Roncaroli vévodovi Parmskému: Přišli vyslanci z Mohuče, ze Saska, z Multanska a Valašska. Vyslanec slezský [Užívá singuláru maje patrně na mysli vůdce poselství vévodu Břežského a Lehnického.] jedná s císařem, s králem a s českými stavy; obsah jeho proposic je, že Slezané jsou "bene confederati con Boemi et che sono loro buoni amici, ma che non vogliono altro padrone che S. M^tà ces. et non la vogliono abandonare; ma quando S. M^tà rinuntii spontaneamente, ali hora faranno quello che la divina M^tà li inspirerà". Král se přestěhoval na Hradčany v krásném průvodu vojska jízdného a pěšího a nesčíslných šlechticů uherských, rakouských, moravských i českých; král byl nádherně oděn po uhersku a jel na překrásném tureckém koni; měl tři "compagnie" pěchoty tra "moschettieri et picchieri", z nich jedna česká a jedna moravská nastoupily stráž na prostranství před domem a druhá moravská za domem v příkopě, kde má císař jeleny, avšak král teď chce míti osobní stráž jen ze svých vojáků, které přivedl. Král vyzval toskánského vyslance, aby se přestěhoval ze Starého města na Malou Stranu. Stavové čeští navrhují ve sněmu, aby císař opustil Prahu a usídlil se, kde mu je libo; žádají ho, aby neopustil království "perché ľ amano come padrone et padre et benefattore" a aby dobrovolně vydal své statky získané v království na zaplacení dluhů převyšujících 2,000.000 tolarů; slibují mu roční donativ 100.000 tolarů; císař se prý ode dneška za týden chce odstěhovati z Prahy. V úterý (26. dubna) stavové převezli zatčené úředníky ze Starého města do nejv. purkrabství, aby je konfrontovali s Tengnaglem; večer pak je převezli zpět do Starého mèsta a druhého dne ráno je zase dopravili na hrad a večer zpět a tak činili i následujícího dne; Tengnagl za výslechu byl konfrontován také se Slavatou a Martinicem. Vévoda Sedmihradský byl konečně propuštěn z vězení, avšak pokladny jeho byly vykradeny; mělo to prý cenu přes 40.000 tolarů, byly uloženy u hraběte Sulze atd. Incipit: "Si dice che". Datum: Di Praga li 2 Maggio 1611.

Orig. v státním archivu v Neapoli: Carte Farnesiane 129, fasc. 7 a 8. A tergo adresa vévodovi Parmskému.