|
393. |
V Praze, 14. Martii 1611. |
Třetí výslech Tengnaglův: Tengnaglovi přečten výslech Aegidiův, jehož výroky o Španělsku a papeži vyvracel; pak odpovídal na otázky týkající se posláni do říše, podepisování císařem instrukci, listů a dekretů po vpádu, krveproliti v Čechách, spojeni vojska pasovského a stavovského, psaní španělského vyslance Leopoldovi z 30. ledna 1610 a účelu Leopoldem žádané španělské pomoci, úmyslu vpadnouti do Čech s vojskem julišským a těšínským, najímáni lidu v okolních zemích, úmyslu zachovati náboženství, majestát a privilegia, účastenství v radě Leopoldově (hlavně Čechů), plánu odstraniti Turna, Felsa a Lobkovice, nepřátelství Vlachů na Malé Straně za vpádu, zlých úmyslů také proti jiným stavovským vůdcům, zrušeni posledního sněmovního usneseni, plánu připraviti krále Matyáše o země a nástupnictvi, rozpuštěni pasovského vojska, rozporu mezi tímto rozpuštěním a nepřátelskými úmysly proti králi Matyášovi, ospravedlněni tohoto jednáni v řiši, důvěrníků Leopoldových: Aquentia, Donina, Slavaty, Martinice, Berky, Hanniwalda, Hegenmällera, Heidelia, císařova názoru na krveproliti, salvaguardii a označeni domů za vpádu, císařova listu Pasovským do Budějovic, v němž žádal pomoci proti Čechům.
Čes. kopie (A) v archivu města Prahy: Chaos rerum memor. I 323 A, iol. 437-441, druhá česká kopie (B) tamže: Chaos E II 3 (324), fol. 218; německá kopie v archívu ministerstva vnitra ve Vídni: Ka 2991 I A 1. Český text podle kopie B vydal Hanka v Abh. der kgl. böhm. Oes. der Wiss. V. Folge, IV. Bd., německý text vydal svými slovy a zkráceně Chroust v Briefe und Akten IX, č. 101. Číslováni v rukopisech buď je nesprávné nebo chybí, proto otázky očíslovány znova. Prvý a druhý výslech Tengnaglův z 5. a 7. března viz pod č. 295 a 315. Srovn. též Skála, Historie česká
Léta 1611. 14. dne měsíce března František Tennagl byl jest tázán dobrovolně o následujících věcech.
Předně při přístupu bylo jest mu oznámeno, poněvadž mezi tím víceji zprávy došly a jisté kundšafty toho před rukami jsou o těch věcech a rozmnožujících se praktikách, které on Tennagl [Frant. Tenogľ B.] na větším díle již na světlo vynesl a vyjevil, aby dáleji, co jemu víceji povědomo jest, oznámil a pravdy netajil. Nato jemu toho mnicha vyznání slovo od slova přečteno s tím dotázáním, jestli to tak, jakž popsáno jest. [Vyznáni P. Aegidia ze 17. února viz v č. 162.]
Odpověď: Že musí vyznati, že jest toliko [discursus] [Doplněno z B; v A mezera.] a kdo jest to sepsal, že nebo šelma anebo blázen jest, proto, že J. Mt. cís. nikda s králem Hispánským jedinké o té věci [o jedinké té věci B.] a intenti korrespondencí a srozumění neměl, nýbrž naproti tomu netoliko tomuto, ale i panu otci jeho Filipovi Druhému v tom na odporu byl, poněvadž J. Mt. cís. při domu španělskýmu v Nydrlandtu nikdá státi nechtěl, když jest při počátku skrz p[r]osté psaní a císařské mandáty [tomu spomoci a to zdržeti mohl, tomu spomoci sdržeti nemohľ B.] však vždycky pokaždé víceji překážel nežli fedroval, [překážky nežli fedrunku jest bylo B] ano-brž, že by mohl na to přísahu učiniti, že král španělský i s svejmi nyní proti této věci jest. Papež také, jakž jeho vědomost [jest], [Doplněno z B.] tím vinen že není a předešlému legatu nic jest toho v známost neuvedl [nevedľ A,.neuvedľ B.] a s nynějším legátem že dokonce znám není. [Než toho toliko B.] musí vyznati, že jest pominulého léta k králi Španělskýmu od arciknížat vyslán byl [Srovn. Gindely, Rudolf II. a Opočenský, Zajeti a vyšetřováni Fr. Tengnagla, ] a tu při královně, jakožto arciknížat sestře, tak mnoho obdržel, že láska a přátelství mezi oběma pány učiněna a pro pasovský lid k jilichský věci a k zachování katolický ligy 300.000 fl. obdržáno bylo, [Další text schází v B až k novému odstavci: Na to po artikulích ] však naposledy pro některé příčiny a motivy od arciknížete Alberta a Nydrlanských zemí potřeby a nesnáze 100.000 fl. toliko zakázané, nad čímž krále Hyšpanského legat zde direktí jmíti jměl. Ale však toho nic k místu přivedeno nebylo, poněvadž zjevně vědomé i králi Hyšpanskému v známost uvedeno bylo, jak se disputuje a handluje arciknížeti Leopoldovi tyto země přivlastniti, což proti krále Španělskýho instrukcí a legata [ale jaká A; opraveno podle něm. textu.] jeho usilování se dalo, poněvadž španělský dům o to pracuje, aby nápad těch zemí na sebe přivedli jure agnationis (totižto právem po meči), zvláště poněvadž J. Mt. cís. bez pořádných a pravých dědicův živ jest a malá naděje, aby král Matyáš dědice jmíti mohl, pročež po sjití těch obouch pánů bratří správa na krále succesive (nápadně) před arciknížetem Leopoldem přijíti že by měla; pročež arcikníže, [že] jest mu Španěl takový kus udělal, jeho ouhlavním nepřítelem jest a v čas potřeby při koruně franczské se přidržeti a pomoci vyhledávati chtěl.
Na to po artikulích tázán byl. [Na to po artykulích tejných Tennogl odpo vídal, zdali jest B.]
1. Nejprve, zdali jest J. Mt. cís. v příčině té komisí, [J. Mt. cís. sám příčina té komisí B.] kterou jest do říše vyříditi jměl, sám [s kým mluviľ B.] s ním mluvil a jemu ji přednesl, anebo kdo o to s ním [s kým B.] na místě J. Mt. cís. mluvil a kdo jemu instrukcí odvedl?
Odpověď: Sekretář [Hanybal jest to zhotovil a s J. Mtí cís. o to nemluviľ B.] Hertl [Gottfried Hertl, sekretář říšské dvorské rady a dvorský rada císaře Rudolfa.] že by mu tu instrukcí odvedl a Hanybal zhotovil; J. Mt. cís. s ním nemluvil.
2. Zdaliž jest J. Mt. cís. dobrovolně, vědomě tu instrukci a jiné psaní, jako také i dekrety, kteříž po učiněném vpádu stavům vyšly, podepsal, anebo kdo jest J. Mt. cís. k tomu přivedl?
Odpověď: Svým svědomím jinače vyznati že nemůže, než že J. Mt. cís. tu instrukci a dekrety ráčil dobrovolně podepsati. O tuto komisi že jest on nesolicitoval, pan landkrabě z Leychtnpergků měl ke všem kurfirštům duchovním a světským se vypraviti, ale naposledy to na něho vzloženo, jakkoliv to landkrabě z sebe nesložil. Kdo [Jako nová otázka položeno v B.] jest měl oumysl v Čechách krev vylévati, toho aby čert vzal. O mínění a intenti soldátův že nic nevěděl, nežli contraria dekreta že jest concipiroval, ačkoliv vůbec a [vesměs] [Doplněno z B; v A mezera.] o krveprolití se mluvilo, však arciknížetcí intent vojákův sjednocení k místě přivésti bylo.
3. Otázka: Kterak pak, když jest to sjed nocení v oumysl vzal, že o tom nejvyšším z těch vojákův neoznámil, až teprva, kdy se ku Praze přiblížili, a to tři dny před [v]pádem ku Praze [vpádem do Prahy B.] nepochybně, že jsou jiný oumysl, než [se] [Doplněno z B] skutek stal, měli.
Odpověď: Že on neví, [než že] [Doplněno z B.] k obdaňkování srdečně a právě od arciknížete Leopolda a jeho kanceláře míněno bylo, ale že hrabě z Sulczu a jiní proti tomu byli, on za to odpovídati nemůže.
4. Jakož se psaní in originali nachází, kteréž španělské poselství arciknížeti Leo poldovi 30. Januarii léta 1610 učinilo a v [o A "v B.] něm oznámilo, poněvadž on Tennagl na místě arciknížete žádal, aby jemu tejnou pomoc při králi Španělským spůsobil, čehož poselství nechválilo, protož aby on Tennagl pověděl, proti komu taková pomoc a k jakému intentu míněno bylo. [Srovn. Chroust Briefe u. Akten IX, st. 239, pozn. 3 a Gindeíy, Rudolf II., II, st. 60-62. Ve výslechu předcházejícím (č. 315) list Zúňigův Leopoldovi, nalezený v krabici Meckbachově, má datum 23. ledna 1610. O odmítavém stanovisku Zůňigově k plánům Leopoldovým srovn. též Briefe und Akten VII, st. 300 a j.]
Odpověď: Ta pomoc nadepsané peníze z Hyšpanie míněna [byla], [Doplněno z B.] kteráž však jinam obrácena a vynaložena byla. Psaní od legata španělského arciknížeti Leopoldovi svědčící k sobě in originali přijal, aby tím před kurfirštem Kolínským, že jilichský věci peněžitá pomoc připovědína byla, prokázal, nebo španělský legat pasovskýho předsevzetí nikdá neschvaloval.
5. Poněvadž [španělské poselství] [Doplněno z B.] samo v svý odpovědi pochybovalo, aby arcikníže jemu Tennaglovi mělo o tom, což jest oustně přednesl, poručiti, protož aby pověděl, [co jest mimo co jest s ním o to B.] to v tejnosti jednati měl.
Odpověď: On neví žádného jiného předsevzetí, nežli že pasovský lid proti Jilichu verbován byl.
6. Otázka: Poněvadž v tom psaní položeno, [doloženo B.] že Tennagl pravil, že arcikníže chce s jilichským [pasovským B.] lidem do Čech vpadnouti a se s knížetem Těšínským spolčiti, kterýž na slizských a moravských hranicéch lid verbo- vati měl, aby pověděl, k jakému cíli takový vpád tehdáž do království Českého se státi měl. [Následující odpověď a otázka až k slovu,le gata vynechána v B.]
Odpověď: Pasovský lid na hranici české a z druhé strany knížete Těšínského lid se položiti měli.
7. Otázka: Proč sou na české hranice z Jilichu se obrátiti měli, poněvadž pana legata hispánského psaní jinačejší zřetel mělo?
Odpověď: K králi Hispánskému když jest poslán byl, že jest musel discurs od sebe dáti, proč jilichská věc před se řízena býti měla; [Obsah tohoto Tengnaglova memoriálu uvádí Qindely, Rudolf Il, a Opočenský, Vyšetřování Tengnagla ] obzvláštně proto, že skrze ten lid a obdržení Jilichu J. Mti cís. zbraně v rukou zůstanou a reputací zachována bude. Potom měl ten lid na hranice království Českého a odtud dále do zemí krále Matyáše veden býti.
8. Otázka: Kterak to přichází, že v Lu žicích, v Slyzku a vůkol království Českého [lid] verbován byl, kterýž by se necessario do země podati musel.
Odpověď: Že jsou okolo hranic semo-tam do královské země a ne do Čech vedeni býti měli. In summa, že musí vyznati, že ta věc na Čechy a k kasírování jejich náboženství, majestátu a jiných privilejí míněna byla, [V českých kopiích je opak toho, co tvrdí německý text, který má čtení správné, jak ze smyslu celku je patrno.] nebo on soudí, že politický regiment to s sebou přináší, aby koruny pokojně svému mladému pánu dosáhli a protož že jest s pilností, obzvláštní prací a snažností i do sjednocení dekretu zejména tato slova kladl: ťco k [že pro B.] zachování J. Mti cís. důstojenství, též tohoto slavného království a jeho připojených zemí k poctivosti, štěstí a svobodám náleží, platné a prospěšné jestŤ. [Viz č. 150 z 16. února.]
9. Otázka: Kteří sou v tejný radě k takové věci raditi pomáhali?
Odpověď: Hrabě z Sulczu, z Althomu, Hegemyller; Ubessko [Chroust nesprávné spojil tato jména takto: "Sulz, Althan, Hegenmüller, Ubezko" a na začátek následující věty vsunul T., čímž byl smysl porušen. Upozornil na to již Opočenský 1. c, pozn. 57] teprva naposledy byl do rady připuštěn. On však že jest s počátku stěžoval, že jemu do tejné rady žádného přístupu nedali a bez přítomnosti jeho rady drželi, an i on do rady k tomu nařízen byl.
10. Otázka: Jakož jest předešle vyznal, jakou jest arcikníže radu držel, pan hrabě z Turnu, pan z Felzu a pan z Lobkowicz, kterak oni nejprve měli z cesty sklizeni býti, aby pověděl, na kterém místě a kdy taková rada držána byla, též které osoby víceji o takových věcech, zvláště z Čechův, věděly?
Odpověď: Takové věci že byly v Hen-klovém domě předkládány a uvažovány. Tehdáž Rame [když Rame B.] další nepřátelskou execucí proti Starému a Novému městu před sebe vzíti chtěl. [chtěl, v radě že sou byli: Rame, hrabè, z Sulcu B Rame, z Sulczu,] z Althamu, Ubessko a on Tennagl v radě byli, což se vše po učiněném vpádu stalo.
11. Zase na to otázka: Však [Proč jesť B.] na pana hrabě z Turnu a jiné české pány více před tím na Malé Straně do domu jich vpád učiněn a oni zjímáni býti měli; [,měl iod nich B.] přes to jest takové předsevzetí již dokonale téměř v Táboře uváženo bylo. [Tato věta ve formě odpovědi v B.]
Odpověď: Že nic neví o tom. [Tato odpověď schází v B.]
12. Otázka: Poněvadž se nachází, že mnoho z měšťanův, zvláště z Vlachů, na Malý Straně proti našim se potřebovati dali a na ně stříleli, skrze jaké prostředky jsou k tornu přivedeni, též v příčině toho bílého znamení?
Odpověď: Že nic neví. [Že o tom artykuli na konec nic neumí povědíti B.]
13. Otázka: Poněvadž z druhého [prvního B.] jeho vyznání se nachází, že jejich dokonalý ou- mysl Jest byl, že nejen jmenovaným třem osobám hlavy vzíti měli, co sou pak o ji ných osobách, obzvláště předešle volených direktořích (o kderýchž se dosti potupně mluvilo) a o jiných více jsou [v] [Doplněno z B.] úmyslu měli?
Odpověď: Že jinače neví, nežli aby skrze dobrotivé prostředky a lásku jednomyslnost stavův, kterouž při náboženství mají, získána býti mohla.
14. Otázka: Jakož jest předešle vyznal, že jest chtěl v říši to oznámiti, ačkoliv to Čechové praví, že lid vojenský neměl proti jich sněmu do země [do království Českého a země B.] vpád učiniti, však proti tomu že by se správa činila, že Čechové k tomu artikuli sněmu císaře přinutili, protož aby to in specie oznámil, kdo jest to pravil, buď z [on z cizozemcův A "z cizozemcův B.] cizozemcův aneb z obyvatelův.
Odpověď: Že toho nemůže věděti a pamatovati, že taková partikularia jsou obecní a palácní řeči, leč by to musilo v tejné radě mluveno býti.
15. Otázka: Poněvadž jest již prve ote vřeně vyznal, jaké jsou intenti, oumyslu a předsevzetí proti králi v příčině čekanství a jiných zemí, aby tehdy pověděl, od kte rého času na takovou intencí přišli, že zvláště lid s počátku pod spůsobem do Jilichu verbován byl.
Odpověď: Pasovský lid jednou ponej prve do Jilichu [verbován byl] [Doplněno z B.] a od toho času, jakž se on z Jilichu vrátil, že jest tomu porozuměl, že ten lid do Jilichu přivésti jest nemožné.
16. Otázka: Proč ten lid ihned potom obdaňkován nebyl?
Odpověď: Nemožnost a nedostatek peněz příčinou toho byla.
17. Otázka: Že byly tehdáž prostředky k zaplacení před rukama i také tak mnoho peněz shromážděno, že jsou je spokojiti mohli?
Odpověď: Že na skrovnosti bylo, zvláště že tehdáž nejvyšší vojenští tuto nynější věc srovnali [a spractykovali] [srovnati A,.srovnali a spractykovali B.] proti arciknížete instrukcí a dekretům.
18. Otázka: Kterak se to trefiti může, poněvadž J. Mt. cís. před tím tu intencí krále [krále Uherského B.] převálčiti jměl, aby ten lid měl chtíti obdaňkovati?
Odpověď: Že teprva J. Mti cís. po učiněném královským odpovědním listu [Opovědný list krále Matyáše z 29. prosince 1610 vyd. Hammer-Purgstall, Khlesľs Leben II,] to na mysl přišlo.
19. Otázka: Kterak to může býti, poně vadž prve před rokem proti J. Mti královské velebnosti rady držány a ustanoveny byly?
Odpověď: To že jest pravda, že tehdáž, když se spatřilo, že jiliská věc k rukám jíti a se dařiti nechtěla, na to přišli a spolu se s přísahou společně proti králi zavázali, aby při lidu vojenským, v Alsasu ležící[m], proti králi pomoci vyhledávali.
20. Otázka: Poněvadž J. Mt. cís. a tajné rady netoliko kurfirštům a knížatům, ale také Čechům každého času připovídali, že s tím lidem pasovským nic proti králi a jeho ze mím nemíní (an se nyní z jeho vyznání jinač nachází), aby pověděl, kdyby svou zlou intencí vyvedli, kterak by z té věci chtěli před kurfiršty a knížaty a jednomu každému odpovídati.
Odpověď: V jejich radě že to nikdá řízeno nebylo, on zanechává ty, kteří k tomu radili, z toho odpovídati, sice jest ten [on. B.] concept z jiných psaní, zanechanejch dobrejch zdání k tomu podobnou omluvu sepsal, kteráž mezi jeho věcmi se najíti může, jížto počátek takto zní: ťEs ist landund weltkundig etcŤ. To jest zemi a světu známo.
21. Otázka: Zdaliž mimo dotčené osoby v tej radě jiní společně neb rozdílně byli a o takových radách vědomost jměli.
Odpověď: Arciknížete spovědní otec pater Henricus Aquentius že také v té radě byl, ale naposledy nic; české [nežli české B.] komory pan president, pan z Donína, pan Slavata, Smečanský o té vší intencí věděli a na to šli, aby arcikníže velikého učinili; pan Ladislav Berka, Hannybal podobně, ale Hegenmyller proti tomu vpádu na Malou Stranu radil a před tím dnem, než se to stalo, [dotčení odpor o to držeľ B.] contra, to jest odpor, drželi. Haidelius [Jiří Heidelius (Heidel) z Rasssnsteina, bývalý primátor Starého mèsta Pražského]. okolo patera Aquentiusa ustavičně býval a nepochybně o tom handli od něho přezvěděl.
22. Otázka: Zda-li J. Mt. cís. o té zběhlé masacre a krvavé lázni s gruntem zpraven jest a zkrze koho, též co k tomu J. Mt. cís. říci ráčil?
Odpověď: On nemůže pověděti, nebo při audienzí, kterou arcikníže měl, nebyl.
23. Otázka: Kdo a z čího poručení některým osobám salva quardia před vpádem dávali?
Odpověď: Jestliže by arcikníže někomu před vpádem povolil, tehdy že by on to podepsati musel, [totiž Tennogľ dodává B.] ale že o žádném neví. Pan landkrabě však mohl toho nětco rozdělovati, nebo to v jeho expedicí bylo; sice že jest on na pana landkraběte a jiných domích tištěného vorla a salvaguardias mnoho téhož dne při vpádu sám viděl. [Další schází v B, kde na konci poznamenáno: ťVyznání druhé a třetí France Tennagle 14. dne měsíce Martiiť.]
24. Otázka: Zdaliž jest to tak, že by J. Mt. cís. handpryfel k nejvyšším a pasovským učinil a do Budějovic poslal, že je pro Boha prositi ráčí, aby.1. Mti cís. proti Čechův moci retovali a beze všeho prodlévání sem přitáhli, s dalším oznámením, jako by stavové J. Mt. cís. oblehli a na jeho osobě moc provozovati jměli?
Odpověď: Mohlo se to dobře státi, on za to má, že jest figmentum, totiž myšlená věc, nebo že by to bylo crimen falsi, pokuta falše, kdyby jedinké psaní, které by od J. Mti cís. [ne]přišlo, přečteno bylo.
Anno 1611. 14. tag Martii ist Franz Tennagel güetlich gefragt worden volgender sachen wegen.
Ist im eintritt angemeldt worden, weilen man inmittelst mehr bericht eingezogen und gewisse kundschaft hat von denjenigen und mehreren Praktiken, welche er Tennagel zum meisten teil albereit deklariert und ofenbahret, als solte er verner, was ihme weiter bewusst, anzeigen und die warheit nicht verhalten. Darauf ihme des mönchen aussag von wort zu wort verlesen, mit frag, ob dem also wäre, wie es beschriben. [Vyznáni P. Aegidia ze 17. února viz v č. 162.]
Antwort: Er müeste bekennen, dass es ein discurs were, und wer denselben beschriben, dass er entweder ein schelm oder ein narr ist. Dann ihr kais. Mt. niemals mit den könig in Spanien einige der sachen und intent wegen korrespondenz gehabt, denn ihr Mt. mit dem könig in Spanien contrapique und wider-wertiges Sinnes weren, nicht alein mit disen, sondern auch seinen herrn vater Philippo den Andern, sintemalen ihr Mt. das haus Spanien in Niderlanden niemals beistehen wollen, da si es doch anfenglich mit blosen schreiben und kaiserlichen mandaten helfen und erhalten mögen, aber jedesmalen mer gehindert als befördert haben. Ja er wolte darauf jurament und pflicht leisten, das[s] der könig in Spanien und die seinigen jezund wider dis weesen tuen und kontraminiren. Der babst hette auch daran keine schuld, seines Wissens; mit dem vorgewesten nuntio habe er nichts davon communiciert, mit dem jezigen sei er gar unbekant. Das müest er bekenen, dass er vergangnen jahres zum künig in Spanien von erzherzogen geschikt worden, [Srovn. Gindely, Rudolf II. a Opočenský, Zajeti a vyšetřováni Fr. Tengnagla, ] da er dann bei der königin, als des erzherzogen Schwester, sovil erhandlet, dass lieb und freundschaft zwischen beeden herrn gestift und für das passauisch volk zum Qilicher wesen und erhaltung der catho-lisehen liga 300.000 fl. erlangt worden, doch entlich daraus wegen eingewendten etlicher von erzherzogen Alberto motiven und nider-lendischen notturft auch difficulteten ein 100.000 versprochen, darüber der spanisch ambassator alhier das direktorium haben sollen, aber zum werk nicht kommen, weilen inmittelst offenbar und dem könig kundig worden, wie man disputiert und handlet, dem erzherzogen Leopoldo dise länder zu deferieren, welches wider konigs in Spanien intent und des legati nachtrachten geschiecht, sintemalen das spanisch haus handien tuet, die succession diser landen an sich zu bringen jure agnationis, das ist nechsten bluetfreund-schaft wegen, weilen ihr kais. Mt. ohne leibserben leben und wenig hofnung, dass könig Matthias erben haben möge, darumb nach abgang dero herrn brüeder die regierung an den könig successive vor den erzherzogen Leopoldo gelangen solte; deswegen der erzherzog, weilen im der Spanier den possen gerissen, sei er ime todfeund und het sich im fall der not an die cron Frankreich und an andere gehenkt und gehalten, beistand zu suechen.
Darauf ist er artiklweis gefragt worden.
1. Und erstlich: Ob ihr kais. Mt. selber wegen der commission, welche er ins reich verbringen sollen mit ihm geredt und ihm dieselbe aufgetragen, oder wer deswegen mit ihm anstatt ihr Mt. geredt, wer ihm die instruction zuegestelt?
Antwort: Sekretáři Hertl [Gottfried Hertl, sekretář říšské dvorské rady a dvorský rada císaře Rudolfa.] hette ime die instruction zuegestelt, Hanniwalt hette die verfertigt; ihr kais. Mt. habe nicht mit ihme geredt.
2. Fürs ander: Ob ihr Mt. guetwillig und wissentlich die instruction und andere schreiben, wie auch die dekreta, welche man nach geschehenem einfall an die stende ergehen lassen, unterschrieben, oder wer ihr Mt. darzue gebracht?
Antwort: Mit seinem gewissen kann er änderst nicht aussagen, als dass ihr Mt. die instruktion und dekreta guetwillig unter-schriben. Er hette die kommission nicht solli-citirt, der herr landgraf von Leichtenberg habe zu allen churfürsten, geistund weltlichen, ziehen sollen, aber ihme sei es endlich aufgetragen, wiewol es der landgraf nicht abgeschlagen.Wer intention gehabt, in Behemb blut zu vergiessen, den hole der teufel. Er hette von der Soldaten intention nichts ge-wust, sondern contraria dekreta gestelt, wiewol man durcheinander von bluetver-giessen geredt, aber des erzherzogen intent sei, die union der kriegsleut ins werk zu bringen, gewest.
3. Frag: Wie kombt es, da er die union praetendiert, da doch die obersten von der selben nicht fürgewendet, als allererst, wie si bei Prag geruekt und drei tag vorm ge schehenen einfall; si haben zweifelsohne anders propositum und anschlag, den si würklich bewiesen, haben müessen.
Antwort: Er wisse es nicht. Abdanken sei herzlich und recht von erzherzogen Leopoldo und seiner kanzlei gemeinet gewesen, aber dass graf von Sulcz und andere dar-wider getan, kan er nicht verantworten.
4. Weil sich ein schreiben in original befundet, welches die spanische botschaft an erzherzogen Leopolden von 30. Januarii 1610 getan, in welchen vermeldt, nachdem der Tennagel anstatt des erzherzogs begehrt, er solte ein heimbliche hilfe beim konig zu Spanien zuwegen bringen, welches die bot-schaft nicht lobet, so soll er Tennagel sagen, gegen wem dieselbe hülfe gemeinet gewesen, und zu was intent. [Srovn. Chroust Briefe u. Akten IX, st. 239, pozn. 3 a Gindeíy, Rudolf II., II, st. 60-62. Ve výslechu předcházejícím (č. 315) list Zúňigův Leopoldovi, nalezený v krabici Meckbachově, má datum 23. ledna 1610. O odmítavém stanovisku Zůňigově k plánům Leopoldovým srovn. též Briefe und Akten VII, st. 300 a j.]
Antwort: Die hülf sei gemeldte celdhülf aus Spania gemeinet, die doch anderstwo verwendet worden. Das schreiben von am-bassator aus Spania an erzherzog Leopoldům lautend hab er in originali zu sich ge-nomen, damit den churfirsten von Cöln, das zum gülchischen wesen gelthülf verheissen worden, zu beweisen, dann der spanische ambassator das passaurisch werben niemals approbiert hat.
5. Weil die spanische botschaft selber in ihrer antwort dubitiert, dass der erzherzog ihm dem Tennagel solte solche[s], was er mündlich vorgebracht, bevolen haben, so solt er sagen, was er mit ihm sonsten in geheimb getractiert hat.
Antwort: Er wisse kein anders intent, als dass das passaurisch volk wider Qillich geworben worden.
6. Item weil in demselben schreiben ver meldt, er Tennagl habe gesagt, der erzherzog wolte mit dem gillichischen volk in Behemb fallen und sich mit dem fürsten von Teschen uniern, welcher auf den schlesischen und mahrerischen granizen volk werben sollen, so soll er sagen, zu was intent solicher einfall damals ins königreich Behemb geschehen sollen?
Antwort: Das passaurische volk hat sich auf behembische granizen und auf der andern Seiten des von Teschen volk legen sollen.
7. Hierauf weiter gefragt: Warumb si auf die behembische granizen von Gillich rüeken sollen, weiln des herrn ambassators schreiben anders ansehen het?
Antwort: Er hette dem könige in Spania, wie er dahin verschiekt worden, einen discurs geben müessen, warumb man das gillische wesen urgieren tete; [Obsah tohoto Tengnaglova memoriálu uvádí Qindely, Rudolf Il, a Opočenský, Vyšetřování Tengnagla ] in Sonderheit darumb, dass durch das volk und erhaltung Gillich ihr Mt. arma in handen bleiben und repu-tation erhalten würde. Alsdenn hat das volk an die gräniz des königreich Behemb und ferner in königs Matthiae länder geführt sollen werden.
8. Frag: Wie kombt, dass man in der Lausniz, Schlesien und umbundumb cron Behemb volk geworben, die necessario ins land hetten rüeken müessen?
Antwort: Si weren umb die graniz he-rumb ins königs land geführt worden und nicht in Behmen. In summa, er müeste bekennen, das wesen were nicht auf die Be-hemen, cassierung ihrer religion, majestäts-briefs und andere Privilegien gemeint, [V českých kopiích je opak toho, co tvrdí německý text, který má čtení správné, jak ze smyslu celku je patrno.] denn er achtete, dass das politisch regiment bringe mit sich, die cron fridlich seinem jungen herrn zu erlangen. Er hette auch mit vleiss und sondern mühe in die uniondekreta dise wort: ťwas zue erhaltung ihr Mt. hocheit, auch dises löblichen königreichs und all derselben incorporierten landen ehr, wolfahrt und Privilegien gehörig und dienlich istŤ gesezt und ausfertiget. [Viz č. 150 z 16. února.]
9. Frag: Welche haben in gecheimben rat zu dem wesen einraten helfen?
Antwort: Graf von Sulz, der von Althaim,
Hägenmüller; Ubeczko [Chroust nesprávné spojil tato jména takto: "Sulz, Althan, Hegenmüller, Ubezko" a na začátek následující věty vsunul T., čímž byl smysl porušen. Upozornil na to již Opočenský 1. c, pozn. 57] sein erst auf leztes im rat eingelassen. Er zwar hette sich anfangs beschwört, das man ihme in geheimen rat kain zuetritt gelassen und ohn beiwesen seiner rats gepflegten, da er doch auch darzue installiert worden.
10. Item weil er zuvor bekant, was der erzherzog vor ein rat gehalten wegen des herrn grafen von Thurn, herrn vonVelsz und herrn von Lobkowicz, wie sie [Sich v rk.] erstlich sollten [solleť v rk.] z Sulcu B. aus den mittel geraumbt werden, so soll er sagen, an welchen ort und wann sollicher rat gehalten und welche personen mehr von den anschlag gewust, sonderlich aus den Bohemen.
Antwort: Solches were im Henckels haus beratschlaget und proponiert Damalen hett Ramée fernere freundliche (!) execution wider die Altund Neue statt fürnemben wollen. Ramée, herrn grafen von Sulcz, Althaim, Ubesko und er Tennagl sein in disen rat gewesen, welches alles nach dem einfall geschehen.
11. Frag: Hat doch herr graf von Thurn und andere behemische herrn mehr darvor auf der Kleinen Seiten in den heysern über fallen und eingezogen sollen werden; uberdas ist diser anschlag albereit zu Tabor berat schlagt worden.
Antwort: Er wisse nichts darumb.
12. Weil sich befindet, dass ihr viel von der burgerschaft, sonderlich von den We- lischen, auf der Kleinen Seiten gegen die unsern brauchen lassen und auf si geschossen, durch was mittl si sie dahin persuadiert haben und wegen des weissen zeichen?
Antwort: Er wisse absolute von dem artici nichts zu sagen.
13. Weil aus andern aussagen gewiss vorkombt, ihrer intention sei gewesen, nicht allein gemelten drei personen die köpfe zu nehmen, was haben si wegen anderer Per sonen, sonderlich der zuvor erweiten di- rectorn (von welchen man gar schimpflich geredt) und anderer mehr im sinn gehabt?
Antwort: Er wisse anders nichts, als das durch guetliche mittel und liebe diege-müeter der stende bei der religion haben sollen gewünnen werden.
14. Nachdem er zuvor bekant, er hette wollen im reich anzeigen, obwol die Behmen sprechen, das kriegsvolk solte zuwider ihrem landtage ins land nit fallen, aber dargegen wurde gesagt, die Behmen haben den land- tagsbeschluss vom kaiser erzwungen, so soll er sagen in specie, wer also gesagt, es sei von auslendern oder inwohnern.
Antwort: Er kan es nit wissen und gedenken, solche particularia weren gemeine saalreden; es müeste in gehaimen rat geredt sein worden.
15. Weil er zuvor schon öffentlich be- kent, was man vor einer intention gegen den könig wegen der designation und anderer länder gewesen, so soll er sagen, von welcher zeit an man [mag v rk.] auf die intention komen, weil das volk erstlichen unterm praetext nach Güllich geworben gewesen.
Antwort: Das passaurisch volk sei ein malen erstlich auf Gülch geworben worden, von der zeit an, als er von Gülich kommen, habe er gespürt, dass das volk zu Gillch zu bringen unmüglich.
16. Frag: Warumb man das volk her- nacher nit abgedankt?
Antwort: Impossibilitet und mangi des gelts hat soliches verursacht.
17. Frag: Es wären damals mittl zur abzahlung vorhanden gewesen, auch sovil gelts eingebracht, dass man si contentieren mögen?
Antwort: Es were schlechtes gewesen, jedoch damalen hetten die kriegsobristen dasjenig wesen gespunnen wider des erzher-zogen intent und dekreta.
18. Frag: Wie řeimbt sich das, weil ihr kais. Mt. davor intention, den könig zu be kriegen, gehabt und das volk hette abdanken wollen.
Antwort: Das sei erst ihr Mt. nach geschehenen königlichen absagbrief [Opovědný list krále Matyáše z 29. prosince 1610 vyd. Hammer-Purgstall, Khlesľs Leben II,] in sinn kommen.
19. Frag: Wie kann das sein, weilen schon die consilia vorm jähr wider ihr kgl. Mt. gehalten und gestellt?
Antwort: Dass sei ja war, dass damalen, als man gesehen, dass das gülchische wesen nicht von statten gehn und glücken wollen, sei man an den anschlag wider den könig zuesambt coniungierung des kriegsvolks, in Elsas gelegen, kommen und man habe wider den könig hilfe gesuecht.
20. Weil ihr Mt. und die geheimben rat nicht allein den churund fürsten, sondern auch den Behemen allezeit zuegesagt, es sei mit dem passauischen volk nichts gegen den könig und denen landen gemeinet (da sichs doch jezt aus seiner aussage änderst befündet), so soll er sagen, wen si ihre böse intention hetten ausgeführet, wie si solches hetten wollen bei den churund fürsten und aller-meniglichen überantworten.
Antwort: In ihrem rat were nie darzue gehandlet worden, er lasse es die, so darzue geraten, verantworten, sonsten habe er ein koncept aus anderer schriftlich verlassen guetsachten, eine dergleüchen Verantwortung gestelt, so unter seinen Sachen einbekommen, derselben anfang also lautet: ťEs ist land-und weltkundig.Ť
21. Ob auch uber bemelte personen in demselben ratschlagen andere, in gemein oder sonderlich, und von solchen ratschlagen Wissenschaft gehabt?
Antwort: Des erzherzogen beichtvater, pater Henricus Aquentius, were auch in dem rat gewesen, aber zulezt nicht; der behe-mischen kammer president, der herr von Dohna, der herr Slawata, Smecžanský haben alle dise intention gewust und darauf gangen, den erzherzogen gross zu machen, der herr Ladislaw Berka, der Hanniwalt desgleuchen, aber Högenmiller hette den einfall in die Kleine Seiten widerraten und noch den tag zuvor, ehe es geschehen, im leger contra gehalten. Der Heydelius [Jiří Heidelius (Heidel) z Rasssnsteina, bývalý primátor Starého města Pražského]. were stets umb den pater Aquentium gewest und zweifelsohne von ihme den handl erforschet.
22. Ob man ihr kais. Mt. von dem be- j gangenen masacra und bluetbad mit grund | bericht und durch wem und was ihr Mt. darzue gesagt?
Antwort: Er kan es nit sagen, denn er sei nicht bei der audienz, die der erzherzog gehabt, gewesen.
23. Wer und aus was geheiss man etlichen Personen salvaguardien vor dem einfall gegeben?
Antwort: Hette der erzherzog jemanden vorm einfall bewilliget, so hette er denselben unterschreiben müessen, er wisse von keinem. Der herr landgrof ober hett solche mögen austeilen, denn seine expedition were es; sonsten hat er aufs herrn landgrafen und anderer leute heüser gedruckt[e] adler und salvaguardias viel den tag des einfals selbst gesehen.
24. Ob dem also, das ihr Mt. ain handbriefel an die obristen und Passauer gen Budweis gestelt und geschickt, si umb Gottes willen bittende, dass si ihr Mt. wider der Böhmen gewalt retten und ohne verzug herrucken wolten, mit mehrerm andeuten, als wenn die stende ihr Mt. belagert und an dero person gewalt üben sollten?
Antwort: Es hette wol geschehen mögen, er helte es für ein figmentum, denn es were crimen falsi, wo man einige schrift, das von ihr Mt. nicht kommen, verlesen hette.