558. |
V Praze, 30. března 1611. |
Stavové čeští stavům kraje Žateckého: připomínajíce jim usnesení sjezdu stavovského o najmutí nových 3000 pěších a 1000 koni, o půjčce rozvržené na stavy a poddané, o platech místo výpravy koně zbrojního a dvacátého člověka a o zadrželé berni podomovní, napomínají je, aby ustanovené sbírky a berně, jichž tři lhůty již prošly, bez odkladů odvedli berníkům krajským, poněvadž není peněz na výplatu vojska a jiné výdaje a je nutno oplatiti obnosy, které si zatím stavové musili vydlužiti.
Kopie v městském archivu v Lounech: rk. 1 D 2, fol. 195 - 198. Na konci kopie je nakresleno 30 kroužků na označeni pečeti. Takové patenty byly zasílány také do jiných krajů; srovn. č. 568.
My N. N. nejvyžší ouředníci, soudcové zemští, rady J. Mti cís. soudův dvorského a komorního, též páni, rytířstvo, Pražané, Horníci a jiní vyslaní z měst ze všech tří stavův království Českého, nyní na rathouze Starého města Pražského pospolu shromáždění, urozeným pánům pánům, urozeným a statečným pánům rytířům, slovutné opatrnosti pánům purgmistrům a konšelům v městech a jiným všem obyvatelům kraje Žateckého.... Jest V. Mtem a Vám dobře vědomo, jaké jest se jisté svolení na sjezdu od J. Mti cís., pána nás všech nejmilostivějšího, na hradě Pražském ku pátku po památce sv. Pavla na víru křesťanskou obrácení léta tohoto přítomného 1611 ode všech nás tří stavův stalo, aby pro obhájení předně vlastní osoby J. Mti cís., též království tohoto, naší milé vlasti, mimo ten jeden regiment knechtův tři tisíce silný a jeden tisíc koní, kterýž již podle sněmu pominulého léta 1610 najat jest, ještě nad to výše jeden regiment knechtův tři tisíce silný a jeden tisíc koní ihned od nejvyžších nad lidem jízdným i pěším týmž sněmem volených najat byl, a na zaplacení téhož lidu jest se J. Mt. cís. s námi všemi stavy o nížepsanou půjčku milostivě snésti ráčil.
Předně na panstvích.... [Viz č. 285 ze 4. března. Nyní následuje text převzatý z citovaného usneseni sněmovního od slov.Předně na panstvích J. Mti. cís. až na konec odstavce ,Lidé pak poddaní k slovům, beze všech výmluv [aby] skládali. Další text se liší od textu usnesení sněmovního hlavně tím, co je v něm vynecháno, proto jej uvádím doslovně.] Pražané pak i jiná města J. Mti cís. i její Mti císařové, jakožto králové České, všickni, kteříž třetího stavu užívají, vždyckny každý usedlý z domu svého po půlkopě míš. na již psané dva terminy že odvozovati mají. Židé pak všickni, kteříž buď v městech Pražských aneb v jiných městech v tomto království se zdržují, proti této půlkopě z vlastního měšce a patnácti groších míšeňských od poddaných půjčkou svolené mají z jednoho každého domu po půldruhé kopě mís. na svrchupsané terminy starším svým vyplňovati a oni starší židé takovou zbírku na ty terminy časně vybírati a tu, kdež náleží, odvozovati.
Nicméně z panství J. Mti cís. a potom všickni tři stavové i lidé duchovní, kteří vedle sněmovního snesení a podle šacunku sněmy předešlými nařízeného [Srovn. č. 78.] z pěti tisíc kop grošů českých koně zbrojného a dvatcátého člověka pěšího v čas nastalé potřeby vypraviti povinni jsou, na místě takové vejpravy na jednoho každého koně po patnácti zlatých rejnských (každý po šedesáti krejcařích počítajíc) na měsíc, a z dvatcátého člověka lidé poddaní sami od sebe čtyry kopy míšeňské, tolikéž za jeden měsíc počítajíc, jeden každý za tři měsíce pořád zběhlé na tyto nížepsané tři terminy: první ten pondělí po sv. Matěji, druhý v pondělí po neděli Smrtedlné a třetí v pondělí po neděli Provodní aby složili a odvedli. Též také poněvadž mnozí z obyvatelův berní podomovních na rok pominulý 1610 za sebou zadržují a jí neodvedli a J. Mti cís. i stavům mnoho na tom záleží, aby neprodleně odvedena byla, jakž táž snesení, na rathouze Starého města Pražského obnovené a vůbec vytištěné, to v sobě šíře ukazuje.
I poněvadž první tři termínové, totiž jeden o Středopostí, druhý v pondělí po sv. Matěji a třetí v pondělí po neděli Smrtedlné již jsou prošli, termín pak svatojiřský, též v pondělí po neděli Provodní již se blíží a od V. Mti a Vás svrchu dotčené zbírky půjčkou svolené, též berně domovní, jako i to, což na místě vejpravy podle šacunku vycházeti má, až posavad berníkům po krajích zřízeným odvedeny nejsou, my pak na placení takovému lidu vojenskému najatému, na nějž každodenně veliká summa peněz vychází, i jiné každodenní vydání, poněvadž žádných peněz před rukami nebylo, u dobrých pánův a přátel v nemalou suramu peněz jsme se bezelstně vzdlužiti museli a posavad, dokudž takové půjčkou svolené kontribucí, berně domovní, též, co se podle šacunku sjíti má, od pánův berníkův krajských vybráno a odvedeno nebude, se dlužíme, z čehož sami dobře rozuměti moci ráčíte a můžete, kdyby takové svolené kontribucí a berně se neodvozovaly, že by jak summy dlužné a lidem povinné oplaceny, my z zapsání svých zase vyváženi, i také potom lid vojenský verbovaný spokojen býti nemohl, protož V. Mti a Vás přátelsky žádáme a podle téhož snesení, [n]a sjezdu svrchu dotčeném učiněného, pod pokutami, zřízením zemským o neobhajování země, řádu a práva vyměřenými, napomínáme, že ihned bez dalších odkladův takové svolené contribucí, berně domovní, též podle šacunku svolené pomoci, což toho podle těch tří prvních již prošlých terminův, jak svrchu oznámeno, dáti a vypraviti komu přijde, berníkům krajským k tomu nařízeným a ne na rathouz staroměstský, jakž toho omylem v listech přiznávacích, v výš dotčeném snesení obsažených, doloženo jest, [Srovn. formy listů přiznávacích v č. 285.] s týmiž listy přiznávacími odvésti a vyplniti a tudy v této největší potřebě, že milovníci vlasti své býti ráčíte a jste, dokázati ráčíte a dokážete, jsouc k V. Mtem a Vám té naděje, poněvadž se to vše pro obhájení životův, manželek, dítek, privilegií, svobod a této naší milé vlasti děje, že se tomu na odpor postaviti neráčíte a nepostavíte, nýbrž to vše se vší ochotností vykonati ráčíte a vykonáte.
Dán na rathauze Starého města Pražského v středu po neděli Květné léta šestnácti-stého jedenáctého.