Pokračování diaria kutnohorských poslů k sněmu generálnímu, opis v zems. archivu v Praze, kopie (A) od slov "13. Maii" v městském archivu v Kutné Hoře: ⁶⁵³⁶/₅ E; kopie (B) v témž archivu: ⁶⁵³⁶/₁ F (do slov "13. Maii"); kopie (C) do slov "13. Maii" tamže: Sněm 1611.

13. května.

Když nadepsané osoby [T. j. deputace stavů českých.], k J. Mti král. vyslané, před J. Mt král. puštěny byly a J. Mti snesení stavův z strany odkladu coronatí k žádosti J. Mti cís. do pondělího po sv. Duše najprv příštího [Srovn. č. 342.] v známost s doložením těchto příčin, pro který se o takový odklad snášejí, uvedli, totiž:

1. aby proposici J. Mti cís. se zadosti v tom punktu, kdež J. Mt cís. toho, aby stavové se s J. Mti o jistý den, na který by J. Mt král Matyáš na království České korunován býti měl, snesli, vyhledávati ráčí, stalo,

2. aby oni stavové při kurfirštích a knížatech svaté říše, u kterýchž v tom domnění, jako by tím na J. Mt cís. kvapili i jinak nětco nenáležitého proti J. Mti před sebe brali, zůstávají, vymluveni býti mohli,

3. aby i tím odkladem příčina k tomu dána byla, aby J. Mt cís. a J. Mt král. zase v lásku a svornost bratrskou uvedeni býti mohli, protož, že J. Mt král. za to poníženě, aby vedle nich ten odklad k žádosti J. Mti cís. oblíbiti ráčil, žádají,

tu J. Mt král., měvše o to s radami svými potaz, proti tomu to za odpověď dáti ráčil skrze pana hejtmana markrabství Moravského:

Že jest J. Mti král. s podivením, že stavové s tou věci takový průtahy činí a na[d] to, že mezi tím nenabytý škody v království tomto skrze lid vojenský se dějí; aby pak to snesení ten odklad s proposici J. Mti cís. se srovnávati jmělo, toho u sebe poznávati neráčí, nebo jsou se již prvé o jistý den z strany coronatí k žádosti J. Mti cís. snesli a tím snesením již z poddanosti J. Mti cís. vyšli; a tak ta věc na nich, ne na J. Mti cis záleží. A poněvadž pak praktik neubejvá a tomu se srozumívá, že pod tím nětco leží, že ten lid pasovskej ani v žádnej accord vjíti nechce a ani acht proti němu od J. Mti cís. vedle zámluvy J. Mti se nedává, z čehož se obávati, aby mezi tím vodkladem týž lid (pět oukladně sem do měst Pražských vpádu nějakého a tudy překážky té coronatí neučinil. Protož rád by J. Mt král. od stavův v tom spraven býti ráčil, jak by J. Mti v tom, aby se od téhož lidu nějakého nebezpečenství obávati potřebí nebylo, ubezpečiti chtěli.

Proti čemuž od vyslaných skrze nejvyššího pana sudího království Českého [Adama ml. z Valdštejna.] oznámeno: Že J. Mt král. jinak v tom assecurírovati nevědí, než že by J. Mt i sebe také podle toho předně lidem J. Mti král. i potom svým zemským verbovaným a naposledy i osobami svými podle svý najvysší možnosti [chrániti] chtějí, v tom aby J. Mt se jim důvěřoval. ["důvěřiti ráčil" C.] Co se pak toho odkladu dotýče, že J. Mt král. stavové za to poníženě žádají, aby jim v tom viny dávati neráčil, nebo co na nich jest, oni by toho vděčni byli, aby se táž coronatí co nejdříve šťastně vykonati mohla.

Na kteréžto jich stavův ohlášení, ráčil jest potom J. Mt král. k tomu oznámenému odkladu přistoupiti, však s touto znamenitou protestaci, jestli že by mezi tím, než by ten den a termín ke korunování J. Mti uložený přišel, jaký praktyky, kterými by se tý J. Mti král. coronatí překážka díti chtěla, najevo vycházely, aby stavové, nečekajíce na ten den ani na propuštění jich z poddanosti od J. Mti cís. etc., poněvadž sice [Slova "na ten den.... poněvadž sice" doplněna z B a C.] bez toho již prvé tím snesením na proposici J. Mti cís. a přijetím J. Mti král. za pána svého, z týž poddanosti vyšli, J. Mt král. na kterejkoli jiný den korunovati dáti mohli a povinni byli.

A poněvadž J. Mt král. správu míti ráčí, že stavové ve velkém počtu k tý coronatí se sjeli, toho že žádostiv býti ráčí, aby se nerozjížděli, ale takový buohdá šťastný coronatí dočekali.

Ku kterémužto J. Mti král. podání a protestaci stavové i na místě většího počtu přistoupili a to oblíbili a s tím od J. Mti král. odešli.

Zatím potom pro opatření osoby J. Mti král. toto při dvoře J. Mti král. nařízeno jest:

1. aby do domu a lozumentu J. Mti král. žádný cizozemci a před osobu J. Mti taky žádnej jinej, než toliko ty osoby, který při dvoru J. Mti ustavičně jsou a potom Čechové, kteří k J. Mti k audienci vysíláni bývají, pouštín nebyl,

2. aby k osobě J. Mti král. blízký přístup žádný ["žádnému" C.] dopouštín nebyl, kromě samýho nejvyššího komorníka J. Mti a tejných rad.

Toho dne potom, když stavové od J. Mti král. od audiencí odcházeli, pan lantkrabě, [z Leuchtenberka.] pan z Molaru a pan Mingvic nesli J. Mti král. acht od J. Mti cís. na lid pasovskej. Ti, kteří J. Mt cís. z toho sráželi, sami potom jej králi proti témuž lidu odvozovali.

13. Maii v pátek.

Přišel J. Mt nejvyšší pan sudí zemský království Českého do sněmu od J. Mti král. a s ním pan Linhart Helfereich z Megaw, J. Mti král. nejv. komorník, s velikým počtem stavu panského z Rakous a Moravy, kdež pan sudí nejvyšší jménem J. Mti král. přímluvu milostivou za pana z Megau, ano i žádost J. Mti, aby za obyvatele přijat býti mohl, učinil a vzložil; kdež po vystoupení pana z Megau i s přáteli jeho ke dskám zemským, čteno bylo snesení sněmovní léta 1610 o přijímání cizozemců do království Českého a sneseno, aby týž pan z Megau za obyvatele přijat byl na vejminku v témž snesení sněmovním obsaženou. Pročež zase do sněmu zavolán jest byl a promluvení k němu učiněno bylo od nejvyššího pana purkrabího, že dle žádosti a přímluvy J. Mti král. páni stavové tak učiniti chtí a téhož pana z Megaw že za obyvatele království Českého přijímají, však s tou vejminkou, aby revers od sebe dada, k tomu se přiznal, že žádného za pána dědičného svého míti nechce, nežli korunovaného krále Českého, item že chce všemu právu a zřízení zemskému, dobrým a chvalitebným obyčejům obvyknouti, v 6 nedělích pořád zběhlých rod svůj prokázati, též k majestátu straně pod obojí nebo porovnání z strany pod jednou [se] stranou pod obojí přistoupiti a to všecko, co jiní obyvatelé království tohoto, kteří do země přijímáni bývají, učiniti a podstoupiti. Načež pan sudí nejvyšší poděkování učinil a že J. Mti král. to v známost uvésti zase chce se zakázal, anobrž že týž pan z Megau to všecko podstoupiti chce a takové milosti a dobrodiní se všemi dědici a budoucími svejmi pánům stavům království Českého odsluhovati.

Týž pan sudí nejvyšší oznamoval, že k J. Mti král. osoby pro některé pilné oznámení odeslány býti mají, pročež odeslány jsou z každého stavu po 8 osobách, kdež od J. Mti král. jim přednášeno bylo:

1. Milostivé poděkování z toho tak laskavého k J. Mti král. se najíti dání.

2. Oznámení, kterak dnešního dne J. Mt cís. skrz pana lantkrabě a pana z Molaru J. Mti král. pozdravení přátelské a bratrské vzkázati etc. dal s tím dalším oznámením, kterak předvčerejším teprva J. Mti cís. na artikule v proposici J. Mti cís. vyhrazené odpověď dána a že J. Mti cís. tak brzy možné není na též artikule a podání s odpovědí na hotově býti, že žádati ráčí, aby takového J. Mti korunování odloženo bylo do pondělka svatodušního nejprv příštího a nic déle. [Viz č. 352.] Pročež že pánům stavům J. Mt král. toho k uvážení podává, co by mělo J. Mti cís. za odpověď dáno býti. Že J. Mt král. to poznávati ráčí, že v této věci pány stavy nic neschází, nýbrž že páni stavové obvzláštní lásku k J. Mti král. mají a že by viděli rádi, aby tato věc fedrována byla. Protož, kdyby nebylo to na protržení toho snesení o volení J. Mti král. mezi pány stavy učiněné, že by k tomu J. Mt král. povoliti a. při stoupiti ráčil, aby do nejprve příštího čtvrtku té věci odloženo bylo, s tím dalším doložením a žádostí, aby s odpovědí a dobrého zdání udělením J. Mti král. nedlí-li a dále, aby se nerozjížděli, nýbrž, aby šťastného korunování dne J. Mti král. dočekali.

Kteréžto přednesení J. Mti král. pan sudí nejvyšší pánům stavům přednesl a sneseno jest, aby J. Mti cís. žádost místo své míti mohla, poněvadž o tři dny toliko činit jest, aby se ten den od J. Mti cís. termínovaný naplnil, tak aby páni stavové z dalšího domnění u kurfirstů a knížat říšských vyjíti mohli, že sou ne oni den korunování, ale J. Mt cís. sám jmenoval, a tak že jest se proposici J. Mti cís. zadosti stalo, v níž jest doloženo, aby se stavové s J. Mti cís. o den korunování neprodleně snesli, však s tou další vejminkou a doložením, aby se pod tento čas tou věcí víceji neodkládalo, s tou žádostí, aby J. Mt král. také ten termín od J. Mti cís. podaný přijíti a oblíbiti ráčil.

Odeslány jsou osoby k J. Mti král., které by toto snesení pánův stavův J. Mti král. v známost uvedli.

Rozmlouváno o to bylo, aby k J. Mti cís. bylo posláno, aby ten acht podepsán byl, tak aby se s ním déleji nedlilo; kdež pan z Felsu i pan hrabě z Turnu oznamovali, že dnešního dne osoby ty, kteří ten acht podepsati jměli, toho se učiniti spěčovali, však potom předse při přítomnosti jejich jej sou podepsali, tak že na ničem jiném nepozůstává, jednom, aby jej J. Mt cís. sám také podepsati ráčil, k čemuž naděje jest, že se dnes stane.

Šli relatorové ke dskám o přijetí pana z Megau do království Českého za obyvatele tito: jako předně nejvyšší ouředníci a soudcové zemští a obvzláštně k tomu volení: pan sudí, pan Jiří z Talmberka, pan z Martinic a pan Štefan z Šternberka, item pan prokurátor J. Mti cís., pan Krištoř Ficztum, pan Jindřich Otta, pan Ctibor Smil Peczinger.

Stav panský potaz drželi o žádost a supplikací pánův Vchynských, však odpověď jim dána jest, že za to Jich Mti páni stavu panského žádati ráčí, aby malé strpení měli, že před skonáním tohoto sněmu na věc svou odpověď míti ráčí, neničky pro jiná pilná zaneprázdnění toho že odloženo býti musí.

Čtena byla odpověď na artikule od pánův stavův markrabství Moravského skrze vyslané a zmocněné jich k pánům stavům království Českého přednesené [Následuje odpověď na 49 artikulů moravských v zkrácené formě; text odpovědi viz č. 360.].