532. |
Na hradě Pražském, 28. března 1611. |
Císař Rudolf stavům českým: k žádosti jejich svolává generální sněm na hrad Pražský k 11. dubnu; vyslovuje naději, že se sjedou v ustanovený čas a že zachovají povinnou šetrnost k císaři; usneseni sněmu bude platiti i pro nepřítomné; poslové královských mést též se mají dostaviti.
Tištěný patent v archivu ministerstva vnitra ve Vídni: IA 1 K a 2991 a ve státním archivu v Drážďanech: Passauer Kriegsvolk I. Buch 9166, fol. 551 - 552. Dvě kopie v archivu města Prahy: rk. č. 112, fol. 521 a 531.
Rudolf Druhý, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, a Uherský, Český král etc. vysoce urozenému, urozeným, statečným, slovutným, poctivým a opatrným pánům, rytířům, vladykám, Pražanům a městům i jiným všem obyvatelům a poddaným našim ze všech stavův království našeho Českého, věrným milým, milost naši císařskou a všecko dobré vzkazujem.
Věrní milí, věděti Vám milostivě dáváme, že na poníženou prosbu Vás, všech tří stavův království tohoto.Českého, věrných poddaných našich milých, z jistých nám od Vás poníženě oznámených příčin sněm generální v království Českém, k němuž se také vyslaní ze všech k království tomuto vtělených zemí s plnou mocí najíti dáti mají, na hrad náš Pražský ten pondělí po neděli Quasimodogeniti, jinak Provodní, nejprve příští, pokládati a tímto listem rozpisovati, ráčíme, Vám všem i jednomu každému zvláště milostivě poroučejíc, abyste se na již dotčený den do Prahy, ničímž se, kromě moci boží, nezastírajíce, konečně sjeli a hned na zejtří, v outerý, tím raněji k předložení sněmovnímu bez všelijakých odtahův při nás na hradě Pražském, na paláci, podle starobylého, chvalitebného obyčeje a pořádku najíti dali.
A poněvadž, jakž se svrchu píše, na žádost a vyhledávání Vás, stavův království tohoto, tento sněm generální od nás se rozpisuje a pokládá, tehdy jsme k Vám, jakožto k milým a věrným poddaným našim, té milostivé a důvěrné naděje, že se k nahoře psanému času do měst Pražských sjedete a podle toho při takovém sněmovním jednání k osobě naší, jak na Římského císaře a krále Českého, pána Vašeho, přísluší, všelikterakou nám povinnou šetrnost a respect, jakž pak o Vás jsme žádné pochybnosti v tom neměli a nemáme, zachovávati a to, což by našeho poctivého a dobrého býti mohlo, uvažovati budete.
Jestliže by pak kteří z Vás nepřijeli a doma přes toto naše jisté a milostivé poručení (ač té víry ani naděje k žádnému býti neráčíme) zůstali, však nicméně ti, kteříž se tak sjedou, s námi jednati a zavírati moc míti a jiní tomu dosti činiti povinni budou. A z mest našich královských posly z prostředku svého k tomuto sněmovnímu jednání, co se jich tu dotýkati anebo jim náležeti bude, aby také s plnou mocí vypravili, jinače nikoli nečiníce.
Dán na hradě našem Pražském v pondělí po neděli Květné léta od narození syna božího tisícího šestistého jedenáctého a království našich Římského třidcátého sedmého, Uherského třidcátého devátého a Českého též třidcátého sedmého.
Ad mandátům sacrae caesareae maiestatis proprium.