12. Aprilis v outerý po provodní neděli 1611.

Před začátkem sněmu, když všickni tři páni stavové na rathaus Starého města Pražského se vedle nařízení jich M^tí pánův direktorův neboližto osob ze všech tří pánův stavův k radám zemským volených, shromáždili, vzkázáno pánům z obce po panu Václavovi Vilímovi z Roupova, že J. Mt král. král Uherský dne včerejšího, poslav sobě pro některé osoby z stavuov, jim to oznámiti ráčil, že J. Mt cís. toho žádati ráčí a J. Mt král. se přimlouvati, aby sněmu, nemůž-li dále býti, aspoň do zejtřka odloženo bylo.

Druhé, jich M^ti nejvyšší páni ouředníci zemští, kteří nahoře na hradě Pražském zůstávají, také jich M^tem vzkazovati a žádati, aby mezi ně do kanceláře na promluvení s nimi vo některé pilné věci vysláno bylo, ráčí.

Jich M^ti pak o ty dva artikule tak se snášeti ráčí, aby toto J. M^ti král. za odpověď dáno bylo:

Na první artikul, poněvadž se sněm ještě nezačal, že se to trefiti, aby k odkladu sněmu mělo povolováno býti, nemůže, než proposici sněmovní toliko že by mohlo odloženo býti, však toliko do zejtřka, nic dále.

Na druhý pak artikul jich M^tem nejvyšším pánům ouředníkům, poněvadž sněm obecní a generální jest rozepsán, mají-li páni úředníci nejvyšší co přednášeti, aby se to v tom místě, kdež se sněmové držívají, dalo, že všickni se tam najíti a toho doslejchati chtí. Protož jich M" páni rady volení se dotazovati, přistupují-li páni z obce k tomu, ráčí, načež odpovědíno, že to zdání jich M^ti oblibují a k němu přistupují.

Zatím páni z obce, když na tom se v počtu 30 osob k tomu ze všeho počtu volených o France Tenagle a Jiříka Heydeliusa snesli a týž větší počet k tomu svolil, mezi jich M^ti pány rady do direkcí jito a tam skrze pána z Budova vznášeno a žádáno: Nejprve, poněvadž někteří z pánův doktorův správu činí, že on Franc Tennogl na zdraví svém velice nestatečný a mdlý jest a není naděje, aby mohl do neděle živ bejti a Jiřík Heydelius, na něhož se vyznání Tennogle vztahuje, těm věcem, o který examinován byl, dokonce odpírá, a tomu, že on osoba podezřelá a infamis jest, víra dána býti nemůže, na tom pak, aby jiný tejný a škodný věci, vo kterých předešle Tenogl vyznal, [že] povrchní toliko jsou, [najevo vyjíti] mohly, království tomuto, aby náležitě proti takovým praktikám opatrováno bylo, nemálo záleží, aby spolu s nimi se také snésti, aby tomu povoliti, aby on [a] Tennogl, poněvadž periculum in mora, ku právu outrpnému předse podáni byli, ráčili. [Srovn. též zprávu novin z knihovny Nostické v Praze, kterou vyd. J. Šimák ve Sborníku města Prahy díl II., str. 40 - 41. Tam se mluví o Tengnaglově pokusu otravy. Potom dále aby to nařízeno bylo, aby z stavův dříve, nežli by se k sněmu jelo, některé osoby na zámek, kteří by dolejší všecky pokoje pod soudnou světnicí a palácem, nacházejí-li se tam kde prachy ručniční a ňáká instrumenta válečná, přehlídli pro lepší bezpečnost, vysláni byli. - Třetí, aby J. Mt nejvyšší pan sudí zemský, [Adam ml. z Valdštejna.] poněvadž v této radě direktorem předním bejti a toho, což by k dobrému království tohoto bylo, věrně toho jako právej milovník vlasti své fedrovati nápomocen býti ráčil, aby také direkcí sněmu k sobě přijíti odporen býti neráčil a jich M* páni rady k J. M^ti se přimluviti ráčili.

Tu pak, co se prvního artikule dotejče, ačkoli velikej o to diskurs byl, kdo by prvé ku právu outrpnému podán býti měl, však potom na tom zůstáno a zavříno jest, poněvadž to, co Tennogl na Heydelia vyznal, na pochybnosti skrze odpor jeho zůstává, aby předce nejprve Tennogl a potom Heidelius, když by to on Tennogl na svém trápení stvrdil, tázán byl.

Na ty tři artikule od jich M^ti skrze nejvyššího pana sudího odpověď dána:

Předně: Ačkoli J. Mt král., co se Tennogle dotejče, v tom se tak resolvirovati a pánům stavům vzkazovati ráčí, poněvadž k Tennoglovi právem outrpným přistupovati bezpečno není, zvláště že on osoba vzáctná a rytířská, jakž se správa dává, jest, aby na něho s právem outrpným kvapeno nebylo a v tom rozšafnosti užíváno bylo. Však jakkoliv jest, J. Mt král. toho při vůli a spravedlivém uvážení stavův zanechávati ráčí; to že na dalším uvážení stavuov zůstávati bude.

Druhé, z strany přehlídání pokojův pod soudnicí a palácem, že se k tomu povoluje, aby ihned osoby z stavuov, kteříž jsou těch míst povědomí, aby je prohlídli a spatřili, na hrad Pražský vysláni byli.

V třetím artikuli, po tý žádosti a jiných pánův rad i pánův z obce přímluvě J. Mt pan sudí pro sebe některé příčiny, že k sobě toho přijíti nemůže, předkládal a mezi jinejmi tu přední, poněvadž J. Mt cís. vedle rozepsání sněmu sám proposici sněmovní přednésti chtíti ráčí, že jinej direktorem sněmu bejti nemůže, leč ten, kdo od J. M* cís. nařízen bude; a tak, kdyby on to k žádosti jich pánův stavův direkcí celého sněmu k sobě přijal, bylo by to jemu i pánům stavům, že v moc a regale J. Mu cís. sahají, [vytýkáno] a u jich M^ti nejvyšších pánův úředníkův by to také na divném vejkladu bylo. Však nicméně potom v tom se zamluviti ráčil, kdyby se na sněmě co jich M^tem nejvyšším pánům ouředníkům a jiným pánům pod jednou jménem jich stavuov přednášeti jmělo, to že on na místě jich říditi a v radě jich direkcí držeti odporen býti, kdyby však za to na plném sněmu požádán byl, neráčí. I jest toho při tom zůstaveno.

A po vyřízení toho na hrad Pražský k sněmu jeto. A tu pak, jakž se páni stavové do soudné světnice shromáždili, hned brzy proposici sněmovní publikována a potom to, měla-li by ta proposici vedle starobylého spůsobu v každém stavu obzvláště, čili ode všech tří stavův společně uvažována býti, uvažováno a na tom, aby v přítomnosti všech tří stavův vážena byla, zavříno a sněmu do zítřka do hodiny osmé na půl horloje odloženo.