316.

[V Praze], 9. května 1611.



Votum říšské dvorské rady císaři Rudolfovi: Na rozkaz císařův přečetla říšská dvorská rada s pilností oba koncepty, z nichž jeden má titul "Sententia declaratoria", druhý "Executorial banni wider das passauische kriegsvolk" [Srovn. č. 293 ze dne 6. května.] bylo jí také oznámeno, jak císař na pilné naléhání krále Uherského a českých stavů svolil k prohlášení achtu proti pasovskému vojsku a jak je chce dáti v říšské dvorské radě slavnostně publikovati. Říšská dvorská rada chová naději, že ji nebude ve zlé vykládáno, když podle konstitucí sv. Říše věc uváží a tyto body rozebere: 1. Zda je věc "in fundamento et qualitate" taková, aby se k prohlášení klatby hned kráčelo a zda by zároveň "pari passu" měly býti vypraveny "executoriales". 2. Kdyby se tak státi musilo, s jakými "conditionen und qualitäten" se to má uskutečniti a zda se má prohlášení klatby státi slavnostně ve světnici říšské dvorské rady anebo jinde jiným způsobem.

Pokud jde o první otázku, připomíná říšská dvorská rada několik případů říšského achtu z minulosti a upozorňuje že se dříve, než se klatba prohlásila, činil začátek s "mandati s avocatoriis"; kdyby se to nyní opominulo, bylo by prohlášení proti pasovskému vojsku od počátku povážlivé a pochybné. Kdyby se namítalo, že lze proti Pasovským užíti usnesení říšských sněmů z let 1559 a 1566 "gegen freien gartenden knechten, landstreichern, herrnlosen und raubhaftigem gesind", ukazuje říšská dvorská rada, že pasovské vojsko bylo najato císařem, že má řádnou hlavu a čeká na výplatu. Kdyby se však měly rozkazy nebo reskripty ze dne 11. jakož i 20. a 26. března, [Viz č. 366, 462 a 522 předcházejícího svazku.] které říšské dvorské radě nejsou známy, pokládati za "mandata avocatoria", neví říšská dvorská rada ani, zda byly v příslušné formě doručeny a co vojsko na to odpovědělo. Proto by se mělo s prohlášením achtu postupovati opatrně, a to tím spíše, že říšská dvorská rada tou dobou nevidí, jak by se provedla exekuce proti takovému ne špatnému vojsku a zda by se tím neudělalo ještě více škod, hledě k tomu, že vojsko je v blízkosti a že je odhodláno jíti do krajnosti. Kdyby však přece bylo odhodlání přikročiti k prohlášení achtu a k exekuci, chtěla by říšská dvorská rada, aby se uvážily tyto věci:

Předně v prohlášení achtu aby byla obšírná narratio, co se s pasovskym vojskem stalo po jeho odchodu z Prahy, o čemž říšská dvorská rada nic neví, a také neví, zda to stačí pro acht, neboť na události od vpádu do Rakous až do Prahy se proces nemůže vztahovati, protože o tom byla udělena "eine kaiserliche condonation ["condition" B.] und remission". Za druhé je třeba při formulaci prohlášení achtu pilně dbáti, že se tak děje "ex officio et pro conservatione pacis et tranquillitatis publicae" a ne, jak by si snad někteří přáli "als wann dieselbe [declaration] auf instendiges ansuchen des konigs in Hungarn und fleissige pit der stend in Böhmen erteilet worden sei, weil jeztgedachte beede teil sich in ordinario juditio niemalen eingelassen oder einigen actum juditialem verübet. Daneben auch in acht zu nehmen ["in gedanken zu haben" B.] und wohl zu erwegen ist, dass den impetranten einer declaration. denuntiation und execution banni tanquam impetrantibus et principaliter interessatis in der execuiion sachen ein groser nutz und vorteil sowohl wider die erklert und verkundte ["verbahnten" B.] achtspersonen als auch ihr lehenund eigentumliche gueter, wie nicht weniger derselben iura, privilegia ["principalia" B.] und regalia vermöge mehr geschriebener reichsconstitutionen tam in occupando quam in retinendo gegonnet und attribuirei und hergegen andern, so bishero ["bessen" A, "bishero" B.] recht ["acht" A, "recht" B.] darzu haben, entzogen wurdet, umb welches willen es dann billich bei vorangeregter declaration ex officio und nit ad instantiam alieuius partis verpleiben solte."

Pokud jde o "conditiones und qualitates" vyhlášení achtu, kdyby se k němu císař odhodlal, připomíná říšská dvorská rada, aby se tak stalo s umírněností a aby tam byla "clausula suspensiva" že vyhlášení nabývá ve 14ti nebo nejméně v 8mi dnech platnosti, kdyby achtovaní skutečně a konečně nechtěli poslechnouti. Říšská dvorská rada tím spíše je k tomu pohnuta, protože zvláště mezi prostými vojáky je velmi mnoho nevinných a pak, protože nelze, aby poslechnuti při takovém množství se provedlo v okamžiku. Konečně se nemá s exekutorialiemi pospíchati, protože to vyžaduje včasné deklarace a přípravy, zvláště když říšské konstituce stanoví, aby exekuce byla uložena jednomu, dvěma nebo třem nejbližším krajům říšským, a bude-li nutno, celé říši. Také třeba uvážiti, že achtovanému po denunciaci celý rok zbývá, aby se z klatby osvobodil. Pokud jde o způsob prohlášení, nalézá říšská dvorská rada, že se tak dělo slavnostním způsobem v světnici říšské dvorské rady, ale protože odtud nyní nebyl veden nijaký proces, než třemi březnovými rozkazy, o jichž vydání říšské dvorské radě není nic známo, míní říšská dvorská rada, že by se to nehodilo tímto způsobem, nýbrž že se má podle obyčejného zvyku první vyhláška provésti heroldem, a protože ve vyhlášce achtu nejsou správně uvedena jména křestní ani příjmení osob, jichž se týká, proto by se měl takový omyl opraviti a při tom si všimnouti, že jméno pana Manfrina Castigliona, které v konceptu vyhlášky je uvedeno ("welcher in verfasster declaration concept berait gesezt"), bylo zase vymazáno.

Incipit: "Auf E. kais. Mt gnädigsten befelich". Datum: "Den 9. Maii 1611." [Datum vzato z nadpisu B: "Reichshofratsvotum in causa declarationis et denunciationis banni wider das bassauische kriegsvolk den 9. Maii 1611".]

Kopie (A) v státním archivu v Drážďanech: Passauischer Akten II. Buch 9167, fol. 581 - 586, připojena ke zprávě Gerslenbergově a Luttichauově ze dne 15. května 1611; kopie (B) v státním archivu ve Vídni: Ms. 108/II. fol. 380.-.386.




Přihlásit/registrovat se do ISP