Stenografická zpráva
o
XI. sezení IV. zasedání Českého sněmu z roku 1883. dne 4. ledna 1887.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Excel. Dr. Alfred svob. pan Kraus. c. k. místodrž. rada Kmoch.
Stenographischer Bericht
über die
XI. Sitzung der IV. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 4. Jän. 1887.
Vorsitzender: Se. Durchl. der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowicz.
Anwesende: die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei=Rath Kmoch.
Obsah:
Sdělení předsednictva.
Denní pořádek.
1. První čtení zprávy zemského výboru o subvencích a zálohách udělených na stavby okresních silnic v Čechách a o pracích technickým oddělením pro stavby pozemní v roce 1885-6 vykonaných, č. s. 153 tisk XXXV.
2. První čtení návrhu poslance Dr. Riegra a 78 soudruhů v příčině daně z cukru, č. sn. 197 tisk. L.
3. Druhé čtení zprávy komise petiční o petici ústředního výboru jednoty záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v Praze za doplnění zákona zemského ze dne 5. prosince 1874 č. 92 z. z. o nově založených knihách pozemkových, č. sn. 171. tisk XLI.
4. Druhé čtení zprávy komise petiční o petici okresního zastupitelstva Poděbradského za vydání zemského zákona k zamezení používání psů k tahu, netišť. č. sn. 169.
5. Druhé čtení zprávy komise petiční o peticích více obcí okresu Plzeňského, okresního výboru Královického a okresního výboru Manetínského za pomoc v příčině neúrody, potahmo za slevení daně a za poskytnutí záloh ze státní pokladny, hetišť. čís. sněm. 170.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. erste Lesung des Landesausschußberichtes über die zu Bezirksstrassenbauten bewilligten Subventionen und Vorschüße, und über die von der technischen Abtheilung für Hochbau im Jahre 1885-86 geleisteten Arbeiten, L. =Z. 153. Dr. XXXV.
2. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Rieger und 78 Genossen in Angelegenheit der Zuckersteuer, L. =Z. 197 Dr. L.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions=Commission über die Petition des Central=Ausschusses des Verbandes der Vorschußkassen in Böhmen, Mähren und Schlesien in Prag um Ergänzung des Landesgesetzes vom 5. Dezember 1874 Nr. 92 L. G. B1. über die Anlegung neuer Grundbücher, L. =Z. 171 Dr. XLI.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions=Commission über die Petition der Bezirksvertretung Poděbrad um Erlassung eines Landesgesetzes, womit die Berwendung von Hunden zur Zugarbeit verboten würde, ungedr. L. =Z. 169.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Petttions=Commission über die Petitionen mehrerer Gemeinden des Pilsner Bezirkes, des Bezirksausschusses Kralowitz und des Bezirksausschusses Manetin um Abhilfe aus Anlaß des Mißwachfes, beziehungweise um Steuernachlaß
6. Druhé čtení zprávy komise petiční o petici voličů města Týna nad Vltavou a VltavoTýnského okresu za vedení dráhy železné přes Týn nad Vltavou a poskytnutí práce při stavbě příčné dráhy česko-moravské silám domácím, netišť. čís. snem. 185.
7. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o petici kuratoria rolnické školy v Hoře Kutné za zvýšení zemské subvence pro školu jmenovanou, netišť. č. s. 161.
8. Druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o petici obecního úřadu v Třebešicích za povolení k vybírání obecní dávky z každého přihnaného cizího vepřového kusu dobytka, netišť. č. s. 187.
Sezeni počalo o 11. hod. 20 min. dopoledne.
und um Bewilligung eines Vorschusses ans Staatsmitteln, ungedr. L. Z. 170.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions Commission über die Petition mehrerer Wähler der Stadt Moldautein und des Bezirkes Moldautein wegen Führung einer Eifenbahn über Moldautein und Berwendung einheimischer Arbeitskräfte bei dem Baue der böhm. mährischen Transversalbahn, ungedr. L. Z. 185.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition des Curatoriums der Ackerbauschule in Kuttenberg um Erhöhung der von dieser Ackerbauschule bisher bezogenen Landessubvention, unged. L. Z. 161.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Gemeindeamtes in Třebeschitz um Bewilligung zur Einhebung einer Abgabe für jedes angetriebene fremde Stück Borstenvieh, ungedr. L. Z. 187.
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 20 Min. Vorm.
Nejv. marš. zemský (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokoly 7., 8., a 9. sezení ze dne 18., 20. a 21. prosince předešlého roku byly po čas předepsaný k nahlédnutí vyloženy.
Die Geschäftsprotokolle der 7., 8. und 9. Sitzung vom 18., 20. und 21. Dezember 1886 sind während der vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht ausgelegt gewesen.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut derselben etwas einzuwenden hat.
Činím dotaz, zdali někdo činí námitku proti znění těchto protokolů. Jelikož tomu tak není, prohlašuji tyto protokoly za schváleny.
Ich erkläre die Protokolle für agnoscirt.
Ich befinde mich in der traurigen Nothwendigkeit die Herren darauf aufmerksam zu machen, daß seit unserer letzten Sitzung wir den Verlust eines unseren Kollegen zu beklagen haben; es ist dies der Herr Abg. Dr. Zunterer, welcher nach kurzer Krankheit aus dem Leben geschieden ist.
Ich ersuche das hohe Haus durch Erheben von den Sitzen das Andenken des Verstorbenen zu ehren!
Žádám slavný sněm, by povstáním ze sedadel vyslovil svoji soustrasť nad úmrtím zvěčnělého kolegy Dr. Zunterera.
Es ist mir von Seite der Herren Landesausschußbeisitzer Dr. Schmeykal, Dr. Waldert und Dr. Schlesinger und der Landesausschuß-
ersatzmänner Herren Löw, Dr. Ritter v. Czyhlarz und Dr. Werunsky eine Zuschrift übermittelt worden, welche ich zur Verlesung bringe.
Došel mne od pánů přísedících výboru zemského Dr. Schmeykala, Dr. Walderta, Dr. Schlesingra a pak od pánů náhradníků přísedících výboru zemského pp. Löwa, Dr. rytíře Czyhlarze a Dr. Werunského dopis. Žádám, by tento dopis byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte):
Euere Durchlaucht! Hoch geehrter Herr Oberstlandmarschall!
In Folge der in der Sitzung des Landtages vom 22. Dezember l. J. von Seite der deutschen Landtagsabgeordneten abgegebenen Erklärung des Ausscheidens aus diesem Landtage, beehren wir uns Eurer Durchlaucht hiemit zur Kenntnis zu bringen, daß wir unsere Mandate als Landesausschußbeisitzer und Ersatzmänner niederlegen.
Wir ergreifen diesen Anlaß, um den Gesinnungen wahrhafter Verehrung Ausdruck zu verleihen, mit welcher wir verharren als Eurer Durchlaucht ganz ergebene Dr. Schmeykal, Dr. Waldert, Dr. Schlesinger, V. Löw, Dr. R. v. Czyhlarz, Dr. Albert Werunský.
Prag, am 23. Dezember 1886.
Nejv. marš. zemský: Následkem toho bude třeba vykonati dle zemského řádu volby 3 pánů členů zemského výboru a
3 pánů náhradníků; položím tyto volby na některý denní pořádek.
In Folge dieser Zuschrift wird es nothwendig sein nach den Bestimmungen des Landesordnung eine Neuwahl von 3 Herren Landesausschußbeisitzern und 3 Ersatzmännern vorzunehmen; ich werde die betreffenden Wahlen auf eine der bevorstehenden Tagesordnungen setzen.
Mám tu čest sděliti, že Jeho cís. král. apoštolské Veličenstvo ráčilo nejvyšším rozhodnutím, daným dne 28. prosince předešlého roku nejmilostivěji schváliti usnešení českého sněmu zemského, aby k zapravení vydání zemských v prvním čtvrtletí roku 1887 dále vybírána byla přirážka zemská v míře nejvyšším rozhodnutím ze dne 4. března 1886 schválené, totiž 30 a půl prct. z každého zlatého přímých daní v království Českém předepsaných přirážku mimořádnou v ně počítaje.
Ich habe die Ehre dem hohen Hause mitzutheilen, daß Seine kais. kön. Apostolische Majestät mittelst Allerhöchster Entschließung vom 28. Dezember 1886 den Beschluß des böhm Landtages, dem gemäß zur Bestreitung der Landesauslagen im ersten Vierteljahre 1887 die Landesumlage in dem für das Jahr 1886 mit Allerhöchster Entchließung vom 4 März 1886 genehmigten Ausmaße von 30 1/2 pCt. von jedem Gulden der im Königreiche Böhmen vorgeschriebenen direkten Steuern einschließlich der außerordentlichen Zuschläge weiters einzuheben ist, Allergnädigst zu genehmigen geruht hat.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden find.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy tiskem rozdány byly.
Sněmovní sekretář Höhm (čte):
L. =Z. 199. Dr. =Nr. LII. Bericht der Budgetkommission über die vom Abgeordneten Kytka in der Sitzung vom 13. Jänner 1886 beantragte Resolution betreffend die Durchforschung der vatikanischen Archive durch vaterländische Forscher.
L. =Z. 201. Dr. =Nr. LIII. Bericht der Landeskulturkommission betreffend den Antrag auf Errichtung von Haushaltungsschulen.
L. =Z. 204. Dr. =Nr. LIV. Bericht der Landeskulturkommission über die Petition des landwirthschaftlichen Vereines in Časlau betreffend die obligatorische Viehversicherung.
L. =Z. 211. Dr. =Nr. LVIII. Bericht des Landesausschusses in Betreff der Gewährung eines Beitrages von 75. 000 fl. aus Landes-
mitteln zum Baue der höheren Staatsgewerbeschule in Prag.
L. =Z. 208. Dr. =Nr. LX. Bericht des Landesausschusses über die Organisirung des Unterrichtes für nicht vollsinnige im volksschulpflichtigen Alter stehende Kinder.
L =Z. 209. Dr. =Nr. LXV. Bericht des Landesausschusses über das Ansuchen des Bezirksausschusses Melnik um Gewährung einer Landessubvention zum Baue einer Eisenbrücke über die Elbe bei Melnik.
Dann der stenografische Bericht der X. Sitzung und die Geschäftsprotokolle der I., II., III., IV. und V. Sitzung.
Tiskem bylo rozdáno:
Čís. sn. 199, č. tisk. LII. Zpráva komise rozpočtové o resoluci podané poslancem Kytkou v sezení dne 13. ledna 1886 v příčině prozkoumáni vatikánských archivů vlasteneckými badateli.
Čís. sn. 201, č. tisk. LIII. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o návrhu, aby se zřizovaly hospodyňské školy.
Čís. sn. 204, č. tisk. LIV. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o petici hospodářského spolku čáslavského v příčině nuceného pojišťování dobytka.
Čís. sn. 211. č. tisk. LVIII. Zpráva zemského výboru v příčině poskytnutí zemského příspěvku 75. 000 zl., na zřízení budovy pro vyšší státní průmyslovou školu v Praze.
Čís. sn. 208, č. tisk. LX. Zpráva výboru zemského o organisaci vyučování dítek neplnomyslných školou povinných.
Čís. sn. 209. čís. tisk. LVÍ. Zpráva zemského výboru mělnického za podporu zemskou na stavbu mostu železného přes Labe u Mělníka.
Pak stenografická zpráva o X. sezení a jednací protokoly o 1., 2., 3., 4. a 5. sezení.
Nejv. maršálek zem. Žádám by bylo slavnému sněmu sděleno, které zprávy zemského výboru byly z praesidia komisím přikázány.
Ich ersuche um Mitheilung der ex praesidio den Kommissionen zugewiesenen Landesausschußberichte.
Sněm. sekretář Höhm (čte):
Z praesidia bylo přikázáno komisi
rozpočtové:
Čís. sn. 205. Zpráva zemského výboru
v příčině podání ředitelství jednoty pro
zvelebení hudebního umění v Čechách za zvýšení subvence 8. 000 zl. na 12. 000 zl.
Čís. sn. 206. Zpráva zemského výboru o žádosti Josefa Trčky pokladníka na odpočinku při král. zemské porodnici a nalezinci za poskytnutí osobního přídavku.
Čís. sn. 213. Zpráva zemského výboru o provedení usnesení slavného sněmu učiněného při udělení zemské subvence 3000 zl. k dalšímu vydání "Archivu Českého. "
Komisi pro záležitosti zemědělské byla přikázána zpráva:
Čís. sn. 207. Zpráva výboru zemského v příčině činnosti hydrogrofické komise za léta 1882 až včetně 1885.
Ex praesidio Wurden der Budgetkommission zugewiesen:
L=Z. 205. Bericht des Landesausschusses betreffend die Eingabe der Direktion des Vereines zur Beförderung der Tonkunst in Böhmen um Erhöhung der Subvention von 8000 fl. aus 12. 000 fl.
L. =Z. 206. Bericht des Landesausschusses über das Ansuchen des pension. Kassiers der Landesgebär und Findelanstalt Josef Trčka um Gewährung einer Personalzulage.
L. =Z. 213. Bericht des Landesausschusses über die Durchführung des anläßlich der Gewährung einer Landessubvention von 3000 fl. für das Jahr 1886 zur weiteren Herausgabe
des
"Archiv český"
gefaßten Beschlusses.
Der Landeskulturkommission wurden zu-gewiesen:
L. =Z. Bericht des Landesausschusses über die Thätigkeit der hydrografischen Kommission für die Jahre 1882 bis incl. 1885.
Oberstlandmarschall. Ich ersuche den Einlauf an Petitionen mitzutheilen.
Žádám by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Sněm. aktuár Tobiš (čte): Petice od 22 prosince 1886 do 4. ledna 1887.
Z. 428. Abg. H. Grohmann mit Petition der Stadtvertretung Oschitz um Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Oschitz.
č. 429. posl. p. Dr. Čelakovský s pet. ředitelství okr. záložny hosp. v Čáslavi za změnu statutu hypoteční banky v tom směru, aby se eskomptovaly směnky okr. záložen hospod.
č. 430. posl. p. Dr. Durdík s peticí správního výboru družstva Národního divadla, by témuž náhrada za přerušení her místo 200 zl. denně na 500 zl. zvýšena bylá.
Z. 431. Abg. H. Dr. Ruß mit Petition des Verbandes der Hilfsbeamten der österr. Eisenbahnen in Wien um Gewährung einer Unterstützung.
č. 432. posl. p. dr. Machek s peticí hospod. spolku pro okresy Chrudim, Nasavrky a Hlinsko v Chrudimi za ochranu cukrovarnictví při budoucí úpravě daně cukrovarnické.
č. 433. posl. p. Zeithammer s peticí obec. zastupitelství v Horních Počernicích za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů;
o. 434. posl. p. Dr. Šolc s peticí "prvního česk. rybářského spolku v Kostelci n. Orl. ", aby se zákonem rybolov ve vodách veřejných prohlásil za majetek zemský.
č. 435. posl. p. dr. Rieger s peticí místní škol. rady v Bytouchově za vřadění tamní obce do vyšší třídy služného učitelů;
č. 436. posl. p. Šabata s peticí obec. zastupitelství Malé a Velké Lhoty za zrušení 4. tř. služného učitelů a vyměření funkčního příplatku učitelům škol jednotřídních na 100 zl.; tentýž s peticí č. 437. místní školní rady v Malé Lhotě v téže záležitosti,
Z. 438. Abg. H. Rotter mit Petition des Gemeinde-Ausschußes, des Obmannes des GeWerbevereines und des Ausschußes der gewerbl. Fortbildungsschule in Landskron um Gewährung einer Subvention für die dortige gewerbl. Fortbildungsschule.
č. 439. posl. p. Zeithammer t peticí členů obec. výboru města Žižkova za změnu §. 35. z. zákona ze dne 25. července 1864 čís. 27 o zastupitelstvu okresním, tentýž posl. s peticí č. 440. klubu voličů města Zižkova v téže záležitosti,
Z. 441. Abg. H. Dr. Durdik mit Pet. des Ortsschulrathes in Pirkenhammer um Versetzung dieser Schulgemeinde in eine höhere Lehrergehaltsklasse.
č. 442. posl. p. Dr. Milde s peticí místní školní rady ve Vrchovinách: tentýž posl. s peticí č. 443. učit. jednoty "Budeč" v Opočně za zřízení učit. konkretálního statusu.
č. 444. posl. p. Tonner s pet. více živnostenských společenstev v Roudnici za uzákonení nuceného pojišťování samostatných řemeslníků.
č. 445. posl. p. Dr. Sedláček s peticí řemeslnicko-sivnostenské besedy v Klatovech za ukončení nuceného pojišťování samostatných řemeslníků.
Nejv. mar. zemský (zvoní): Dovoluji sobě oznámiti slavnému sněmu, že jsem ve příčině obstarávání prací verifikačních učinil na základě práva mně dle jednacího řádu příslušícího opatření, aby pokud nebude ustanoveno jinak, z 9 členů výboru verifikačního dnešním sezením počínajíc vždy čtyři členové výboru toho v pořadu ode mně ustanoveném konali v každém sezení svůj úřad.
Ich erlaube mir dem hohen Hause mitzutheilen, daß ich in Bezug auf die Besorgung der Geschäfte des Verifikations=Ausschußes nach Maßgabe des mir durch die Geschäfts= Ordnung zustehenden Befugnisses die Verfügung getroffen habe, daß von den 9 Mitgliedern des Verifikations=Ausschußes mit der heutigen Sitzung beginnend bis auf weiteres jedesmal vier Mitglieder in der von mir bestimmten Reihenfolge als Verifikatoren fungiren werden.
Dovoluji sobě dále oznámiti již nyní, že příští sezení se bude odbývati až v pátek a žádám, by komise toho času použily všemožně ke svým pracím.
Ich erlaube mir schon jetzt dem hohen Hanse mitzutheilen, daß die nächste Haussitzung am Freitag stattfinden wird und stelle an die Kommissionen das Ersuchen, die Zwischenzeit möglichst zu ihren Arbeiten zu benützen.
Konstatuji, že slavný sněm jest způsobilý k uzavírání.
Ich konstatire die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Seine Excellenz der Herr Abgeordnete Gras Leo Thun hat ein Urlaubsgesuch eingesendet.
Jeko Excellence pan hrabe Lev Thun zaslal žádosť za dovolenou.
Žádám, aby tato žádosť byla přečtena.
Landtagssekretär Höhm (liest): Hoher Landtag! Ein hartnäckiger Katarrh, welchen ich meines Alters wegen zu berücksichtigen genöthigt bin, macht es mir zu meinem großen Bedauern unmöglich, mich zur Erfüllung meiner Landtagspflichten in dieser Jahreszeit in Prag einzufinden. Ich kann deshalb nicht umhin, um einen dreiwöchentlichen Urlaub zu bitten.
Wien den 3. Jänner 1887.
Graf Leo Thun. Oberstlandmarschall. Herr Graf Leo
Thun ersucht um einen dreiwöchentlichen Urlaub.
Pan hrabě Lev Thun žádá za 3nedělní dovolenou.
Žádám pány, kteří dovolenou povolují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben. Es ist angenommen.
Jest přijato.
Dále došla žádosť od pana poslance Vraného.
Žádám, by byla přečtena.
Sněm. sekr. Höhm (čte):
Vaše Jasnosti! Za příčinou těžké bolestné nemoci své dcerušky nemohu se dalšího zasedání sněmu súčastnití a prosím tudíž nejuctivěji Vaše Jasnosti za dobrotivé udělení dovolené na zbytek nynějšího zasedání. Vaší knížecí milosti nejoddanější sluha Josef Vraný. Ml. Boleslav 3. ledna 1887.
Oberstlandmarschall. Der Herr Abgeordnete Vraný ersucht um einen Urlaub für die Dauer der Session.
Pan poslanec Vraný žádá za dovolenou pro trvání nynějšího zasedání.
Žádám pány, kteří dovolenou povolují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.
Jest povolena.
Es ist bewilligt.
Dem Herrn Abgeordneten Grasen Sternberg habe ich einen fünftägigen Urlaub bewilligt.
Panu poslanci Sternbergovi povolil jsem dovolenou na 5 dní.
Pan poslanec Hlávka omluvil se z dnešního sezení pro ochuravění.
Der Herr Abgeordnete Hlávka hat seine Abwesenheit von der heutigen Sitzung Wegen Unwohlseins entschuldigt.
Von Seite Sr. Exc. des Hrn. Abg. Dr. Herbst ist eine Zuschrift eingelangt, welche ich zur Verlesung bringe.
Od Jeho Excellence p. poslance. Dra. Herbsta došel dopis, který žádám, by byl přečten.
Landtagssekretär Höhm (liest): Euere Durchlaucht! Ich beehre mich anzuzeigen, daß ich der von dem Abgeordneten Dr. Schmeykal in der Sitzung v. 22. v M. abgegebenen Er-
klärung zustimme und daher gleich meinen Gesinnungsgenossen den Verhandlungen des Landtages fern bleiben werde.
Euerer Durchlaucht hochachtungsvoll ergebenster.
Dr. Eduard Herbst,
Meran am 1. Jänner 1887.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o subvencích a zálohách udělených na stavby okresních silnic v Čechách a o pracích technickým oddělením pro stavby pozemní v r. 1885 až 1886 vykonaných.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die 1. Lesung des Landesausschußberichtes über die zu Bezirksstraßenbauten bewilligten Subventionen und Vorschüsse.
Zpravodajem jest p. dr. Jeřábek; dávám jemu slovo.
Zpravodaj dr. Jeřábek: Slavný sněme! Zemský výbor vyhověl povinnostem, které mu ukládá zákon ze dne 1. prosince 1872; vedle těch zřídil přehledné tabely těch okresů a oněch subvencí a záloh, které byly v roce 1885 uděleny. Dle toho obdrželo 86 okresů 123. 000 zl. záloh, z nichž bylo 105. 500 zl. skutečně již poukázáno, dále bylo povoleno r. 1885 152. 000 zl. subvencí, na něž bylo vyplaceno 104. 214 zl.
Druhá tabela, která přiložena jest k č. 153 sn. předloh, týká se výkazu prací provedených v technickém oddělení a 3. tabela týká se grafického znázornění všech okresních silnic v Cechách se zvláštním ohledem na příbytek od r. 1870.
Zemský výbor činí tudiž návrh:
Slavný sněme, račiž tyto výkazy, první, druhý a třetí vzíti na vědomí a co do stránky formální navrhuje, aby zpráva tato byla přikázána komisi budžetní.
Der h. Landtag geruhe diese Nachweisungen 1, 2 und 3 zur Kenntniß zu nehmen; in formaler Beziehung wird beantragt, diesen Bericht der Budgetcommission zuzuweisen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort ?
Der Landesausschuß beantragt in formaler Beziehung den Bericht der Budgetkommission zuzuweisen.
Zemský výbor navrhuje ve formálním ohledu, by zpráva byla přikázána výboru rozpočtovému.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu posl. dra. Riegra a 78 soudruhů v příčině daně z cukru.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Dr. Rieger und 78 Genossen in Angelegenheit der Zuckersteuer.
Dávám slovo p. navrhovateli k odůvodnění jeho návrhu.
Posl. dr. Rieger: Účel mého návrhu jest ten, aby sl. sněm ráčil obrátiti pozornosť svou k důležité a snad nejdůležitější na ten čas záležitosti zemské, k otázce o dani z cukru. My, pánové, zajisté všichni jsme o tom přesvědčeni, že tato záležitosť jest pro nás nad jiné důležita a může-li se kde mluvit o otázce životní pro hospodářství naše pro národní hospodářství v zemi, jest to zajisté tato. My si přejeme, a to jest účel mého návrhu, aby sl. sněm království českého ráčil položiti na váhu v této záležitosti votum své a přání a žádosť svou, aby od našeho průmyslu cukrovarnického byla odvrácena rána, která mu hrozí pro ten případ, kdyby návrh zákona, kterýž vláda v té věci předložila, měl býti přijat. Průmysl cukrovarnický v Čechách vyvinul se zajisté mírou neobyčejnou, tak že naše vlasť stojí mezi prvními v celé Evropě, co se týče rozvoje i co do kvality, a co do množství poměrného před jinými zeměmi. My nepotřebujeme nějakého zvláštního privilegia pro náš cukrovarnický průmysl, ale my potřebujeme, aby mu byly dány nutné podmínky existence, aby mu byly dopřány podmínky existence v té míře, aby mohl konkurovati se zeměmi sousedními. Že nyní stav našeho cukrovarnictví se zhoršil značně, to jest tuším většině pánů známo. Byla doba, kde průmysl cukrovarnický u nás neobyčejnou měrou se vzmohl najednou. Před 15. lety asi stavělo se v Cechách přes 20 cukrovarů jediným rokem, ale od té chvíle jako by uťal a od té doby v po-
sledním 10tiletí povstaly jen 3 nové cukrovary u nás a v celém mocnářství jen 6, kdežto jiné cukrovary již dříve povstalé zahynuly. Můžeme tedy vším právem říci, že v době posledních 10 až 15 let jest průmysl cukrovarnický stationární, že ne pokročil, ano v poslední době šel přímo nazpátek. V posledním roce nepracovalo již 8 cukrovarů u nás a jak se proslýchá, hodlá více pánů, zejména velkostatkářů zastaviti cukrovary své pro příští rok, poněvadž nabyli zkušeností, že za nynějších poměrů nemohou s prospěchem průmysl ten provozovati. To, pánové, jsou velmi smutné kroky nazpět.
Vedle toho ale, co cukrovarnický průmysl u nás zůstal stationární, ba šel nazpět, vyvinul se zvláštní podporou a přízní vlády cukerní průmysl v sousedním Německu měrou neobyčejnou. Tam povstalo v posledních 10 letech 60 nových velikých cukrovarův a výroba německá vzrostla takovým spůsobem, že nás vytlačila z důležitých trhů zahraničných. Tu, pánové, jest každému jasno, že jest potřebí, aby zákonodárství naše vzalo obrat takový, aby. nám i našemu průmyslu cukernímu dopřála se možnost existence, možnost konkurování za stejných podmínek s průmyslem cukerním v Německu. Nic jiného nežádáme, než to a doufáme, že i uznáním slavné vlády i vůlí slavné říšské rady budou našemu cukernímu průmyslu tyto podmínky existence dopřány a aby tak se stalo, přejeme si aby, jak pravím, také sněm království českého votum své položil na váhu ve prospěch toho průmyslu, aby dle § 19. obrátil se k vládě a k říšské radě, aby v tom směru zákonodárství naše se obrátilo. Pánové, já nejsem z těch, kteří rádi vytloukají, vyrážejí otevřené dvéře a pronášejí řeči delší, aby dokázali to, co každý ví a každý věří. Ano, musím říci. že mi je to přímo proti mysli. Abych vám nyní zde dokazoval důležitosť průmyslu cukerního, zdá se mi docela zbytečno. To zajisté o tom všichni v plné míře jste přesvědčeni, a mohl bych říci, že kdokoliv jenom, abych tak řekl, proběhl naší vlastí, už ani si nedovolí pochybovati o důležitosti jeho, neboť když jenom projel po železnici, musil viděti to veliké množství komínů fabričních našich cukrovarů, musil viděti to veliké hnutí na našich železnicích jak řepy, tak uhlí, které se továrnám dováží, že musí mu ihned,
má-li jen oči otevřené, padnouti to do zraku, že tady je velmi důležitý a veliký průmysl.
Z 232 cukrovarů v naší celé monarchii pracovalo letos v Čechách jediné 150.
Pánové, z toho je viděti, jak veliký podíl má cukrovarnictví české v celé výrobě rakouského mocnářství.
Na Moravě pracovalo 54 cukrovarův a přirazíme-li k tomu ještě cukrovary slezské, vyplývá z toho, že cukrovarnictví hlavně v zemích koruny české se zakládá, neboť vyjímajíc Čechy a Moravu, je ve všech ostatních zemích cislajtanských jen 14 cukrovarů a také v Uhřích jen 14. Z toho, pánové, již je viděli, jak důležita je tato otázka, zejmena pro nás Čechy. My máme v Čechách 150 cukrovarův, abych o těch, které nejsou v činnosti, nemluvil, v činnosti.
Z toho plyne a může se počítat, větší menší cukrovary do toho počítaje, že průměrně bude investice při jednom cukrovaru asi 1, 000. 000 zl. Následovně jest české cukrovárnictví angažováno a investováno 150 miliony zl. (Slyšte!) národního jmění našeho. A uvažme, pánové, jaké by to bylo neštěstí, jaká kalamita pro tuto naši vlast, kdyby tento průmysl tak veliký, měl býti nepříznivým zákonodárstvím přiveden k zahubení a zastavení. Jak pravil jsem, již to zastavování počíná a půjde-li to tak dále, nemohlo by naše cukrovarnictví dále existovati, leč by zákonodárství se změnilo spůsobem pro ně příznivým. Pánové! já nechci se pouštěti do dlouhé řeči, ale jen několik momentů bych připomenul. Jest to výroba naše v cukrovárnictví, která, jak mně bylo sděleno z kruhů znaleckých, páčí se ročně na 170 milionů zlatých, cena výrobků našich cukrovarů, to jest raffináda, surovina a melassa. Z této veliké ohromné sumy přichází na království české plných 110 milionů ročně. (Slyšte. ) Za exportovaný cukr platila nám cizina v průměru posledních tří let, ačkoli výroba za posledních tří let i export poněkud klesl, 52 milionů zl.
Z toho přichází na Čechy podle toho poměru 32 1/2 mil.
Prosím pánové, račte uvážiti, když do této jediné země by se mělo z ciziny každého roku o 32 milionů méně peněz přivážeti, jak bychom to musili cítiti v každém ohledu. Tento průmysl má zvláště, jak. je dobře známo, ohromnou důležitost
pro naše rolnictví; celý velký rozvoj našeho rolnictva zakládá se hlavně v tom, že zdokonalením nástrojů, zdokonalením práce, prohloubením půdy jsme netoliko ve vyrábění řepy dosáhli velikého stupně, že ale zároveň i jiné větve nešly nazpátek, neboť je dokázáno, že vedle výroby řepy stejnou měrou rostla i výroba zrní a obilí a že tedy to plus, které jsme získali vyráběním řepy, neumenšilo produkt náš v zrní a obili, nýbrž přímo zvětšilo, (Výborně!) a na tomto momentu zakládá se to, že naše země byla obdařena velkou daní, poněvadž ovšem se zapříti nedá, že výroba naše byla v porovnání s jinými zeměmi v každém ohledu mnohem větší. My máme v Cechách osazeno řepy za posledních pěti let průměrně 130 tisíc hektarů a výroba naší řepy ročně čítá se na 30 milionů metrických centů cukru.
Pánové, to znamená, že výroba tohoto cukru může se počítat průměrným počtem na 60 milionů, totiž pouze v Čechách, poněvadž teď mluvím výhradně o Cechách.
Kdyby tento výdělek nám měl odpadnout, jaká by to byla ztráta pro nás!
Připomenul jsem, jak mnoho z tohoto exportu našeho cukru připadá na nás. Dělá to přes 32 milionů, které na nás připadají z tohoto exportu.
Ale, pánové to není všecko! Musíme uvažovat, že úhrada daleko nekryje potřebu, že Halič nemá takřka jeden cukrovar, a že vůbec v jiných zemích se cukr neprodukuje a že tedy všecky tyto země rakouské berou svou potřebu z Čech a Moravy, a my tedy exportujeme nejen do ciziny za 32 milionů, nýbrž nám přicházejí do Čech také všechny peníze za cukr, který stráví všecky jiné rakouské země cukr neprodukující.
Tu ovšem nemůžeme, poněvadž není statistických dát po ruce, udati určité číslo ale můžeme s jistotou říci, že to, co exportujeme do jiných zemí rakouských, rovná se tomu, co exportujeme do ciziny, že můžeme tedy počítat, že nejenom 32 milionů cizích peněz z ciziny přichází, nýbrž ještě jednou tolik z jiných zemí - rakouských.
Kdyby toho nebylo a kdyby náš průmysl a naše rolnictví nestály na tom stupni, pak by ovšem naše země nemohla tu daň zaplatiti a musela by nutně schudnout.
Nyní pánové uvažujeme to, co asi naše hospodářství rolnické profituje z exi-
stence tohoto průmyslu. Cena řepy byla za posledních let, ještě před 5 lety, až 1 zl. 35 kr. za metr. cent.
Nyní rapidně klesala, v posledních letech tak, že cukrovarnicí udávají průměrnou cenu metrického centu řepy na 80 kr. (Hlasy: Ani ne!)
Za předešlých cen dostával tedy rolník náš za 30 milionů centů řepy přes 40 milionů zlatých, nyní však dostává jen 24 milionů. A tou ztrátou, tím klesáním průmyslu a exportu tohoto, tím zlaciněním řepy byly ovšem cukrovarníci přinuceni, také rolníkovi snížiti cenu a tím způsobem jsme ztratili v jednom roce takřka ve 2-3 letech tak velké sumy při našem rolnictví.
V okresu jediném, kolínském, kde jest 5 cukrovarů, dostalo rolnictvo za letošní rok o 600. 000 zl. méně než loni. (Slyšte!)
V jednom roce jest změna tak ohromná v jediném okresu ! Pánové, to jsou čísla skutečně ustrašující. Nepotřebuji vykládat, jak takový stav věcí působí na všecky jiné kruhy, jak působí na všechen náš obchod, na všechen náš blahobyt. Jestliže rolník, jestliže továrník vydělal ročně o 50 milionů méně, musí o 50 milionů méně kupovati u pana kupce, a o 50 milionů méně objedná věcí u krejčího, ševce atd. Všude méně se staví, zkrátka je všeobecná stagnace, kterou všichni cítíme a na kterou se všeobecně žaluje. (Výborně!)
Tu pánové, ale přicházím ještě k jedné věci. U nás vyvinul se utěšeným způsobem průmysl strojnický; můžeme říci, že naše strojnictví je naší chloubou.
My máme v naší vlasti tak bohatá ložiska mineralů, jmenovitě rudy železné, následkem toho vyvinul se u nás železářský průmysl znamenitě a vůbec uznaná schopnost technická našeho lidu jmenovitě pro mechaniku a jeho pilnost a vytrvalost byla toho příčinou, že průmysl mašinářský v Čechách skutečně stojí nyní na neobyčejné výši, že my stali jsme se v této věci velice exportním národem. Měli jsme tu čest, že i z Francie, z Anglie a východní Indie byly u nás činěny objednávky pro rozličné strojírny a že zejména východ, celé Rusko, Polsko, Rumunské krajiny a i na jihu dalším své stroje obyčejně berou od nás Čechů. (Tak jest. ) Tím se stalo, že tento průmysl se tak znamenitě vyvinul co do kvality a že dobyl velkého renomé v cizině. To stalo se hlavně zakládáním
a udržováním cukrovarů, které mu neustále poskytovaly zaměstnáni a kdyby tato činnost mu odpadla, musí nevyhnutelně i tento důležitý průmysl u nás klesnouti. Já ovšem nemohu udati žádná data, jak veliký export jest českého mašinářství do ciziny a jak veliké je množství lidu dělnického zaměstnaného při tomto průmyslu a jak veliké ztráty bychom zastavením průmyslu cukrovarnického utrpěli, ale snadno dá se to uvážiti, kdo tu věc trochu zná.
Pánové, ještě jedné otázky dotknu se v krátkosti a to jest otázka dělnická (tak jest, souhlas). Páni cukrovarníci naší počítají - při pěstováni řepy jest ovšem zaměstnáno ohromné množství lidu - že k vyrostění té řepy, kterou náš průmysl cukerní konsumuje, je potřebí 10 až 11 milionů dní denní práce. Z toho plyne, že tento průmysl, to jest rolnictvo v tomto oboru zaplatí dělnickému lidu asi 5 milionů dnů práce. Nyní dále uvažme, že v jediném průmyslu cukerním samém v továrnách samých jest zaměstnáno 43 tisíc dělníků a že mzda, která se těmto dělníkům platí, také dosahuje 4 až 5 milionů, že vedle toho úřednictvo, kteréhož počet páčiti můžeme na 12 až 14 set - úředníkův větších i menších - má půldruhého milionu zlatých ročně.
Tak z toho plyne - při tom všem ještě není počítáno množství jiných lidí zaměstnaných tu a tam, agentů a pak povozníků a vozatajů atd., - že jenom v nejmenším dělnická mzda našeho ubohého lidu obnáší 10 milionů zlatých, která se zakládá jenom v pěstování řepy a cukrovky. (Slyšte. ) Jaká by to byla záhuba, jaké neštěstí pro naši zem, kdyby tento průmysl měl býti zničen (Výborně. ) Pánové, to jsou momenty, abych tak řekl humání. Ale třeba tu také postaviti se na chvíli na stanovisko státu samého. Stát sám dostává ročně od cukrovarů za řepu 30 milionů daně, poněvadž ale jest export při tom, tedy zůstává jemu jen kontingent a tento obnášel v posledních letech 12, 400. 000 zlatých. To ovšem by odpadlo. Ale jest tu ještě jiný moment. Já nepravím, že by rolnictvo naše nemohlo tu daň nésti, kterou nese nyní, že by stát musil často dobývati svou daň s velikými útratami a s všelikými exekucemi, jakož slyšíme, že se to právě v poslední době i v té zámožné krajině blízko Kolína stalo - že by z toho státu povstaly ohromné škody.
Ale račte, pánové, uvážiti naše železnice. Nebýt tohoto průmyslu, by zajisté ruch a obchod na našich železnicích klesl úžasně. My můžeme říci, že dovoz uhlí, řepy, cukru a všech těch věcí obnáší při nejmenším třetinu všeho dovozu, který se pohybuje po našich železnicích; - já snad počítám málo; nejsem v té věci dosti znalým - a následkem toho také toho výnosu; nebo že průmysl cukerní také pro lidi jest náramně důležitý a že spůsobuje velký ruch všelikých jednatelů a obchodníků na všechny strany, to také při personalním výnosu drah padá velice na váhu. Pánové, kdyby všem našim železnicím, - a jest známo, že některé povstaly takřka výhradně k vůli dovozu uhlí do cukrovaru a jen tím stojí, (Ano) tento výnos odpadl, tedy by nejen všechny státní železnice utrpěly veliké ztráty, ale také všechny soukromé železnice, při kterých stát dává garancii by náramně utrpěly a mohlo by se státi, že by stát musil dopláceti.
O jiných věcech prozatím nechci mluviti; že by tím všeobecné ochuzení nastalo, že by stát v každém jiném ohledu ztratil a šel nazpátek, to jest očividné. Já jen jsem chtěl některých momentů tady se dotknouti. Já myslím, pánové, tedy že nám všem jest důležitosť tohoto průmyslu jasna, že nám všem na tom záleží ve velké míře, abychom uchránili tento průmysl před ranou, která by ho potkala, a aby tedy slavný sněm ráčil v této věci podporovati vší silou ten směr a to přání, aby se cukrovarnictví našemu dopřálo ochrany a dopřálo podmínek existence.
Ale vedle toho prosím, abyste na paměti měli také potřeby našeho dělnického lidu. (Výborně. )
Nejsem sice toho mínění, že by stát musil zaručiti lidem práci, ale přece je v tom zajisté velmi důležitá morální pohnůtka a pobídka, aby se staral, aby pro ruce pracující byla dána práce a když tisíce ba milliony hladových hrdel volá o chleb a práci, aby jich neoslyšel. (Hlučné výborně. Potlesk. Řečníku se gratuluje. )
Formální návrh jest znám, aby totiž byla zřízena komise 15tičlenná, z každé kurie po pěti členech, která by tu věc vzala v uvážení a s ohledem na §. 19. učinila potřebné návrhy.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Přejdeme ku hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Pan navrhovatel navrhuje, by byla zvolena komise 15tičlenná po 5 z každé kurie, které budiž uloženo, jak v tištěném návrhu jest vyvedeno.
Der Herr Antragsteller beantragt, es möge eine Kommission von 15 Mitgliedern aus je 5 von jeder Kurie gewählt zusammengesetzt werden, welcher die in dem gedruckten Antrage enthaltene Aufgabe zu stellen wäre.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Petitionskommission über die Petition des Central=Ausschußes des Verbandes der Vorschußkassen in Böhmen, Mähren und Schlesien.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise petiční o petici ústředního výboru jednoty záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Zpravodajem jest pan Dr. Kaizl. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj Dr. Kaizl: Slavný sněme, jak patrno jest z tištěné zprávy, která se nachází v rukou pánů poslanců, domáhá se petice doplnění zákona zemského ze dne 5. prosince 1874 č. 92 z. z. a navrhuje založení knih pozemkových tím spůsobem, aby na listu podstaty statkové a zapsaných tam čísel parcelních a katastrálních, vyznačena byla také výměra katastrální.
Oprávněnosť této žádosti uznal již slavný sněm roku 1877 a 1878, ve kterýchžto letech se usnesl, aby slavná vláda byla požádána, aby podala osnovu zákona, kterouž by vyhověno bylo přání tomuto a podle kteréž by do knih pozemkových připuštěna byla data sloužící k poznání ceny pozemků.
Poněvadž však vláda v té věci nic neučinila, usnesl se roku 1881. sněm opět, aby zemskému výboru bylo uloženo, aby hledě k provedené opravě katastru ku
příštímu zasedánímu sněmovnímu připravil osnovu zákona tohoto smyslu.
Boku příštího totiž roku 1882. podal zemský výbor zprávu, že takovouto předlohu nevypracoval a to z té příčiny, že vrchní soud zemský, ke kterémuž se byl zemský výbor obrátil o mínění, žádosti takové se rozhodně opřel a poněvadž nebylo naděje, aby bez spoluúčinkování vrchního soudu se záležitost tato provedla, neučinil také zemský výbor v této věci nic dalšího.
Zpráva tato byla přidělena komisi pro obecní a okresní záležitosti, a k návrhu jejímu usnesl se slavný sněm 19. července 1883, aby se zatím od této žádosti upustilo, aby však požádána byla slavná c. k. vláda, aby opravu katastru, pak uvedení metrické míry do katastru co možná nejrychleji ve skutek uvedla.
Roku 1884 přišla odpověď od slavné vlády, ve kteréž bylo oznámeno, že oprava katastru daně pozemkové teprve v r. 1884,
1885 a 1886 bude ukončena, že potom teprva možno bude přikročiti ku přepočítání měr posavadních na míru metrickou, a že bude zapotřebí rozděliti tuto práci na více let.