Úterý 25. ledna 1887

Slavný sněme! Blízko města Mostu nalezá se obec - ja nevím, mám-li ji nazvati německou nebo českou, poněvadž ta terminologie nyní jest náramně neustálena - nechať si to tedy každý pojmenuje dle svého způsobu - obec ta se nazývá Čouš a jest asi hodinu vzdálena od města Mostu. V této obci jest 750 německých obyvatelů a 1370 českých obyvatelů; (Slyšte !) tedy téměř dvě třetiny Čechů a jedna třetina Němců.

Škola, česká tam posavad není a děti tohoto lidu v té, abych tak řekl, klimaticky dosti nehostinné krajině jsou nuceny navštěvovati školu českou - nejsou nuceni, ale navštěvují školu Českou, nemajíce žádné jiné na blízku - v Mostě na hodinu cesty vzdáleném.

I požádali tamní rodičové o zřízení školy české pro obec školní v Couši, tato žádost jejich byla příznivě vyřízena, poněvadž nemohlo býti proti ní žádné slušné námitky, byla také od vyšších instancí potvrzena, ba stalo se, že již konkurs na učitelská místa, pravím na učitelská místa, poněvadž tam byla hned nařízena Škola dvoutřídní, an jest tam žactva přes 200, vypsán byl a vypršel dávno v letních měsících. Dvě světnice dávno jsou připraveny, školní nábytek jest pohotově, řídící učitel ale nenastupuje proto, - snad sám ani neví, proč - poněvadž škola se neotvírá. Podučitel také dávno tam byl, přijímal služné za červenec, za srpen, ale poněvadž se tam nevyučovalo, Šel do světa a jest pryč.

Byl vypsán zase druhý konkurs (Slyšte ! to je pořádek! )

Kde jsou ty příčiny, proč se tam škola nařízená všemi instancemi, kdy konkurs byl vypsán a obec nečiní námitek proti tomu, pro dvě třetiny tedy majoritu obyvatelstva českého neotvírá ?

Já tomu nerozumím, důvodů neznám, ale pronáším to ovšem jakožto přívrženec národnosti české veřejně zde jako jednu velkou stížnost, jednu z mnohých, jak české školství nedostatečně jest opatrováno

(Tak jest) od těch instancí, které k tomu jsou zřízeny a nejenom zřízeny, nýbrž i povolány.

Slavný sněme ! pokud já jsem z vlastního, abych tak řekl také trochu školního jednání měl příležitost pozorovati, nemohl bych opravdu nějakou podstatnou stížnost přednésti zrovna na zemskou školní radu zejména za posledních let, ale myslím, že příčina této, abych to přímo řekl, nepřízně proti českému školství vězí někde jinde a částečný výklad k tomu shledával bych v tom, pokud jsem informován o povaze minist. kultu a vyučování ve Vídní; a to zejména z informace, které jsem nabyl při té příležitosti, když jsem pátral, jak se to má s tou pověstnou školou v Bělé okresu packého; pravím pověstnou, poněvadž těm, kdož se interessují o školství české, tento případ jest skutečně pověstný.

Bylo to již asi roku 1878, co obec Bělá požádala, aby její škola německá proměněna byla v českou.

Ale jest potřebí připomenouti, jak se ta obec Bělá k té německé škole dostala; tato obec Bělá byla k sousední škole přiškolena (Hlas: K Pecce!) tedy k Pecce a chtěla míti školu doma; za oněch časů, když vládl v Čechách jiný regiment, řeklo se jim: "Dostanete školu, ale německou. " Ti chtěli míti školu, a aby měli školu, spojili se školou německou.

A. já prosím sl. sněm, aby ráčil míti na paměti, že jest to omyl, když se praví a i z naší strany se k tomu přistupuje, jako by české školství bylo zanedbáno a nedospělo k takovému vývinu, jako německé školství v Cechách, poněvadž prý zástupcové Českého národa zdrželi se parlamentární činnosti.

Tomu není tak.

Od té doby, co školský zákon nový v platnost vešel, jsou zřízeny školské úřady, které mají sobě za povinnost uloženo, o školy pečovati; proto nebyly školské úřady zbaveny povinnosti své, pečovati o školy národa českého, poněvadž političtí zástupcové tohoto národa měli své důvody vyhýbati se lavicím tohoto sněmu (Výborně!); tím méně měli příčiny přestati pečovati o školství národa českého poněvadž od téhož národa českého stejně vybírány byly poplatky školní.

Jak těmito poplatky bylo nakládáno, o tom ještě účty nejsou složeny. (Výborně !)

Není tedy tomu tak, že by Cechové svojí abstinencí parlamentárni byli zavinili nedostatečný vývoj českého školství. Však právě v těch končinách, kde školní rady okresní a obecní hned se zařizovaly, neb v těch německých krajinách, kterých zástupcové ve sněmu zasedali a na kterýchž školy český národ také přispíval a přispívá dosavad, a šlo to všechno pravidelným chodem, tam jest české školství nejvíce zanedbáno a vlastně ho tam ani neexistuje. Avšak, abych se vrátil, odkud jsem odbočil, ke škole v Bělé, zde tedy vyšší instance, abych tak řekl zemskými penězi aneb aspoň pomocí zemskou, koupily si českou obec. (Slyšte!) aby se jí dostalo školy německé; ovšem s tím se nedá dlouho pracovati; to uzná každý prostý rozum, zejména když to vidí z praxe, že české dítě jeho v německé škole prospívati nemůže. A proto se tedy čeští občané belští brzy o to postarali, aby měli školu českou.

Proměna tato trvala 8 let, než se, pánové, provedla.

Nedivil bych se tomu, kdyby snad také při jiných případech podobných zevrubná důkladná studia byla provedena, ale ona v tom vězela příčina zcela jiná, zejména vysoce postavená osoba v ministerství vyučování, jež má za heslo, že "oesterreichisch und deutsch ist identisch" (Slyšte !) - mohl bych ji jmenovati. (Hlasy: Jen jmenovat !) -jmenuje se tedy Herrmann, odborný chef - ta shledala, že v té školní obci Bělské 11 dětí, které byly prohlášeny za německé, nemělo by náležitého opatření pro vyučování ve svém mateřském jazyku, prý německém. Já chválím tuto vzácnou pečlivost o vychování mládeže školní jazykem mateřským, ale že jest s podivením, že týž odborný chef, pan Herrmann nerozpomenul se, kterak bude opatřeno těch 39 dětí českých, které používají dosud vyučování německého, o to se ministerstvo nestará; ale nač by se také staralo o 39 dětí, když se nestará o 600 dětí v Teplici (Slyšte!), o 600 dětí v Mostě (Slyšte!) o 300 v Krumlově (Slyšte ! Hanba !) a v ostatních městech jiných. (Hlasy: To jsou česká města! Hanba !)

Lonského roku - stalo se to hned na počátku - po dlouhých zápasech dospělo se k tomu, že v české obci Bezděčíně u Hodkovic zařízena byla veřejná

škola česká, kde ovšem - aby se neublížilo rovnoprávnosti - hned zároveň zřízena také škola německá, tak že ta malá školní obec požehnána jest hned dvěma školami. Neměl bych proti tomu podstatné námitky, kdyby ta škola německá byla také náležitě navštěvována; ona však náležitě navštěvována není; ale existuje tam přece.

Avšak to spadá na jinou stránku. Divné však jest, že jakkoliv to trvá již přes rok, co ta veřejná škola v Bezděčíně existuje, že tam posud ještě není místní školní rady, která by se o ekonomické potřeby této školy starala a ovšem by se také nikdo o to nestaral, kdyby nebylo českého národa, který svou "Ústřední Maticí školskou" kde a pokud může takovéto důležitosti opatřuje. Ale mám za to že by bylo příslušno, když jest to škola veřejná, aby tedy také ty orgány, které podle zákona mají fungovati, když již byly zřízeny a když to tak dlouho trvá a nestalo se to ještě, pečovaly o to, aby se k tomu přece jednou již přikročilo. Spěchám sl. sněme, ke konci, a přestanu na jediném ještě uvedení, a sice na nejnovějším případu z lázeňského místa Teplice.

Pravil jsem již, že tam jest žactva českého školou poviného ze samého lázeňského města Teplice nad 300, kteréž nemá české Školy veřejné. Tento značný počet českého žactva vedl české rodiče k tomu, že se postarali o to, aby podali k zemské školní radě žádost, aby školu veřejnou zřídila. Tato ovšem učinila, anebo lépe řečeno, nařídila, náležité vyšetření

K tomu byla vyzvána jako interessent školní obec, resp. zastupitelstvo, které vlastně staralo se o to, aby dostalo do rukou seznam oněch petentů, kteří o tuto školu se zasazovali, myslím toho, že se ho obci nedostalo a také by na tom mnoho nesešlo, poněvadž těch osob, které žádost za českou školu veřejnou podaly, mnoho se odstěhovalo, některé zemřely, některé nemají již dětí školou povinných. Ale stalo se, že se městské obci dostal do rukou seznam ten, kterýž si potom okresní Školní rada vyžádala od soukromé školy české, seznam dětí a rodičů, kteří děti své do této školy soukromé posýlali.

Tento seznam dětí a rodičů byl letošního roku dne 5. ledna v druhém čísle

"Teplitz-Schönauer-Anzeiger" otištěn. Jest to statný počet, vyplňuje dva sloupce tohoto časopisu a byl uveřejněn beze vší poznámky, což bylo ovšem ze stanoviska redakčního velmi politické, poznámka přišla později a sice v čísle hned následujícím pod názvem:,. Czechische Schule in Teplitz". (Slyšte!) Nebudu citovati dosti krátký tento odstavec, jenom prosím pana maršálka, aby mně dovolil několik slov čísti, které dosti charakterisují tento případ. Táhne se k tomuto seznamu rodičů a praví:

"Wir brauchen ferner wohl nicht andererseits besonders darauf hinzuweisen, daß das Verzeichnis genügende Handhabe für unsere Einwohnerschaft bietet, um die geeigneten Konsequenzen zu ziehen und darnach zu handeln (slyšte!)- Für uns gilt es energisch aufzutreten und uns unserer Haut mit allen gesetzlichen Mitteln zu wehren: ein Blick auf die Liste muß uns aber auch belehren, daß eine übel angebrachte Empfindsamkeit und Lauheit gleichbedeutend wäre mit nationalem Selbstmord.

Darum thue jeder Seine Pflicht energisch und rücksichtslos. (Slyšte!)

Občané, obyvatelé tepličtí němečtí tohoto hlasu "výstražného" jmenujme ho tak -uposlechli velmi "energisch" a také jednali velmi energisch; sestoupily se kruhy, které nebyly daleko od zastupitelstva obecního, které si vzaly za úkol choditi od domu k domu, aby domácí - a ti kteří nechtěli sami o své vůli, byli přinuceni k tomu výhrůžkami, ochotné ovšem nemusili podněcovat - aby domácí zkrátka přiměli, aby nájemníky české, kteřížto mají děti ve škole české, vypovídali z domů. Chodilo se po továrnách, aby tam zase se vypovídali dělníci češti, aby byli zbaveni práce a živobytí, chodilo se po menších řemeslnících a opakovalo se totéž, kdo byli čeští řemeslníci, těm práce již zakázané, u nich objednané ano již dodané vracely se zpět a veškeré obchodní spojení se přerušilo (Slyšte!)

Toto "energisch" vystupování mělo ovšem za následek, že velmi mnozí lidé, kteří sice nepodepsali, snad ani také podepsati nemohli žádost za zřízení školy veřejné, poněvadž nedostali se do rukou zastupitelstvu seznamy tyto, to byly jen seznamy dětí a jich rodičů a dětí, které nyní školu navštěvují, že potom také od-

volali - chodili do časopisů a ovšem draze ještě redakci platili, - že tu žádost nepodepsali, a ovšem měli pravdu, poněvadž v skutku mnozí tu žádosť podepsati nemohli, poněvadž posýlali děti do školy dávno již zřízené, jiní ovšem zase děti své před tímto prohlášením do školy české posýlali, ale v té době, když to ohlásili, děti ve škole již neměli, poněvadž si právě své děti ze školy byli odvedli přijavše pro ně frekvenční vysvědčení.

Slavný sněme! Tohle se mně zdá od obyvatelstva lázeňského města Teplic počínání dosti nepolitické.

Teplice jsou lázeňské město, Teplice byly stíženy nedávno takovou kalamitou thermální, která jim tak citelně ublížila, že roční návštěva lázenského obyvatelstva v tomto městě klesla tak, že se to takřka ani nepamatuje. Z východních zemí evropských, z jižních zemí evropských, ze zemí, které jsou obydleny národem slovanským, kteréhož národa slovanského my Čechové jsme jedna větev, tam odtud přicházejí velkou částí návštěvnici jakožto hosté lázenští do Teplic. Snad při takové persekuci obyvatelstva českého, obyvatelstva slovanského od většiny německé tohoto lázenského města, mohlo by se slovanské obyvatelstvo východní a jižní Evropy rozpomenout, jestli by nebylo záhodno vybrati si snad jiné lázně neboť Teplických lázní, pouze therem teplých jest na kontinentě nadbytek. Snad by ještě na jinou věc, kdyby se na ni obrátila pozornost při trvalé persekuci, kterou provádí německé obyvatelstvo teplické proti lidu českému, mohlo se poukázat, že by se jejich následků museli zhroziti ti původcové těch škodných věcí, a mohli toho litovati. Ale to nechme, ať to jde svým během.

Naší povinností jakožto zástupců národa českého jest starati se o to, a ukázáti k tomu, že organy v zemi, které jsou k tomu zřízeny, aby chránily bezpečnost osoby, aby chránily užívání ústavních a zákonných práv každého občana a tedy ovšem také každého občana českého, že tyto orgány jsou povolány k tomu, aby proti takovým štvanicím, takovým devátenáctého století nehodným štvanicím a persekucím naše spolukrajany chránily. Kdybychom však my nemohli se zde toho dovolati, pak by nám arci nezbývalo, než abychom se uchýlili o ochranu k Jeho

Majestátu císaři rakouskému a králi českému.

Nejv. maršálek zemský: Musím žádat pána řečníka, aby Nejvyšší osobnost nepřiváděl do debaty.

Posl. Černý: Museli bychom se obrátiti tam, kdež by se zajisté nemohlo jinak než uvážiti, že synové tohoto království, synové této země, mají ve své vlasti aspoň" takové právo na ochranu svého majetku a svého života veřejného a státního jako obyvatelé národnosti druhé. (Výborně!) Tím končím. (Výborně! Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Hlásil se ke slovu p. posl. Duchek. Dávám mu slovo.

Posl. Duchek: Sl. sněme! Já se obmezím ve své krátké řeči jenom na zprávu sl. komise školní o národním školství, ne snad proto, jako by tato zpráva byla neúplná a nejasná, nýbrž hlavně proto, abych vytkl některé okolnosti, které pokládám za takové, že hodny jsou naší pozornosti.

Především konstatuji, že jsem vděčným za onu změnu, která se stala v posouzení školní návštěvy, nebo byla-li až do loňského roku veškerá návštěva posuzována znaménkem "velmi pilně, pilně, méně pilně, nedbale a zcela nedbale" a byly-li tyto známky vyznačeny číslovkami, nebylo toto posuzování ve všech okresích stejnoměrné, záležejíc více méně na soudnosti pana učitele a to zvláště rozhledem k těm známkám, kterými se "pilná, méně pilná návštěva" posuzovala.

To přimělo mne před dvěma roky k tomu, že jsem na tomto místě projevil přání k zemskému výboru a zároveň k zemské školní radě, aby budoucně návštěva škol ve všech okresích stejnoměrně se posuzovala; to jest, aby se vydala jakási direktiva, jak ve všech okresích dle jednoho a téhož měřítka návštěva se posuzovati má. To se také stalo. Že pak se tak stalo, trvám, že nemalou zásluhu má o to pan referent našich školních záležitosti v zemském výboru, jemuž já, jakožto muži o školství naše velice zasloužilému a nad jiné obeznalému za to zde veřejný dík vzdávám. Neboť návštěva ta jsouc nyní posuzována podle zameškaných a nezameškaných půldnů, jest nám spolehlivým

obrazem o tom, jak děti do školy chodí. Ale pánové, z tohoto obrazu právě shledávám dvě věci a sice předně, že tato návštěva ve všech okresích není taká, jaká by býti měla vzhledem k těm velikým výlohám, jež na školy se věnují, a za druhé, že jest jakási nesrovnalosť mezi německými a českými okresy v příčině poskytováni úlevy dětem před 14. rokem. A o tom budiž mně dovoleno několik slov promluviti.

Jest Vám, pánové známo, jaká vřava, jaký boj povstal přes 2 roky, když se jednalo o tak zvanou školskou novellu. Byl to boj takový, jako kdyby Rakousko ve svém základu mělo otřeseno býti a nebo jakoby vzdělanosť budoucí mládeže naší tímto principem 8leté návštěvy měla jaksi podmíněna býti. Zástupcové němečtí, kteří se nazývali liberálními, mluvili ve jménu lidu proti oné novelle, odvolávajíce se při tom na přání lidu. Ovšem řečníci ti již domluvili, dnes mluví lid. Tento lid však mluví jinak, mluví sice němou řečí, ale řečí spolehlivou, poněvadž jest to řeč číslovek, a tou řečí se nejlépe stanoví poměry i duševní hmotné obyvatelstva v jednotlivých krajinách. A tu vizme, jak věci se nyní mají.

Na venkově jest ve všech českých školních okresech celkem 121841 žáků, v německých okresích pak 75. 484 žáků. Žákům, kterým se dostalo úlevy před 14. rokem, bylo v německých školních okresích 6324 žáků, v českých pak okresích 7237 žáků. Podle jednoduché proporce vypadá na 100 českých dětí v českém okresu 5 proc., na 100 německých dětí pak v německých okresech 8 proc. Z toho jest patrno, že vlastně lid německý školní novellu lépe praktikova], to jest té výhody, které tato školní novella poskytuje, ve větší míře uživá nežli lid český.

Z toho můžeme uzavírati, že někdy, když také uvážíme rozličné ty parlamentární řeči, pomyslíme sobě: aliter in theoria aliter in praxi, nebo jinými slovy, že stav věcí ve skutečnosti vždycky také nejeví se takový, jak se v parlamentárních řečech jeví. To taktéž platí o principu 8 leté návštěvy školní, jako by jím vzdělání obecné fakticky bylo podmíněno. Trvám, že páni zastanci 8leté návštěvy zapomněli, že přece vzdělání to nezáleží výhradně na tom principu, nýbrž na principu docela jiném, totiž na principu pilné a nepřetržité

návštěvy, a tu trvám, že při kratší a pilné návštěvě se dá více docíliti, než při 8leté, nekoná-li se tato pilně. V tomto případě, pánové trvám, že by ani nezpomohlo naší mládeži, když by třeba zákonem nucena byla 18 let do školy choditi, nechodila-li by tam pořádně ani 6 let.

Že návštěva vůbec ještě není taková, jak by měla býti, vysvítá opět ze statistických dát zemského výboru. Jest ještě téměř 6000 dětí, které vůbec ani do školy nechodily. Z toho jest patrno, že by orgány příslušné k tomuto přihlížeti měly, aby rodiče povinni byli, dětí do školy posýlati a v tom případě, kdyby jich nedbale posílali, aby také přísných trestů se proti nim užívalo.

Dále pak dovoluje toho zákon, aby tam, kde děti pilně do školy chodí, ve všech okresích stejnoměrně již před 14. rokem úlevy docházely, jestliže za to žádají. Pokuď se úlevy této týká, v tom opět nenacházíme ve všech okresích stejnoměrnosti. Jsou ovšem okresy, kde se úlevy poskytuje v míře velmi štědré, v jiných okresích zase poskytuje se úlevy méně. Ovšem namítne se mi, že nejsou všechny okresy stejny co do duševní a hmotné stránky, a že tyto poměry dlužno také posuzovati. Tento důvod uznávám v plné. míře, ale přes všechno to, porovnáme li okresy, které jsou sobě rovny co do hmotné a duševní stránky, shledáváme, že se. někde úleva poskytuje ve velké míře a jinde opět v malé míře.

A proto projevuji přání, nejen k zemskému výboru, ale také k zemské školní radě, aby, když už jednak se nám v této. školní zprávě podává v rubrice také počet těch žáků, kteří za úlevu žádali a jí také dostali, aby se zjistilo, kolik žádostí v každém školním okresu bylo za úlevu podáno, a kolika žádostem bylo také vyhověno a jestliže se tato otázka rozřeší, pak bude patrno, zdaž skutečně ve všech okresích školních stejnoměrně si počínají, co se týče poskytování žádané úlevy.

Druhá okolnosť, která zasluhuje také. naší úvahy, týká se měšťanských škol. Komise uznala, že návštěva měšťanských škol se loňského roku poněkud zlepšila a sice, jak se tu praví, o 2448 žáků, naproti tomu dlužno však vytknouti, že počet měšťanských škol vzrostl a kromě toho že právě loňského roku počet dětí mezi 12. a 14. rokem byl o 16. 466 větší než roku

před tím. V tomto počtu 16. 466 jsou přece obsaženy ty dítky, které měšťanskou školu navštěvují. Tento počet je, jak vidno větší než počet dětí, které vůbec školám loňského oku přibyly.

Já projevuji v tomto ohledu náhled a dokládám, že měšťanské školy nejsou přece ještě tak navštěvovány, jak by navštěvovány býti měly.

Tato slabá návštěva týká se zejmena 3tí třídy měšťanských škol. Nacházíme tu, pánové, ve 3tí třídě 8, 7, 6, 5 ano i 3 žáky, a jaký rozdíl jest mezi žactvem v 1. a 3. třídě jest viděti z toho, že v 1 třídě jest na 14000 dětí a ve 3tí třídě toliko 3000 dětí, tedy ani čtvrtý díl dětí těch z první třídy nepřichází do 3tí třídy. Tato slabá návštěva měšťanských škol ve 3tí třídě, poukazuje mne k tomu, že by snad bylo s prospěchem, kdyby možno bylo měšťanské školy připojiti ke 4třídnim obecným školám; tím by návštěva měšťanských škol jaksi získala a zároveň by se mohla probrat spíše látka se žáky; než se to dosud děje, když většina těch žáků vůbec ani do 2. a 3. třídy nepřichází.

Avšak co se týče této látky, aneb jinými slovy, co se týká osnovy učební na měštanských školách, tu dlužno vytknouti, že má tato osnova zapotřebí jakési reformy; neboť kdo osnovu tu nyní porovná s osnovou nynějších reálných škol, dozná mi, že osnova tato jest totožná a přece podle školní novely mají se měšťanské školy přizpůsobiti lokálním potřebám.

Z toho následuje, že školní novela sama předpokládá, že jest jakási metamorfosa nutná s měšťanskými školami, mají-li vyhověti vlastně účelu, pro který zřízeny byly, čili jinými slovy, mají-li býti školou praktickou pro život.

Proto dovoluji si v tomto ohledu projeviti také přání, aby tyto měšťanské školy, které již po více let nevykazují dostatečného počtu žactva, nemajíce ani 60 žáků, - byly zrušeny a sice vzhledem k tísni finanční, na kterou náš lid poukazuje, a na kterou také my poukazujeme, kde se nám jedná o to, abychom vyhověli spravedlivým požadavkům učitelů 4. třídy, kteří se dovolávají naší pomoci.

My odvoláváme se tu na nemožnosť, vyhověti jich přání, jednou jsme spořivými, kde nemáme býti, jinde jsme zase velmi štědrými, pokud se to týče stálých škol, které po více let nemají dostatečného

počtu žáků a sotva jich budou již pro budoucnosť míti, a proto trvám, že zemský výbor by měl přihlížeti k tomu, aby usnešení, které se stalo v příčině měšťanských škol loňského roku v tomto sněme, já řku, aby tato resoluce nebyla jenom na papíře, nýbrž aby se také uskutečnila, totiž aby ty školy, které nevykazují dostatečný počet žactva, které nemají ani 60 žáků, - časem byly zrušeny.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Pan prof. Kvíčala má slovo.

Posl. dr. Kvíčala: Já přece pokládám za svou povinnosť, ačkoliv jsem nechtěl slova se uchopiti pro pokročilosť času, některé poznámky připojiti k řeči, která byla právě od p. posl. Duchka pronešena.

Především musím opraviti jeden výrok, který se v této řeči nalézal, jest to onen výrok, kterýmž mně p. posl. vřelé díky vzdal za to, že ve zprávě zemského výboru o stavu národního školství v království českém nynější návštěva jest jinými známkami vykázána, větší či menší pilnost jinak jest vyznačena, než to dříve bývalo. Pravda jest, že se stala nyní změna, změna velice užitečná. Také já tvrdím, že nyní větší neb menší stupeň pilnosti v návštěvě školní jest spolehlivěji a důkladněji vyznačen, než to bývalo dříve, kde vskutku mohlo se státi, že dle subjektivního mínění řídícího učitele byly rozličné známky voleny v témž případu, avšak já musím loyálně zde konstatovati, že tato zásluha nepřísluší refentu zemského výboru, nýbrž výhradně přísluší c. k. zemské školní radě, ta učinila toto opatření, já jsem jenom nepřímo a více jen soukromě k tomu působil ofíicielně není o tom nic známo - a zemská školní rada s laskavou ochotou propůjčila svá dáta, kteráž byla sebrala, zemskému výboru, kterýž tedy ničeho jiného neučinil, než že v příslušné tabelce dal tato dáta otisknouti.

Staly se jiné změny ve zprávě o stavu národního školství, kteréž jsou v skutku zásluhou zemského výboru, zejména ta, že nyní mateřský jazyk dětí jest naznačen jak na školách veřejných tak i na školách soukromých.

Školská komise nenavrhla sice reso-

luci, kterouž by byl zemský výbor vyzván býval, aby konstatoval ve své zprávě tyto poměry, školská komise jenom přání jakési ve své zprávě vyslovila a zemský výbor milerád tomuto vyslovenému přání vyhověl.

Co se týká žádosti panem posl. Duchkem pronešené, aby se zjistilo v příští zprávě, kolik žádostí v každém okresu školním za poskytnutí úlev v návštěvě školy bylo podáno a kolika žádostem bylo vyhověno, uznávám, že toto přání jest praktické a oprávněné, a co se mne týká, já se vynasnažím, aby tomuto přání bylo vyhověno, avšak jsem při tom ovšem zase odkázán na ochotu zemské školní rady, kteráž, jak doufám, nebude ničeho proti tomu namítati a přání tomu zajisté vyhoví.

Co se týká ale další poznámky pana posl. prof. Puchka. že by měl zemský výbor k tomu přihlížeti, aby ty školy měšťanské, které nemají dostatečnou návštěvu, byly zrušeny, musím říci, že se v adrese zmýlil; to přísluší zemské školní radě a arci zemský výbor může také jaksi nepřímo působiti v tom, a zemský výbor také vyjednávání v této příčině se zemskou školní radou zahájil, kteréžto vyjednávání ještě není skončeno; ale vlastně mělo toto vyzvání svědčiti zemské školní radě.

Jiné přání pana posl. Duchka bylo, že by bylo dobré, aby se připojily měšťanské školy již ke 4 třídě obecné školy.

Možná, že v některých případech by to bylo v skutku lépe a já míním, že by snad také lépe bylo bývalo, kdyby tato možnost byla bývala ponechána, měšťanské školy třítřidní připojiti podle potřeby a podle poměrů, kteréž jsou rozličné v rozličných městech, buď k pětitřídní obecné škole neb k čtyrtřídní.

Avšak co platno ! Tu rozhoduje říšský školní zákon, tu rozhoduje § 18. kterýž nemůžeme změniti a tento ustanovuje že měšťanské školy připojují se k pátému roku obecné školy (§ 18 ríšs. zák. škol. ), tedy každé vyslovené přání zde nemá žádného účinku, žádného praktického výsledku.

Když však již jsem se slova ujal, dovoluji si také opraviti jedno tvrzení pana posl. Černého, jehož řeč byla velmi důležitá a velmi zajímavá a tklivým spůsobem neblahé poměry, které se v mnohýoh městech nalézají, líčila.

Ale pokud já vím, tedy to tvrzení,

že správní soud v záležitosti zřízení české školy v Mostě potvrdil rozhodnutí školních úřadů, není správné.

Pokud já vím, naopak: správní soud zrušil rozhodnutí ministerstva, kterým bylo rozhodnutí zemské školní rady potvrzeno a sice zrušil toto rozhodnutí pro nedostatečné řízení.

Já myslím, že se aspoň dobře na tuto věc rozpomínám.

Na konec pak dovoluji si ještě podotknouti, že mezi resolucemi, které ctěná školská komise navrhuje, nalézá se také třetí resoluce, proti kteréž dle mého domnění není namítati ničehož.

Mohl bych ihned vyhověti tomu přání, kteréž jest zde vysloveno, mohl bych ihned podati určitá dáta, na kolika dvou-, tři-, i vícetřídních školách se druhému jazyku zemskému vyučuje a i kdyby bylo to obsaženo ve zprávě samé jako přání, byl by zemský výbor přání tomu vyhověl, jako když to nyní poněkud slavnostní formou resoluce vyznačeno jest.

Pravím poněkud slavnostní formou, poněvadž by to mohlo učiniti snad dojem, jako by zemský výbor jinak, kdyby resolucí nebyl vyzván, nebyl toho učinil.

Není pražádné příčiny zatajovati tato dáta, neuveřejňovati je.

Jak pravím, pouhé přáni, ale i jenom ústně vyslovené přání od některého Člena vážené komise školské, bylo by úplně postačovalo a v příští zprávě zemského výboru by se tato dáta zajisté nalézala.

Já podotýkám to jenom proto, poněvadž se mně také zdá, že tato resoluce není v logickém souhlasu s úvodem, neboť v úvodě před těmito resolucemi nalézá se: Na základě předcházejících úvah činí komise školská tyto závěrečné návrhy: Slavný sněme račiž se usnésti:

Nyní následuje resoluce první. Ta jest vskutku v souvislosti s předcházejícími úvahami.

Také druhá resoluce: C. k. vláda se vyzývá, aby působila k tomu, aby výpomocné síly při školách národních působící pokud možná co nejdříve byly odstraněny" jest v souvislosti s předchozími výklady; neboť ve zprávě jest o tom výklad podán, že jest to žalostný zjev, že opět výpomocných sil přibývá.

Ale co se třetí resoluce týká, o tom není v skutku v celé zprávě ani slůvka jediného a tedy pravím, že to nesouhlasí

se slovy: "Na základě předchozích úvah", poněvadž žádné podobné úvahy nepředcházejí.

A konečně co se druhé resoluce týká, která svědčí c. k. vládě, tu dovoluji si podotknouti, že napřed vím, jaká odpověď od veleslavné c. k. zemské školní řady přijde

Tato odpověď bude zníti:

"My jsme učinili návrh, aby zemská stipendia pro kandidáty učitelství opět byla učiněna. "

Tento návrh vskutku byl zemskému výboru učiněn, avšak vzhledem k neblahým poměrům hospodářským, finančním a vzhledem k tomu, že teprvé před nedávnem sl. sněm zrušil ovšem postupně tato zemská stipendia - ačkoliv si dovolím při tom opět na paměť uvésti, že já jsem se tenkrát horlivě přimlouval za to, aby tato stipendia byla ještě ponechána - a vzhledem k tomu, že sl. sněm teprve před nedávném zrušil tato stipendia, nemohl ovšem zemský výbor v tak krátké době po usnešení od sl. sněmu učiněném opět návrh směřující k novému zavedení stipendií učiniti. To jsou asi poznámky, které připojiti k řeči ctěných pánů řečníků, kteří přede mnou mluvili, uznal jsem za vhodné.

Nejv. maršálek zem. Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort ?

Prohlašuji rokovaní za ukončené.

Ich erkläre die Debatte für geschloffen.

Dávám závěrečné slovo panu zprávo dajovi.

Zpravodaj Dr. Městečky: Hledě ku pokročilému času prosím sl. sněm, abych směl jen několika krátkými slovy odpověděti k poznámkám, které zde byly přednešeny. Především bych si dovolil několik slov jaksi pro domo.

Bylo mně - nechci říci zrovna vytýkáno, od pana Dr. Kvíčaly - ale aspoň na to ráčil upozorniti, že 3. resoluce nalezá se v jakémsi odporu anebo aspoň ne v logické souvislosti s předcházející úvahami a s dvěma prvními resolucemi. Dovolím si k tomu jenom tolik podotknouti, že to jest zcela přirozené, poněvadž tato resoluce se původně v návrhu nenalézala - tuším tolik, že mohu podotknuti - a že byla teprve k vyslo-

venému přání od jednoho člena školní komise dodatečně připojena.

Dále pan prof. Kvíčala upozornil na to, že k druhé resoluci odpoví asi slavná vláda, že by se dalo tomu odpomoci opětným zavedením stipendií. Tu bych si dovolil jen tolik podotknouti, že dle mého mínění toto opětné zavedení stipendií nebylo by jediným prostředkem k zvýšení návštěvy paedagogií.

Dle mého vědomí aspoň se nyní zřizování paralelek přímo nedovoluje, tak že i když se na některých ústavech značnější počet žáků přihlásí na učitelské ústavy, bývají odmítáni a nebývají přijímáni. Já ovšem nemám toho vědomosť, z jaké příčiny velectěná zemská školní rada nechce povolovati paralelek při učitelských ústavech. Nevím, máli to míti snad nějaké příčiny didaktické, nebo pouze administrativní či snad pouze finanční - jestli snad by měly při té věci rozhodovati příčiny pouze finauční, aby tím nebyl rozmnožen náklad na některé ty paralelky, pak ovšem se svého stanoviska bych tuto příčinu nemohl uznávati za dostatečnou.

Co se týče věcí, které přednesl velectěný pan kollega Duchek, tu dovolil bych si jenom malou opravu, že návštěva měšťanských škol v minulém roce nevzrostla pouze o 2000 - on jmenoval něco přes 2000 -, nýbrž že vzrostla přes tři tisíce.

Tedy tento vzrůst nemůže se přičítati pouze rozmnožení měšťanských škol, nýbrž každým způsobem musí se považovati za konstatované faktum, že i dříve stávajícím již školám měšťanským žactva již značně přibylo. A jest nyní také těch škol, které bývají ve školní zprávě uváděny, které celkem mají méně než 70 žáků, poměrně již dosti málo, - z českých měšťanských škol totiž pouze 5, z německých ovšem ještě 9.

Co se týče té potřeby, aby prý byly přeměněny více v praktické školy, které by vyhovovaly více praktickým poměrům, nuže, ta možnosť jest již dána, jak známo, školní novellou a tuším, že záleží nyní jen na učitelském sboru, místní a okresní školní radě, aby se podobného přetvoření skutečně domáhaly a pak zajisté že jim bude vyhověno.

Co se týče poznámek p. posl. Černého, tu ovšem fakta jím uvedená jsou zase jenom dalším dokladem tvrzení, která zde

byla v tomto sl. sněmu již vícekráte opakována, že totiž české školství není ještě tak opatřeno jak by opatřeno býti mělo. (Tak jest. )

Já k těmto faktům nemohu se svého stanoviska ničeho dodat, jen na to dovoluji si upozorniti, že tato fakta a tyto po měry jsou tím povážlivější, poněvadž se týkají dětí po většině náležejících nižším třídám, jak zde bylo také již konstatováno, tedy dětí takových, které nemají příležitosti, aby to, co by ve škole zanedbaly, snad dohonily v životě soukromém a tedy že tím spíše a tím pečlivěji by mělo býti o to pečováno, aby nabyly dostatečného vzdělání již ve škole. Já nechci nikterak pochybovati o dobré vůli nejvyšších úřadů školských, já nechci také zde se o tom šířiti, zda-li vina jest snad v legislativě anebo v exekutivě, nýbrž jenom tu poznámku si dovolují pronésti ku konci, že je-li chyba v legislativě, tuším, jest také povinnost executivy, aby se domáhala patřičné nápravy.

Poněvadž nebyly žádné námitky proti návrhům komise proneseny, tedy dovoluji si je slavnému sněmu odporučiti k přijetí.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl.

prof. Duchek žádá za slovo ku krátké opravě věcné.

K tomuto účelu dávám jemu slovo.

Posl. Duchek: Prosím, konstatuji, že jsem počet žáků přibylých na měšťanské školy v minulém roce citoval správně podle zprávy zemského výboru 2448 žáků a nikoliv 3000 žáků, počet 3000 žáků jsem nikde neuvedl a jest počet mnou uvedený obsažen ve zprávě zemského výboru na stránce 16.

Nejvyšší maršálek zemský. Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou závěrečné návrhy, které jsou vytištěny ve zprávě komise.

Gegenstand der Abstimmung sind die in dem gedruckten Kommissionsberichte am Schlusse gedruckten Antrage.

Žádám pány, kteří s těmito návrhy souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Anträgen zustimmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Ku příštímu předmětu lze očekávati, že se přihlásí ještě více pánů ke slovu a následkem toho nebude lze nyní ukončiti denní pořádek bez přestávky, přerušuji tedy nyní sezení a žádám pány, aby v plném počtu o 7. hodině večerní opět sem se dostavili.

Nachdem bei dem nächsten auf der Tagesordnung befindlichen Gegenstande voraussichtlich eine längere Debatte stattfinden wird, so halte ich es nicht für möglich, gegenwärtig die Tagesordnung zu Ende zu bringen: ich erkläre daher die Sitzung jetzt für unterbrochen und ersuche die Herren, präcis um 7 Uhr zur Wiedereröffnung hier sich zu versammeln.

(Poslanci odcházejí. )

Prosím, pánové, neračte odcházeti, neboť mám ještě jeden předmět. Ohlásil jsem totiž včera, že kurie a míst průmyslových po dnešním sezení má vykonati volbu dvou členů do výboru musejního. Podotýkám, že ponechávám to předsednictvu této kurie, by tuto volbu zavedla snad ihned nyní; tuším, že proti tomu nebude žádné námitky.

Ich habe gestern verkündigt, daß heute nach Schluß der Sitzung die Kurie der Stadtgemeinden die Wahl von zwei Mitgliedern des Museumsausschußes vorzunehmen hat. Ich überlasse es dem Vorsitzenden dieser Kurie diese Wahl schon gegenwärtig während der Unterbrechung vorzunehmen.

Sezení jest přerušeno.

Die Sitzung ist unterbrochen.

Přerušení schůze ve 3 hod. 55. min.

Unterbrechung der Sitzung 3 Uhr 55 Minuten.

Pokračováno večer v 7 hod. 15 min.

Fortgesetzt Abends 7 Uhr 15 Min.

Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Excel. Dr. Alfred svob. pán Kraus. c. k. místodrž. radové Kmoch a Mattas.

Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei=Räthe Kmoch und Mattas.

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Zahajuji opět schůzi.

Nežli budeme pokračovati v denním pořádku, dovoluji si sděliti, že kurie měst a průmyslových míst vykonala volbu 2 členů do výboru musea.

Výsledek jest následující. Bylo odevzdáno 24 hlasovacích lístků, většina absolutní obnáší 13 hlasů a byli zvoleni absolutní většinou páni prof. Schneedörfer a Vojtěch ryt. Lanna.

Ich eröffne wieder die Sitzung.

Die Kurie der Städte und Industrialorte hat in der Zwischenpause die Wahl von 2 Mitgliedern in den Museumsausschuß vorgenommen. Es wurden 24 Stimmzettel abgegeben, die absolute Majorität beträgt 13 Stimmen, diese erhielten die Herren Prof. Schneedörfer und Adalbert Ritter von Lanna, jeder mit 24 Stimmen.

Příští předmět denního pořádku je druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o osnově zákona předloženého zemským výborem, jenž se týče plemenných býků.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnnng ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Kommission über den vom Landesausschusse vorgelegten Gesetzentwurf betreffend die Lizenzirung von Zuchtstieren.

Zpravodajem jest pan poslanec Pleva. Dávám mu slovo.

Zpravodaj p. posl. Pleva: Sl. sněme Jelikož zpráva zemědělské komise o licentování plemenných býků nalezá se v rukou p. poslanců, budiž mně odpuštěno, že upouštím od čtení zprávy té a dovolím si jen přednésti návrh, na kterém komise zemědělská se usnesla.

Sl. sněme, račiž schváliti návrh zákona ve znění od komise předloženém.

Der h. Landtag wolle nach der von der Kommission vorgelegten Fassung den Gesetzentwurf genehmigen.

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji povšechnou debatu.

Ich eröffne die Generaldebatte. Verlangt Jemand in der Generaldebatte das Wort?

Žádá někdo za slovo v debatě povšechné?

Jelikož tomu tak není, předložím slavnsněmu otázku, zda-li přijímá návrh zákona, jak jej komise předkládá, za základ rokování podrobného.

Ich werde dem h. Hause die Frage vorlegen, ob dasselbe die Anträge der Kommission zur Grundlage der Spezialdebatte annimmt.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří k teto otázce přisvědčují, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Angenommen.

Zpravodaj posl. Pleva:

§ 1. Ku plemenitbě lze připouštěti jenom licentované býky plemenne.

§ 1. Zur Nachzucht dürfen nur lizenzirte Zuchtstiere verwendet werden.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k § 1. ?

Verlangt Jemand das Wort zu § 1 ? Derselbe ist angenommen.

Jest přijat.

Zpravodaj posl. Pleva:

Licentovaným jest býk, kterého příslušná komise ohledací uzná ku plemenitbě za způsobilého.

§ 2. Ein lizenzier Stier ist ein solcher, welcher von der zuständigen Beschaukommission als zur Zucht geeignet befunden wird.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k čl. 2. ?

Verlangt Jemand das Wort zu § 2? Derselbe ist angenommen.

Jest přijat.

Zpravodaj poslanec Pleva: § 2.

V každém okresu zastupitelském a v každém městě se zvláštním řádem obecním zřídí se komise ohledací na dobu tří let, která se skládejž ze tří členů, totiž:

a) z důvěrníka, zvoleného zemským výborem ve srozumění se zemědělskou radou pro království České, bydlícího v dotyčném okresu zastupitelském, pokud se

týče v městě se zvláštním řádem obecním, který jest zároveň předsedou té komise;

b) ze dvou znalců, zvolených výborem okresním, pokud se týče městksým sastupitelstvem.

Pro případ zaneprázdněni členů těch buďtež zároveň týmž spůsobem zvoleni tři náhradníci.

Ukáže-li se toho potřeba, může ke komisi přibrán býti zvěrolékař s hlasem poradním.

Členům komise nahražují se toliko hotové výlohy, a to z fondu okresního, pokud se týče obecního.

§ 3.

-In jedem Vertretungsbezirke und in jeder Stadt mit eigenem Gemeindestatut wird eine Beschaukommission aus die Funktionsdauer von drei Jahren bestellt, welche aus drei Mitgliedern zu bestehen hat, und zwar:

a)  aus einem vom Landesausschusse im Einvernehrnern mit dem Landeskulturrathe für das Königreich Böhmen gewählten, in dembetreffenden Bertretungsbezirke, beziehungsweise Stadt mit eigenem Statut wohnhaften Vertrauensmanne, welcher zugleich der Obmann der Kommission ist;


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP