456. |
Ve Slaném, 19. března 1611. |
Slánští abatyši sv. Jiří na hradě Pražském: dostali psaní nejvyšších úředníků a stavů shromážděných na hradě Pražském, aby vrátili dobytek pobraný na statcích abatyše nějakou chasou a krajským lidem slánským; poněvadž jest na dobytku tom nějaká závada, nemohou jej vydati a žádají, aby abatyše někoho vyslala k srovnáni v té věci.
Kopie v archivu města Slaného: rk. č. 75, notulář listů posílacích 1607-1616, fol. 244.
Panně kněžně na hradě Pražském v klášteře sv. Jiří abatyši etc.
Službu etc. zdraví etc. Z psaní Jich Mtí, nejvyšších pánův ouředníkův a soudcův zemských království tohoto Českého, J. Mti. cís. rad, též jiných pánův z stavu panského a rytířského, z obce nyní na hradě Pražském shromážděných, pánům stavům z kraje Slánského, u nás v městě Slaném pospolu jsoucím, i také Jich Mtí nám učiněného, jehož dat. na hradě Pražském v středu po neděli, jenž slově Laetare, léta tohoto etc. 1611 [Psaní to nebylo nalezeno.] jsme porozuměli, že se to všelijak starati ráčíte, aby ten dobytek koňský i hovězí, od některé zběřné chasy i také soldátův krajských k nám k městu Slanému z gruntův V. Mti (pravíc jej býti toho lidu Pa- sovského škodného a zhoubného) zahnaný, V. Mti vydán a navrácen byl, proti čemuž my, jakž jsme se v tom skrze kundšaft pronesli, nejsme, ale poněvadž od též chasy (která na to hrdlo vážila) některá závada na takový dobytek uvedena jest, a pokudž táž závada s něho se nesvede, a jistý kundšaft, jaký jest to dobytek a jak ho mnoho býti má a komu by vlastně náležel (neb se toho správa jistá činí, že by všecken, který tak u nás zůstává, V. Mti ná ležeti neměl) se nepřednese, tentýž dobytek dříve propuštěn býti moci nebude, pročež vidí se nám, abyste k nám někoho k spokojení té chasy a vyvážení nadepsaných závad co nej dřív s plnou mocí vypraviti a nás tím, že pro vydání takového dobytku od žádného nyní na budoucí časy hyndrováni nebudeme, dostatečně ujistiti a ubezpečiti ráčíte. Toho jsme V. Mti pro správu tejna učiniti nemohli. S tím etc
Datum v sobotu po neděli postní Laetare léta 1611. [O podobné záležitosti psali Slánští téhož dne panu.Vodolanovi staršímu Pětipeskýmu, nejvyššímu nad 500 reitharův, který si stěžoval na podobný plen. Odmítali v tomto psáni od sebe vinu "co se tkne totiž těch knechtův, kteří jsou skrze město naše asi před třemi neděli ku Praze táhli a těm se od některých soldátův z kraje našeho Slánského a Rakovnického, též jiné všeliké obecné sběři a luzy, škoda a ublížení na zdraví i pobráním jejich věcí (však beze vší naší o tom na mále i mnoze vědomosti) stala, pokudž by se co z týchž věcí vyhledaných při nás nacházelo, abychom to V. Mti dodati poručili, Obávajíce se, aby jich proto něco zlého nepotkalo, na jiném nejsou, než toho stavů na Starém městě shromážděných netajiti, doufajíce v podporu proti bezpráví (kopie tamže fol. 244-245).]