Pokračování diaria pražského městského archivu: Chaos rerum memorabilium rk. 323 A fol. 442.

V outerý pak po jedenácté hodině sešli se předně pan purkrabie nejvyšší, kanclíř Slavata, Smečanský a jiní do soudné světnici a tu po chvíli dobré oznámil pan purkrabie, poněvadž již před chvíli 11 hodin udeřilo, podlé starobylého spůsobu že chtějí jíti do kostela k přeslyšení svaté mši, nebo že by po dvanáctý hodině se již nemohla mše svatá držeti, napomínajíc a na vůli dávajíc, kdo chce spolu s nimi k též mši jíti, však aby se jiným pánům stavům, kdyby se sešli, oznámilo, že se zase v ta místa sejdou, aby posečkali. V tom přišli též také pomalu páni stavové, a předně pan hrabě z Turnu a pan z Felzu, šli dolu k dolejší bráně, (kteráž po ten všecken čas zavřena byla) a kázali ji stavům otevříti. I ssevši se páni stavové, v tom přišli zase také od mši (kteráž přes půl hodiny netrvala) a pan purkrabie oznámil, že jest J. Mt cís. jeho a jiný k sobě povolati a proposici jim do rukou odvésti ráčil s tím poručením, aby byla od nich pánům stavům přednesena, pročež aby se zjevně přečtla, pokudž by se jich Mtem líbilo, davši jednu panu písaři nejvyššímu a druhou stavu městskému.

I byla čtena proposici, kterážto v sobě jměla, že J. Mt cís. ráčí J. Mt král. krále Matyáše, pana bratra svého staršího a nejmilejšího, za krále Českého vyhlásiti, aby páni stavové jeho za toho rozhlásili a z strany korunování jeho Mti o jistý den se snesli, a že není jinší naděje, že J. Mt král. povinnost náležející pánům stavům též dle předešlých chvalitebných příkladův vykonati ráčí. A poněvadž některé artykule tak naspěch mezi J. Mtí cís. a J. Mtí král., též pány stavy a zem[ěm]i vtělenými nemohly býti na místě postaveny a do této proposici pojaté býti nemohly, že je J. Mt cís. k dalšímu při sněmě jednání sobě ráčí vyhrazovati.

Po přečtení pan z Budova učinil řeč ku panu sudímu nejvyššímu přivozujíc J. Mti ku paměti žádost pánů stavův na jeho Mt na rathause Starého města Pražského vzloženou, totižto, aby jeho Mt pán potřebu pánů stavův ráčil přednášeti a hlasu svého nedávati před jinejmi nežli mezi pány stavy sjednocenými. Načež pán dal za odpověď, ačkoliv se zná k tomu býti nedostačen, však poněvadž páni stavové ku pánu mají tu důvěrnost, že ráčí chtíti tak učiniti. Potomně pan purkrabie že podlé starobylého spůsobu a obyčeje, aby sobě uvažování proposicí odložili až do druhého dne, aby předně stav panský, potom rytířský a městský uvažovali.

Pan z Budova zase ku panu purkrabie a jiným, kteří se nechtěli ku pánům stavům přiznati a na zámku zůstávali, řeč učinil, že páni stavové za to žádají, aby povystoupili drobet, že to chtějí uvažovati. I šli nahoru ke dskám. Zatím páni stavové se snesli [1.] z strany odkladu do dne zejtřejšího, 2.) že jsou se společně snesli, aby hlasy dávali, poněvadž nyní neobyčejný věci před sebe se berou, že též starých příkladův a obyčejův následovati nemohou; 3.) z strany 8. hodiny, aby zachována byla, a 4.) aby ti, kteří k sněmu nenáležejí, aby trpíni nebyli. Což když zase bylo v známost uvedeno skrze pana sudího nejvyššího, přistoupili též k tomu.

Toho dne na Malé Straně držel se vojenský soud na rynku, německy standrecht, a 4 byli odsouzeni.