94.

[V Praze], 18. dubna 1611.



Kutnohorské diarium: Stavové odpovídají na artikule abdikačních podmínek císařových týkajících se korunování krále Matyáše a královského titulu císaře Rudolfa, platů na jeho dvůr, jeho residence a cestováni, zápisů, statků a dluhů, služebníků císařových, urážlivého psaní a mluvení o císaři a propuštění osob uvězněných.

Pokračování diaria kutnohorských poslů k sněmu generálnímu. Kopie (A) v městkém archivu v Kutné Hoře: 6536/7 B, jiná kopie (B) téhož archivu, kde toto pokračování chybí, jen v opisu v zems. archivu v Praze. Odpověď tato dána byla, jak ze zpráv čísla předcházejícího i následujícího vidíme, jen ústně nejvyšším sudím, mluvčím stavů, nejvyššímu purkrabí.

18. Aprilis 1611.

Odpověď na artikule J. Mti cís. [Artikule viz v č. 81.] od Jich Mti pánův stavův vedle bedlivého uvážení daná.

Předně, jakož před včerejškem na tom na plném sněmu zůstáno jest, to se již nijak měniti nemůže a možné není, než že J. Mt arcikníže ["arciknížecí" B.] Matyáš, král Uherský, jakožto čekanec za krále Českého vyhlášen a korunován býti jmá. Nicméně J. Mt cís. aby příkladem slavných předkův i tohoto čerstvého titule království Českého užívati až do smrti moci ráčil a to na ten způsob: Jestliže by pán Bůh J. Mt král. prostředkem smrti časné z tohoto světa dříve než J. Mt cís. povolati ráčil, tehdy aby ihned ten titul při J. Mti cís. minouti a J. Mt cís. víceji králem Českým titulovati se moci neráčil a to za tou příčinou, aby odtud nové nedorozumění nevzrostlo, než jestliže J. Mt král. dýleji živ než J. Mt cís. býti ráčí, tehdy toho titule do smrti užívati moci ráčí.

Potom co se druhého artikule dotýče, to aby J. Mti král. v známost uvedeno a dobrého zdání od J. Mti král. požádáno bylo. A pokudž by J. Mt král. ráčil na stavy toho podati a jejich zdání vyrozuměti, to aby na hotově ihned jměli, že se pánům stavům vidí, aby J. Mti cís. každoročně na terminy jistou sumu na vychování jeho, spolčíce ["společně" chybně v B.] se vtom s oudy k království tomuto příslušejícími, odvozovali.

Residencí svou krom hradu Pražského kdekoliv na zámcích královských neb v městech býti chtíti ráčí, toho J. Mti že se dovoluje, však tak, aby v tom stavové ubezpečeni bejti mohli přede všemi lidskejmi praktikami; než aby z země vyjížděti a zase do země, kdy by se J. Mti líbilo, přijížděti jmíti ráčil, to že by tomuto království s velikým nebezpečenstvím bylo, protož že toho na J. Mt král. jich Mti páni [chybí v B.] stavové podávati ráčí.

Třetí, co se zápisův na statky koupené a do desk vložené, nápadův, reštantův a daru J. Mti k zalíbení svoleného [dotýče], [Doplněno vydavatelem.] ráčí se páni stavové na tom snášeti, aby ti všickni statkové při zemi v dluzích zanecháni byli, poněvadž dluhů veliká suma na ty statky se nachází, anebo aby statky přikoupené (krom stolních statkův) zase sprodány, poněvadž za české peníze koupeny jsou byly, a co by po prodaji těch statkův zbylo, to aby J. Mti cís. zanecháno bylo a to i s tou kontribucí do 4 let na zaplacení dluhův J. Mti cís. léta 1610 svolenou; však restanty, který vlastně J. Mti cís. náležejí, ty aby při J. Mti cís. zůstaly Jestliže by pak J. Mt král. těch statkův užívati a je držeti chtíti ráčil, tehdy aby ty všecky dluhy i ty restanty kontribucí na sebe přenésti, zápisy a rukojemství vyvaditi, obzvláště stavům království tohoto zaplatíc, ráčil a co jest odprodáno od statkův zemských, jako hrad Mostský a jiné, za to aby zase směna býti mohla na statcích J. Mti cís.

Čtvrté, co se služebníkův J. Mti cís. dotýče, co jest koliv J. Mt cís. za kralování svého až do vpádu lidu pasovského do země dáti zapsati a ujistiti dskami ráčil, to poněvadž jest předešle zašlo, že toho ti, kteří toho z stavův království Českého zasloužili, tak jakž registřík toho všeho, co jest komu jaká milost dána, s sebou přináší, užíti mají, však aby v tom nějaké obmyslnosti se nenacházely.

Páté, mluvení a psaní o J. Mti cís., zlé slyšení, ten jest artikul v sobě slušný, k tomu stavové přistupují, však tak, pokudž J. Mt cís. k tomu jakýmkoliv spůsobem příčiny dáti ne ráčí.

Šesté, co se mezi stranami sběhlo, aby ti, kteří v arestu zůstávají, všichni generaliter propuštěni a dobří s zlými srovnání býti jměli, trefiti [se] nemůže, poněvadž se tu těžkých a vysokých věcí dotejče, že jmá k nim inquisicí nařízena bejti, kdo vinen, aby kupříkladu ztrestán a kdo není, propuštěn aby byl, jinak nic. [Vyslaní kutnohorští, odesílajíce snesení stavů a artikule císařovy, píší 18. dubna z Prahy šepmistrům a radě na Horách Kutných, že nemohli dnešního dne jednati s panem Janem Hynconiusem z Velinova o to, co jim bylo poručeno,.protože jsme nahoře při sněmě od rána až do hodin 22 zůstávati a potom, co se tam při sněmu řídilo, conferovati a spisovati musili. Orig. v archivu kutnohorském: 6536/8 B.]




Přihlásit/registrovat se do ISP