349. |
V Praze, 10. března 1611. |
Stavové češti králi Matyášovi: resoluci jeho ze 4. března z Vidně obdrželi a dekuji, že jim dice přispěti s vojskem proti Pasovským, kteří byli sebráni k jejich vyhubeni, ač bylo předstíráno, že budou posláni proti Julichu; císař dlouho nechtěl přiznati, že vojsko to sebráno bylo jeho nákladem a bránil stavům ve sbírání vojska, až nepřítel vpadl do země; na protest stavů císař slíbil, že vojsko to bude rozpuštěno, než místo toho Pasovští vtrhli ku Praze a zmocnili se Malé Strany a usilovali i o Staré a Nové město; císař jim ze své zbrojnice půjčil veliká děla, dal je namířiti na Prahu, a žádal stavy, aby se spojili s Pasovskými a vytáhli proti Matyášovi; když to odepřeli, počal sbírati nové vojsko, zemské hotovosti zakázal táhnouti ku Praze a knížata celé říše žádal o vojsko a peníze; takovým způsobem, jakým pasovské vojsko hubí zemi, nedělo se za žádného z českých králů; tím porušil císař své sliby dané na předešlém sněmu; k tomu ještě svěřuje vládu jiným, kteří pracuji k záhubě země; proto vítají stavové s radosti rozhodnuti Matyášovo a zvou jej do Prahy; prosí, aby firn dříve slíbil, že nic nepodnikne proti jejidi privilegiím a že vojsko jeho nebude obyvatelstvu ubližovati.
Čes. orig. v místodrž. archívu v Praze: K 1/211 něm. koncept tamže. Na originálu a tergo adresa králi Matyášovi. Listy tyto zachovaly se též ve mnoha kopiích, které jsou pro kritiku textu bezcenné, protože se zachoval i originál i koncept. Současný český tisk je v Akta a kopie, německý tisk v Gedruckte Copeyen; vyšel též o sobě pod titulem: Änderte Legation der dreien behaimbischen stand darinnen si ihrer kgl. Mt. etc. ankunft in Prag ersuechen. Skála vydat list ten svými slovy v Historii české I, V diariu rukopisu Musea kr. Čes.: IX A 9 Akta veřejná, fol. 32-37 jest také český opis tohoto listu, na jehož začátku je napsáno: ť10 Martii páni stavové ráčili dáti J. Mti král. na touž resolucí odpověcf, kteráž v tato slova psána jestŤ. Na konci poznamenává diarium: ťRevers od pánův stavů v při tom psaní J. Mti král. odeslaný, nevztahující se na nic jiného než na zavírku psaní tohotoŤ.
Nejjasnější a velikomocný Uherský králi, pane pane nám milostivý!
Vaší král. Mti služby své povolné a hotové vzkazujeme a na pánu Bohu zdraví prodlouženého, šťastného kralování i všeho jiného nejlepšího z upřímného srdce vinšujíc věrně rádi přejeme.
Resolucí neboližto odpověď pánům komisařům našim V. král. Mti daná, kteréž datum v městě Vídni 4. Martii léta přítomného 1611 od týchž pánův komissařův [Viz č. 286 a 287] našich jest nám včerejšího dne dodáno, čemuž obému jsme z přečtení, nač se vztahuje, porozuměli. A že se V. král. Mt. tak o toto království České a nás stavy z přirozené své královské k této naší milé vlasti náchylnosti milostivě starati, o nás pečovati, pomocí svou s zeměmi V. král. Mti spojenými nám proti takovému nenadálému, neslušnému vpádu a lidu vojenskému pa-sovskému na retuňk přispívati a odsílati, i dále milostivě k nám se ohlašovati, osobným svým příjezdem a skutečnou ochranou, radou a fedruňkem z toho nebezpečenství a ublížení vysvobozovati napomáhati chtíti ráčíte, to vše velice vděčně (jsouc nad tím znamenitě potěšeni) od V. král. Mti přijímáme a z takové péče, ochrany, milostivosti a dobročinnosti V. král. Mti vším děkováním uctivě a služebně, jakž nejvejšeji děkováno býti může, děkujeme a znaje se tím povinny býti, za takovou ochranu, péči a pomoc a tak za ctnost ctností, za dobrodiní dobrodiním zase vším nám nejvejše možným odměňovati a odsluhovati se zakazujeme.
A poněvadž jsme to vskutku našli a shledali, čemuž jsme prvé nikdy věřiti nechtěli, že ten lid pasovský jest proti nám stavům tohoto království na velikou záhubu a zkázu nás stavův verbován, což, ač se s počátku pod praetextem a titulem do Jilichu činilo a nám znamenitě za to slibováno a připoví-dáno bylo, že žádný z nich sem do tohoto království přijíti a se dostati, ani žádné nebezpečenství na nás od nich přicházeti nemá, k němuž jest se J. Mt. cís. za dlouhý čas, aby to lid J. Mti a z poručení J. Mti ver-bovaný byl, přiznávati, ani nám to časně, abychom se proti němu opatrovati, lid podle defensí na sněmu obecním s J. Mti král. učiněným najímati a verbovati měli, dopustiti, pštallunkův za několiko dní podepsati chtíti neráčil, až se skutek daleko jinší, nežli nám o něm oznamováno bylo, našel. Nebo, když jsme tak již nezhotoveni a na nejdalší čas zdržáni byli, v tom jest týž lid pasovský sem, jakž se oni sami v tom pronášejí, s vědomím a vůlí, na ordinanci J. Mti cís. povolán, kterýž vtrhši spůsobem nepřátelským do této pokojné země (neměvše my s nimi, ani s žádným jiným žádného nepřátelství, ale k J. Mti cís. etc. všelijak věrně, poslušně, poddaně se chovajíc a slovům J. Mti věříc), tu hned několik měst a míst dobyl, až naposledy věda, že my stavové při sjezdu od J. Mti cís. etc. na hrad Pražský rozepsaném v nemalém počtu zůstáváme a o to při J. Mti cís. etc. sollicitujeme, aby ten lid dále do země nevtrhoval a nepřicházel, čímž jsme vždycky troštováni a zbezpečeni byli, nebo J. Mt. cís. etc., když již týž lid na Krumlovské panství vtrhl, nás jest za to žádati ráčil, abychom do 12 dní sčekání měli a proti němu nic před sebe skutečně nebrali, že jej obdankovati chtíti a jestli by dáleji do země vtrhl, jej do achtu dáti a proti němu všechnu moc svou obrátiti i ku pomoci všechny kurfiršty a knížata svaté říše vzíti, jim předsevzetí jich přetrhnouti a zkrotiti chtíti ráčí, [O tomto slibu císařově nemluví současné zprávy o jednáni jeho se stavy po vpádu Pasovských do jiinich Čech, srovn. č. 73 a násl.] čehož jsme při tom zůstavili. Avšak pod tím zbezpečením jest týž lid vždy dále do země táhl, až do Menšího města Pražského tak vtrhl, je mocí dobyl, nemálo stavův a obyvatelův tohoto království národu Českého pomordoval, ohněm, mečem, střelbou a jinými nástroji válečnými, kamením, smolou rozpálenou, vodou horkou hubil,brány malostranské opanovavše, lidem svým osadivše i Starého i Nového měst Pražských dobejvati začal, jimž J. Mt. cís. etc. několiko kusův střelby veliké z ceighauzu svého vzíti a proti těm oboum městům Pražským, aby je ohněm a střelbou na zkázu přivedli a v drt obrátili, vzíti a zasaditi dopustiti ráčil a po dobytí Malé Strany týž lid za svůj vlastní k ochraně své přijíti, s ním lid náš verbovaný spolčiti a přísahou k službě své, k obhajování J. Mti cís. etc. zavázati dáti a nás stavy taky k témuž, abychom spolu s nimi proti V. král. Mti byli, přivésti chtíti ráčil.
S nimiž my jakožto s nepřáteli našimi a zhoubci zemskými když jsme se spolčiti nemohli, v tom jest více lidu proti nám verbo-váno, mustrunk nový u Budějovic i v místech jinejch rozepsán a po krajích listové nebo patentové s podpisem ruky J. Mti cís. proti prvé z jistého uvážení, vědomí J. Mti cís. i všech stavův tohoto království vyšlým i do všech krajův poslaným listům, aby všickni krajové s nejvyšší mocí ku Praze táhli, [Viz č. 158 ze 17. února, srovn. též č. 81, 98 a 99.] odesláni byli, nimiž se poroučelo, že toho již žádná potřeba neukazuje, aby ku Praze táhnouti měli, nýbrž aby doma zůstali. [Viz č. 179 z 19. února.] Zatím ihned k jiným někderým jich Mtem kurfirštům duchovním, též světským a knížatům svaté říše o pomoc lidem i penězi odesláno bylo, což vše na dokonalou záhubu slavného tohoto království a na protržení privilegií, svobod, práv a zřízení zemských, též na zrušení smlouvy s V. král. Mti učiněné, začež i jich Mti kurfirštové k zdržení jí slíbiti ráčili, a na připravení V. král. Mti o čekanství jest se vztahovalo a vztahuje. Neb, jak ten lid vojenský pasovský do dnešního dne v témž Menším městě Pražským a v jiných místech, kteréž sobě podmanil,nekřesťanskyatyransky sobě počíná, národ český morduje, bije, statky jich plundruje, loupí a odnímá i ohněm a vším nepřátelským spůsobem kazí, to všem vůbec známé jest a vědomé, nad čímž srdce lidské ano i kamení, kdyby čitedlnost mělo, by plakati mohlo, tak že ze všech starých historií a kronik toho se nenajde a nevyhledá, aby za kterýho z jich Mtí předešlých starých králův českých tato země tak kažena, hubena a plundrována pod takovou divnou, tejnou a ukrytou praktikou byla, iešto zřízením zemským a přísahou J. Mti král. v tom tak opatřeni jsme, že J. Mt. cís. jakožto král Český nás stavy při všech svobodách, privilegiích, majestátích, právích, zřízeních zemských a starobylých dobrých obyčejích a zvyklostech zůstaviti míti ráčí, item že král stavův k vojnám nutiti, ovšem tehdy sám na ně lidu najímati míti neráčí, obzvláštně pak sněmem obecním s králem J. Mtí na hradě Pražském léta šestnáctistého devátého a desátého držaném a zavřeném v tom sme tak opatřeni byli, že žádného nejmenšího nebezpečenství od toho lidu očekávati a ním stěžováni býti nemáme, obzvláštně pak že J. Mt. cís. etc. nás stavy při všech privilegiích, svobodách, právích a zřízení zemském proti všelijakým nebezpečenstvím a proti tomu každému duchovnímu neb světskému člověku, kdož by nám buď sám neb skrze jiné lidi jakýmžkoli spůsobem v čemkoli škoditi a ubližovati neb se nad námi vymstívati chtěl, sám zastávati, chrániti a vedle zřízení zemského obhajovati chtíti ráčí i s tím znamenitým doložením, že nám zjevně ani tejně v ničem škoditi, příkoří činiti, ani žádného lidu vojenského ku pomstě od kohožkoli a pod jakoukoli barvou, formou a předestřenou příčinou, jak by to lest lidská vymysliti a vystihnouti mohla, bez vědomí a vůle vší země najímati, verbovati a jeho chovati dopouštěti míti neráčí, jakž artikulové ti v tom obecním sněmu položení, nejprve vlastní rukou J. Mti cís. podepsaní a potom i dskami zemskými utvrzení siřeji v sobě to zdržují a zavírají. [Srovn. artikul Opatřeni proti nařizené defensi, přijatý na minulém sněmě.] Ale proti tomu tak znamenitému nás ubezpečení J. Mti cís. etc. nám učiněnému teď jest ten lid pasovský, maje čím jemu dáti zaplatiti i peníze objednané před rukami, jej obdaňkovati moha, toho jest pominuto, ale ten na nás dochován a sem uveden i před tím kvartýr na panství Krumlovském jemu byl ukázán. K tomu i to se nachází, že J. Mt. cís. etc. svůj regiment osobám jiným svěřovati a poroučeti ráčí, kterážto správa a regiment na záhubu a dokonalou zkázu stavův tohoto království se býti poznává.
Za kderýmižto všemi příčinami, vědouc, jaké další praktiky o nás se skládají, povinně se v tom jinak opatřiti a další záhubu a zkázu tohoto království předjíti musíme. A protož se V. král. Mti proti též resolucí a odpovědi V. král. Mti ohlašujeme, že rádi o příjezdu V. král. Mti sem do tohoto království slyšíme a toho žádostiví jsme, abyste, V. král. Mti, v dobrém, potěšeném zdraví, šťastně mezi nás do měst Pražských, což nejdříveji možné, přijeti a další své rady, pomoci a ochrany proti tomu nepřátelskému lidu vojenskýmu pasovskýmu nám uděliti a s námi státi ráčili. A my podle V. král. Mti chceme rádi za jedno bejti, státi i to vše činiti, což poctivým lidem, milovníkům vlasti své a obhájcům slavných privilegií, svobod, řádů a práva tohoto království činiti náleží. Však V. král. Mt. za to snažně žádáme, že prvé, nežli byste z pomezí a hranic do tohoto království vyjeti ráčili, nás reversem dostatečným v tom ujistiti a ubezpečiti ráčíte, aby týž příjezd V. král. Mti nám na ujmu, škodu a protržení privilegií, svobod, práv, zřízení zemského a snesení sněmovního i také dobrých starobylých zvyklostí a obyčejův, při nichž ve všem zouplna zůstaveni býti žádáme, tak, jakž se sami v též resolucí k nám milostivě v tom ohlašovati ráčíte, nebyl, nicméně i to že opatřiti ráčíte, jestliže by s V. král. Mtí jaký lid táhl, aby tomuto království a obyvatelům jeho žádných škod nečinil. V čemž jsme k V. král. Mti té naděje, že nám takového reversu a opatření našeho, kteréhož teď V. král. Mti připiš příležitě od-síláme, učiniti a odeslati odporní býti a tím meškati neráčíte. S tím V. král. Mt. v mocnou ochranu pána Boha poručenou činíme.
Datum v Praze ve čtvrtek po neděli třetí postní, kderáž slově Oculi, desátého dne měsíce března léta páně tisícího šesti-stýho jedenáctýho.
Q |
Páni, rytířstvo, Pražané Starého a Nového měst Pražských ze všech tří stavův království Českého, nyní pospolu na rathauze staroměstským shromáždění i na místě jiných všech tří stavův téhož království nepřítomných. |
Durchleuchtigister, grossmechtiger Un-grischer könig, unser genedigister herr!
E. kgl. Mt. endbieten wir unsere willige und beraite Dienst, wünschen und vergune[n] deroselben von Qott dem allmechtigen lange gesundheit, glückliche regierung und sonsten alles bestes aus getreuem herzen treulich gern.
Die resolution oder antwort E. kgl. Mt. unsern herrn commissarüs gegeben, deren datum Wien den 4. Martii dieses gegenwertigen 1611 jahrs, ist uns von denen unsern herrn commissarüs gestriges tags zu handen komen. [Viz č. 286 a 287] Welches beedes inhalt wir vernomen und, das E. kgl. Mt. umb dieses königreich Behemb und uns stende aus angeborner königlicher zu disem unsern va-terland wegen der affection genedigiste sorg tragen, unser sich annemben, ihre hülf sambt deroselben verainigten landen uns wieder solchen unversehenen, unbillichen einfall wieder das passauerische kriegsvolk umb re-tungs willen beituen und zueschicken, auch weiter gegen uns sich der personlichen an-kunft genedigist anerbieten und mit würklichem schuz, rat und befurdernus uns dieser gefehrligkeit und belaidigung zu erlösen verhülflich sein wollen, das alles nemben von E. kgl. Mt. wir in höchsten freuden zu sehr grossem dank an und umb solche sorg, schuz, guete und güetigkeit danken E. kgl. Mt. wir mit höchstem dank gebürlich und dienstlich, als es immer gedankt werden mag, und erbieten uns wiederumb von schuldiger pflicht wegen für solchen schuz, sorg-feltigkeit und hülf und also tugend mit tugend, woltat mit woltaten, sovil immer müglich ist, zu vergleichen und zu verdienen. Und dieweil wir das im werk befunden und gespuert, was wir zuvor nie glauben wollen, das nemblich das passauerische volk uns stenden dieses königreichs zuwider zu grossem verderben und Vertilgung unser geworben, welches zwar anfenglich unter dem praetextu und titul, als gehet es gen Gilche, beschehen, und uns statlich versprochen und zuegesagt worden, das keiner aus ihnen hieher in das königreich komen und geraten, auch keine gefahr über uns von ihnen zuestehen soll; es hat sich zu diesem volk auch ihr kais. Mt. ein lange zeit, das es ihr Mt. und aus befel deroselben geworben sei, nicht bekennen, weder uns dasselbig zeitlich zu wissen tuen, die bstallungen in etlichen tagen nicht underschreiben, auch weder gestaten oder zuelassen wollen, dass wir uns wieder dasselbig hetten fürsehen, das volk der bei gehaltenem mit ihr kgl. Mt. landtag beschlossner defension nach aufnemen und werben hetten mögen, bis sich das werk weit änderst, dan uns davon vorgesagt worden, befunden hat. Dan als wir diesem nach nicht versehen gewesen und gleich bis auf die allerlengste zeit aufgehalten worden, indem ist dasselbig passauerische volk herein, wie sie sich hierin selbst verlauten lassen, mit wissen und willen, auf ihr kais. Mt. ordinanz beruefen, welches feindseliger weis in dis friedsame land gerukt (mit denen wir, weder auch mit keinen andern keine feundschaft gehabt, sondern gegen ihrer kais. Mt. uns jederzeit treulich, gehorsamblich und untertenigist verhalten, auch ihrer Mt. worten geglaubt), da alsbald etliche städt und örter gewunen, bis leztlich, da es gewust, das wir stende bei der von ihr kais. Mt. auf das Präger schloss beschriebenen versamblung nicht ki kleiner anzal uns befinden und darumben bei ihr Mt. solicitirn, damit das volk weiter ins land nicht rucken und komen soll, dessen wir allzeit vertröst und versichert gewesen, dan ihr kais. Mt., wie schon das volk in die Cromauerische Herrschaft geruckt, an uns begert haben, wir solten bis auf den 12. tag uns gedulden und wieder dasselbig volk nichts würklichs fürnemen, sie woltens abdanken lassen und, zum fall sie weiter ins land fallen oder ruken würden, dasselbig in die acht geben und wieder sie alle ihre macht wenden, auch zu hülf alle churund fürsten des heiligen reichs nemen, ihnen ihr für-nemben abbrechen und dempfen, [O tomto slibu císařově nemluví současné zprávy o jednáni jeho se stavy po vpádu Pasovských do jiinich Čech, srovn. č. 73 a násl.] welches wir dabei haben bleiben lassen. Doch unter solcher Versicherung ist dasselbigs volk je weiter in das land gezogen und bis in die Prager Kleine Seiten gerukt, dieselbig mit gwalt erobert, nicht wenig der stende und landleut dieses königreichs behmischer nation ermordet, mit feur, schwert, geschüz und anderer kriegspraeparation, mit steinen, an-gebrandtem pech, heissem wasser verderbt, die tör der Kleinern stadt Prag bemächtiget, mit ihren volk besezt, auch die Alte und Neue stadt Prag einzunehmen angefangen, denen ihr kais. Mt. etlich stuk grobes ge-schützes aus ihrem zeughaus zu nemen und wieder die beden Prager städt, damit sie dieselben mit feur und geschüz zum verderben brächten und in grunt umbkerten, plantiren zuegelassen und nach eroberung der Kleinseiten dis volk für sein aigen in schuz nemen, mit demselbigen unser geworbenes volk zusammenstossen und mit aid zu ihrem dienst und zur beschüzung ihrer Mt. verbinden lassen und uns stende auch zu dem, damit wir sambt ihnen wieder E. kgl. Mt. sein solten, brengen wollen.
Und da wir aber zu ihnen als unsern feunden und landraubern nicht haben stossen mögen, ist indem noch mehrers volk wieder uns geworben, ein neue mustrunk bei Bud-weis und in andern orten beschrieben und sein in die krais herumb mit aigner hand ihrer kais. Mt. unterschriebene patenten (wieder die zuvor mit gewisser erwegung und wissen ihr kais. Mt., auch aller stende dieses königreichs Behemb ausgegangene und in alle krais verschikte patenten, damit alle krais mit höchster macht vor Prag ziehen sollen) [Viz č. 158 ze 17. února, srovn. též č. 81, 98 a 99.] umbgeschikt worden, darinnen anbe-folen, das es nunmehr keine not sei, das sie vor Prag ziehen, sondern daheim bleiben sollen. [Viz č. 179 z 19. února.] Underdessen ists alsbald zu andern etlichen churund fürsten des heiligen reichs, geistlichen und weltlichen, umb hulf mit volk und gelt geschikt worden, welches alles zu endlichem verderben dieses löblichen königreichs und zum abbruch deroselben Privilegien, freiheiten, rechten und lands-ordnungen, eben auch zu Vernichtung des mit E. kgl. Mt. aufgerichten Vertrags, darfür auch die churfürsten zu haltung desselbigen eingesprochen, und damit man E. kgl. Mt. umb die designation bringen möchte, gedeutet worden und angesehen wird. Dan, wie dasselbig passauerische kriegsvolk bis auf den heutigen tag in derselbigen Kleinern Stadt Prag und andern orten, der sie sich geweitiget, unchristlich und tirannisch verfährt, die böhmische nation mordet, schlegt, ihre güeter blündert, beraubt und wegnimbt, auch mit feur und allerhand feindseliger-massen verderben tuet, das ist meniglichen kund und wissend, darüber das menschen-herz, ja auch ein stein, wan er empfindlicheit hette, mueste wainen, dass also aus allen alten und neuen historiis und Chroniken nicht gefunden wird, das bei einigen aus den vorgewesenen alten behmischen königen dieses land unter solcher wunderbarlicher, heimlicher und verborgner praktiken solte in solcher gstalt verderbt und geblündert sein worden, da wir doch mit der landsordnung und königlichen aidspflichten dermassen hierin versehen sein, das ihr kais. Mt. als ein könig in Behmen uns stende bei allen freiheiten, Privilegien maiestatis, rechten landsordnungen und altherkomenden gueten gebreuchen und gewohnheiten verbleiben lassen soll, item das der könig die stende zu keinem krieg nötigen, vilweniger selbst volk wieder sie werben soll; besonders aber seind wir mit dem landtag, der mit ihr kgl. Mt. auf dem Präger schloss anno 1609 und 1610 gehalten und beschlossen, hierin also versichert worden, das wir keiner geringister gefar von diesem volk gewärtig und mit ihm beschwärt sein sollen, und sonderlich, das ihr kais. Mt. und stende bei allen Privilegien, freiheiten, rechten und landsordnungen wieder alle geferlikeiten und wieder einen jeden menschen, er sei geistlich oder weltlich, der uns, es sei selbsten oder aber durch andere leut, in wasserleiweis, in wem es wolle, schaden und beleidigen oder sich an uns rechen wolte, uns selbst vertreten, schüzen und der landsordnung nach defen-diren wollen, mit diesem statlichen anhang, dass sie uns weder öffentlich noch heimlich in nichten schaden zuefuegen, wiederdruess tuen, auch kein kriegsvolk zur rach, es sei von wem es wolle und in wasserlei färb, form und vorgewente Ursachen, wie dassel-big der menschen list erdenken und ergründen möchte, ohne wissen und willen des ganzen lands aufnemen, werben und das-selbig zu halten nicht gestaten und zuelassen wollen. Wie dan die in demselbigen landtag bemelte und erstlich mit ihrer kais. Mt. aigner hand unterschriebene und dan auch mit der landtafel bekreftigte artikl solches weitleuftiger vermögen.5) Aber wieder diese so statliche von der kais. Mt. uns getane Versicherung ist das passauerische volk, so man dasselbig wol hette mögen bezalen, abdanken, und auch das aufgebrachte gelt vorhanden gewesen, solches aber unterlassen worden, auf uns behalten und hereingefuert, auch vor diesem ihnen die quartir auf der Cromauerischen herrschaft geben worden. Zu dem so befind sich auch das, dass die kais. Mt. ihr regiment andern personen vertrauen und anbefelhen, welches regiment und ordinanz zu endlichen fai und verderben dieses königreichs angesehen wird.
Aus disen allen Ursachen und in anse-hung, was für andere weitere praktiken von uns vorhanden, muessen wir schuldiger pflicht nach uns hierin änderst versehen und weiterm verderben dieses königreichs vorkomen. Derentwegen so erkleren wir uns auf der-selbigen E. kgl. Mt. resolution und antwort, das wir gern von der ankunft E. kgl. Mt. hieher in das königreich hören und begern, das E. kgl. Mt. in gueter und frölicher ge-sundheit glücklich zu uns gen Prag auf ehist, als es müglich, ankörnen und uns mit rat, hulf und schuz wieder das feundselige passauerische kriegsvolk beistehen; wir wollen auch bei E. kgl. Mt. gern für einen man bleiben, stehen und alles das tuen, was ehrlichen leuten, liebhabe[r]n des Vaterlands und beschirmern der löblichen Privilegien, freiheiten, Ordnung und rechtens dieses könig-reichs zu tuen gebürt. Doch bitten E. kgl. Mt. wir embsiglich, dass zuvor, eh dieselben von den gränizen in dieses königreich fort-ruken, sie uns mit einem genügsamen revers disfals vergewissen und versichern wolten, das dieselbig ankunft E. kgl. Mt. uns zu nachteil, schaden und abbruch der Privilegien freiheiten, rechten, landsordnungen und land-tagsbeschlüssen, sowol auch der guten alther-komenden gewohnheiten und gebreuchen, dabei wir in allem vollkomenlich zu bleiben begern (wie sich dan dieselben selbst in solcher resolution gegen uns genedigist vernemen haben lassen), nicht sein soll. Nichtsweniger wollen E. Mt. auch die fürsehung tuen, zum fall mit E. kgl. Mt. ein volk ziehen würde, dass sie diesem königreich und desselben landleuten keine schaden zuefuegen.Wie dan wir gegen E. kgl. Mt. der hoffnung sein, die werden uns solchen revers und unsere Versicherung, dessen wir hie E. Mt. eine abschrift beiligund schicken,leisten und zuezueschicken nicht waigerig und saumig sein. Hiemit be-felhen E. kgl. Mt. wir in den gewaltigen schütz Gottes.
Datum Prag den 10. Martii des 1611.