobývati začal, několik kornet lidu jízdného do týchž měst vypravivše, z nichž díl do týchž měst se dostalo, kteříž pobiti jsou, a díl jich zase zpátkem do Malé Strany se obrátilo. - Zatím šance na mostě a střelbu velikou proti témuž Starému městu zdělali, zasadili a naposledy z cejkhausu J. Mti cís. mnoho množství kusův veliké střelby vzali, za hrad Pražský na vinice a vrchy proti oboum městům Pražským zavezli a zasadili, chtíce ohněm a střílením táž města podvrátiti; jiní jsou i zjevně, že ani dítěte v mateři živiti nechtějí, ale všeckno v drt obrátiti a zkaziti chtějí, odpověděli, až naposledy, maje my lid náš verbovaný v hradu Pražském pro ochranu J. Mti cís., jakožto krále Českého, též koruny české a slavných privilegií našich zanechaný, jej odstrčivše, sami lidem svým týž hrad Pražský s privi-legiemi na potupu a lehkost národu českého vartou osadili, před nimiž jakož J. Mt. cís., tak všickni tři stavové i koruna česká se všemi privilegiemi a svobodami našimi v znamenitém nebezpečenství postavena jest.

A.nad to výš z jistých kundšaftů tomu srozumíváme, že ještě jiný lid vojenský témuž lidu ku pomoci táhne, jiného více na záhubu naši se verbuje, mustruňk v této zemi rozpisuje a jiné znamenité praktiky vyjevují. - V kterémžto takovém nebezpečenství postaveni jsouce, znaje se tím povinni býti z práva přirozeného i také psaného, J. Mti cís., též koruny české, slavných privilegií, svobod našich a desk zemských na hradě Pražském zůstávajících, tolikéž sebe, manželek, dítek a statkův svých obhajovati a zastávati, obzvláštně jsouc k tomu zřízením zemským tohoto království zavázáni, kteréž tak o tom vyměřuje, kdyby kdo do koruny České vtrhl, že sobě proti takovému všickni pod ztracením cti, hrdla i statkův pomáhati máme, [§ D 48 zřízeni zemského.] k tomu prohlídajíc, jak znamenitě a dostatečně tím velikým sněmem předešlým, léta šestnáctistého desátého v outerý poslední masopustní zavřeným, to tak utvrzeno, za právo nalezeno a dekami zemskými upevněno i od J. Mti cís. opatření, neboližto ubezpečení a ujištění nám učiněno jest takové, že žádného nebezpečenství a stížení od lidu vojenského nám se obávati potřebí není, nýbrž že nás stavy při všech privilegiích, svobodách, právích, zřízením zemským proti všelijakým nebezpečenstvím a proti tomu každému duchovnímu neb světskému člověku, kdož by nám buď sám neb skrze jiné lidi jakýmkoli způsobem v čemkoli škodil, ubližovati neb se nad námi vymstívati chtěl, sám zastávati, ochrániti a vedle zřízení zemského obhajovati chtíti ráčí i s tím znamenitým doložením, že nám zjevně ani tejně v ničemž škoditi, příkoří činiti, ani žádného lidu vojenského ku pomstě od kohožkoli a pod jakoukoli barvou, formou a předestřenou příčinou, jak by to lest lidská vymysliti a vystihnouti mohla, bez vědomí a vůle vší země najímati, verbovati a jeho chovati dopouštěti míti neráčí, jakž artikulové v témž obecném sněmu položení to v sobě šíř obsahujíc zavírají. [Srovn. artikul Opatřeni proti nařízené defensi, přijatý na minulém sněmu,.Artikulové ]

Podle kteréhožto sněmu a artikule v zřízení zemském položeného jsouce my stavové jistými listy otevřenými od nejvyšších pánův ouředníkův, soudcův zemských a rad J. Mti cís. soudu dvorského a komorního, též osob k defensí sněmem volených a všech tří stavův, při sjezdu od J. Mti cís. ku pátku po sv. Pavlu na víru obrácení na hrad Pražský rozepsaném pospolu shromážděných, napomenuti a obesláni, [Viz obestlaci mandát z 19. ledna pod č. 40.] abychom s lidem svým každý s nejvyšší mocí svou, vyzdvihna desátého člověka, ku Praze táhli a v tom se vedle téhož sněmu a vyměření zřízení zemského zachovali, což sme tak učinili.

A sjevše se u velikém počtu do měst Pražských, takovému vpádu, moci, síle a praktice toho lidu pasovského vyrozuměvše, to jsme uvážili a bera sobě napřed pána Boha všemohoucího na pomoc, na tom zavřeli, abychom sobě všichni proti témuž lidu a proti těm všechněm osobám, kteříž jsou koli, užívajíce v tom zle jména a důstojenství J. Mti cís., krále a pána našeho, týž lid jménem J. Mti cís. na záhubu naši verbovali, opatrovali, jej vedli, chránili, na záhubu naši chovali, fedrovníci jeho byli, jakožto k rušitelům řádu a práva a zhoubcům zemským věrně, upřímně a staročesky právě pomáhali, jej s pomocí Boží poprali, z tohoto království podle snesení sněmovního vypudili a sobě pokoj, bezpečnost i v zemi této lepší řád, svornost a správu způsobili a objednali.

A poněvadž k defensí naší proti takovým silným a mocným nepřátelům našim jedno dobré rady, druhé peněz a třetí lidu vojenského vysoce důležitě potřebujeme a příčinou téhož lidu pasovského vzetí Malé Strany k J. Mti cís. a nejvyšším pánům ouředníkům a soudcům zemským, nyní na hradě Pražském zůstávajícím, přístupu míti a spolu s nimi tohoto snesení a svolení učiniti nemůžeme, protož jsme tento řád a ochranu sami přítomní a dole podepsaní i na místě nepřítomných mezi sebou nařídili a o tuto zprávu se namluvili a snesli:

Předně jsme k nejvyšším ouředníkům, soudcům zemským a radám J. Mti cís., kteříž napřed k tomu voleni a nařízeni jsou, z prostředku svého z obce k radě a uvažování všech věcí k této defensí potřebných a náležitých volili osoby tyto:

Bohuchvala staršího Berku z Dube, z Lipého a na Bělý,

Vilíma staršího z Lobkovic na Tejně Horšovském a Cečovicích, hejtmana kraje Plzeňského,

Rudolfa Štubnbergera z Štubnbergu a na Novém Městě nad Metují,

Joachyma Ondřeje Šlika z Holejče, hrabě z Pasaunu a z Lokte a na Svijanech,

Václava staršího Berku z Dube a z Lipého, na Bezdězi, Dešně a Vidimi,

Hanibala z Valdštejna na Hostinném a Hermonzeifé, J. Mti cís. radu a nejvyššího minc-mejstra království Českého,

Bohuchvala Jaroslava z Náchoda na Boskovštejně, Předboři a Novém Studenci, J. Mti krále Uherského a čekance království Českého mundšeňka,

Jana staršího z Talmberka na Smilkově a Chotěticích,

Václava Vilíma z Roupova, na Trnovanech a Žítěnicích,

Václava ze Vchynic a z Tetova na Zásmucích, J. Mti krále Uherského a čekance království Českého radu a komorníka,

Kašpara Kaplíře z Sulevic na Neustupově a Miličíně, J. Mti cís. radu,

Bernarta Hochauzara z Hochauzu a na Bašti,

Jindřicha Jiřího Zejdlice z Šenfeldu a na Kozomíně,

Jindřicha Ottu z Losu a na Komárově,

Myslibora Hamzu Bořka z Zabědovic a na Hořeňovsi,

Bohuslava z Michalovic na Rvenici, Novém Sedle, místopísaře království Českého,

Qodfrida Berbistorfa z Berbistorfu a na Hrušově,

Ctibora Smila Peciňkara z Bydžína, na Nechanicích a Kunčicích,

Vilíma Trmala z Toušic a na Chvatěrubech,

Adama Linharta z Najenperku a na Vlkavě,

Simeona Humburka z Humburku, kanclíře a radního Starého města Pražského,

Petra Nerhoffa z Holtnšperku, radního Starého města Pražského,

Martina Fruveina z Podolí,

Lorence Štorka z Štorknfelzu,

Jana Theodora Sixta z Ottrštorfu,

Jiříka Košetického z Horek, depositora při dekách zemských.

Kašpara Uzlara z Qrausperku,

Kryštofa Qronepergera z Qronenperku,

Jana Romanusa z Rima a

Jana Šatolupku,

davše jim tímto listem plnou moc a právo, aby oni na místě našem i také svém podle jich Mtí nejvyšších pánův ouředníkův, soudcův zemských a rad J. Mti cís., kteříž sem do Starého a Nového měst Pražských ihned neprodleně se sjeti a jako věrní milovníci vlasti tu zůstávati, v týchž radách a uvažováních napřed z povinností svých bývati, místo i hlasy své míti a dávati mají, též podle pánův defensorův, sněmem obecním volených, [T j. osob k defensi země zvolených, jichž seznam viz v pozn. 1 u č. 1.] nicméně nejvyšších jenerála lajtenambta, též nejvyššího feldmaršálka a jiných nejvyšších stavu panského a rytířského, ty všecky rady k přemožení týchž nepřátel našich a toho lidu pasovského s jich rádci, puntovníky a fedrovníky držeti, to uvažovati a co uváží, nám většímu počtu přednášeti, vše říditi, spravovati, nás spolu s sebou zastávati, obhajovati, k tomu peníze na lid válečný objednávati, v summu peněz, což by nač potřebí bylo, se vzdlužovati, takové summy pojišťovati a, byloli-by potřebí, i dalších větších pomocí odkudkoli hledati, rady, pomoci a ochrany od J. Mti krále Uherského, čekance království Českého žádati a jiné všechno, což by koli při tom při všem více a výše potřebného bylo, učiniti mohli a moc měli nejinak, než jako bychom my vždyckny sami osobně toho uvažovati pomohli a toho přítomni byli.

Proti čemuž je nadepsané pány, osoby od nás volené, takto opatrujeme, ujišťujeme a ubezpečujeme, že v tom ve všem spolu s nimi za jednoho člověka býti, státi, jich přede všemi a všelijakými ouklady, lstí, chytrostí, zradě a běhům nepřátelským ovšem nebezpečenstvími, odkudkoli a jakkoli pocházejícími, nyní i v časích budoucích zastávati, obhajovati, tomu pak všemu, což od nich s vědomím naším pro touž defensí uváženo neb od nich poručeno bude, ve všem dosti činiti, v tom se tak chovati, vykonávati, item peníze objednané a ku potřebě nás všech bud od nich nadepsaných nařízených osob všech aneb od těch, kteříž k vybírání sbírek a pomocí svolených na sjezdu od J. Mti cís. ku pátku po sv. Pavlu na víru obrácení rozepsaném a potom na rathauze Starého města Pražského voleni a nařízeni jsou, [Vyjmenováni jsou v č. 285.] pojištěné společně platiti, na to jisté sbírky a snesení učiniti i podle prvnějšího snesení na předešlém sněmu i také sjezdu nynějším učiněného platiti, je z toho náležitě vyvažovati pomáhati chceme (v čemž se jim za podpůrce a společníky postavujeme) a že se tomu všemu od nás zadosti stane, tomu všemu jako věrní milovníci vlasti své a praví Čechové a poctiví páni, rytířstvo, Pražané a vyslaní z měst slibujeme dosti učiniti pod ztracením poctivosti hrdel a statkův svých.

Což však není a býti nemá k nejmenší ujmě a protržení toho majestátu od J. Mti cís. nám na upuštění od pokut na propadení statkův daného a sněmu učiněného, neb v samé této příčině toliko o tu pokutu jsme se snesli: Jestliže by se pak kdo z stavův našel, jenž by tomuto snesení se na odpor a za nepřítele našeho buď zjevně neb tejně stavěl, s námi za jedno býti a spolu s námi v tom státi a tomu dosti činiti nechtěl, tehdy k takovému každému jakožto k nepříteli a rušiteli obecného dobrého, k osobě, hrdlu i statku jeho máme hleděti tak, jakž zřízením zemským a snesením sněmovním vyměřeno jest a jakž bychom to potomně společně na sněmu neb sjezdu uvážili a zavřeli.

Toho na jistotu a utvrzení my přítomní všickni jako i napřed psané volené osoby, takž i jiní ze všech tří stavův k tomuto snesení našemu rukami našimi vlastními jsme se podepsali.

Jehož jest datum v outerý po třetí neděli postní Oculi léta šestnáctistého jedenáctého.