407.	V Praze, 15. března 1611.

Stavové čeští Slánským: Jan Tott z Horšova Týna oznámil stavům, že sběhl od pasovského vojska k svému bratrovi do Slaného a tam byl uvězněn; stavové žádají, aby byl Ihned propuštěn.

Orig. v archívu města Slaného. A tergo je adresa purkmistru a konšelům města Slaného a poznámka jinou rukou: "Dodáno k ouřadu v středu post dominicam Laetare v hodinu 20. léta 1611".

Slovutné opatrnosti páni přátelé naši milí etc. Učinil nám zprávu Jan Totti z města Tejna Horšovského, že, byvši mezi tím nešlechetným a zhoubným lidem pasovským za jednoho fí

---

rera, vidouc, že proti vlasti jeho nenáležité věci před sebe berou, jest od nich ušel a k bratru svému, spolusousedu Vašemu Matyášovi Tottovi se obrátil, zjevně se ohlašujíc, že raději své vlasti proti nim sloužiti chce, tak jakž suplikací jeho i bratra jeho v sobě obsahuje. [Jan Tott oznamoval 14. března ze Slaného svému dědičnému pánovi, Vilémovi staršímu z Lobkovic, toto: Narodil se v Horšově Týně, nebyl nikdy z poddanosti propuštěn; když ho jeho pán k službě nepotřeboval, dal se najmouti do Pasova, pod regiment Rame a tam se dal, za fírera potřebovati k tažení, do některý cizí krajiny a ne do Čech. Když se musil vydati s jinými do Čech, stále přemýšlel a Boha prosil, aby mohl toho lidu pasovskýho, nešlechetnýho a nepokojnýho prázen býti; konečně se mu to podařilo, když táhli z Menšího města Pražského. Maje bratra usedlého ve Slaném, odešel k němu a zjevné se pronášel, že chce rád pomočen býti.proti tomu lidu nezbednýmu pasovskýmu, jsa zkušen věcí válečných. Avšak Slánští mu nevěřili a ač hlásil, že je poddaným pana Viléma z Lobkovic a chce bratra dáti v rukojemstvi, vsadili jej do vězení, vzali mu šaty a chtějí mu i na hrdlo sáhnouti proti vojenskému právu, ježto včas od škůdců zemských odstoupil. Prosí tedy za přímluvu u stavů českých, aby do Slaného purkmistru a radě i stavům kraje Slánského, kteří tam nyní zůstávají, nařídili, že má býti propuštěn z vězeni, vráceny mu šaty a dán mu list fedrovni, aby se mohl dostaviti k své vrchnosti; chce se za to do smrti odsluhovati (orig. v archivu města Slaného). - Také Matyáš Tott, soused slánský, bratr Janův, psal 15. března panu Vilémovi st. z Lobkovic o přímluvu u stavů českých. Maji naříditi stavům kraje Slánského, aby proti němu nic nepřátelského nebylo podnikáno, že bratrovi svému poskytl útulku, když odešel od pasovského vojska, k němu se minulou neděli (13. března) dostal do Slaného, dítěje se odtud dostaviti k své vrchnosti a od stavů kraje Slánského byl vsazen do vězení (orig. v archivu místa Slaného).] Kderýž že od Vás do vězení šatlavního dán a tu v něm až dosavad zdržován jsouc, že byste i na hrdlo jemu sáhnouti chtěli, oznamujíc. I poněvadž jest on Jan Totti od téhož lidu pasovského dobrovolně odpadl a mezi nimi zůstávati nechtěl, nýbrž se proti nim nám k službě potřebovati chtíti dáti zjevně pronesl, protož Vás tímto psaním žádáme i napomínáme, abyste dotčeného Jana Totti, poddaného J. Mti pána, pana Vilíma staršího z Lobkovic 00, ihned, jakž Vás toto psaní dojde, jemu v ničemž na hrdle a zdraví jeho neškodíc, z téhož vězení na čest a víru, aby se před J. Mt. pána jakožto vrchnost svou dědičnou, sem do měst Pražských na rathauz staroměstský postavil, propustili. Na čemž jistou vůli naši naplníte. S tím milost boží rač býti s námi se všemi.

Datum v outerý po neděli postní Laetare léta 1611.

Páni, rytířstvo, Pražané Starého i Nového měst Pražských, ze všech tří stavův království Českého nyní na rathause Starého města Pražského shromáždění.