105. |
V Praze, 18. dubna 1611. |
(Roncaroli vévodovi Parmskému): Zde je mnoho nového; čeští stavové poslali Vchynského a Budovce [Srovn. protokol o jednání českých stavů s vévodou Brunšvickým ze dne 11. dubna v č. 21., tam je jmenován jen Václav Vchynský, který byl s několika jinými poslán k vévodovi Brunšvickému: Roncaroli zde uvádí vedle něho Budovce; praví doslovně: "li stati de Boemia hano mandato uno signore de Kinzki et uno altro signore de Budviz al duca di Bransvich".] k vévodovi Brunšvickému, aby mu vytkli špatné služby, které koná mezi nimi a králem Matyášem, načež jim vévoda odpověděl, že je to lež a hrozil jim, kdyby na něho sáhli, svými syny. [Viz o tom podrobnou zprávu v uvedeném protokolu v č. 21.] "A che li Boemi replicorno dicendo, desiderar di sapere, se la mentita che ha datto, era in generale o in particulare, et il duca ha risposto, eh è datta a quelli che dicono quello che loro gli hano riferto". [T. j. vyslaní stavové hned ho interpelovali, koho obviňuje ze lži, načež prý odpověděl, že ty, kdo vypravují věci, které mu referovali. Tento dodatek v zmíněném protokolu není.] Další novinka je že stav městský ("i popolari") žádal, aby Tengnagl byl mučen, ale druzí dva stavové ("li baroni et nobili") byli proti tomu, protože prý vojáci Leopoldovi mají v zajetí mnoho Čechů a že tedy nechtějí je rozjitřiti proti vlastni krvi "ma il terzo stato ha sgridato et instato, di manera che è convenuto far fedi per medici quali dicevano, il Tenogle esser infermo, et far giudicio, che è pericolo della sua vita, se si tormenta"; přece však v sobotu byl mučen a vyznal více než se nadáli; tvrdí se, že dnes ráno zemřel. [Zpráva ovšem nesprávná, ale po Praze se rozšířila. Zajímavé je, co vypravuje Roncaroli o městském stavu, jak donutil vyšší stavy, aby byl Tengnagl mučen. I tuto zprávu je nutno přijmouti s dávkou kritiky, ale náladu v městském stavu na sněmu dobře vystihuje.] Chtěli vyslýchati také Hegenmüllera, který však odpověděl, že je služebníkem císařovým a že neprozradí, co s ním jednal, leč by mu vymohli zproštění přísahy. Císař velmi churavěl; král zůstane na Starém městě; čeká se zde kníže z Anhaltu "qual sera generale delle genti che farano questi stati di Boemia". Posílá opis proposice a obraz martyria čtrnácti františkánů [Zabitých po vpádu pasovského vojska do Prahy u panny Marie Sněžné.], píše o sporu o Krnovsko. Incipit: "Questa mattina". Datum: Di Praga li 18 Aprile 1611 [Také Giacomo Aragona Appiano psal téhož dne z Prahy vévodovi Parmskému (Neapol: Carte Farne siane 129, fasc. 9.) o začátku sněmu, o jednání mezi Rudolfem a Matyášem po Leuchtenberkovi a Mollartovi věci známé odjinud. Psal také o sporu vévody Brunšvického s českými stavy, kteří prý ho dříve pokládati "per confidente et amorevole suo" a nyní vidouce, že tomu je právě naopak, vypravili k němu poselství, aby jim nepřekážel v jejich věcech "massime havendo egli da pensare alii suoi interessi particolari". Vévoda jim od pověděl mezi jiným, pokud jde o výtku, že spěje za svými soukromými zájmy, že především mu šlo o to, aby sloužil císaři. List se zmiňuje také, že stavové mučili Tengnagla a chtějí mučiti Hegenmüllera.].
Kopie v státním archivu v Neapoli: Carte Farnesiane 129, fasc. 7 a 8. Podle poznámky na přiloženém listě je autorem listu Tomaso Roncaroli.