Zúňiga králi Španělskému: Psal 7. března o pomoci krále Uherského a jednání s Pasovskými. [Viz č. 321.] Odtáhli tiše v pátek 11. března přede dnem, majíce ke 4000 pěších a přes 1000 jízdných včetně s těmi, kdo jsou v Berouně s plukovníkem Raměe, který odtáhl s jízdou před dvěma dny. Leopold jich následoval, nevěře Čechům; žádal Zúňigu o radu, ale pozdě. Den před odchodem jednal se Zúňigou, aby jej smířil s králem Matyášem a aby se všech vojsk a pomoci papežských a španělských použilo ke zkroceni těchto zemi (,para domar estas provincias), a Zúňiga mu ukázal na marnost tohoto plánu. Po odchodu Pasovských zůstalo na hradě a na Hradčanech asi 1000 vojáka stavovské posádky čtyři až pět hodin potom začala přecházeti most česká jízda, pronásledovala Pasovské a brzy se obrátila. Asi v 1 hodinu po poledni spojili se s tisíci jezdci, 1500 pěšími vojska Matyášova a moravského a se šesti děly a postavili se na náměstí Hradčanském. Českému vojsku, jehož bylo velmi málo, velel Turn a královskému Herberstein. Zúňiga žádal po Puchheimovi a Dampierrovi, kteří k němu přišli, Herbersteina, aby se císaři neučinilo příkoři. Na Herbersteinův dotaz, zda mysli jen osobu císařovu, sdělil po sekretáři Pedrovi Montaňanovi, že násilné vkročeni do hradu nepovažuje za prospěšně pro krále Uherského a celý dům Rakouský, hlavně vzhledem k říši. Herberstein mu odpověděl po Montaňanovi, že přišel s rozkazem, aby se řídil podle míněni Čechů. Císař blízkosti vojska se velmi rozčilil a povolal nejvyšší úředníky a rady, kteří zůstali na hradě, a naříkal, činil jim výčitky a litoval, že neodešel s Pasovskými; konečně se rozhodl, že zavolá Turna. Turn císaři pravil, že do této situace byl přiveden tím, že k sobě nepřipouštěl osob ze stavů a jednal vždy jen s lidmi nízkými, a ujistil ho, že mu nepřišli špatně posloužit, nýbrž že po příchodu vojska z Moravy, jakožto člena České koruny, na pomoc proti Pasovským, žádají, aby také Moravané mohli se účastniti stráže na hradě. [Srovn. míněni Chroustovo v Briefe u. Akten IX, st. 214, pózu. 1, že Zúňiga je neúplné informován v této věci. Srovn. s tím též, jak o tom referuje Pfretschner, Bodenius a Slavata v č. 372 a 373; viz též pozdější zprávy a hlavně noviny pro Unii z 13. března.] Císař odepřel přijmouti vojsko moravské a odstoupil se svými radami, načež přišel Barvitius a vyřídil, že se přijímá poslední návrh, aby 600 Moravanů zůstalo nahoře (,en està parte alte) [To jest na Hradčanech.] a do hradu aby jich kromě posádky 300 Čechů vstoupilo 150, jimž by připadla jedna ze tři bran. To se vykonalo a ostatní se vrátili na Staré a Nové město, kde byl zbytek vojska, a dali se na pochod za Pasovskými, aby jim zaskočili cestu do Tábora, Budějovic a Krumlova. Avšak je slyšeti, že Pasovštl táhli velmi rychle a že nebude možno jich stihnouti. Teď zde byl Václav Vchynský, který je důležitou osobnosti na Starém městě (,gran personaje en la ciudad Vieja) a jedním z třiceti direktorů. On i druzi mluví velmi jasně, že si přeji krále Uherského, že císaři již nedůvěřuji a že by se měl příměti k odchodu do Tyrol. Pro důležitost věci, jak vzhledem k správě říše, tak vzhledem k Leopoldovi, prosí o instrukci. S vojskem krále Uherského přitáhl také hrabě de Candala, starší syn vévody ď Espernon, a pán de la Valeta, jeho bratr. Král Uherský prý opustil 8. března Vídeň, má 5000 mužů a mezi nimi jen 500 Uhrů. Čechové odkládali průvodní list pro nuncia a Zuňigu na cestu proti králi, za který žádal císař, a konečně jej dali. Půjdou, spíše aby vyhověli císaři, než s naději ve zdar. Na konci píše o říšských věcech. Incipit:,En carta de 7 deste. Datum:, Praga a 12 de marco 161 ť.

Podle orig. ve státním archivu v Simancasu vydal Chroust v Briefe und Akten IX, č. 98.