Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
O výboru

Rámcový popis činnosti

Z historie
Národní shromáždění ČSR v roce 1918 zřídilo kulturní výbor a výbor školský. Tyto výbory byly v roce 1919 sloučeny do kulturního výboru, v této podobě výbor působil v Poslanecké sněmovně po celou dobu první republiky. Po roce 1945 byl kulturní výbor obnoven. V roce 1968 po federalizaci byla oblast školství a kultury převedena do kompetence jednotek federace. Po ustavení České národní rady došlo ke vzniku výboru pro kulturu a výchovu a rovněž k ustavení výboru pro školství a vědu. K opětovnému sloučení výborů došlo v ČNR už v roce 1971, od tohoto roku se výbor zabývá jak školstvím, tak kulturou.

Ze současnosti
V r. 1993 se výbor ČNR stal výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Projednal řadu významných zákonů, které napomohly svobodě svědomí, svobodě projevu a demokratizaci kultury, ochraně památek a reformám vzdělávacího systému a vědy. Z oblasti svobody projevu šlo zejména o zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tiskový zákon a zákon o regulaci reklamy (1995). Z oblasti kultury pak výbor projednal novelizaci zákona o státní památkové péči, z oblasti školství zákon o vysokých školách (2002) a školský zákon (2004). Pro vědu byl významný zejména zákon o podpoře výzkumu a vývoje (2002). Nepominutelnou oblastí je péče o církve, v r. 2002 byl projednán a přijat zákon o církvích a náboženských společnostech.

Aktuální agenda 6. volebního období

Projednávání zákonů
Návrhy zákonů se projednávají ve výboru mezi prvním a druhým čtením. Ministr je zván k projednání návrhů zákonů, které jeho úřad připravil. Členové výboru jsou oprávněni podávat při projednávání návrhů zákonů pozměňovací návrhy. Výsledkem projednání zákona je usnesení, které doporučí plénu Poslanecké sněmovny návrh zákona přijmout buď beze změny nebo s pozměňovacími návrhy, které výbor schválil. Z významných legislativních návrhů byl v poslední době výborem projednáván především zákon obsahující novely zákonů z důvodu digitalizace televizního vysílání, novela školského zákona a novela zákona o veřejných výzkumných institucích.

Jednání výboru
Výbor se usnáší nadpoloviční většinou přítomných členů. Schůze výboru jsou veřejné, neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Schůze svolává a řídí předseda výboru. Předseda je povinen svolat schůzi výboru do patnácti dní, pokud se o tom usnese Poslanecká sněmovna nebo o to požádají alespoň dvě pětiny všech členů výboru. Pořad schůzí výboru navrhuje předseda a schvaluje výbor. Pokud žádá člen výboru o doplnění bodu pořadu, musí s tím vyslovit souhlas tři pětiny členů výboru.

Kontrola vlády
Výbor se zabývá kontrolou vlády především v oblasti školství, vědy, kultury a sportu. Mezi důležité působnosti patří průběžná kontrola veřejnoprávních subjektů a agentur, které patří do věcných oblastí výboru. Jmenovitě Technologické agentury ČR, Grantové agentury ČR a Akademie věd.  Výbor projednává kandidaturu členů do orgánů v oblasti kultury a vědy, jejichž volba náleží podle zvláštních zákonů, které tyto orgány regulují, plénu Poslanecké sněmovny. Výbor projednává kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státního fondu kultury, Technologické agentury ČR, Grantové agentury ČR a Akademie věd.

Zahraniční styky, evropská agenda
Výbor spolupracuje s partnerskými výbory v Evropě i jinde ve světě. Výbor pořádá či spolupořádá semináře a konference k tématům spojeným s projednávanou legislativou. V souvislosti se vstupem do Evropské unie výbor projednal řadu změn zákonů, které přibližovaly
právní řád České republiky právnímu řádu Evropské unie. Významným zákonem byla v tomto směru novela zákona o vývozu předmětů kulturní hodnoty, nový autorský zákon (2003) a zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (2006).




ISP (příhlásit)