37.

[V Praze], 12. dubna 1611.



Kutnohorské diarium: Žádosti za odložení sněmu do zítřka stavové nevyhověli; pozvání nejv. úředníky do kanceláře, odpověděli, že bude jednáno na obvyklém místě. Stavové navrhovali, aby Tengnagl a Heidelius byli podáni k právu útrpnému, aby ne/v. sudí se ujal řízení sněmu a aby prohlédnuty byly pokoje pod soudní světnici. Po debatě usneseno, že nejdříve Tengnagl má býti útrpně vyslýchán a že má býti učiněna bezpečnostní prohlídka pod soudní světnici, avšak od návrhu, aby nejv. sudí se ujal řízení sněmu, po jeho rozkladu upuštěno. Nato jeli stavové na hrad Pražský k zahájení sněmu královskou proposici.

Počátek diaria kutnohorských poslů k sněmu generálnímu. Kopie v městském archivu v Kutné Hoře: 6536/I E.

12. Aprilis v outerý po provodní neděli 1611.

Před začátkem sněmu, když všickni tři páni stavové na rathaus Starého města Pražského se vedle nařízení jich M pánův direktorův neboližto osob ze všech tří pánův stavův k radám zemským volených, shromáždili, vzkázáno pánům z obce po panu Václavovi Vilímovi z Roupova, že J. Mt král. král Uherský dne včerejšího, poslav sobě pro některé osoby z stavuov, jim to oznámiti ráčil, že J. Mt cís. toho žádati ráčí a J. Mt král. se přimlouvati, aby sněmu, nemůž-li dále býti, aspoň do zejtřka odloženo bylo.

Druhé, jich Mti nejvyšší páni ouředníci zemští, kteří nahoře na hradě Pražském zůstávají, také jich Mtem vzkazovati a žádati, aby mezi ně do kanceláře na promluvení s nimi vo některé pilné věci vysláno bylo, ráčí.

Jich Mti pak o ty dva artikule tak se snášeti ráčí, aby toto J. Mti král. za odpověď dáno bylo:

Na první artikul, poněvadž se sněm ještě nezačal, že se to trefiti, aby k odkladu sněmu mělo povolováno býti, nemůže, než proposici sněmovní toliko že by mohlo odloženo býti, však toliko do zejtřka, nic dále.

Na druhý pak artikul jich Mtem nejvyšším pánům ouředníkům, poněvadž sněm obecní a generální jest rozepsán, mají-li páni úředníci nejvyšší co přednášeti, aby se to v tom místě, kdež se sněmové držívají, dalo, že všickni se tam najíti a toho doslejchati chtí. Protož jich M" páni rady volení se dotazovati, přistupují-li páni z obce k tomu, ráčí, načež odpovědíno, že to zdání jich Mti oblibují a k němu přistupují.

Zatím páni z obce, když na tom se v počtu 30 osob k tomu ze všeho počtu volených o France Tenagle a Jiříka Heydeliusa snesli a týž větší počet k tomu svolil, mezi jich Mti pány rady do direkcí jito a tam skrze pána z Budova vznášeno a žádáno: Nejprve, poněvadž někteří z pánův doktorův správu činí, že on Franc Tennogl na zdraví svém velice nestatečný a mdlý jest a není naděje, aby mohl do neděle živ bejti a Jiřík Heydelius, na něhož se vyznání Tennogle vztahuje, těm věcem, o který examinován byl, dokonce odpírá, a tomu, že on osoba podezřelá a infamis jest, víra dána býti nemůže, na tom pak, aby jiný tejný a škodný věci, vo kterých předešle Tenogl vyznal, [že] povrchní toliko jsou, [najevo vyjíti] mohly, království tomuto, aby náležitě proti takovým praktikám opatrováno bylo, nemálo záleží, aby spolu s nimi se také snésti, aby tomu povoliti, aby on [a] Tennogl, poněvadž periculum in mora, ku právu outrpnému předse podáni byli, ráčili. [Srovn. též zprávu novin z knihovny Nostické v Praze, kterou vyd. J. Šimák ve Sborníku města Prahy díl II., str. 40 - 41. Tam se mluví o Tengnaglově pokusu otravy. Potom dále aby to nařízeno bylo, aby z stavův dříve, nežli by se k sněmu jelo, některé osoby na zámek, kteří by dolejší všecky pokoje pod soudnou světnicí a palácem, nacházejí-li se tam kde prachy ručniční a ňáká instrumenta válečná, přehlídli pro lepší bezpečnost, vysláni byli. - Třetí, aby J. Mt nejvyšší pan sudí zemský, [Adam ml. z Valdštejna.] poněvadž v této radě direktorem předním bejti a toho, což by k dobrému království tohoto bylo, věrně toho jako právej milovník vlasti své fedrovati nápomocen býti ráčil, aby také direkcí sněmu k sobě přijíti odporen býti neráčil a jich M* páni rady k J. Mti se přimluviti ráčili.

Tu pak, co se prvního artikule dotejče, ačkoli velikej o to diskurs byl, kdo by prvé ku právu outrpnému podán býti měl, však potom na tom zůstáno a zavříno jest, poněvadž to, co Tennogl na Heydelia vyznal, na pochybnosti skrze odpor jeho zůstává, aby předce nejprve Tennogl a potom Heidelius, když by to on Tennogl na svém trápení stvrdil, tázán byl.

Na ty tři artikule od jich Mti skrze nejvyššího pana sudího odpověď dána:

Předně: Ačkoli J. Mt král., co se Tennogle dotejče, v tom se tak resolvirovati a pánům stavům vzkazovati ráčí, poněvadž k Tennoglovi právem outrpným přistupovati bezpečno není, zvláště že on osoba vzáctná a rytířská, jakž se správa dává, jest, aby na něho s právem outrpným kvapeno nebylo a v tom rozšafnosti užíváno bylo. Však jakkoliv jest, J. Mt král. toho při vůli a spravedlivém uvážení stavův zanechávati ráčí; to že na dalším uvážení stavuov zůstávati bude.

Druhé, z strany přehlídání pokojův pod soudnicí a palácem, že se k tomu povoluje, aby ihned osoby z stavuov, kteříž jsou těch míst povědomí, aby je prohlídli a spatřili, na hrad Pražský vysláni byli.

V třetím artikuli, po tý žádosti a jiných pánův rad i pánův z obce přímluvě J. Mt pan sudí pro sebe některé příčiny, že k sobě toho přijíti nemůže, předkládal a mezi jinejmi tu přední, poněvadž J. Mt cís. vedle rozepsání sněmu sám proposici sněmovní přednésti chtíti ráčí, že jinej direktorem sněmu bejti nemůže, leč ten, kdo od J. M* cís. nařízen bude; a tak, kdyby on to k žádosti jich pánův stavův direkcí celého sněmu k sobě přijal, bylo by to jemu i pánům stavům, že v moc a regale J. Mu cís. sahají, [vytýkáno] a u jich Mti nejvyšších pánův úředníkův by to také na divném vejkladu bylo. Však nicméně potom v tom se zamluviti ráčil, kdyby se na sněmě co jich Mtem nejvyšším pánům ouředníkům a jiným pánům pod jednou jménem jich stavuov přednášeti jmělo, to že on na místě jich říditi a v radě jich direkcí držeti odporen býti, kdyby však za to na plném sněmu požádán byl, neráčí. I jest toho při tom zůstaveno.

A po vyřízení toho na hrad Pražský k sněmu jeto. A tu pak, jakž se páni stavové do soudné světnice shromáždili, hned brzy proposici sněmovní publikována a potom to, měla-li by ta proposici vedle starobylého spůsobu v každém stavu obzvláště, čili ode všech tří stavův společně uvažována býti, uvažováno a na tom, aby v přítomnosti všech tří stavův vážena byla, zavříno a sněmu do zítřka do hodiny osmé na půl horloje odloženo.




Přihlásit/registrovat se do ISP