jehož předmětem jest odstranění českých nápisů c. k. okresního soudu a c. k berního úřadu na úřední budově v Žacléři a tázali se mne, jsem-li ochoten k tomu působiti, aby úřední budova v Žacleři zase českými nápisy opatřena byla.

Dle sdělení praesidia c k. vrchního zemského soudu a c. k. finančního ředitelství zemského, na něž ve věci té jsem se obrátil, byl okresní soud v Žacléři před opravováním úřední budovy, jež se dalo v letě roku 1896, pouze německým nápisem opatřen, kdežto berní úřad, v tétéž budově se nalézající, až do doby řečené úředního orla s dvojjazyčným nápisem měl. Ježto při opravě úřední orlové okresního soudu a berního úřadu poškozeni byli, bylo nařízeno, aby byli opraveni, i zůstal orel okr. soudu, který jak praveno, pouze německý nápis měl, tak jak byl, kdežto dvojjazyčný nápis na orlu berního úřadu omylem nápisem pouze německým nahražen byl

Jak c. k. vrchní zemský soud, tak i c. k. finanční ředitelství zemské nařídilo však již, aby úřední orel okresního soudu i berního úřadu v Žacléři dvojjazyčným nápisem opatřen byl jest nařízení toto již provedeno.

Aus die Interpellation der Herren Landtagsabgeordneten Dr. Gustav Schreiner und Genossen vom 28. Dezember 1896 rucksichtlich der Wahrung der kulturtechnischen Interessen bei der Ausführung der Kanalisirung des Moldau- und Elbeflusses in der Strecke von Prag nach Aussig, beehre ich mich folgendes zu erwidern.

Die Regierung hat bereits bei der Genehmigung des generellen Projektes für die Eanalisierung der Moldau und Elbe in der Strecke "Prag-Aussig" auf die Berücksichtigung der Interessen der Landwirthschaft einen beson deren Werth gelegt, und hat berfugt, dass gelegentlich der Durchführung der genannten Canalisierung die landwirthschaftlichen Verhältnisse stets im Auge behalten und gebührend gewürdigt Werden.

Mit Rücksicht aus die anerkannt große Bedeutung der culturtechnischen Interessen werde ich als Vorsitzender der für die Durchfuhrung der genannten Flutz-Eanalisnung bestimmten Commission im Sinne der Intention der Regierung nichts verabsäumen, Was den Interessen der Landeskultur forderlich sein tonnte.

Hiebei Wird selbstverständlich dahin zu wirken sein, dass der Ausarbeitung der DetailProjekte für jede einzelne Neuanlage auf die Möglichkeit der hiemit zu verbindenden Meliorationen der angrenzenden Grundstücke entiprechend Rücksicht genommen werde, und bin ich in der Lage, dein hohen Hanse mitzutheilen, dass in der Sitzung des nach § 8. des Commissions-Statuts zusammengesetzten Comités vom 22. Dezember 1896 diese Angelegenheit, bereits zur Sprache gebracht und in Ansicht genommen wurde, dass bei Verfassung der Detail-Projekte auch in Bezug aus die Ausnutzung der Wasserkraft zu ökonomischen und industriellen Zwecken Vorsorge getroffen werde.

Obzwar die Durchführung eigentlicher Meliorationsanlagen nicht in den Wirkungskreis der Commission fällt, so kann ich dennoch die Versicherung geben, dass die CanalisirungsCommission gewiss die auf eine Meliorirung abzielenden Wunsche der interessierten Grundbesitzer stets gern nach Thunlichkait, berücksichtigen wird, wobei ich jedoch im Hinblicke auf die eigentliche Aufgabe des Canalisationsunternehmens bemerke, dass die Anregung und Ausfuhrung solcher Meliorations-Arbeiten, insoferne sie sich nicht infolge der Canalisirung selbst als nothwendig herausstellen, den betreffenden Interessentenkreisen überlassen bleiben muss.

Außerdem sind auch nach § 3. des Commissions-Statuts zu den Commissions Berathungen hervorragende Fachmanner auf dem Gebiete des Meliorations- weseus betzuziehen und die Commission hat sich bereits in Ausführung diesen statutarischen Bestimmung und des von der Commission selbst gefa sten Beschlusses am 24. Janner d. J. an das Präsidium des Landeskulturrathes für das Königreich Böhmen mit dem Ersuchen um die Namhaftmachung solcher Fachmanner gewendet

Ich werde nicht unterlassen, diese Fach manner nach Bedarf auch zu den Comité Sitzungen einladen zu lassen, so dass dieselben in der Lage sein werden, ihre Anschauung und Wunsche rechtzeitig geltend zu machen.

Da außerdem auch bei Durchfuhrung des wasserrechtlichen Verfahrens die Betheiligten noch hinreichend Gelegenheit haben werden, ihre speziellen Wunsche vorzubringen, welchen, insoferne sie dem Fluss-Canalisirungszwecke nicht entgegenstehen, nach Zulassigkeit Rechnung getragen werden wird, so erscheint für die Geltendmachung der landwirthschaftlichen Interessen genügsam vorgesehen.

Wenn sonach die Herren Interpellanten schließlich die Frage gestellt haben, ob Landesausschuss und Regierung geneigt seien, eine Aenderung des Statuts in der Richtung vorzunehmen, dass Fachmänner aus dem Gebiete des Meliorationswesens als ständige Mitglieder mit Sitz und Stimme in diese Commission berufen würden, habe ich die Ehre, im Einvernehmen mit den Landesausschusse des Königreiches Böhmen zu erklären, dass die Nothwendigkeit der Aenderung des Statuts in dieser Richtung aus den angeführten Gründen nicht nothwendig und auch nicht zweckmässig erscheint.

Oberstlandmarschall: Im Anschlüsse an das, was Seine Excellenz soeben gesagt hat, erlaube ich mir zu bemerken, dass, nachdem Seine Excellenz die Beantwortung dieser Interpellation im Einvernehmen mit dem Landesausschusse des Königreiches Böhmen abgegeben, der Landesausschuss der Ansicht ist, dass eine separate Beantwortung der Interpellation von Seite seines Präsidiums sich nicht mehr als nothwendig herausgestellt.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

První předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Václava Jindřicha a soudruhů na poskytnutí zemské podpory obcím Kublovu a Broum v okresu Křivoklátském postiženým škodami vysokou zvěří způsobenými.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Wenzel Jindřich und Genossen betreffend die Ertheilung einer Landesunterstützung an die durch Hochwild geschädigten Gemeinden Kublow und Broum im Bezirke Pürglitz.

Dávám slovo panu navrhovateli, aky svůj návrh odůvodnil.

Posl. V. Jindřich. Slavný sněme! Již od roku 1889 docházejí mne stále stížnosti a žádosti od jednotlivých obcí okresu Křivoklátského, kteréžto mám tu čest v tomto sl. sněmu zastupovati, aby obcím těmto, které každým rokem velké škody na svých polních plodinách trpěti musejí, způsobené vysokou zvěří, která se chová

v neohražených lesích knížete Maxe Egona z Fürstenberka, majitele to panství křivoklátského, aby jim byla udělena podpora zemská za příčinou náhrady způsobených škod vysokou zvěří anebo jim byla poskytnuta možnost vedle zákona dosud platného o myslivosti daného dne 1. června 1866 čl. 32 by v každém ročním čase mohly své polní plodiny proti škodám způsobeným vysokou zvěří náležitě a platně ochraňovati a obklopovati.

V žádostech mne došlých jest těžce stěžováno na to, jak velikých škod ony obce blíže lesů Fürstenberských položené zakoušeti musejí, a byl jsem požádán těmito, jakož i slavným okres. výborem Křivoklátským, abych osobně škody ty shlédl.

Učinil jsem tak v měsíci květnu roku 1896 a tu se přiznávám, že, shlédnuv tyto škody způsobené vysokou zvěří, byl jsem velice roztrpčen, neboť nejen že ony žaloby se zakládají na úplné pravdivosti, ale spáchané škody, jak si dovolím číselně naznačiti, jsou ve skutečnosti ještě mnohem větší, nežli udávají a protož považuji za svou poslaneckou povinnosť, abych jménem poškozených obcí se dovolával na tomto patřičném místě a u rozhodujících činitelů spravedlnosti a ochrany majetku polního pro tyto obce.

Bolno jest každému soucitnému a správně soudícímu občanu, když patří na ta zpustošená pole, když vidí, kterak ta úmorná práce rolníka takovýmto způsobem se ničí a ruší.

Zejména tam, velectění pánové, se velice těžce nese poškození plodin polních, kde již příroda sama jest dosti skoupou oproti rolníku a kde zajisté veliké námahy a přičinění jest zapotřebí k docílení jakž takž uspokojujícího výsledku.

Jsem svědkem, velectění pánové, že každým rokem v tomto slav. sněmu podávají se žádosti mnoha obcí za podporu na sleveni bídy a nedostatku v příčině způsobených živelních škod, a bohužel že nemůžeme těmto živelním pohromám zabrániti; avšak že by byly donuceny celé obce podávati žádosti slav. sněmu za podporu zemskou v příčině utrpěných škod vysokou zvěří, zdá se býti zajisté na první pohled neuvěřitelno a nemožno. Avšak skutečnosť ta již nastala; neboť dovolil jsem si podati návrh v tomto slavném sněmu, aby poškozeným obcím byla udělena přiměřená podpora za utrpěné škody, a aby podobným žádostem bylo na příště uvažováno, tu jest zapotřebí, aby zákon o myslivosti, který jest v platnosti od r. 1866, tedy plných již 30 roků, který byl sdělán tehdáž pro nás bez nás, byl náležitě pozměněn a opraven.

Jest zajisté podivno, velectění pánové' že ještě dnes v naší době za všeobecného pokroku se může udržeti takový nespravedlivý zákon, který tak těžce poškozuje tak důležitý produktivní stav, jako jest stav rolnický, a který ještě zákonitě ochraňuje libůstky a opatřuje kratochvíle mnohých na úkor a útraty jiných. Uznávám úplně za správné stanovisko některých mých velectěných pánů kollegů, kteří, když jsem se jich byl dožaoval o podepsání mého návrhu, prohlásili, že návrhem tímto zavedeme jakési novum do tohoto slav. sněmu, že, když se udělí podpora zemská jmenovaným obcím, přijde celá řada jiných obcí a budou totéž žádati.

Já úplně sdílím tento náhled svých pánů kollegů že se tak stane, poněvadž znám celou řadu poškozených obcí, avšak právě z této vyslovené obavy odvozují důkaz, že jest velmi žádoucno a zapotřeby, aby tento zákon nespravedlivý byl pozměněn, neboť důkaz toho jest, jak mnoho obcí Škodami vysokou zvěří způsobenými trpěti musejí. (Tak jest!)

Máme, velectění pánové, zákon k ochraně polního majetku (totiž zákon o polním pychu), který trestá poškozování polních plodin; avšak zákon o myslivosti, který jest v platnosti, ten beztrestně dovoluje takovéto jich poškozování! Jaká to ironie!

Nám rolníkům, velectění pánové, jest dostatečně známo, že z ohledů hospodářských nám zákon o myslivosti v praničem neprospívá, a jestli že by některý pan labužník snad tvrdil, že, kdybychom zá konitě zvř neochraňovali, že by tato povážlivě v ceně vstoupla, tu si dovolím jemu připomenouti, že kdo chce lahůdek těchto pojídati, ten nechť si zvěř sám vychovává, tak jak to musí dělati naše hospodyňka ři drůbeži a podobně, jako se to stává i při chovu bažantů.                

Rolnictvo všeobecně uznává dosud platný zákon o myslivosti za nesprávnost a za trvající zlo, které se páše na držitelích menších statků, neboť se jim odnímá právo volného užívání jejich majetku.

Ale, velectění pánové, ještě to se často přiházívá, že provozováním myslivosti aneb přílišným vydržováním zvěře se polním plodinám škodí, a když se pak držitelé pozemků dovolávají náhrady v té příčině, tu, pánové, při vyšetřovací komisi se stává mnoho nepříjemností, nepřátelství a sporů, a tím zajisté se neposlouží svornosti občanstva v obci.

Protož dovoluji si co nejdůtklivěji appellovati na své pány kolegy co zástupce stavu rolnického, by se všemožně přičinili, by dosud platný zákon o myslivosti byl náležitě opraven a žádoucí náprava v tomto směru, jakož i pronikavá, změna v brzku provedena byla.

Přijímám s uspokojením na vědomí, že již se strany mých pánů kollegů rolnických se chystá takový návrh na spravedlivé opravení zákona o myslivosti, a nechovám v té příčině žádné obavy jak byli již někteří pánové vyslovili, jest-li prý co zástupcové rolnictva dovolíme si podati návrh, by byl návrh o myslivosti náležitě pozměněn a dle stávajících poměrů opraven, že tím víc věo celou ještě poškodíme a ji zhoršíme, neboť předpokládám, že kdo má cit pro spravedlnost a právo, bude ve příčině zákona o opravě myslivosti s námi hlasovati.

Neboť, velectění pánové, jak bolně se dotýká rolníka, když obchází kolem svých pozemků, aby shledal jak úroda prospívá ve vzrůstu, a opatří, kterak na polích úroda místo, co jí má přibývati, stále se ztrácí.

Jak rolník rád zapomíná těch těžkých prací, toho přičinění, těch svízelů, se kterými musí tak často bojovati, když vidí, že jest mu příroda příznivá, a že úroda polní utěšeně prospívá, a jak ta radosť, velectění pánové, tak také ten bol se nedá ničím nahraditi a zaplatiti a zejména ne náhradou za škody způsobené zvěří na majetku polním, neboť náhrada ta, kterou rolník obdrží mnohdy podobá se sotva udělené almužně.

Jeho Jasnosť, kníže Max Egen z Fürstenbergů, majitel to rozsáhlých lesů na panství Křivoklátském chová v těchto neohražených lesích velké množství vysoké zvěře pro svoji zábavu a kratochvíli, která vychází se pásti v celých stádech třiceti až čtyřiceti kusů na občanské pozemky obce broumské a kublovské a tam pasením velikých škod na plodinách polních způsobuje.

Tak v letech od 1889-93, kdy byl jasný pán nájemcem oněch honiteb, musil zaplatiti za škody způsobené na polních plodinách dvou jmenovaných obcí vysoké částky, které dovolím si uvésti; jsou následující: obci Kubelské zaplaceno roku 1889 náhrady 2976 zl. 94 kr., v roce 1890

2642 zl. 07 kr., v roce 1891 3876 zl. 75 kr.,roku 1892 3866 zl. 61 kr., v celku v jedné obci za 4 roky 13. 362 zl. 37 kr., druhé obci Broumovské r. 1889 2206 zl. 30 kr.,r. 1890 3590 zl. 25 kr., r. 1891 2082 zl.99 kr., r. 1892 3645 zl. 43 kr., za 4 roky 11. 526 zl. 06 kr., dohromady zaplaceno za 4 roky náhrad za škody vysokou zvěří způsobené na polních plodinách těchto dvou obci 24. 887 zl. 43 kr. Že tato částka, velectění pánové, placené náhrady rolníkům zdála se přece jasnému pánovi velice drahou libůstkou, vychází z toho na jevo, že pomýšlel na to, jakým způsobem by se povinnosti placení škod sprostil a v tom připadl na myšlénku, požádati honební společenstva obcí Brouma Kublova, aby jej z povinnosti co nájemce propustila.

Po vzájemném ujednání a dohohnutí se propustila společenstva jasného pána ze závazku a sice za náhradu, kterou obdržela obec Kublovská, 3000 zl. a obec Broumovská 1000 zl.

Občané jmenovaných obcí uznali, že jest přece jen zbytečno takovým způsobem mnoho peněz vydávati a protože se také domnívali, že jejich ochota bude ze strany jasného pána oceněna a uznána a oni že v této dobré snaze a dobré vůli budou jím také náležitě podporováni, neboť se domnívali, že když budou sami myslivosti provozovati, že se jim přece podaří, polní plodiny proti škodám zvěří způsobeným ochrániti.

Avšak tak už to bývá!

Rolník míní a kníže Max Egon z Fürstenbergu mění.

Misto, co by se měl jasný pán poděkovati za tu blahovůli a za tu dobrou snahu rolníkům, kteří s ním chtěli udržeti přátelství, a jíti jim vstříc, podporovati je, a nechati zvěř odstřelovati, by se nerozmnožila a neuškodila polním plodinám, rozhodl se jináče, a to z té příčiny, poněvadž, když byl zbaven co nájemce povinnosti náhrady škod zpáchaných vysokou zvěří platiti, usmyslil si, že ve svých neohražených lesích ještě ve větší míře bude zvěř chovati, která ovšem se na pozemcích jmenovaných obcí vyživuje.

A tu se bude ptáti asi mnohý z pánů, zejména z těch, kteří se zabývají myslivostí, jak jest to možno, aby tyto obce byly poškozovány zvěří, když mají samy právo provozovati myslivosť?

I já, velectění pánové, jsem byl v prvním okamžiku překvapen tím, když jsem se dověděl, že honební společenstvo samo provozuje myslivosti, že takové škody trpěti musí; ale věc je zcela jednoduchá.

Když nastane střílení, tu kníže Max Egon z Fürstenbergu, poněvadž pozemky oněch obcí leži uprostřed rozsáhlých lesů knížecích, rozestaví po svých hranicích hajné a hlídače, kterí střílením, strážními ohni, troubením a pod. zvěř hluboko do lesů zaplaší, která ovšem v čase letním tam nachází dosti postavy, a, když pak nastane šetřeni, tu hlídači zmizí, a páni srnci a páni jeleni mají pak volnosť, se libovolné pásti a proháněti na pozemcích občanských. Běda pak tomu občanu, který si dovolí v čas šetření třeba jen na prázdno vystřeliti, aby odehnal stáda pasoucí se na jeho pozemcích.

Tu jsou po ruce ihned páni četníci, kteří za různé dary od knížete, jako palivo, různé příležitosti atd. vykonávají až příliš horlivě svoji povinnost pproti bezbranným občanům a ta pak nastane pravá honba po vinníku, nastane žalářování a pokutování. Tak mnoho se tam musí slyšet od lidí z jiných obcí, kteří nejsou poškozováni, že by se neudrželi, aby nestříleli zvěř, třeba byl čas šetření, když vidí, kterak cela stáda se pasou na osení; neboť praví: " Vždyť je to náš jediný chléb, na který měsíce musíme čekat, v potu tváře se namáhat, abychom něco z těch polí vypěstovali a sklidili.

Tu, velectění pánové, jak musí býti bolno, se dívati na to, když beztrestně taková stáda zvěře, která se chovají jen pro zábavu knížecí, tento jich majetek ničí a ruší.

Jsou to smutné poměry, velectění pánové, a ještě smutnější jednání, které zajisté žádnému kavalírovi by na cti a vážnosti nepřidalo.

Jmenované obce mají dosti pozemků obecních, které, kdyby mohly přiměřeně býti pronajmuty, zajisté by slušných příjmů obci poskytovaly; avšak, poněvadž se tam tak mnoho škody zvěří způsobuje, nechce nikdo pozemky ty najmouti, poněvadž veškerá jeho práce zničí se zvěří a tu obce, aby nemusely nechati pozemky ty ležeti ladem, musí je pak za levný peníz pronajmouti a tím zajisté veliké škody na příjmech obecních se jim způsobují.

Avšak pozemky jmenovaných obcí ztrácejí také stále na ceně, poněvadž těch škod, které tam vysoká zvěř způsobuje, jest v takové značné míře, že dříve byl pozemek ten ku př. za 300 zl. a nyní by se sotva za 120 zl. prodal.

Tamnější rolníci stále více naříkají, že nebudou moci takové značné platy a povinnosti, které jim ukládají stát, země a obec, platiti, když jejich příjmy se takovýmto způsobem poškozují. Neboť, co nezničí zvěř, a to je více než polovina; druhá polovina, co zbude, sotva stačí k výživě jejich rodin.

A proto ne neprávem mnozí rolníci říkají, že jestli to půjde tak dále, budou donuceni s prázdným ze svých statků utéci, a proto úpěnlivým hlasem volají za ochranu svého majetku a za spravedlnost. Což má, velectění pánové, v tomto případě rozhodovati vůle jediného člověka, byť by byl třeba knížetem, když takové množství občanů musí tak mnoho škod trpěti a snášeti?

Povinností rozhodujících činitelů jest, aby celá záležitosť byla spravedlivě uvažována a také spravedlivě aby se rozhodla.

Poslední odhad škod, které provedl ctěný okresní výbor na Křivoklátě r. 1896, jest následující:

V  obci Lhotě byla uznána škoda vysokou zvěří způsobená 1667 zl. 30 kr., v obci Broumech 2843 zl. 18 kr., v obci Kublově 3036 zl. 68 kr., v obci Hudlicích 2364 zl. 20 kr., celkem 9912 zl. 2 kr., tedy skorém, velectění pánové, 10. 000 zl. Zajisté to až příliš velká částka na tyto chudé horské obce. Nyní teprv seznali občané Kublovští a Broumští, jak byli Jeho Jasností panem Maxem Egonem z Fürstenbergů poškozeni.

A proto dovolávali se ochrany svého majetku u příslušných orgánů; avšak jak to již u nás bývá, často platí více slovo urozeného pána i tam, kde má rozhodovati právo a spravedlnost.

Tu ve své úzkosti a těžkosti dovolávají se občané jmenovaných obcí spravedlnosti a ochrany svého majetku v tomto slavném sněmu, a proto jsem si dovolil co jejich zástupce podati tento návrh, který co nejvřeleji k laskavému přijetí slavného sněmu odporučuji. (Výborně! Výborně!) Je to následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   Obcím Kublovu a Broum v okresu Křivoklátském, postiženým škodami vysokou zvěří způsobenými, povoluje se z prostředků zemských přiměřená podpora.

2.   Obcím těmto povoluje se vedle platného zákona o myslivosti daného ze dne 1. června 1866, § 32., používati všech možných prostředků v každém ročním čase, by úrodu polní na svých pozemcích mohly způsobem platným proti vysoké zvěři náležitě ochraňovati.

V    ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi rozpočtové. (Výborně! Potlesk, řečníku se gratuluje. )

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo v ohledu formálním?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?

Přejdeme k hlasování o formálním návrhu.

Wir übergehen zur Abstimmung über den formalen Antrag.

Tento návrh zní v ten smysl, by návrh, který se nachází dnes v projednávání, byl přikázán komisi rozpočtové.

Gegenstand der Abstimmung   ist der formale Antrag, welcher dahin geht, dass der in Verhandlung stehende Antrag des  Herrn Abg. Jindřich der Budgetcommission     zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance J. Bartáka a soudruhů na zřízení zemské pojišťovny proti škodám z krupobití s pojišťováním povinným.

Nächster Gegenstand der Tageosordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten J. Barták und Genossen aus Errichtung einer Landesversicherungsanstalt gegen Hagelschäden mit Versicherungszwang.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Barták. Slavný sněme! Návrh na zřízení pojišťovny proti škodám z krupobití podal jsem již v loňském zasedáni tohoto slavného sněmu, a také jsem návrh ten ve 14. schůzi dne 25. ledna 1896 odůvodnil. Co jsem již při loňském odůvodňování uvedl, toho nemíním opakovati; avšak věc jest velmi důležitá, takže potřebuje vysvětlení a objasnění zajisté důkladného. Proto chci o této věci, pokud jest toho potřebí, potřebná vysvětlení podati.

Otázka upravení pojišťování jak požárního, tak krupobitního zajisté jest otázkou dne. Uznává se všeobecně, že nynější forma pojišťování jest neudržitelna, že pojišťování jak požární tak krupobitní nemůže déle zůstati předmětem obchodování a vykořisťování, nýbrž že se věc ta musí upraviti tím způsobem, aby pojišťováním zajišťovala se pouze výpomoc pojištěncům beze všeho výdělkářství (Tak jest, výborně!), Obzvláště v oboru krupobitním jest rozhodně zapotřebí reformy.

Zde skutečně není možno rolníkovi, aby se více pojišťoval, neboť pojišťování to jest tak drahé, že na ne přistoupiti nemůže. Jakmile se rolník pojistí, skutečně

i bez škody krupobitím způsobené může se o něm říci, že jest již krupobitím postižen. Uznává se však všeobecně, že pojišťování proti škodám z krupobití bude možné, když upraví se způsobem vhodným, když nebude předmětem výdělku a když při něm jednati se bude pouze o výpomoc a nic jiného. V té věci jest zajisté náhled ustálený a jest také jednosvorné mínění, že upravení pojišťování může se státi pouze pojišťovnou zemskou; není ale sjednocennosti v tom, má-li se zříditi jednotná pojišťovna zemská nebo mají-li se zříditi pojišťovny okresní se zajišťovnou zemskou. Není dále také sjednocenosti v tom, má-li pojišťování proti škodám z krupobití státi se povinným anebo má-li zůstati dobrovolným.

Já, velectění pánové, podal jsem s přáteli svými návrh na zřízení zemské pojišťovny proti škodám z krupobití s pojišťováním povinným. Tím ovšem nebylo ještě vysloveno, že trváme nezbytně na této formě pojišťování, nám šlo hlavně

o  to, aby otázka pojišťování proti škodám z krupobití došla svého řešení, a to byl celý účel tohoto našeho návrhu.

Co se týče otázky, zdali pojišťovny okresní proti škodám z krupobití budou prospěšnější, nežli případná pojišťovna zemská, tu dovolím si připomenouti, že mnohé důvody, které se uvádějí pro okresní pojišťovny, nemají takové váhy, jako důvody, které se uvádějí pro pojišťovnu zemskou.

Předem se namítá proti zemské pojišťovně, že by byla zřízením těžkopádným a drahým.

Tento náhled vyslovil český odbor rady zemědělské ve zprávě V. komitétu a tuším ve schůzi své 18. září 1896 odbývané.

český odbor rady zemědělské dospěl k tomu náhledu, že bude nejvhodnějším rozluštěním otázky, když se zřídí pojišťovny okresní, a to jak krupobitní, tak i  požární, a když se pro tyto pojišťovny okresní zařídí zajišťovna zemská.

Velectění pánové! Já mám za to, že záleží pouze na zřízení pojišťovny samé, aby nebyla zařízením těžkopádným a drahým.

Máme v našem království dosti pojito ven rozsáhlých s agendou velkou a s velkým počtem pojištěnců, které pracují ve více zemích a dají se přece dobře říditi a při kterých rychle dá se vše prošvésti.

Toto poslední ovšem o pojišťovnách soukromých nelze plně vysloviti; já však dovolím si opět v příčině tě ukázati na král. pojišťovnu bavorskou, která měla v roce uplynulém 97 772 pojištěnců a z těch bylo 15. 038 poškozených, a přece vyřídila všechno rychle, správně a přesně, tak že jest stkvělým důkazem, že jednotná pojišťovna zemská dá se velmi dobře a levně říditi.

Při nucenosti pojišťování ovšem by se agenda pojišťování velmi rozmnožila a tu by ovšem rozdělení práce bylo již spíše na místě.

Avšak, velectění pánové, co se týče okresních pojišťoven, dávám na uváženou toto: My máme v království našem 218 okresů; nyní uvažme, že bychom podle toho měli zapotřebí 218 okresních pojišťoven, 218 úředníků ať již více neb méně placených.

Dále by musily býti úřední místnosti, úřední potřeby a pro každou pojišťovnu okresni musili by býti jistí zvolení funkcionáři k jejímu spravování.

Tím by se věc zajisté nezjednodušila, nýbrž spíše velice zdražila.

Praví se, že by práci tuto obstarávati mohli okresní výborové, avšak velectění pánové, zajisté uznati se musí, že korporace tyto jsou prací přetíženy a že nelze pomýšleti na to, aby takováto rozsáhlá agenda se jim přidělila. Každý zákon uloží něco nového okresnímu zastupitelstvu, práce se tím neustále zvětšuje; kdyby se jemu ještě pojišťování přikázati melo, žádalo by se více, než co síly jeho zmohou.

Vhodnější by bylo práci s pojišťovnami okresními spojenou přikázeti okresním hospodářským družstvům, avšak těchto družstev ještě nemáme a nemůžeme tady na upravení této věci v tomto smyslu promýšleti.

Co se týče zajišťování pojistek krupobitních, tu mám, velectění pánové, o věci této zvláštní názor.

Nejem sice odborníkem v pojišťování,

avšak soupím o tomto zajišťování tolik, že pro pojišťovny výpomocné, na výdělek nespekulující není to věc nutná, ano, že se jím pojišťování jen zdražuje.

U nás zajišťují se všechny pojišťovny, poněvadž zřízeny jsou na výdělek.

Tyto pojišťovny zajišťováním pojišťují totiž sobě výdělek, ony se zajišťují, aby neprodělaly.

Ale ptám se, velectění pánové, kdo to všechno zaplatil? Zajisté nikdo jiný, než-li pojištěnci, a věc je celkem taková, že dojišťovny manipulují pouze s penězi pojištěnců ve svůj prospěch.

Pánové, myslím, že při pojišťovnách nezištných, při pojišťovnách pro pouhý výdělek nezřízených takového zajišťování není zapotřebí neboť se tím věc jen zdražuje, a tak jako tak škodu povšechnou, která se v celém oboru pojišťovny stane, musí pojištěnci zaplatiti sami.

Velectění pánové, musí se také uvážiti, že v případě, když by byly postiženy celé okresy krupobitím, musilo by zazajišťování pojistek pojištoven okresních upraveno býti obzvláštním způsobem, aby pojištěnci nepřišli ke škodě, kterou by zajisté neměli při případné pojišťovně zemské.

český odbor rady zemědělské udává také ve své zprávě, že by k odhadování škody mimo odhadce okresních pojišťoven bylo ještě zapotřebí odhadců pojišťovny zemské. To jest ovšem samozřejmé. Takováto zajišťovna, když by měla ručiti za vyrovnání veškerých škod při okresních pojišťovnách, musila by míti také vliv při odhadování a při dohledu na správu ústavů okresních.

Táži se tudíž, velectění pánové, kde jest zde jaké zlevnění pojišťování?

Kde je zde láce, kde přednost pojišťoven okresních? Zde toho není zajisté, nýbrž jest to jen zdražení, neboť je tu dvojí náklad a dvojí práce. K čemu tedy potřebujeme okresních pojišťoven, když se tato práce dá jednoduchým způsobem provésti od zemské pojišťovny samotné?

Musím také vysloviti svou pochybnost o tom, že by takové okresní poji-