Stenographischer Bericht
über die
XVI Sitzung der IV. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 14. Jän. 1887.
Vorsitzender: Se. Durchl. der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowicz.
Anwesende: die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei-Räthe. Kmoch und Mattas.
Stenografická, zpráva
o
XVI. sezení IV. zasedání českého sněmu z roku 1883. dne 14. ledna 1887.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Excel. Dr. Alfred svob. pan Kraus, c. k. místodrž. radové Kmoch a Mattas.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. Erste Lesung des Antrages des Abg. Dr. Herold und 72 Genossen in Angelegenheit der Kranken» und Altersversorgung der für landwirtschaftliche Arbeiten vermeudeten Dienstboten, L. Z. 250 Dr. LXX.
2. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Landesrechnung für das Jahr 1885, L. Z. 251 Dr. LXXI.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Rechnungs-Abschluß des Museumbaufonds pro 1885, L. Z. 254 Dr. LXXIV.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschusses v. 1. Dezember 1886 Z. 115 Ldtg. betreffend die Petitionen des landwirthschaftlichen Vereines für Königgrätz und Umgebung und des landwirthschaftlichen Vereines in Časlau um Gewährung einer Subvention zur Erhaltung der Haushaltungsschulen in Kuklena Sowie in Časlau, L. Z. 241 Dr. LXVI.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition des landwirthschaftlichen Vereines in Leitomyschl betreffend die Errichtung beziehungsweise Subventionirung einer landwirthschaftlichen Winterschule in Leitomischt, L. Z. 244 Dr. LXVII.
Obsah:
Sdělení předsednictva.
Denní pořádek.
1. První čtení návrhu posl. Josefa Dr. Herolda a 72 soudruhů v příčině zaopatření čeledi hospodářské pro případ nemoci a stáří, č. sn. 250, t. LXX.
2. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zemském účtu za rok 1885, č. s. 251, tisk LXXL
3. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o účetní závěrce stavebního musejního fondu za rok 1885, č. s. 254 č. t. LXXIV.
4. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o předloze zemského výboru ze dne 1. prosince 1886 č. 115 sněm., ježto se týče žádostí hospodářského spolku pro okolí Hradce Králové a hospodářského spolku Čáslavského za udělení podpory k vydržování hospodyňské školy v Kuklenách, jakož i v Čáslavi, č. sněm 241 tisk LXVI.
5. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o petici hospodářského spolku Litomyšlského v příčině zřízení pokud se týče podporování zimní školy hospod., v Litomyšli, č. sn. 244, tisk LXVII.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Landesculturkommission über die Petitionen des Land- und Forstwirthschaftlichen Bezirksvereines in Budweis und des Curatoriums der deutschen Ackerbauschule in Budweis um Gewährung einer Landessubvention zur Errichtung und Erhaltung einer "böhmischen und einer deutschen Ackerbauschule in Budweis, L. -Z. 261 Dr. LXXVII.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Commission füt Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Schoßenreith, Tachauer Bezirkes um Bewilligung zur Einhebung höherer Steuerumlagen zu Schulbauzwecken aus eine Reihe von Jahren, ungedr. L. -Z. 264.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Wahlprotest des Jakob Freund und Genossen gegen die Landtagswaht für den Wahlbezirk Prag-Josesstadt, ungedr. L. Z. 266.
9. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangeleuheiten über die Petition der Stadtgemeinde Theustng und 22 Gemeinden der Umgebung um Errichtung eines Bezirksgerichtes in Theufing, ungedr. L. -Z. 266.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Stadtgemeinde Oschitz und Umgebung um Creirung eines Bezirksgerichtes in Oschitz unter Zuweisung aller bis auf 6 Kilometer entfernten umliegenden Gemeinden und Zuteilung zum politischen Bezirke Gabel, eventuell um vorläusige Ausscheidung aus dem Niemeser Gerichts- u. Böhm. Leipaer Amtsbezitke und Zutheilnng nach Gabel in den Gerichts- und politischen Berwaltungsbezirk, ungedr. K. -Z. 267.
11. Zweite Lesung des Berichtes der Petittons-Commission über die Petition der Ortsgemeinde UnterHbit um Errichtung eines Postamtes, ungedr. L. -Z. 268.
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 20 Min. Vorm.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o žádostech okresního hospodářsko-lesnického spolku v Budějovicích a kuratoria německé školy rolnické v Budějovicích za poskytnutí subvence zemské na zřízení a vydržování české i německé školy rolnické v Budějovicích, č. sn. 261 tisk LXXVII.
7. Druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Částkova, okresu Tachovského za povolení ku vybírání vyšších přirážek k přímým daním k účelům stavby školy na delší řadu let, net. č. s. 264.
8. Druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o námitkách Jakuba Freunda a soudruhů proti volbě zemských poslanců pro okres Praha-Josefov, netišť č. s. 265.
9. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici městské obce Toužímské a 22 obcí v okolí za zřízení okresního soudu v Toužími, netišť. č. s. 266.
10. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici městské obce Osečné a okolí, aby zřízen byl okresní soud v Osečné, kterému by veškeré až na 6 kilometrů vzdálené obce vůkolní podřízeny byly, a aby přidělen byl k politickému okresu Jablonskému, po případě, aby prozatím vyloučeny byly obce ty ze soudního okresu Mimoňského a politického okresu Českolipského a přiděleny byly soudnímu a politickému okresu Jablonskému, netišť. č. s. 267.
11. Druhé čtení zprávy komise petiční o petici místní obce Dolních Hbit v okresu Příbramském za zřízení poštovního úřadu, netišť. č. s. 268.
Sezeni počalo o 11. hod. 20 min. dopoledne.
Nejv. maršálek zem.: Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokoly 12. a 13. sezení ze dne 7. a 8. ledna 1887 byly po dobu předepsanou k nahlédnutí vyloženy.
Die Geschäftsprotokolle der 12. und 13. Sitzung vom 7. und 8. Jänner sind während der Vorgeschriebenen Zeit zur Eindicht aufgelegt gewesen.
Činím dotaz, zda-li někdo stran znění těchto protokolů má námitku.
Ich Stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieser Protokolle eine Einwendung zu erheben hat.
Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich diese Protokolle für agnoscirt.
Prohlašuji protokoly tyto za schváleny.
Žádám, by bylo sl. sněmu sděleno,
které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzuteilen, welche Druckschriften verteilt worden sind.
Sněm. sekr. Höhm (čte): Tiskem bylo rozdáno:
č. 259, č. t. 75. Zpráva zemského výboru v příčině rozšíření platnosti zákona ze dne 22. března 1882 č. 26 z. z., pokud se týče zákona ze dne 2. února 1885 č. 9. z. z. na hospodářské záložny v Kolíně, v Mělníku a v Roudnici,
č. 260, č. t. 76. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o návrhu poslance
Tausohe a 51 soudruhů v příčině provedení říšského zákona ze dne 7. června 1883 o scelování pozemků zákony zemskými,
č. 263, č. t. 79. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o zavedení chmelařského běhu, jakož i založení vzorné chmelnice při zimní hospodářské škole v Rakovníku,
č. 279, č t. 83. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o upravení obvodu obce Bukvy okresu Falknovského,
č. 252, č. t. 72. Zpráva zemského výboru o osnově zákona týkající se zřizování a vydržování živnostenských škol pokračovacích v království Českém,
č. 262, č. t. 78. Zpráva sněmovní komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti městské rady v Přešticích, aby bylo povoleno této obci, vybírati dávku z domů, kterou by se uhražoval náklad, jenž vzchází z konání policie požární,
č. 249, č. t. 69. Zpráva komise pro poradu o stavebním řádě pro království České vyjma Prahu a předměstí v příčině žádosti obce král. města Plzně za rozšířeni platnosti nového stavebního řádu pro Prahu a předměstí na král. město Plzeň,
č. 248, č. t. 68. Zpráva komise zemědělské ku zprávě výboru zemského číslo 5368 v příčině zřízení zvláštního ústavu zvěrolékařského v Čechách,
č. 269, č. t. 80. Zpráva komise petiční o peticích za změny a doplnění zákonů o řádu policie požární a o povinnosti pojišťoven k placení příspěvků k účelům hasičským,
č. 278, č. t. 82. Zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o uhražování nákladu na stavbu nového musea království českého,
č. 290, č. t. 85. Zpráva budžetní komise o zvýšení remunerace industriálním učitelkám,
č. 253, č. t. 73. Zpráva zemského výboru k č. 256 sněm. 1885-86 týkající se stavu hospodářských účilišť v Čechách z fondu zemědělského podporovaných za školní roky 1883-84, 1884-85 a 1885-86,
č. 280, č. t. 84. Zpráva zemského výboru, kterouž se předkládá osnova zákona, jenž se týče podmínek, za jakými kdo vzat býti může pod přísahu ke službě pro hájení lesů a myslivosti,
stenografická zpráva o 15. sezení.
Na stole jest vyloženo několik exem-
plářů zpráv hospodářských škol v Hracholuskách a Roudnici na rok 1884-1885 a zpráv středních zimních hospodářských škol v Roudnicích a Hracholuskách na školní rok 1885-86.
Im Drucke wurden vertheilt:
L. -Z. 259. Dr. -Nr. 75. Bericht des Landesausschusses betreffend die Unterstellung der landwirtschaftlichen Vorschußkassen in Kolin, Melnik und Raudnitz unter die Bestimmungen des Gesetzes vom 22. März 1882 Nr. 26 beziehungsweise vom 2. Feber 1885 Nr. 9 L. -G-Bl.
L. -Z. 260. Dr. -Nr. LXXVI. Bericht der Kommission für Langeskutürangelegenljeiten über den Antrag des Abg. Tausche und 51 Genossen, betreffend die Durchführung des Reichskommassationsgesetzes vom 7. Juni 1883 durch entsprechende Landesgesetze.
L. -Z. 263. Dr. -Nr. LXXIX. Bericht der Kommission für Landeskulturangelegenheiten betreffend die Einführung eines Hopfeubaukurses und die Anlage eines Musterhopsengartens bei der landwirthschaftlichen Winterschule in Rakonitz.
L. -Z. 279. Dr. -Nr. LXXXIII. Bericht der Kommission für Bezirks- und GemeindeAngelegenheiten, betreffend die Regelung des Gebietes der Gemeinde Buckwa, Bezirk Falkenau.
L. Z. 252. Dr. -Nr. LXXII. Bericht des Landesausschusses über die Errichtung und Erhaltung gewerblicher Fortbildungs-Schulen im Königreiche Böhmen betreffenden Gesetzentwurf.
L. -Z. 262. Dr. -Nr. LXXVIII. Bericht der Kommssion für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend das Gesuch des Stadtrates in Přestic um Bewilligung, in dieser Gemeinde eine Abgabe von Häusern zur Bedeckung der mit der Handhabung der Feuerpolizei verbundenen Kosten einheben zu dürfen.
L. Z. 249. Dr. Nr. LXIX. Bericht der Kommission für die Bauordnung für das Königreich Böhmen mit Ausschluß der Stadt Prag nebst Vororten über das Gesuch der Stadtgemeinde Pilsen um Ausdehnung der Geltung der neuen Bauordnung für die kön. Hauptstadt Prag nebst Vororten auf die kön. Stadt Pilsen.
L. -Z. 248. Dr. -Nr. LXVIII. Bericht der Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschusses Z. 5168 betreffend die Einrichtung eines selbstständigen thierärztlichen Institutes in Böhmen.
L. =Z. 269. Dr. =Nr. LXXX. Bericht der Petitionskommission über die Petitionen um Abänderung und Vervollständigung der Landesgesetze über die Feuerpolizeiordnung und über die Verpflichtung der Versicherungsgesellschäften zur Beitragsleistung zu Feuerwehrzwecken.
L. =Z. 278. Dr. -Nr. LXXXII. Bericht der Budgetkommission über den Landasausschußbericht betreffend die Ausbringung des Bauaufwandes für das neue Museumsgebäude.
L. =Z. 290. Dr. -Nr. LXXXV. Bericht der Budgetkommission über die Erhöhung der Remuneration der Industrial =Lehrerinnen.
L. =Z. 253. Dr. =Dr. LXXIII. Bericht des Landesausschusses ad Nr. 256 Ldtg. 1885-6 betreffend den Zustand der aus dem Landeskulturfonde subventionirten landwirthschaftlichen Lehranstalten in Böhmen für die Schuljahre 1883-4, 1884-5 und 1885-6.
L. =Z. 280. Dr. =Nr. LXXXIV. Bericht des Landesausschußes, mit welchem ein Gesetzentwurf betreffend die Erforderniße zur Beeidigung für den Forst- und Jagdschutz=Dienst vorgelegt wird.
Der stenografische Bericht der XV. Sitzung.
Am Tische liegen auf:
Der Bericht der landwirthschaftl. Schule in Hracholusk bei Raudnitz für das Jahr 1884-5.
Bericht der landwirthschaftlichen Winterschule in Hracholusk bei Raudnitz für das Jahr 1885-6.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelaufen sind.
Sněm. aktuár Bareta (čte): Petice došlé od 11. do 14. ledna 1887:
č. 572. Posl. p. Pleva s pet. učitelské jednoty "Budeč" v Německem Brodě ohledně zrušení 4. třídy služného učitelův, tentýž p. posl. s pet. č. 573 učit. jednoty "Komenský" v Polné v téže záležitosti,
č. 574. Posl p. dr. Zátka s pet. okr. hospod. -lesnického spolku v Budějovicích, by jmění bývalého krajského hospodářského spolku v Budějovicích přiřknuto bylo české rolnické škole v Budějovicích,
č. 575. Posl. p. Hájek s peticí českoslovanské obchodnické besedy v Praze za změnu § 5. v osnově zákona o zřizování Živnostenských škol pokračovacích,
č. 576. Posl. p. Munzar s pet. okres.
zastupitelstva v Nové Pace za snížení osmileté povinné návštěvy školní na 7 let,
č. 577. Posl. p. Dimmer s pet. české místní škol. rady v Smíchově o přiřknutí osobních čili drahotních přídavků učitelům škol obecných a měšťanských na Smíchově,
č. 278. Posl. p. Morávek s pet. místní škol. rady v Přelouči za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů,
č. 579. Posl. p. Munzar s pet. učit. jednoty "Budeč" v Hořicích za zrušení 4. tř. služného učitelů,
č. 580. Posl. p. dr. Engel s pet. učit. jednoty "Budeč" v Benešově v téže záležitosti.
č. 581. Posl. p. Herold s peticí okr. výboru na Král. Vinohradech v příčině upravení potoka Botiče, tentýž p. posl s pet. č. 582 místní škol. rady v Hostěradicích za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů,
č. 583 Posl. p. Adámek s pet župní hasičské jednoty "Metuj" v Polici za přijatí osnovy zákona v příčině služební přísahy činných členů sborů hasičských a zevnějšího jejich označení ve službě,
č. 584. Posl. p. dr. Zátka s pet. spolku "beseda lidu" v Budějovicích za revisi zemsk. zákonů školských ze dne 24. února 1873 č. 17 z z. a ze dne 19. února 1870 č. 22 z. z.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by bylo slavnému sněmu sděleno, které zprávy zemského výboru z praesidia komisím byly přikázány.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Landesausschußberichte ex praesidio den Kommissionen zugewiesen wurden.
Sněm. sekr. Höhm: Z praesidia byla přikázána a sice:
Komisi školské č. sn. 252. Zpráva zemského výboru o osnově zákona týkající se zřizování a vydržování živnostenských škol pokračovacích v království Českém
Komisi pro obecní a okresní záležitosti č. sn. 259. Zpráva zemského výboru v přičíně rozšíření platnosti zákona ze dne 22. března 1882 č. 26 z. z. pokud se týče zákona ze dne 2. února 1885 č. 9. z. z. na hospodářské záložny v Kolíně, v Mělníku a v Roudnici.
Komisi rozpočtové č. sn. 296. Zpráva zemského výboru o žádosti prozatimního
kuratoria zemského hospodářských škol pokračovacích podané cestou zemědělské rady pro království české za vymožení dotace 12. 000 zl. pro rok 1887, aby umožněno bylo trvání pokračovacích škol hospodářských.
Komisi zemědělské a rozpočtové čís. sn. 291. Zpráva zemského výboru o žádosti okresní jednoty pro hospodářství, lesnictví a lnářství v Trutnově za podporu pro rolnickou a lnářskou školu v Trutnově.
Komisi zemědělské č. sn. 281. Zpráva zemského výboru týkající se budoucího vyměřování zemských subvencí k vydržování hospod. škol zimních,
č. sn. 253. Zpráva zemského výboru k č. 256 sn. 1885-86 týkající se stavu hospodářských učilišť v Čechách z fondu zemědělského podporovaných za školní roky 1883-84, 1884-85 a 1885-86
Ex praesidio wurden zugewiesen.
Der Schulkommission: Ldtgs. -Z. 252 Bericht des Landesausschußes über den die Errichtung und Erhaltung gewerblicher Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen betreffenden Gesetzentwurf.
Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten: Ldtgs. -Z. 259. Bericht des Landesausschußes betreffend die Unterstellung der landwirthschaftl. Vorschußkassen in Kolin, Melnik und Raudnitz unter die Bestimmungen des Gesetzes vom 22. März 1882 Nr. 26. beziehungsweise vom 3. Feber 1885 Nr. 9. L. -G. -B.
Der Budgetkommission: Ldtgs. -Z 296 Bericht des Landesausschußes über das im Wege des Landeskulturrathes für das Königreich Böhmen Vorgelegte Ansuchen des provisorischen Landeskuratoriums für landw Fortbildungsschulen um Erwirkung einer Dotation von 12000 fl. für das Jahr 1887 zur Ermöglichung des Fortbestandes dieser Schulen
Der Landeskultur. und der Budgetkommission Ldtgs. =Z. 291. Bericht des Landesausschußes über das Ansuchen des Bezirksvereines für Land- und Forstwirthschaft und Flachsbau in Trautenau um die Subventionirung einer Acker- und Flachsbauschule in Trautenau.
Der Landeskulturkommission: Ldtgs. =Z 281. Bericht des Landesausschußberichtes betreffend die künftige Bemessung der Landessubventionen zur Erhaltung der landwirthschaftl. Winterschulen, und Ldtgs. =Z. 253 Bericht des Landesausschußes ad Nr. 256 Ldtg. 1885-6 betreffend den Zustand der aus dem Landes-
kulturfonde subventionirten landwirth. Lehranstalten in Böhmen für die Schuljahre 1883-4, 1884-5, und 1885-6.
Oberstlandmarschall: Die zufolge Landtagsbeschlußes vom 11. d. M. vorgenommene Wahl der aus 9 Mitgliedern bestehenden Commission für Zwangsarbeitshäuser hatte nachstehendes Ergebnis:
In der Curie des Großgrundbesitzes wurden bei Abgabe von 35 Stimmzetteln gewählt die Herren Abgeordneten: Abt Smolik, Graf Zdenko Thun, Dr. Berger mit je 35 Stimmen; in der Curie der Städte und Industrialorte wurden bei Abgabe von 30 Stimzetteln gewählt die Herren Abg. Dr. Žalud, Dr. Bráf und Hevera mit je 30 Stimmen, in der Kurie der Landgemeinden wurden bei Abgabe von 28 Stimmzetteln gewählt die H. Abgeordneten Morávek, Šabata und Msgr. Rodler mit je 28 Stimmen.
Die Commission constituirte sich und wählte zum Obmann Hrn. Abt Smolik, zum Obmannstellvertreter Msgr. Rodler und zum Schriftführer Dr. Žalud.
Volba 9tičlenné komise pro donucovací pracovny byla vykonána následkem usnesení sněmu ze dne 11. tohoto měsíce a měla výsledek tento:
V kuriích velkých statků odevzdáno 35 lístků hlasovacích a byli zvoleni páni poslancové: Opat Smolík, Zděnko hrabě Thun a Dr. Berger, každý 35 hlasy.
V kurii měst a průmyslových míst odevzdáno 30 lístků hlasovacích a zvoleni byli páni poslanci Dr. Žalud, Dr. Bráf, Hevera, každý 30 hlasy.
V kurii obcí venkovských odevzdáno 28 lístků hlasovacích a byli zvoleni páni poslanci Morávek, Šabata a Msgr. Rodler, každý 28 hlasy.
Komise ihned se ustavila a zvolila za předsedu pana opata Smolíka, za náměstka předsedy pana Msgra Rodlera a za zapisovatele pana Dr. Žaluda.
Doplňovací volba 7 členů komise rozpočtové, kterou vykonala kurie měst a míst průmyslových, měla následující výsledek: Odevzdáno bylo 30 lístků hlasovacích a byli zvoleni páni poslanci Dr. Kaizl, Dr. Strobach, Hájek, Dr. Talíř, Dimmer, Pokorný a Reitler, každý 30 hlasy. Pan předseda komise rozpočtové mně oznámil, že komise tato zvolila za náměstka předsedy pana Dr. Riegra a za zapisovatele pana Dr. Strobacha.
Die von der Curie der Städte und Industrialorte vorgenommene Ergänzungswahl von 7 Mitgliedern in die Budgetkommission hatte nachfolgendes Resultat:
Es wurden 30 Stimmzettel abgegeben u. es erscheinen gewählt die Herrn Abgeordneten Dr. Kaizl, Dr. Strobach, Hájek, Dr. Talíř, Dimmer, Pokorný und Reitler mit je 30 Stimmen.
Der Herr Obmann der Budgetkommission hat mir angezeigt, daß diese Kommission zum Obmannsstellvertreter Herrn Dr. Rieger und zum Schriftführer Herrn Dr. Strobach gewählt hat.
Der Herr Obmann der Kommission für Landeskulturangelegenheiten hat wir angezeigt, daß die Herren Commissionsmitglieder Křepek, Dr. Puckert, Steiner und Tausche bei drei aufeinanderfolgenden Sitzungen dieser Kommission nicht erschienen sind, und es hat der Herr Obmann auf Grund des § 32 der Geschäftsordnung um Veranlassung der Neuwahlen in diese Kommission gebeten.
Ebenso wurde von dem Herrn Obmann der Kommission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten die Anzeige erstattet, daß die H. Kommissionsmitglieder Dr. Titelbach, Dr. Knotz, Dr. Funke, Dr. Schücker und Forchheimer bereits mehr als dreimal der Sitzung der Kommission sern geblieben Sind, und wurde von dem H. Obmann die Bitte gestellt, behuft Vornahme der erforderlichen Neuwahlen in den Ausschuß das Nöthige zu veranlaßen.
Da die genannten Herren Abgeordneten von der Curie der Städte und Indnstrialorte gewählt worden sind, so ersuche ich diese Curie nach Schluß der heutigen Sitzung die Wahl von vier Mitgliedern der Landeskulturkommission und von 5 Mitgliedern der Kommission für Gemeinde und Bezirksangelegenheiten vorzunehmen und mir das Resultat bekannt zu geben.
Pan přeseda komise pro záležitosti zemědělské mně oznámil, že páni poslanci a členové této komise Křepek, Dr. Pickert, Steiner a Tausche po tři po sobě jdoucí sezení téže komise se nedostavili i žádal na základě čl. 32. jednacího řádu, aby bylo učiněno opatření v příčině vykonání dotyčných nových voleb do komise zemědělské. Rovněž bylo mi oznámeno od pana předsedy komise pro záležitosti okresní a obecní, že páni členové této komise Dr. Tittelbach, Dr. Knotz, Dr. Funke, Schüker a Forchheimer již více než po třikráte k jednání komise se nedostavili, a žádá pan předseda komise taktéž na základě čl. 32.
jednacího řádu, za opatření, aby za tyto členy komise byli noví členové zvoleni. Ježto svrchu jmenovaní páni poslanci do komisi dotyčných byli voleni od kurie měst a míst průmyslových, žádám tuto kurii, aby po dnešním sezení vykonala volbu 4 členů do komise zemědělské a 5 členů do komise pro záležitosti okresní a obecní a výsledek budiž mi laskavě sdělen. Dále připomínám, že komisi zemědělské jest vykonati novou volbu jednoho zapisovatele na místo pana Křepka a že komise pro záležitosti okresní a obecní vykonati má volbu náměstka předsedy místo pana Dr. Tittelbacha a jednoho zapisovatele na místo pana Dr. Funkeho.
Ich erlaube mir weiter darauf aufmerksam zu machen, daß die Landeskulturkommission die Wahl eines Schriftführers statt des H. Abg. Křepek, und die Kommission für Gemeinde- u, Bezirksangelegenheiten die Wahl eines Ob« mannstellvertreters statt des H. Dr. Titelbach und eines Schriftführers Statt des Herrn Dr. Funke vorzunehmen hat.
Konstatuji, že slavný sněm jest způsobilý k uzavírání.
Ich constatire die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Pan poslanec Vepřík omluvil se pro dnešní a zítřejší sezení svou churavostí.
Der Herr Abg. Bepřik hat sich für den heutigen und morgigen Tag von der Sitzung entschuldigt.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Dra. Jos. Herolda a 72 soudruhů ve příčině zaopatření čeledi hospodářské pro případ nemoce a stáří.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Dr. Herold und 72 Genossen in Angelegenheit der Kranken- und Altersversorgung der für landwirthsch. Arbeiten verwendeten Dienstboten.
Dávám slovo panu navrhovateli k odůvodnění jeho návrhu.
Posl. Dr. Herold: Slavný sněme! Jest to ovšem přirozeným úkazem obyčejného života, že poměry sociální, jaké vyvinuly se v městech a místech průmyslových, záhy vzbudily pozornost veškerých faktorů
státních a zákonodárných, poněvadž jsou města střediskem duševního a kulturního života, jsou střediskem úřadů státních, jichž povinností jest právě, těchto záležitostí si dobře povšimnouti, jsou střediskem komunikace a mají tudíž také hojně prostředků, aby o svých poměrech záhy zpravila příslušné faktory zákonodárné moci. Nikdo ovšem nepopírá nesmírnou důležitosť zemědělství a zamědělského stavu vůbec: nikdo nezapírá, že tam jest základ veškerého rozvoje hospodářství národního; nicméně přece faktory státní těchto sociálních poměrů venkova daleko méně sobě všímají, nežli sociálních poměrů měst a míst průmyslových.
Vina ovšem neleží jedině u faktorů státních a zákonodárných; vinu tu sluši hledati i v povaze našeho venkovského lidu, který, ať rolník, ať dělník, uzavírá se ve svých rodinách a ve svých úzkých kruzích a tam vzájemně sdílí sobě své stesky, který není dostatečně sorganisován, nemá též dostatečných prostředků, aby vůli svou uvedl v platnosť.
Proto vždycky, kdyholi se mluví o otázce sociální, především pomýšlí se na otázku sociální, pokud dotýče se dělnictva továrního a průmyslového. To dělnictvo mělo a má prostředků, aby svoji vůli uvedlo u veřejnosť, a právě toto dělnictvo průmyslové a tovární jest také oním faktorem, kterým sociální otázka uvedena byla v proud.
Dělník zemědělský snad nemůže, snad také nemá ani způsobilosti, aby v té přičíně platného pronesl hlasu, on nemá dostatečně organisace, on jest roztroušen, a vůbec patriachální poměr dělníka zemědělského k jeho hospodáři jest takový, že ani tak trpce necítí rozdíl mezi hospodářem a sebou, a musí se chvála vzdáti zemědělskému dělnictvu, že ono se svým pánem cítí a že jest s ním za jedno ve kritických těchto dobách agrárních pohrom.
Nicméně mám za to, že není radno a není prospešno, nevšímati si těch poměrů dělnictva zemědělského, a že to není radno a není prospešno proto, že nic není nebezpečnějšího pro socialní poměry vůbec, jako nějaké forcirované, převratné, anarchické hnutí, které by souviselo s agrární otázkou, jako s agrárním socialismem vůbec.
Nechci ani poukazovati na ostatní konsekvence, poukáži jen k té jediné okolnosti, že, kdežto stávky v továrnách nemají a
nemohou míti v zápětí zkázu dotyčného průmyslu, že továrník má prostředky, má také dostatečného zboží, má dostatečné příležitosti zjednati si nové dělníky a že ve své produkci pokračuje, pakliže taková stávka nastane; avšak stávka dělníků hospodářských neměla by za následek jenom okamžitý neprospěch podniků hospodářských, musela by přirozeně kdyby stala se v doběžní, v době polních prací, míti za následek katastrofu, jejížto důsledky líčiti jest naprosto zbytečno. Jako tedy otázka sociální jest jednou z oněch otázek, které snad se dají odročiti, které nižádným způsobem však nedají se z denního pořádku zprovoditi a na vždy odložiti, tak také i otázka zemědělského dělnictva musí býti konečně v úvahu vzata.
Společnosť jest hospodářsky zdravá, dokud veškeří její členové hospodářsky jsou zdrávi, jen tehdy, když většina této společnosti má živý socialní zájem na jejím zdaru, kdy tato většina není hnána v důmněnku, že jedině převratem může sobě prospěti, kdy tato většina - a tou jest právě dělnictvo v sociální společnosti - nabude přesvědčení, že tam zaujímá platné a důstojné místo, jen tehdy lze očekávati, že společnost hospodářsky také zdráva zůstane a v opaku ztrácí tato společnosť veškerého hospodářského podkladu.
Zemědělské dělnictvo zajisté tvoří mezi dělnictvem vůbec faktor velevažný a velemocný; čítať se - nechci statistickým cifrám úplně přikládati víry - v Rakousku na 4 miliony dělnictva zemědělského, tvoří tedy dělnictvo zemědělské téměř většinu veškerého dělnictva.
Mezi tímto dělnictvem zemědělským počítáme na 350. 000 čeledě, tedy onoho dělnictva zemědělského, které jest ve svazku čeledním k hospodáři vůbec a tento vážný faktor v zemědělství posud při řešení otázek sociálních zůstává nepovšimnut.
Jest zajisté hospodář povinen pečovati o svého čeledína, v případě nemoci starati se o jeho léčení na svůj vlastní náklad, avšak nedá se upříti, že i tato povinnost hospodářů, byt by i chtěli ji plnou měrou vyhověti, jest začasto velmi obtížná, že jí ani často vyhověti nelze pro nedostatek zdravotních institucí, pro nenáležitá zdravotní opatření a že i v tom případě, kdy konečně hospodář jest nucen čeledína svého do daleké nemocnice dáti odvézt i toto
obyčejně tíží hospodáře, poněvadž příplatek a náklad jest značný.
A přece jenom o tento druh čeledi, o čeleď takovou, která jest ve svazku čeledním, jest do jisté míry postaráno v případe léčení, ne sice institucemi k tomu zřízenými, ale výslovnou zákonnou povinností hospodářů; ale pro případ úrazu dělníka hospodářského, pro případ naprosté jeho invalidity pro případ jeho stáří musíme se přiznati, vzdor tomu že humanita v našem století tak pokročila, že jest velice málo - téměř nic vykonáno.
Mohlo by se namítati, že úrazy při dělnících zemědělských nejsou tak husté, že nemohou se státi tak snadno jako při dělnících továrních, kteří jsou nuceni pracovati při nebezpečných strojích.
Avšak statistika aspoň jiných států, poučuje nás o jiném. V Prusku shledalo se že úrazů dělníků zemědělských jest téměř tolik jako úrazů dělníků v továrnách pracujících. Dělník zemědělský, který musí pracovati za různého, nepříznivého počasí, snáze konečně při trpké své práci, při nedostatečné své stravě, stává se invalidním a pro případ svého stáří zůstává zde opuštěným, a jest vydán na milost a nemilosť dobrodinců, kteří se ho ujmouti chtějí, aneb jest vydán na milosť neb nemilosť domovské obce, která na mnoze nemá ani dostatečných prostředků, aby obtížnému zaopatřování chudých, které se nyní dle platných a nespravedlivých zákonů domovských našim venkovským obcím ukládá, vyhověla.
čeleď hospodářská, která ovšem při tomto mém návrhu tane mi na mysli, jest trojího druhu. Jest to čeleď ona, která nejenom jest ve svazku čeledním, nýbrž která také sdílí společný byt, a řekl bych tedy společný stůl s hospodářem samým. Jest to Čeleď v nejužším smyslu tohoto slova, služebníci a děvečky.
Vedle této čeledi však daleko Četnější počet jest čeledi oné, která sice stojí v poměru a svazku služebním ku svému hospodáři, která však - a jsou to zejména ženatí čeledínové - má samostatný byt, pracuje za určitou mzdu a za určité naturální dávky, neb jak na venkově se říká, která jest k hospodáři v poměru deputátním. A jest zde konečně nejčetnější ona čeleď, nejčetnější onen druh zemědělských dělníků, kteří nejsou ve svazku čeledním k hospodářovi, nýbrž, kteří od případu k
případu od hospodáře jsou zjednáváni na celou dobu práce hospodářské, avšak dobrodiní svazku čeledínského nesdílí!
Vedle těchto druhů zemědělských dělníků, máme ovšem ještě celou řadu dělnictva potulného - dělnictva, které sestává z části z majitelů menších hospodáčství a menších pozemků, které z hornatých krajin, kdež žně ještě nenastaly putuje do krajů jiných, aby vykonávalo práce nádenníků potulných, o nichž dále ovšem zmiňovati se zde není mým účelem.
Jaký konec, jaké vyhlídky může míti při daných poměrech čeledín hospodářský ?
Já nechci se zmiňovati o otázce mzdy. To jest věc, která ovšem nedá se spraviti nucenými předpisy zákonními, to jest věc která podléhá proudu hospodářskému, a která souvisí zajisté s výtěžkem hospodářství vůbec. Ta se řídi dle prospěchu hospodáře a pakliže hospodář sám má málo, pak ovšem také zemědělský dělník má málo.
Avšak nicméně nezdá se býti správnou zásada, kterou vyslovil svého času jistý hospodář, když mu bylo vytýkáno, že své čeledi velice (málo platí - když na to odpověděl: "To, co jí neplatím, to co se jí nedostává na živobytí, ona si ukradne. "
Ovšem bývá to také někdy pravdou, ale zdali tato smutná pravda jest zcela odůvodněna, zdali, abych tak řekl, se stanoviska mravního povznešení a mravního vychování čeledi hospodářské, tato smutná pravda může obstáti, jest jiná otázka. Každým způsobem však jest patrno, že jakmile čeledín aneb dělník zemědělský stane se invalidním, že jakmile trvalý neduh jej zastihne a on nemůže více vykonávati práce, které od svého mládí vykonával, kterým přivykl - a jiným se naučiti neměl příležitosť - že stane se obtíží celé společnosti, že buď se stane z něho tulák anebo že jest odkázán na žebráckou mošnu, že jest vydán dobrodiní a almužně, a ať již se soudí o tom, zdali tak zvaná samočinná dobročinnost nemůže daleko více úspěchů docíliti při podporování chudiny, jedno zůstane přece pravdou, že nic trapněji nepodlamuje vědomí člověka o jeho vlastní důstojnosti, jako vědomí že jemu nekyne na tomto světě žádná jiná budoucnost než žebracká mošna, žádná jiná budoucnosť než dodělávati se prosbou podpory u dobrodinců a u lidí cizích. (Pravda. )
Při posuzování otázky, kterou svým návrhem mám v úmyslu uvésti do proudu, otázky zaopatřování čeledi a hospodářského dělnictva pro případ stáří a nemocí, jest ovšem zapotřebí jen zkrátka se dotknouti. co v této příčině v jiných státech bylo učiněno.
Není mým úmyslem do podrobna citovati ustanovení a zařízení jiných států, já jsem přesvědčen, že ve sněmě král. Českého, kde zejména tolik zástupců stavu rolnického a statkářského sedí, v té věci není možno ničeho nového uvésti, že jest to vůbec známo a pokud statistická data i v té příčině dala se sebrat, usnadnil zajisté tuto práci velevážený člen tohoto sněmu p. posl. Adámek svým výtečným spisem, o pojišťování dělníků". (Výborně. )
Já také nenáležím k těm, kteří s obdivem při každé příležitosti pohlížejí na zákonodárství sousedního Německa a kteří chtějí importovati toto zákonodárství na poměry naše, poněvadž jsem přesvědčen, že v mnohých a četných případech "nechvalno nám v Němciech iskati pravdu". (Výborně!)
Ale nicméně, pokud se týče socialních reform, zajisté příklad německá musí zde býti vzorem, poněvadž tam poprvé se strany státu mocnou rukou zasáhlo se v rozruch socialních otázek a hledala se cesta, jakým způsobem vypraviti tyto otázky a jakým způsobem zameziti to, co se zameziti snaží každá moudrá státní správa, porušování naší společnosti hospodářské dle theorií či spíše utopií anarchistických. Německo zahájilo socialní reformy své památným císařským poselstvím ze dne 11. prosince 1881 a postupovalo v této příčině zcela důsledně, především zákonem o pojišťování dělníků v nemocích ze dne 15. června 1883, pak zákonem o pojišťování dělníků proti úrazům ze dne 6. července 1884. Loňského roku zákonem ze dne 5. května dotklo se Německo i oné otázky, které i svým návrhem se dotýkám, a vyslovilo, že zavedení pojišťování dělníků v případě nemoci také na dělníky zemědělské má být rozšířeno.
Ovšem korunou těchto socialních reform v Německu zavedených má býti dle poselství císařského z roku 1881. konečně zaopatřování dělnictva veškerého pro případ invalidity a stáří.
U nás, v Rakousku, zahájeny byly socialní reformy - nechci se zde zmiňovati
o osnově živnostenského řádu a organisaci dělnictva zákonem z r. 1885 - návrhem vládním na pojišťování dělníků proti úrazům, který již svého vyřízení v říšské radě došel a návrhem vládním na pojišťování dělníků proti nemocím, který ještě v říšské radě svého vyřízení nedošel.
Oba tyto zákony týkají se pouze dělníků továrních a proto také říšská rada v resoluci zvláště k tomu účelu usnesené vyslovila přání, aby vládu co nejprve postarala se také o to, aby také pokud se dotýče dělníků zemědělských, zákony tyto uvedeny byly v platnost.
V jiných státech ovšem jinakým způsobem pojištění nebo zaopatření dělníků ve případě nemoci a stáří se stalo, a nechci se zbytečně zmiňovati o tom, poněvadž předpokládám, že jest to známo. Předpokládám, že zejména jsou známy dobročinné účinky ústavů ve Francii pod názvem "societé de secours metuelle" a anglických "trades unions", že tedy není zapotřebí, abych se o tom všem zmiňoval a jedná se zajisté jenom o to, jakým spůsobem i u nás zejména vzhledem ku čeledi hosdodářské tato otázka by měla býti rozluštěna. Ovšem se přiznávám, slavný sněme, že pokud někdo očekával ode mne, že si dovolím učiniti praecisní konkretní návrh ku rozluštění této otázky, že by se očekávalo do velké míry neskromnosti ode mne, poněvadž dnes tuto otázku nelze zodpověděti tak uspokojivě, jak bychom si přáli. Není bohužel ani náležitého materiálu statistického, není bohužel ještě zkušeností, které v té příčině by byly vodítkem zdárným a pravým a to jest právě účelem návrhu mého, aby zemský výbor v této příčině zkušenosti sobě zjednal, zejména, aby vyšetřil a statistický materiál sobě opatřil, mnoho-li je čeledi vůbec a mnoho-li čeledi ve svazku čeledínském zvláště hospodářském, mnoho-li je dělníků zemědělských, aby dále vyšetřil, jaká jest jich mzda, v čem tato mzda spočívá, jaký jest quotient úrazů mezi zemědělským dělnictvem, jaký quotient chorobnosti, kdy průměrně nastává invalidita a jakého stáří a jakého zaopatření ve stáří dělnictvo dosahuje: bude zejména také předmětem bedlivého vyšetřování, než k této otázce, uspokojivě možno odpověděti, jaký účinek podnebí jednotlivých krajin jeví na zdraví a pracovní sílu jednotlivých dělníků. Jest také zajímavo zkoumati úmrtnost tohoto
dělnictva a tu jenom chci upozorniti na to slavný sněm, že namnoze má se za to, že dělnictvo zemědělské ne tak brzy stane se invalidním, jako dělnictvo tovární, a že není otázka ta tak naléhavou a vzbudí zajisté interess statistická dáta, která roku 1861 dr. Engel v příčině anglických dělníků uveřejnil, ze kterých patrno, že dělnictvo zemědělské a zejména ve stáří 70. roků jest déle nemocno a že začasto bývá dříve invalidním, než dělnictvo městské.
Dle těchto statistických tabulek bylo vypočteno, že na příklad ve velkých městech dělnictvo, které v uzavřených místnostech pracuje, ve 30. věku stůně do roka průměrně 4 až 5 dnů, kdežto dělnictvo z venkova v uzavřených místnostech pracující stůně 622 dnů ročně; a kdežto dělnicto ve velkých městech v uzavřených místnostech pracující v 70. roku stůně ročně 26. dnů, dělnictvo zemědělské, pokud pracuje v uzavřených továrnách nebo dílnách stůně ročně 42 dnů; to jest tedy o 50 proc. více, než-li při dělnictvu ve velkých městech. Taktéž ale jeví se rozdíl téměr stejný při dělnicích venku pracujících a to jest nápadné, poněvadž poukazuje se na to, že velká města již pro svou povahu a polohu jsou méně zdravá, než venkov, v statistických cifrách však velký prospěch dělníků zemědělských shledati nelze
Ve velkých městech na příklad stůně dělník pracující venku ve 30. svém roku 831 dnů, na venkově 765, v 70. roku v městech 52 dnů, na venkově 47 dnů, tedy jak seznáte, není rozdíl ten příliš valný a zdá se, že práce sama působí mnohem škodlivěji na dělníka zemědělského, když se na druhé straně uváží úmrtnost, která vůbec za normálních poměrů u jednotlivých lidí na venkově neb ve velkých městech panuje.
Tento statistický materiál, který teprv nám může zjednati náležitý obraz o otázce, která má býti rozřešena, může nám teprvé zjednati klíč k rozluštění finanční stránky velké a důležité otázky této. Tento statistický materiál nám dnes v celé říši naprosto schází a jest tedy účelem hlavně mého návrhu, aby v té příčině zjednána byla pomůcka k vyšetření prozkoumání a konečnému správnému rozřešení této otázky. Ovšem ale lze se mi jenom dotknouti prostředků, které již jinde a jinak byly užívány, a které zajisté i při