V prvních devíti měsících 1896 obnášelo passivum hodnoty vývozu našeho v poměru k roku 1895 14. 5 mil. zlatých a v poměru k roku 1894 21. 6 milionů zl. A vezmeme-li bilanci celého roku 1896, obnášelo passivum našeho vývozu dobytka během celého roku 1896, jak přiznal sám ministr obchodu při poslední rozpočtové debatě, celých 16 mil. zl. (Slyšte!)
Jest to věrný, ale smutný obraz naší tržní bilance zahraniční dobytkem, s Německem, drahým to naším spojencem trojspolkovým. (Tak jest!)
Trudnějším však ještě vědomím pro naše zemědělce jest, že není valné naděje na úplné odstranění tohoto naši obchodní bilanci tak velice poškozujícího zjevu. Klesání vývozu dobytka jest však netoliko pro zemědělce ohromnou ranou, poněvadž má v zápětí znehodnoceni dobytka a znač nou depressi cen tržních i na našich domácích trzích, nýbrž ono jest také velikou ranou pro říši celou a pro veškeré poplatníctvo, poněvadž má v zápětí klesání výnosu drah a ochromení veškerých sil poplatních, poněvadž poskytuje chov dobytka netoliko velmi výnosný pramen příjmů pro zemědělce, nýbrž poskytuje i průmyslníkovi tolik nutných produktů, na něž nevyhnutelně náš domácí průmysl jest odkázán.
Naši domácí pěstitelé chovu dobytka odkázáni jsou však, bohužel, jak ukazují zkušenosti, více na trhy zahraniční než na trhy domácí ve velkých našich městech. Tu každý se bude ptáti, co toho jest příčinou. Na to musím odpověděti, že příčinou toho jsou veliké závady našich velkotrhů v Praze a ve Vídni a sice ve Vídni ona obvyklá methoda tržní prodeje podle živé váhy s odrážkou 31-51 proc.
Následkem této neblahé methody jsou ceny jateční v značném nepoměru s cenami masa. Ceny dobytka na jatkách jsou značně nižší proti ceně masa, jež musí konsument kupovati, a následkem toho hlavní výtěžek má překupník, sprostředkovatel aneb velkoobchodník.
Na dobytčím trhu pražském stěžují si rolnictvo i pěstitelé žíru na velkou neustálenost poměrů tržebních, na neustálenost poměru nabídky i poptávky, na velkou nejistotu tržby, jakož i na tu okolnost, že je rolnictvo po většině na pražském trhu odkázáno na velkoobchodníky, kteří trh pražský šmahem ovládají.
K zlepšeni poměrů na trzích domácích byly navrhovány rozličné reformy. Mezi jiným bylo na pražském trhu navrhováno zřízení masné kasy dobytčí pro trh pražský jako ve Vídni, mimo to zřízení velkojatek ve velkých městech po způsobu Anglie a Ameriky, jakož i zřízení družstevních závodů a skladišť pro prodej masa ve velkých městech, odstranění prostředníků či překupníků, kteří netoliko z rolníka těží, nýbrž i na úkor konsumenta pracují.
Ano, pánové, racionelní a přímé zásobování našich velkých měst a vojska masem přímo producenty bylo by jedním z nejvydatnějších prostředků ku povznesení našeho domácího trhu a bylo by to zajisté velmi vděčnou úlohou nového sdružení rolnictva, aby s veškerou vážností uchopilo se praktického řešení důležité této otázky.
Dále jest povinností naší pátrati netoliko po příčinách úpadku vývozu zahraničního, nýbrž i po prostředcích odpomoci v tomto směru.
Kromě uvedených již chikán a libovůle při výkladní a provádění veterinární konvence vládními orgány německými byly hlavní příčinou úpadku vývozu našeho zejmena roku 1895, - kterýžto rok nazval finanční ministr uherský vším právem rokem nákaz - zvířecí nákazy a to zejména dobytčí mor, tento hlavní nepřítel nejen chovu dobytka a tržby dobytkem, ale i lidského zdravotnictví.
Nakažlivé nemoce zvířecí byly hlavní příčinou nejen uzavření hranic našemu vývozu, nýbrž i úpadku cen dobytka na našich trzích domácích.
Vždyť již nepatrné stoupání vývozu má v zápětí značné zvýšení ceny dobytka o celých 6-25%, což při stavu našeho skotu okrouhle 10 milionů kusů v říši a při průměrné ceně za jeden kus 120 zl. znamená zvýšení hodnoty při skotu o 60 až 240 milionů zlatých.
V příznivém vývozním roce 1894 zaznamenávalo se následkem skrovného vývozu při telatech notorické zvýšení masa 26.40 zl. za 1 m. cent živé váhy.
Jaký vztah má nepatrné stoupnutí a naopak klesnutí vývozu na ceny na vídeňském veletrhu jakož i na pražském trhu, mohou nejlépe doznati obchodníci a dodavatelé na tyto trhy. A není tady nikterak pravda, že volný vývoz dobytka za hranice má v zápětí jen prospěch pro několik pěstitelů chovu skotu a pro několik dodavatelů a obchodníků. Naopak ukázalo se nedávno, jak veliký účinek má na stísnění cen za dobytek na našich domácích trzích pouhá zpráva o návrhu agrárníků v říšském sněmu německém.
Pozoruhodno jest, že znehodnocení jatečného dobytka následkem zmenšení vývozu mělo jedině na vídeňském veletrhu od ledna běžícího roku v zápětí klesnutí cen při skotu o 2 1/2 milionů proti stejné době roku předešlého.
Domnívá-li se jeden pražský list, jenž psal v národohospodářské části po podání mého návrhu o věci, že návrhem mým upozorněna bude vláda německá na naše zvířecí nákazy a že tím mohl by býti poškozen náš vývoz zahraniční, pak zapomněl pan dopisovatel článku onoho naprosto, že má Německo dle čl. 8. jenž zní: "Jedna každá smlouvající strana vydávati bude periodické výkazy o stavu nakažlivých nemocí zvířecích a je zasýlati přímo druhé smlouvající straně, " že má německá vláda zevrubnou evidencí o zdravotních poměrech našeho dobytka z dočasných výkazů o nákazách zvířecích říše naši.
Mimo to nebudiž nepovšimnutým, že dle čl. 7. veterinární konvence navzájem si propůjčují vlády právo, by zvláštními tajnými komisaři vedly dozor na zdravotní stav dobytka na trzích a ve stáji.
Těmito komisary je vláda německá co nejzevrubněji zpravena o každé sebe menší nákaze v říši naší a následkem toho není žádné obavy, že pouhým návrhem neb jeho odůvodněním v naší sněmovně bude německá vláda na tyto nákazy teprve upozorněna.
Stálé šíření se nákaz zvířecích v říši naší bylo podmíněno zejména nedostatečným prováděním prostředků na utlumení nákazy, mimo to nepřístojností moderních dopravních prostředků, zejména nedostatečnou desinfekcí vozů železničních tím způsobem, že do techže vozů, ve kterých zamořený dobytek byl vezen, bývá nakládán dobytek jatečný a tím způsobem přenášena nákaza. Mimo to bylo podmíněno šíření nákaz v říší naší přenášením nákaz z druhé polovice říše na veletrh vídeňský a z vídeňského veletrhu do všech zemí v této říši.
Konečně příčinou šíření zákaz bylo veliké nepřístojnosti veletrhu vídeňském, na něž jsem v říšské radě často poukázal.
Ve třetím čísle letošního roku "Wiener landwirtschaftlichliche Zeitung" proveden byl číselný důkaz, že nynější invase nákazy slintávky a kulhávky pochází dle největší pravděpodobnosti z transportů uherského kontumačního dobytka.
Tak objevila se dne 16. listopadu na veletrhu vídeňském celá partie krmených sedmihradských volů, jež stížení byli slintávkou a kulhávkou; dne 29. listopadu byly shledány při výkladu na vídeňském nádraží dvě partie uherského skotu, šest partií haličských vepřů, dvě partie bukovinských a chorvátsko-slavonských vepřů, jež byly stíženy taktéž kulhavkou a slintavkou. (Slyšte! Slyšte!)
Uvážíme-li, velectění pánové, že od roku 1891 do roku 1894 vyvezeno bylo z Uher do naší polovice říše 2. 8 millionů kusů, čili celé dvě třetiny veškerého uherského vývozu dobytka, (z čehož přichází na království České 300. 000 kusů ročně, uvážíme-li dále, že doprava veškerých vepřů přivezených ze Srbska do naší říše řízena jest uherskou vládou přímo přes Steinbruch, čímž dává se Uhrům možnost netoliko vybírání nejlepších kusů ve Steinbruchu, jakož i uzavírání hranic srbských a upravování tržebních cen, nýbrž i přenášení nákaz na naše trhy; uvážíme-li dále, že roku 1890 tržba dobytkem naším s uherskou polovicí říše byla o 1. 2 millionu kusů v ceně 90. 7 millionů passivní a že roku 1893 přívoz dobytka z Uher na veletrh vídeňský obnášel 64 a půl %, kdežto přívoz z království českého na veletrh vídeňský obnášel jen 1. 7 procent, a že mimo to domácí náš příhon i na trh pražský obnášel r. 1890 pouze 44 procent, kdežto cizí přívoz, hlavně uherský - celkem 56 procent, není věru při tak velkém množství stále přiváženého a přiháněného dobytka z Uherska a při nedostatečných veterinárních opatření v říši žádný div, že jsme vysazeni stálé invasi zvířecích nákaz z druhé polovice říše.
Z řečeného vysvítá, velectění pánové, nade vší pochybnosť, de k úpadku naší domácí i zahraniční tržby dobytkem přičinily nejvíce nakažlivé nemoci zvířecí. Z toho vychází také konsekvence pro nás.
Jest povinností sborů zákonodárných i vlády, aby použila veškerých i nejradikálnějších prostředků k utlumení nákazy zvířecí a náležitým zostřením ohledání dobytka netoliko při přívozu, nýbrž i vývozu na hranicích hleděla zajistiti rolnictvu veškeré podmínky nerušeného vývoje tržby.
Nejvydatnějším prostředkem proti nákazám zvířecím, zejména proti plícní nákaze, objevilo se nepopíratelně nucené porážení; neboť vymýtěním plícní nákazy ušetřeno bylo našemu národnímu majetku ročně více než 2 milliony zlatých ztrát. Bylo by velmi žádoucno, aby slavná zemědělská komise a slavný sněm odporu čily zemskému výboru, aby on v dohodnutí se zemědělskou radou na základě konaného šetření vyjednal s c k. vládou, aby proti moru vepřovému a snad i proti jiným nákazám zvířecím, zejména proti tuberkulose dobytka, použito bylo těchže zákonných ustanovení, jakých používáno bylo proti plícním nákazám.
Volectění pánové! Nedá se upříti, že tímto způsobem bychom zajisté, pokud nemáme osvědčených prostředků léčivých, nejlépe zmohli nápadně šířící se mor a tuberkulosu, které klátí nejen neobyčejně velký počet kusů našeho dobytka, nýbrž i obmezují naši zahraniční tržbu.
Náklad na odstranění moru vepřového dobytka vypočten byl znalci a odborníky toliko na 150 tisíc zlatých, což zajisté by vyvážilo veliké škody, jež trpí naše rolnictvo morem vepřového bravu.
Utlumení nákaz zvířecích bylo by nepopiratelně velice usnadněno povinným pojišťováním dobytka, jež mělo by veliký a neocenitelný obchodně politický prospěch a bylo by také nejvydatnějším prostředkem proti zatajování nákaz a tím také proti šíření se nákaz.
V dalších důsledcích by prospělo netoliko pro povznesení chovu dobytka, nýbrž také domácí a zahraniční tržbě.
Mohu směle dnešního dne na základě svého pevného vnitřního přesvědčení tvrditi, že poměrně menší výhody, jaké by vzešly povinným pojišťováním našemu malorolnictvu naproti velkostatkářstvu, byly byly by značně a v hojné míře vyváženy trvalejším upravením naší domácí a zahraniční tržby a tím i zvýšením cen tržebních na trzích domácích i zahraničních.
Dalším účinným prostředkem proti nákazám byla ona již tak často jak v tomto slavném sněmu, tak i v říšské radě žádaná reforma zákona pro utlumení zvířecích nemocí nakažlivých z r. 1880.
Naléhavá potřeba této reformy byla, jak jsem již podotkl netoliko v tomto slavném sněmu, nýbrž i v poslanecké sněmovně uznávána. Uvedu dnešního dne, abych nezdržoval, toliko jmenovitě ony návrhy, jež v tomto ohledu byly podány.
Byly to v této slavné sněmovně návrhy poslanců, Horáka, JUC. Sedláka, Hyrše, Tausche, a Dr. Dvořáka, jakož i rady zemědělské.
Na říšské radě pak byly to návrhy poslanců rytíře Brennera, rytíře Czecze, posl. Tausche, hraběte Zedtwitze, dra Fuchsa a Dr. Dvořáka.
Neopomenu při jiné příležitosti o předmětu tomto, při odůvodňování jiného svého návrhu, tak zejména o utlumení tuberkulosy, šíře se vysloviti.
Dokázal jsem dnešního dne nezvratnými doklady, že nejčastnější invase nákaz zvířecích do naší polovice říše pochází z Uherské poloviny říše.
Z té příčiny nemohu opomenouti při této příležitosti netoliko slavné zemědělské komisi, nýbrž i slavnému sněmu odporučiti,aby zejména v nynější, pro hospodářské poměry naší vlasti tak velice důležité době, kdy rozhodovati se bude v nejbližší době o osudech našeho rolnictva pro celé příští desetiletí, použily veškerého vlivu a veškeré své moci, a aby usilovným a jednomyslným nátlakem na naši vládu pomohly zabezpepečiti zemědělství našemu příznivější poměry a podmínky tržby domácí i zahraniční.
Neboť stojíme dnešního dne, velectění pánové, na samém práhu rakousko-uherského vyrovnání, kde jednati se bude mimo jiné o vzájemných veterinárních poměrech obou polovic říše.
K záchraně našeho zemědělství proti přenášení nákazy z Uher podal jsem již loňského roku na sněmu návrh na uzavření konvence veterinární proti nákaze zvířet s Uherskou polovicí ríše, při obnovení smlouvy rakousko-uherské.
Letošního roku nebudu návrh tento ve smyslu předešlého návrhu opětovati, poněvadž jsem nabyl ve výboru pro utlumení nákazy zvířecí v poslanecké sněmovně a sice vývody netoliko odborníků na slovo vzatých, nýbrž i z úst vládních zástupců přesvědčení, že neodporučuje se, aby byla s Uhry uzavřena zvláštní konvence veterinární, poněvadž dosavadní naše konvence říše Rakouské s jinými vládami se pro nás se neosvědčily, jak i nynější konvence, která uzavřena byla s Německem, dokazuje.
Jest tedy oprávněna obava, že by poskytla i konvence veterinární s Uhry, poněvadž by poskytnouti musila stejných výhod oběma kompaciscentům. Uhrám příležitosť k novým chikanam proti nám, kdežto by Uhry zachovaly proti nám obvyklou libovůli, k terou jeví opětovně ve svém jednání. (Tak jest. )
Dle usnesení výboru pro utlumení zvířecích nemocí odporučuje se, abychom si proti Uhrám zachovali úplnou volnost, aby opatření proti přenesení zvířecí nákazy pojata byla toliko do zvláštních protokolů.
Dále usnesl se výbor pro utlumení nákazy zvířecí, aby každá země měla právo chrániti se autonomně proti provenienci dobytka ze zamořených komitátů.
Dorozumění musí se ovšem díti prostřednictvím ministerstva vnitra.
Co se týče příštích obvodů zamořovacích, má býti v obou polovicích říše zavedena úplná parita. Dle názoru vlády melo by obvodům stoličných okresů v Uhrách odpovídati v naší polovině říše zřízení obvodů politických úřadů. Avšak zástupcové čeští a také jných zemí vyslovili se, že by měly býti u nás zřízeny menší zamořovací obvody, poněvadž jsou stoličné okresy poměrně mnohem menší proti našim obvodům politických úřadů či okresním hejtmanstvím.
Dále by mely míti obě poloviny říše právo vzájemného dozoru na provádění veterinární policie. Jest ovšem obava, že Uhry nebudou chtíti připustiti oficialní dozor, nýbrž toliko soukromý.
Avšak co nejvydatnější prostředek proti přenášení nákazy zvířecích z Uher osvědčilo by se zajisté nejlépe, kdyby byl zřízen přísný dozor na hranicích rakouskouherských při přívozu uherské provenience, jakož i poskytnuto nám právo neprodleného zasílání zamořených transportů zpět přes hranice místo dosavadního vykládání a prodávání v našich zemích. Toto stanovisko bylo tlumočeno netoliko zástupci jednotlivých zemí, nýbrž také vládním referentem.
Co se pak konfinačních úřadů týče, které by měly býti zřízeny na hranicích Rakousko-Uherska, zabývá tato otázka dlouho naši vládu. Avšak zkušenosti (dle sdělení referenta vládního) nejsou zvláště příznivé a skvělé. Neboť povinnost konfinování měla prý by následkem zdražení dobytka zlé následky pro tržbu. Inkubační doba není při všech nakažlivých nemocech stejná a tím by se stalo, že by musil veškerý dobytek velmi dlouho býti držán v konfinačních ústavech. Mimo to podotkl vládní zástupce, že pro uherský dobytek mohly by býti konfinační ústavy prospěšný tím, že by se dostal dobytek ten snadno přes hranice. Spíše měly býti zřízeny ohledací stanice podél hranic a zamořený transport posílal by se ihned zpět do Uher, což byl by zajisté nejvydatnější prostředek proti přenášení nákaz.
Takové ústavy mají státi pod státním dozorem a mohou býti považovány za samostatná tržiště jako v Uhrách.
Konečně stanovil se výbor pro utlumení nákaz také na tom, aby nebylo dovoleno respiro, t. j. prodloužení platební lhůty mezi výnosem zákazu přívozu a mezi vejitím v platnost smlouvy vzájemné.
K zásobování Vídně uberským masem a k záchraně našeho zemědělství od přenášení nákazy zvířecí z druhé polovice říše třeba, bude naléhati na vládu, aby zrušen byl kontumační trh. ve Vídni a aby nahražen byl tento kontumační trh zřízením jatek v každém politickém okresu, jakož i, aby zřízeno bylo větší množství jatek podél hranic Rakousko-Uherských.
Pokud jsem sledoval ze zpráv, které pronikly do veřejnosti o vyjednávání vlády naší s Uhrami ohledně veterinární smlouvy, snažili se zástupci naší vlády skutečně dosíci na vládě Uherské ústupků těch, na kterých se byl ustanovil výbor pro utlumeni nemocí zvířecích.
Jak dalece podařilo se našim zástupcům v těchto úmluvách obhájiti stanovisko našeho domácího zemědělství, nemohu dnešního dne ovšem říci, poněvadž zůstalo ujepnání toto dosud tajemným.
Tolik však každý z Vás uzná, že jest naší povinností, abychom před uzákoněním rakousko-uherského vyrovnání poslaneckou sněmovnou vynaložili veškery síly a použili všech zákonitých prostředků k houževnatému hájení našich ohrožených zájmů hospodářských. (Výborně!)
Mimo to jest také ale potřebí, abychom konali již nyní, vzhledem k tomu, že za 5 roků již dojde platnosť smlouvy celní a obchodní s Německem, přípravy, aby příznivěji dopadla potom veterinární konvence s Německem než nynější. To může se státi dle mého náhledu hlavně snahou, aby odstraněny byly veškery verinární závndy již od nynějška, a tím jedině budeme moci dosíci, že dopadnou podmínky příští veterinární smlouvy příčnivěji než předešle.
Toho však možno dosíci toliko nejdokonalejším vymýtěním zvířecích nákaz v říši naši. Vždyť následkem přenášení nákaz zvířecích uzavřela, jak známo, Anglie úplně hranice své přívozu veškerého jatečního dobytka ze všech zemí vyjímaje z Islandu a dovolen přívoz toliko masa
z poraženého dobytka. Jak známo, stoupá i ovoz australského masa do Anglie v míře značné. Kromě Anglie, jež hranice svié uzavřela úplně přívozu veškerého jatečního dobytka, mohli jsme sledovati, že i ve francouzské sněmovně tatáž tendence byla vyslovena a totéž žádáno na vládě francouzské; a kromě toho vidíme, že- Německo stále a stále uzavírá hranice své přívozu, a může se státi, že Německo bude chtíti úplně hranice proti přívozu cizímu uzavříti. Z toho vysvítá, že toliko dokonalým vymýtením nákazy možno na sousedních státech žádati odstraněni celních šraňků pro zdravý náš dobytek, a tím zachrániti ztracený dosavadní náš vývoz.
Z té příčiny dovoluji si slavné zemědělské komisi a slavnému sněmu doporučiti k náležité úvaze a k jednomyslnému usnesení se o vhodných prostředcích veškery ony momenty, které jsem si dovolilve svých vývodech slavnému sněmu přednésti.
Ve formálním ohledu pak navrhuji, by návrh můj byl přikázán komisi zemědělské. (Výborně! Potlesk).
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za sIovo ve formálním ohledu?
Verlangt Jemand in sormaler Beziehung das Wort?
Nachdem dies nicht der Fall ist, schreiten wir zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování. Pan poslanec dr Dvořák navrhuje, aby jeho návrh byl přikázán komisi zemědělské.
Der Herr Abg. Dr. Dvořak beantragt, dass seine Antrag der Landesculturcommission gugewiesen weide.
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich erfuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnunug ist die erste Lesung des Antraget des Abgeordneten Dr. Russ und Genossen betreffend die Wahl eines Ausschusses zur Berathuug über die Regierungs-Erilarung vom 26. Jänner 1897.
Nachdem der H. Antragsteller erkrankt ist, hat der H. Abgeordnete Lippert es übernommen statt seiner den Antrag zu begründen.
Příští předmět denního pořádku jest: první čtení návrhu poslance dra Russa a soudruhů v příčině volby výboru k poradě o prohlášení vládním ze dne 26. ledna 1897.
Ježto pan navrhovatel ochuravěl, převzal pan poslanec Lippert odůvodnění tohoto návrhu.
Ich ertheile demnach das Wort dem H. Abgeordneten Lippert.
Landesausschussbeisitzer Abg. Lippert: Hohes Haus! Die Erklärung der hohen Regierung, die Se. Exzellenz der Herr Statthalam 26. vorigen Monates hier im Hause verlesen hat, hat aus dieser unserer Seite zum Theil verblüfft, zum Theil verstimmt. Diese Verstimmung ist nicht gewichen, nachdem wir Gelegenheit hatten, uns über den Wortlaut des Genaueren aus dem Protokoll zu informiren. Daran war vielleicht auch noch das Moment mit Schuld, dass mittlerweile durch die Zeitungen die Nachricht gieng von einer neuen Sprachenverordnung und von den Grundsätzen derselben.
Es ist allerdings nur eine Nachricht der Zeitungen gewesen und wir können nicht den Vertreter der hohen Regierung verantwortlich machen für die Corretheit oder Unrichtigkeit derselben; aber der Ton, in welchem die Erklärung, die hier im hohen Hause abgegeben wurde, abgefasst war, die Provenienz gewisser Termine und der Diction, die auf uns so Wohl bekannte Schlagworte und Reden, die in diesem Hause gehalten wurden, hinweisen, alle die Momente haben in uns den Glauben erwecken können, dass ein gewisser Zusammenhang zwischen der von den Zeitungsblättern behaupteten Verordnung und dieser Erklärung, also ein Zusammenhang der Regierungsabsichten mit der beabsichtigten Sprachenverordnung vorhanden sei.
Da sind es zunächst die Termine der "Gleichberechtigung und Gleichwertigkeit", die uns auffallen mussten, nicht als ob wir irgend etwas an der Sache selbst auszusetzen hätten; wir halten die Gleichberechtigung für etwas so natürliches und selbstverständlichesdass man darüber kaum zu redem brauchte; es ist aber nicht
unsere Sache dieselbe in die Praxis einzuführen für den einzelnen Fall.
Wenn man aber im Allgemeinen in diesem Hause diese beiden Termine in dieser Verbindung vorträgt, so müssen wir den Glauben gewinnen, dass es sich auch darum bandelt, ihnen einen anderen determinierteren Sinn zu unterlegen, wie es hier im hohen Hause geschehen ist. Was soll die Gleichwertigkeit von Nationen eigentlich bedeuten? Soll man durch einen Regierungstarif den Wert der Nationen vielleicht feststellen? In Oesterreich hätte mau ein grosses Material für solche Erfahrungen, ob aber die Objektivität, das weiß ich nicht. In diesem Sinne glaube ich, ist mit diesem Terminus nichts zu machen.
Er kann erst praktisch werden, wenn er überführt wird in die Gleichberechtigung und daran stoßt sich Niemand auf unserer Seite.
Die Gleichwertigkeit ist einmal mehr, einmal weniger als die Gleichberechtigung, sie ist mehr, nachdem sie gewissermassen implicite eine Menge von Prätensionen enthalten könnte, die erst durch Explizierung zu Forderungen der Gleichberechtigung werden können. Wir wissen nicht, was für einen Inhalt sie birgt. Im anderen Falle ist sie aber weniger als die Gleichberechtigung, sie ist gewissermaßen in platonischer Form das, was man als Gleichberechtigung in handgreiflicher Weise vor sich haben kann.
Warum also uns die Belehrung gegeben wird nicht bloß bei der Gleichberechtigung stehen zu bleiben, sondern auch die Gleichwertigkeit an ihre Stelle zu setzen, das ist uns nicht fassbar gewesen, indem wir glaubten, dass die Regierung einen gewissen Tadel in unsere Haltung setzen wollte.
Nun, ich muss wohl gestehen: Wir sind gerne erbötig auf die von der Regierungserklärung in Aussicht genommenen Versuche eines Nähertretens, eines Verhandelns zum Zwecke der Herstellung friedlicher Verhältnisse einzugehen, aber gerade, wenn wir das thuen wollen, müssen wir vor Allem unseren Standpunkt klarstellen, was zwar schon oft versucht wurde, aber immer wieder neuerdings erforderlich scheint und das scheint mit, hat die hohe Regierung neuerdings bewiesen.
Ich habe wiederholt bei verschiedenen Gelegenheiten es ausgesprochen, dass von unserem Standpunkte aus das größte Hindernis zu einem dauernden und gesunden Ausgleiche die von Ihrer Seite hochgehaltene Revindicationstheorie ist.
Was sollen wir uns unter Gleichberechtigung vorstellen, wenn nicht wenigstens das Recht unseres Bestandes? Wenn uns aber das theoretisch abgesprochen wird, und wenn die verschiedenartigsten praktischen Versuche gemacht werden, es uns zu beschränken, was soll Denn für uns die Gleichberechtigung für einen Sinn haben, was soll die Erhöhung der Gleichberechtigungsforderung auf Gleichwerthigkeitsforderung für einen Sinn für uns haben? (Bravo!)
Kämpfen wir denn, meine Herren, nicht aus dieser Seite in diesem h. Hause als der Vertretung des Landes seit Jahren und auch in dieser Hauptstadt für unsere Gleichwerthigkeit, und kämpfen wir nicht erfolglos dafür? (Bravo! Sehr richtig!)
Im Anblicke dieser Thatsachen müssen wir uns von der Regierung belehren lassen: Ihr müsst das Zugeständnis dieser beiden Forderungen machen! Ich weiß, was Sie dem entgegenstellten werden. Aber ich sage: Vor Allem muss die Revindicationstheorie bei Seite gestellt werden und vor Allem müssen diejenigen Balagerungsapparate, die um unser Gebiet aufgestellt sind und jener Kraft und Wirksamkeit verleihen, aus dem Feldzuge zurückgezogen werden. Dann werden Sie mit einer Widerklage kommen und werden klagen, wir beabsichtigen ein "geschlossenes" Sprachgebiet zu gründen.
Das ist, logisch genommen, eine richtige Einwendung, aber andererseits besinnen sich die Herren nicht, dass sie sich selbst dieses "geschossene" Gebiet construirt haben.
Das haben Sie gemacht, selbst das Wort haben Sie sich verderbt übersetzt und aus dieser verderbten Uebersetzung eine
Schlussfolgerung gezogen, welcher in Wirklichkeit nichts entspricht.
Ich habe schon einmal von diesem Platze aus erklärt, dass es eine falsche Uebersetzung ist. Sprechen Sie denn, wo wir im Deutschen von einem "geschlossenen Walde" reden, zum Unterschiede vom Walde, der keinen Schluß hat, von einem "uzavřeny les?" Das ist ein dichter, ununterbrochener Wald, aber kein geschlossener und durch Gehege eingezäunter Wald.
Sie übersetzen unser deutsches Wort schlecht in's Čechische und dann deduziren Sie aus der schlechten Uebersetzung, wir hätten eine chinesische Mauer gebaut. Daraus wollen Sie sich nicht einlassen und da könnte allerdings von einer Gleichberechtigung und Gleichwertigkeit keine Rede sein.
Aber, meine Herren, wie können Sie uns als Gegner der Gleichwerthigkeit ansehen, wenn Sie es sind, die gleichzeitig behaupten, wir seien so thöricht zu glauben, wir könnten um Deutsch-Böhmen eine chinesische Mauer errichten? Das würde nicht ein mit mittlerem Verstande beschaffener Mensch glauben!
Ein Volk, das in der ganzen Welt durch seine Kolonisten ausgebreitet ist, das überall Arbeit und Erwerb sucht das überall in der Fremde sich einen guten Namen erworben hat, das sollte aus den Einfall kommen, sich in einem Winket von Böhmen zu verschanzen, damit Niemand weiter hereinkommt als seinesgleichen!? Das ist eine Unterstellung, und solange wir darüber nicht klar werden, solange Sie von dieser Anklage nicht ablassen und auch andererseits Ihre Revindication nicht abschwören, solange sehen wir die Basis zur Verhandlung, die die Regierung uns neuerdings wieder empfiehlt, nicht gegeben. (Sehr gut! Links. ) Freilich werden Sie sagen: Die Thatsachen haben ja bewiesen, dass Ihr das geschlossene deutsche Gebiet als ein abgeschlossenes behandelt wissen wollt; denn Ihr habt so vielen Unternehmungen, die in diesem Sommer geplant wurden, nicht Einlass gewährt und dergl. -
Ja, meine Herren, ich bitte, im Allgemeinen zu trennen den Standpunkt der politischen Prätension und den des praktischen Bedürfnisses und der praktischen Berechtigung. (Sehr richtig!)
Die ganze Sprachenfrage kann nur geordnet werden, meines Erachtens. wenn man diese zwei Momente genau und scharf von einander trennt.
Sie können nicht sagen, dass wir Ihnen dadurch das Heimathsrecht in Böhmen verwehrt haben, dass mir Ihnen den oder jenen pomphaften Aufzug in einer Stadt hintanzuhalten gesucht haben.
Mein Gott, wenn ich meinem sonst lie-