382.

Ve Vratislavi, 12. března 1611.



Usnesení knížat a stavů slezských na sjezdu ve Vratislavi 10. března: Za příčinou rostoucích válečných připrav v sousedních zemích svolal nejvyšší hejtman vévoda Karel [Minsterberský] sjezd knížat a stavů slezských 28. února do Vratislavě k poradě o defensi země. Na počátku sjezdu přišel císařský vyslanec Kašpar z Rechenberka a žádal, aby donativum 100.000 tolarů, již dříve povolené, bylo co nejdříve odvedeno, a kdyby knížata a stavové najímali vojsko a chtěli je poslati do Čech, aby se to nestalo jinak, leč k obraně císaře, České koruny a zemi inkorporovaných. Knížata a stavové odpověděli vyslanci, že byli císaři vždy věrni a že by byli rádi donativum již odvedli, ale vy


čerpanost země a velké výlohy s najímáním lidu a nepokoje v Čediádi zavlnily, že nemohlo býti odvedeno, a nyní pro nebezpečí cest že by to ani možno nebylo.
[Srovn. č. 345, obsahující odpověď knížat a stavů slezských císaři z 9. března.]

Podobně přišel vyslanec českých stavů Ladislav ze Seidlitze a Sdiönfeldu a žádal, aby byl slyšen od knížat a stavů slezských. Nun ist solches erfolget und die proposition wie mündlich, also auch schrieftlich hernach von herren abgesandten dessen inhalts abgegeben worden, samb die cron Böheimb sich besorgen müste, das das passatasene kriegsvolk, so sich in der cron Böheimb befinden liesse und allreit etlicher städtlein sich gemechtiget, iczo gemelten königreiche merglichen und unvorwindlichen schaden beizuefuegen Vorhabens sein möchte, und das mit gnedigster einwielligung höchstgedachter ihrer kais. Mt. die stende dahin vorsinnen musten, wie solchem besorglichen übel in zeiten begegnet werden könte, auch zue den herren fursten und stenden der unzweifelichen Zuversicht weren, das in erwegung der aufgerichten compaetaten sie die cron Böheimb mit huelfe nicht lassen würden und dannenhero an sie gelangen lassen, das auf ferner zueschreiben sie ihnen eine gewiesse anzahl volkes zue ross und fuess zueschicken; hirgegen die herrn fursten und stende sich dessen in allen begebenden notfällen zue der cron Böheimb auch vorsehen solten. [Srovn. č. 100 a 101, obsahující pověřující list Schonfeldův a žádost českých stavů o pomoc z 8. února,] Darauf dem herren abgesandten mündlich und schrieftlich dieser bescheid erfolget, das die herren fursten und stende der cron Böheimb petitům für unzimblich nicht befindeten, dann sie sich erinnerten, das sie derselbten von altershero iderzeit so vorwandt gewesen, das sie biellich in vorstossender gefahr ihnen mit rat, beistand und huelfe zuespringen teten, massen sich dann die herren fursten und stende dahin erklerten, das auf ferner umbständliches ausführliches zueschreiben, worauf die gefahr wegen des passauischen volkes anjeezo beruhet, sie nach gelegenheit der gefahr, der zeit und ertregligkeit des landes zue mehr höchstgedachter ihrer kais. Mt. und der cron Böheimb defension eine anzahl kriegsvolks zue ross und fuess zueschicken, auch umbstendlich, wann, durch was orte und wie bald solches ihnen zue-kommen solle und könne, zueschreiben wolten, wie dann die herren fursten und stände hiergegen auch zue gefallen und dank aufund angenomen, das die stände der cron Böheimb sich reciproce erboten, die herren fursten und stende in allen notfeilen nicht zu vorlassen, sondern sie vermöge der conpaetaten eusersten vormögen nach retten zue helfen, so haben die herrn fursten und stend die stand der cron Böheimb ferner durch den herrn abgesandten auch erinnern und ersuchen lassen, die altgehabte vortreuligkeit, correspondenz und nach-parschaft so weit in acht zue halten, das, wann etwas vorgehen wolte, daran diesem lande gelegen, sie die herren fursten und stend dessen bei tag und nacht zue avisiren und nicht zue praeteriren, gleicher vortreuligkeit solte sich die cron Böheimb zue ihnen zu vorsehen haben. [Srovn. č. 265, obsahující odpověd knížat a stavů slezských stavům českým z 1. března.]

Nato dostali odpověd vyslanci hornolužičtí Fabián ze Schönaichu, nejstarší Qandeseltister) Zhořeleckého kraje a Jiří Ludvik, doktor práv a syndicus ve Zhořelci, že žádaná pomoc v nebezpečí se jim poskytne, a zároveň byli požádáni o hlídáni pasů do Čech. Protože také Morava psala o vzájemnou pomoc, byla jim jako jiným pomoc slíbena a jejich nabídka s dikem přijata. [Ve státním archivu ve Vratislavi: Rep. 135 D 314 i i 1610-1611, fol. 113-114 je kopie odpovědi knížat a stavů slezských stavům moravským z 12. března z Vratislavě, ve které jim podle kompaktát přislibujt pomoc.]

Pokud jde o hlavni účel sjezdu, totiž zajištěni země v tomto nebezpečném stavu, tu hned na začátku knížata a stavové uvažovali a z předneseni českého vyslance vyrozuměli, že také je ohrožuje pasovské vojsko. Také psaní českých stavů, a zřejmé noviny ukazuji, že Pasovšti vpadli do Čech, udeřili na Prahu a obsadili hrad, takže není možno věděti, v jakém nebezpečí je císař a zda to nesměřovalo k zničeni svobod a privilegii zemských. Že však císař sám snad o vpádu věděl, stavové nepochopuji a nechtějí věřiti "dass ihre kais. Mt. als der gerechteste keiser, könig und herr, seine treue Untertanen so unvorschuldet ganz elendiglich solten hinrichten und vorterben lassen; obávají se, že také tato země by nemohla ničeho lepšího očekávati, kdyby se včas tomuto zlu necelilo. K jeho odvráceni mají se konati především modlitby a poněvadž země nesmí býti bez vojska a po opatřeni pasů a vypraveni slíbených pomoci českým stavům a jiným zemím inkorporo-vaným* byly by sily rozptýleny, musí se přikročiti k novému najímáni. Usnesli se tedy, aby se na tři měsíce aneb na dobu potřeby najalo 1500 jezdců, a to 1000 německých jezdců, jimž má veleti nejvyšší lajtnant pan Hans Poser a 500 arkibusirů, jichž lajinantem má býti David Rohr, a 4000 pěších, [Hans Meinhard z Schönburku píše 11. března z Vratislavě, kam včera dorazil, knížeti Kristiánovi z An-haltu o slezských přípravách válečných, že se najímá 4000 pěších ve dvou plucích po 5 a 6 setninách a 1500 jízdných a že je to.schlechtes volk. Při tom pronáší domněnku, že Matyášovo vojsko není asi jiné jakosti, kdežto Leopoldovo je prý mnohem lepší. Schönburk chce dvanáctého se vydati na cestu do Olomouce; Žerotín mu udá, kde nalezne krále. Vydal Chroust v Briefe und Akten IX, č. 96 podle orig. státního archivu v Zerbstu.] kterým postaveni v čelo jako nejvyšší lajtnantové Abraham z Tschernhausu a Hans Krei-schelwicz [Kreiselwicz B.] zároveň ustanovili místa a terminy k,mustrovánť v době od 17. března - 14. dubna; Rohr má k obraně pasů během 14 dni najmouti také dvě kompanie lehkých jezdců. Až bude vojsko najato, mají býti obsazeny pasy proti Čechám, Polsku, Těšínu a Opavě; vojsko má vše řádně platiti; pácháni škod se zakazuje a stihá tresty. Ustanovuji se podrobnosti týkající se zásobování, placeni kontribuci a berní k úhradě nákladů na udržováni vojska, vymáháni nedoplatků, výplaty válečného lidu, případného dalšího najímáni vojska, výzvědné služby, bezpečnostních opatřeni, cizinců usedlých ve Slezsku atd. Zakazuje se komukoli cizímu najímati vojsko ve Slezsku a lidem domácím dáti se najmouti proti vlasti, dále se zakazuje vývoz válečných potřeb. Poněvadž se nemá jen hleděti k tomu, jak poskytnouti slíbené pomoci sousedům, nýbrž i k tomu, aby země byla sama v případě útoku připravena, ustanovuje se všeobecná hotovost a nařizuji se podrobnosti o její přípravě. Poněvadž na panství Plesu se ubytovalo 100 kozáků, kteři se vydávají za najatý lid císařův, mají nejvyšší krajští (,die kreisobristen) vyšetřiti, je-li tomu tak, a kdyby tomu i tak bylo, protože císař tuto zemi ujistil, že má býti ušetřena ubytováni cizího lidu, mají kozáci býti napomenuti k odchodu, po případě odstraněni ze země. Protože se podle jistých zpráv v Polsku najímá vice lidu, má se psáti,an die proceres regni Poloniae s ptipamatovánim kompaktát, aby nepodnikali nic nepřátelského proti zemi a má se jim vysvětliti, proč se zde najímá lid. Na konci jsou usneseni o některých osobních a místních záležitostech, mezi nimi o jakémsi únosu do Polska provedeném Janem Tomiczkým. Incipit:,Demnach in diesen. Datum:,Bresslau bei allgemeiner der herren fursten und stende gehaltenen zuesammenkunft den zwelften Martii des sechzehenhundert und eilften Jahres etc.

Kopie (A) ve státním archivu ve Vratislavi: Rep. 135 D 314 i i 1610-1611, fol. 118-134 a jiná kopie (B) v biskupském archivu tamže: Fürstentagsbuch 1608-1612, fol. 560-575. Na začátku má toto usneseni nadpis: ťBeschluss derer den 10. zue Breslau gehaltenen zuesammenkunftŤ.




Přihlásit/registrovat se do ISP