Petr Vok z Rožmberka králi Matyášovi: Z Lukánovy relace [Srovn. č. 49 a 84; již 16. dubna píše Petr Vok, že se Lukán vrátil z Prahy a referoval o událostech.] a z psaní králova, [Viz č. 66, psaní Matyášovo Petrovi Vokovi z Rožmberka ze dne 14. dubna.] které včera došlo, seznal, že král chce jednání s budějovickým lidem [T. j. s pasovským vojskem ležícím v Budějovicích a okolí.] svěřiti kraji Bechyňskému a Prácheňskému a jemu Petru Vokovi. Svými důvěrníky směřoval k tomu "wie man sie [T. j. Pasovské.] trennen, die althamischen [T. j. vojsko, které souhlasilo s polním maršálem hrabětem Michaelem Adolfem Althanem, který tajně jednal o jeho převedení do služeb krále Matyáše a českých stavů.] und das in und umb Budweis ligend kriegsvolk in E. kgl. Mt und der löblichen stend diser cron Behaimb devotion bringen", načež by se s ostatními tím spíše dojednalo. Hraběte Althana svými důvěrníky přiměl k prozrazení škodlivých praktik strany protivné a žádá za pardon pro jeho osobu a pro "alle diejenige haubtleut, bevelchshaber, reuter und kriecht, so sich disorts E. kgl. Mt. etc. und den löblichen stenden diser cron Behaimb undergeben und submittiren". K jednání na začátku je třeba, aby císař vojsko abdankoval a po té král svými komisaři udělil pardon. "Diser abdankung müssen beiwohnen der ausschuss der löblichen beliaimbischen stend, dise bede krais, sonderlich die kraishauptleut; denen ist von E. Mt. etc. und den stenden zu injungiren, das sie die tractation für die hand nemben, geld anticipiern, die undertanen contribuiren lassen oder sonsten aus aigenem beiti die mügligkeit hergeben wolten"; záruku může poskytnouti panství Krumlovské, jež by kraje [Totiž kraj Bechyňský a Prácheňský.] a Petr Vok z Rožmberka podrželi až do splacení; král vedle šesti osob stavu panského a rytířského by na to mohli podle zvyku tohoto království učiniti zápis nebo to pojistiti usnesením sněmovním.

Nechápe, že by král a stavově nepotřebovali vojenského lidu, vždyť vláda není dosud konsolidována a inkorporované země "zum haubt noch nicht genzlichen bracht" a hranice nejsou dosud zajištěny, "gestalt ich den löblichen stenden zum tail auch zu verstehen gegeben; verhof, sie werden mit E. kgl. Mt belieben ein regiment zu fuess und 1000 pferd drei monat lang von dem passauischen kriegsvolk wider annemen lassen"; jinému než Lukánovi by bylo těžko tento lid podříditi, poněvadž byl jim "erhandelt"; král by mohl naříditi plukovníku Golčovi, aby se řídil podle legace královy a českých stavů a direkce těchto obou krajů. Abdankování lidu by se mohlo díti podle zmínky královy o přísaze a pasportech; pardon prostých vojáků by se musil vyhlásiti v Rakousich, Moravě, Slezsku a v České koruně "es kann aber der herr grave von Althan nicht ausgeschlossen werden, dan durch ine hab ich andern kriegsvolk meuterisch gemacht und di Sachen so weit bracht, auch meine treye interponirt"; Althana falešně zavedl R[amée] a dostal ho do tohoto podniku "ganz schendlich und betrieglich", čehož s pláčem litoval; nyní mu ukládají o život, protože se chce králi vzdáti prostřednictvím Petra Voka. Přimlouvá se za smírné řešení, klade důraz na všeobecný prospěch a upozorňuje na škody, které by ještě utrpělo toto království, sousední kraje a jeho panství, kdyby mělo dojiti do krajnosti, a dovolává se zoufalého stavu svých poddaných. Incipit: "Herzlichen gern." Datum: Wittingau den 18. April anno etc. 1611.

Kopie v zemském archivu v Linci: Annalenband 52, fol. 228 - 233. Následuje v témž svazku za listem Petra Voka z Rožmberka stavům hornorakouským z téhož dne z Třeboně, v němž jim píše, že jim posila svou odpověď králi Matyášovi a slibuje další zprávy.