Král Matyáš (stavům hornorakouským): V příčině žádané pomoci psal jejich výboru již 28. března [Viz č. 516; srovn. též č. 564 - 566 a č. 573.] ,So ist auch seithero auf unser gnedigist ersuechen von denen anwesenden behaimbischen ständen denen zwaien, Pechinger und Prechoticzer, craisen, wie auch irem geworbenen kriegsvolk anbevolchen worden, Euch auf den notfall und Euer begehrn zu succurriern und allen beistand zu laisten, welches dan die mährerischen ständ, so steh an den pässen der gränicz befinden, gleichsfalls zu tuen gehorsambist anerbieten. Jsou tedy dosti silní a nemusejí se obávati nebezpečí, budou-li s nimi a Rožmberkem ve spojeni a opatři-li dobře pasy, čehož, jak důvěřuje, nezanedbají. Kdyby se nebezpečí zvětšilo, nenechá jich bez pomoci; má pohotově také několik tisíc Uhrů na hranicích, které by jim poslal na pomoc, kdyby bylo třeba. Kdyby z pasovského vojska prostí pěší nebo jezdci beze zbraně chtěli jednotlivě protáhnouti, má se to dovoliti, protože se tím vojsko oslabuje, ale dáti na ně pozor. Incipit: Was Ir uns. Datum: In der Alten statt Prag den sibenden Aprilis anno sechzehenhundert ailften.

Kopie v zems. archivu v Linci: Annalenband 52, fol. 60'-63.