Pokračování diaria kutnohorských poslů k sněmu generálnímu v městském archivu v Kutné Hoře: ⁶⁵³⁶/₆ E.

V pondělí 16. Maii.

I. Pan Jan Litvín z Říčan předstoupil před nejvyšší pány ouředníky a soudce zemské, čině ohlášení, kterak J. Mt cís. některé vesnice blízko statku jeho manželce jeho v desíti tisících kop míš. pojistiti jest dskami zemskými a nyní do týchž desk zemských vložiti a skrze jistou relaci v dědictví uvésti ráčil. Pročež že se v tom ohlašuje, aby napotom rčeno nebylo, že po vpádu lidu pasovského od J. Mti. cís. něco zadáno sobě má, skrze což takové peníze od manželky jeho darmo by dány býti musily, a statek k ruce králi by vzat byl.

Podobně pan Jan Mikuláš z Lobkovic se ohlašoval před pány stavy> žádaje opatření a přímluvy při J. Mti cís., aby statek jak paní manželky jeho tak jemu navrácen býti mohl, přivozujíc předešlou svou suplikací pánům stavům podanou.

II. Ctěn připiš reversu, který J. Mti král. podán býti má, jímžto J. Mt král přiznávati se ráčí, že všecky a všelijaká privilegia, svobody, zřízení zemské, dobré a chvalitebné obyčeje a spůsoby v království Českém že potvrditi chtíti ráčí, stavům království Českého se zakazovati, že jako křesťanský a slova svá držící potentát jim po korunování jako i artikule obecné, na díle J. Mti král. podané, majestátem svým nejdéle do 2 neděl potvrditi chtíti ráčí a obnoviti.

III. Páni Moravané poslali pana Michala z Hrádku do sněmu s tím ohlášením, že by přijíti chtěli, kdyby pánům stavům příležité bylo. I vzkázáno jim, aby přišli, a nařízení poslové, kteříž by je do sněmu uvedli, jako i ku pánům Slezákům a pánům Lužičanům. Když pak přišli a na místa svá se posadili, čteny byly stížnosti pánů Slezákův od pana Plateysa: [Srovn. č. 370; ve zprávě kutnohorské se podává obsah stížností slezských, ale nelze jej vypustiti protože má dodatky a poznámky, které ukazují, jak se na ně ve sněmu hledělo.]

1. Reversu jim odvedeni od J. Mti král. na potvrzení privilegií a svobod, aby jim před korunováním odveden byl. Jiných artikulův množství, však na větším díle s artikuly pánův Moravanův se srovnávajících, na kancelář i appelací se vztahujících, totiž aby pořad práva poručením zastavován nebyl, item taxou aby stěžováni nebyli v kanceláři i jinde, též ne užitečným suplikováním některých zahálčivých agentů jak při kanceláři tak při appelací a komoře aby místo dáváno nebylo, nebo oni častokráte suplikováním svým pořad práva zastaviti, lidi v hromadu vaditi, jedno aby odtud užitek svůj míti a města [k] zlehčení přivésti mohli, den das war ihr pfluk und äger. Též toho žádáno bylo, aby do kanceláře (a) appelací Slezáci práv a obyčejův povědomí dosazováni byli, a poněvadž od krále Ferdinanda pro interim appelací zde uvozena byla, aby do Slízska přenesena býti a tam zůstávati mohla. A sumou všecky jich stížnosti u velikém počtu sepsané na kancelář, appelací a komoru se vztahovaly jako pánův Moravanův.

2. K témuž spisu náležející byla stížnost čtena obyvatelův z knížectví Minsterberského a Frankenstejnskýho na Jana Metticha, hejtmana jich, kterak při počátku správy své l. 1605 pořad práva obyčejný jim zastavil, s nimi zacházel, pak pořad práva jim propustiti musil, že žádnému k spravedlivosti jeho dopomáhati nechtěl, nýbrž některé statky k zámku Frankenštejnu náležející sobě přivlastnil; když pak jemu odpíráno bylo, poručení to spůsobil, že též statky jemu prodány a jemu se dostati musily, pročež že žádají, aby týž hejtman s ouřadu ssazen, poněvadž oni ne pro náboženství, ale pro nesnesitedlné jho pod správou jeho zůstávati nemíní a nemohou, a statky též k zámku Frankenštejnu navráceny byly.

IV. Čtena odpověď a dobré zdání pánů Horních Lužičanův... [Viz č. 371; následující text podává jen obsah a výtah stížnosti bez bližší charakteristiky; proto zde vynechán.]

Čteny jich stížnosti u velikém počtu, však na větším díle s žádostí a stížnostmi pánův Moravanův se srovnávající, totiž o kancelář, appelací, komoru Českou, aby odtud pořad práva poručeními zastavován nebyl, lidé stěžováni, ano také pro lepší jich fedruňk obyvatelé z téhož markrabství do kanceláře a appelací aby dosazováni byli.

V. Čteny stížnosti Dolních Lužic [Viz č. 372.], in simili všecko na pořad práva, aby zastavován nebyl, v appelacích aby lidé zdržováni, na komoru obsíláni a k dluhům a rukojemstvím nuceni [nebyli] s žádostí, by páni stavové za ně se přimluvili, aby svobodné provozování náboženství puštěno a od J. Mti král. stvrzeno majestátem jim býti mohlo.

VI. Páni vyslaní z knížetství Slízských od sebe promluviti dali, že jsou z spisů jim jak dne sobotního [T. j. dne 14. května; srovn. č. 361.] tak také i z předešlého jim podaných vyrozuměli, že páni stavové za to je mají, že jim iuramento subiectionis, obedientiae et homagii sou zavázáni a že průvod svůj z Cariona vzali, pročež oni že protestírují, tomu v ničemž místa nedávaje, až do další odpovědi principálů svých se ohlašují, že ne z Cariona, ale ex archivis krále Jana léta Páně 1319, jehož datum v Praze 2. Junii, a potvrzení jeho skrz krále Vladislava l. 1489 v Budíně Dominica Reminiscere, [Srovn. č. 289 a č. 371. Zde je to podáno chybně.] pročež tomu v ničemž místa nedávajíc a dalších rozepří a disputát příčinou býti nechtějíc, že tento spis, kterýž podán byl, skládají, tak aby místo ohlášení do sněmu tohoto vjíti mohl a při dskách zemských pro budoucí paměť zůstávati. I čten jest týž spis od pana Plateysa a byl jeho intent ten, jakž oznámeno.

VII. Po přečtení toho spisu podal pan purkrabí nejvyšší panu Ladislavovi z Lobkovic, nejvyššímu komorníku markrabství Moravského - nebo pan z Žerotína, hejtman nejvyšší, ani pan písař, jako ani žádný z prelátův tam nebyl - vejtahu artikulů sněmu a zřízení zemského a jiných věcí, na kteréž se páni stavové v odpovědi své potahovali, kdež po přijetí toho spisu pan z Lobkovic poděkoval s tak volného přátelství, že sou páni stavové tak povolně k tomu se ukázali a jim dle žádosti jich takové spisy vydali, žádajíc, aby také přípisy těch spisů, jichž páni Slezáci a Lužičané podali, jim odvedeny býti mohly, tak aby tím dříveji a lépeji uvážíc, odpověď pánům Slezákům a Lužičanům dána býti mohla. Což od pana purkrabího jim připovědíno jest a dále oznamováno, že páni stavové dnešního dne J. Mti král. reversu na potvrzení privilegií a jiných artikulův obecních podati míní, chtěli-li by též takového reversu doslejchati. Však páni Moravané skrz pana z Lobkovic odpověď dali, že toho, poněvadž samých pánův stavův se dotýče, doslejchati nežádají.

Tu páni Slezáci od sebe promluviti dali, že by se to trefiti nemohlo, aby páni stavové nejprve reversu svého (k) potvrzení podati měli, poněvadž oni s artikuly svými ještě na hotově nejsou, nebo, jak oni se domnívají, na škodu potom jim by to býti mohlo. Však odpověď jest jim dána, že páni stavové stvrzení toliko těch artikulů jednati dáti chtí, které se vlastně království Českého dotýkají, a že páni stavové nic tu na škodu jiných zemí neobmejšlejí, nežli že jedna každá země obzvláštně o věcí svých a privilegií reversem sobě ujištění k budoucímu potvrzení jednati moci bude.

Pročež odešli domů jak páni Moravané, tak páni Lužičané a Slezáci.

VIII. Pan z Felzu a pan hrabě z Turnu předstoupili, oznamujíc, že J. Mt pan maršálek lidu J. Mti král. jim psaní učiniti jest ráčil, že Leopold, Ramé a z Sulzu v Krumlově jsou a že před sebe oficíry všecky z Budějovic i odjinud obeslali, jako i z Althanu, jim poroučejíc, aby do žádných akordů s pány stavy království Českého ani s žádným jiným se nedávali, poněvadž jiné cesty jsou a prostředky, kudy zaplaceni oni budou moci býti. Protož že by se jim vidělo, poněvadž dnes ten acht heraltem tam odeslán jest, aby těch 1500 mušketýrů a 500 jízdných - někteří o 2000 pěchoty mluvili - kteří na Moravě ležejí, k Krumlovu a k Budějovicům aby povoláni byli, aby se cesta jim zaraziti mohla, tak aby se rozprchnouti po vyhlášení achtu nemohli; protož aby jednáno bylo s panem hejtmanem moravským, aby povolení své k tomu dal a nejvyšším tam psáno bylo, aby ihned, poněvadž cesta veliká jest okolo 9 mil, tam se odebrali a v těch místech, kde jim ukázáno, aby zůstávali.