máme velice drahý úvěr na provádění našich meliorací a regulaci. K tomu jest především třeba, abychom zjednali si především vydatné prostředky státní.
Státní meliorační fond obnášel do roku 1890-1895 500. 000 zl., od r. 18951897 750. 000 zl. a od té doby obnáší 1, 000. 000. Tento fond byl pro nás v prvních letech ztracen, takže my jsme od roku 1884-1894 do státního fondu dali 1, 625. 000. obdrželi však z něho za tuto dobu pouze 706. 558 zl, tedy o 918. 442 zl. méně, než jsme tam dali, čili místo 31% dostali jsme pouze 14%.
A nyní, když přicházíme s hotovými projekty a chceme z něho čerpati, odpoví se nám, že státní meliorační fond pro království České jest zabrán projekty již hotovými do konce roku 1899.
Tedy zatarasena je nám cesta k pramenům tak důležitým. A proto uznáte, pánové, že nám nedostačí státní meliorační fond, a že jest třeba k ústavnému provádění regulací našich řek a meliorací velké státní finanční akce, jako bylo to provedeno v parlamentě uherském, kde za 25 minut dne 9. října 1894 bylo povoleno 54, 000. 000 na soustavné regulace řek. Tato nutnosť byla uznána i z druhé strany, totiž německé. Pan Dr. Euss dne 12. listopadu 1892 vypočet, že při výpůjčce 20, 000. 000 zl. na kmenové akcie dostačil by roční náklad 300. 000 tůn a kilometrů.
Z jiných stran bylo navrhováno, by opatřen byl úvěr 3 proč. pro naše podniky, ku kterémuž účeli by mimo to přispíval stát 1 proč. a země 1 proč, tak že pomocí takového levného úvěru by se urychlilo provádění našich projektů ještě více než dosavadními subvencemi, které ze státního a zemského fondu dostáváme aniž by tímto způsobem byly stát i země přetíženy více než dosaváde.
Tedy zlacinění úvěru jest jedním z důležitějších momentů. Přiccházím nyní několika slovy k zlacinění úvěru našich zemských ústavů, jehož jest potřebí, a v první řadě u zemské banky, kde zemí meliorační fond byl zřízen. Poukazuji nemaje více času na podrobnější vývody k návrhu, který mi zaslal pan ředitel dr. Lošťák, který by zajisté zasluhoval, aby náležitě byl uvážen a aby v tomto ohledu komise zemědělská potřebné návrhy učinila.
Kromě toho učinila rozpočtová komise v r. 1896 a přednosta pan Němec také návrhy na změnu stanov zemské barky, a sice na snížení míry úrokové z 5 proc, na 3 proc a na rychlejší vyplácení zápůjček z melioračního: fondu a sice již na počátku provedených prací, aby se družstva nemusiela dlužiti kapitál na drahá procenta a potom, aby se rychleji vyplácely jednotlivé splátky a ne v tak dlouhých lhůtách.
Mimo to učiněn jest návrh na sníženi zadrženého zbytku, který dosud obnáší u zemské banky 25 proc. na 10 proč Dosud vyplácí se zbytek 25 proč. teprv po konečné kollaudaci, což jest veliká suma a následkem čehož by bylo žádoucno, aby byla suma ta zredukována na 10 proc, čímž by se naším družstvům také značně ulevilo.
V takové prohloubené investici spočívala by jedině finanční spása a operace ve velkém slohu vedla by ke kýženému cíli. Tímto způsobem bylo by jedině možno praeventivou odpomoci velkým ztrátám a pohromám na národním majetku.
Dle doslechu učinilo již místodržitelství některé návrhy, které jsou velmi důležitý pro království České, a sice podalo, jak mně z jedné strany bylo řečeno, jisté, určitě motivované návrhy na vydání zvláštního zákona.
Hlavním motivem tohoto návrhu jest prý, aby provedeno bylo upravení a uplavnění asi 5 až 6 hlavních vodních toků v království Českém nákladem státním na základě zvláštního zákona jako v Tyrolsku, a aby byla sestavena zvláštní komise, která by měla zřetel na to, jak by rychlým postupem mohly se i jiné toky vodní uplavňovati. Komise ta měla by stanoviti celý postup a systém, jakož i naznačiti finanční prostředky, kterých by bylo potřebí. Jsem v tom ohledu žádostiv na odpověď Jeho Excellence pana místodržitele, kterou asi podá na dotaz, který byl učinil kollega Formánek ohledně upravení Malého Labe. Bylo by žádoucno, aby v této odpovědi nám naznačil, jakým způsobem se vláda zachová k tomuto návrhu a pokud asi podstata návrhu tohoto se srovnává se skutečností.
Podotýkám ku konci, že, co se týče velké akce regulační a meliorační, došly všechny nás již celé folianty různých petic z celého království, zejména z hospodářské župy severovýchodních Čech, a jest viděti, že tíha velké té otázky se uznává v celém království, ve všech jednotlivých končinách naší vlasti, a že se uznává, aby provedena byla velká akce státní i zemská způsobem, jak jsem byl naznačil.
Dovoluji si jménem všech kruhů hospodářských učiniti především appell na zemský výbor a na vládu, aby v dohodnutí společném vzaly vážně sebevědomě a razně do ruky akci tuto.
Návrh konečný doplňuji návrhem následovním:
"Zemskému výboru se ukládá, aby za účelem uskutečnění soustavné regulace řek v království Českém a velké akce melioračni stanovena byla zvláštní smíšená statní i zemská politická komise.
V ohledu formálním žádám pak, aby návrh muj přikázán byl komisi zemědělske (Výborné! Potlesk!)
Nejvyšší maršálek zemský: Pan navrhovatel navrhuje, aby jeho návrh ve formálním ohledu byl phkazan komisi zemědělské.
Der Herr Antragsteller hat seinem Antrage heute den sormalen Antiag hinzugefügt, dass sein Antrag an die Landeskulturkommission verwiesen werde.
Ich werde zunächst die Unterstutzungsfrage bezüglich dieses formalen Antrages stellen.
Učiním především dotaz na podporu stran tohoto formálního návrhu.
Žádám pány, kteří tento formální návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Jch ersuche die Herren, welche den formalen Antrag unterstutzen. die Hand zu erheben.
Návrh jest dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreicheno unterstutzt.
Es hat sich in formaler Beziehnng der Herr Abgeordnete Dr. Schreiner zum Worte gemeldet.
Ich ertheile ihm das Wort.
Abg. Dr. Schreiner: Hohes Haus! Ich weiß sehr wohl, dass es mir nach der Geschäftsordnung vermehrt ist, auf die Ausführungen des sehr geehrten Herrn Vorredners naher einzugehen. So verlockend dies für mich und so bedauerlich dies für den hohen Landtag sein würde, will ich daher mich nur auf Wenige formelle Bemerkungen beschränken.
Der Herr Vorredner hat mit Recht hervorgehoben, von welch' außerordentlicher Bedeutung die Meliorationen für unsere ganze Volkswirthschaft in Böhmen sind. Er hat hervorgehoben, wie unzulänglich die Mittel unseres culturtechnischen Bureaus sind und er hat dies hauptsächlich von seinem Standpunkte aus, vom Standpunkte des Čechischen Landestheiles, begründet und nachgewiesen.
Gestatten Sie mir, meine Herien, daraus zu erwidern, dass ich vom Standpunkte des deutschen Landestheiles von Bohmen seinen Ausführungen vollständig Recht gebe, dass aber hier die Sache noch bei wertem ungunstiger liegt, dass von den Projeeten, welche vom culturtechnischen Bureau fertiggestellt worden sind und welche der Sankziomrung des hohen Landtages unterzogen Worden sind. Weitaus die meisten solche Fluße und solche Gegenden betreffen, die sich im čechischen Gebiete des Kronlandes Bohmen befinden, wahrend dagegen wir von der ganzen Summe, die in diesem Jahre im Budget für Meliorationszwecke ausgesetzt Worden ist, nämlich 129914 fl., lediglich mit 6500 fl. bedacht Worden sind.
Nun, meine Herren! Das ist ein Missverhaltms, welches zu denken gibt, und das uns selbst dahin gebiacht hat, über die Grunde uns klar zu werden. Welche diesem Missverhaltnisse zu Grunde liegen, und ich mochte darauf hinweisen, dass hauptsachlich die geringe Anzahl der im culturtechnischen Bureau zur Verfugung stehenden Kräfte einerseits und andereiseiss Der Umstand maßgebend ist, dass das cultürtechnsche Bureau in Folge seiner Centralisirung den entfernt an der Peripherie des Landes gelegenen deutschen Landestheilen nicht so leicht zugänglich ist; (Sehr richtig!) Daher muss ich auch von meinem Stanöpuntte aus und dieseir Standpunkt habe ich auch im Centralfollegium des Landeskulturrathes vertreten, - den Gedanken der Decentralisrung des culturtechnischen Bureaus allerdings auf Grundlage der nationalen Theilung warmstens befurworten und werde, soweit dies in meinen Kraften ist, maßgcbenden Drts immer dafür eintriten. (Bravo!)
Auf einige Umstände, meine Herren, erlauben Sie mir hinzuweisen, die der Herr Vorredner vor einigen Momenten herangezogen hat und welche den Übelständen in Bezug aus die Ausführung der Meliorationsarbeiten abzuhelfen geeignet sein sollen.
Darunter hat er hauptsächlich hervorgehoben die Bestellung von antorisirten Civiltechnikern unter der Aussicht des hohes Landesausschusses, beziehungsweise des Landesculturrathes.
Ich glaube, keine Jndiscretion zu begehen, wenn ich in dieser Richtung die Versicherung gebe, dass das Centralcollegium des Landesculturrathes bereits mit detaillirten und vollständig begründeten Vorschlägen an den hohen Landesausschuss herangetreten ist und dass viellecht in den nächsten Tagen oder noch im Laufe dieser Session diese Angelegenheit dein hohen Landtage zur endgiltigen Beschlussfassung vorgelegt werden wird.
Eines ist zu bedauern, das ist der Umstand, dass der hohe Landesausschuss sich gegenüber der Idee der Decentralisierung des culturtechnisuen Bureaus leider vollständig ablehnend verhalten hat. (Hört!) Das Centralcollegium des Landesculturrathes für Böhmen hat es für nothwendig erachtet, zwei Fachmänner, einen von der deutschen und einen von der böhmischen Seite, die Herren Professoren Kořistka und Rippl, zur Abgabe von Gutachten aufzufordern. Diese Gutachten sind erstattet und in ausgezeichneter Weise von baden Heiren einstimmig begründet worden. Sie gipfelten darin, dass das Heil, das Wohl und Wehe der Culturtechnik und die Zukunft des Meliorationswesens einzig und allein begründet ist in der Centralisierung des culturtechnischen Bur aus.
Trotzdem dieses Gutachten zweier so hervorragender Fachmänner dem hohen Landesausschusse vorgelegt worden ist, war er doch nicht in der Lage, darauf einzugehen, und wir mussten, nachdem die Sache so stand, uns im Centralcollegium darauf beschränken, wenigstens das zu retten, was noch zu retten war, und uns zu einigen auf die zur Anstellung zu empfehlenden Civiltechniker, welche einerseits selbstverständlich unter eine gewisse
Controle des Landesculturrathes zu stehen kommen, anderntheils aber nach gewissen Tarifen arbeiten müssen und denselben selbstverständlich eine Remuneration aus dem Landesfonde zugewiefen werden muss.
Nun, meine Herren, ich glaube, der Antrag, den der Herr Collega Dvořák heute eingebracht und genügend begründet hat, scheint mir in gewisser Richtung zu eng zu sein. Er ist insofern zu eng, als er sich auf die positive Seite beschränkt, und ich glaube, dass die bei weitem wichtigere negative Seite, nämlich die Abwehr von Gewässern, nicht berücksichtigt ist.
Es wird ja Sache der Landescultur; kommission sein, dieser Frage näher zu treten, und ich hoffe und wünsche, Dass wenn vielleicht auch die Landesculturkommission in dieser Session nicht mehr in die Lage kommen wird, diese Angelegenheit vor das Forum des hohen Landtages zu bringen, der Landesausschuss sich vielleicht doch bewogen fühlen wird, sich im nächsten Jahre mit der Wasserfrage im Großen und Ganzen zu beschäftigen. (Ruf: Sehr richtig!)
Meine Herren, die vorjährigen Wasserschaden sind uns, glaube ich, ein abermaliges Memento, das uns von der Natur zugerufen wurde, und ich brauche nur darauf hinzuweisen, was von berufener Seite im Reichsrathe anläßlich des Nothstandes gesprochen wurde, und ich weise insbesondere aus die mit reichen außerordentlich sachlichen Daten belastete Rede des Collegen Bohaty hin, welcher den Schaden im Riesengebirge in so drastischer Weise geschildert hat und die Grunde dafür auch in ausgezeichneter Weise beleuchtet hat, dass diese Naturschäden im vorigen Jahre darauf hinweisen, dass wir endlich einmal die ganze Sache von einem großen Gesichtspunkte ans beleuchten müssen, (Sehr richtig) dass es nothwendig ist, diese ganze Frage gründlich aufzurollen, das es aber auch nothwendig ist, diese große Frage nicht mit flehten Mitteln zu bekämpsen.
Meine Herren, diese paar Tausend Gulden, die wir für Meliorationszwecke ausgeben, wenn irgendwo eine kleine Regulierung vorkommt, Stege, Leinpfade an einem unserer schissbaren Flusse aufgebaut wurden, meine Haien, diese paar tausend Gulden sind wie ein Tropfeu in Das Meer hineingeworten. Meine Herren, hiev gilt es bei einer großen Angelegenhert große Mittel anzuwenden.
Ich weise darauf hin, dass die amtlichen Erhebungen, ich habe die Daten aus der Rede des Collegen Bohaty im Reichsrathe, ergaben, dass der Schaben im Vorjahre 13, 549. 000 fl. betrug (Ruf: Das war nur in 76 Bezirken), ganz richtig, das war nur in 76 Bezirken. Viele Bezirke haben voraussichtlich in der Befürchtung, dass ihre Bemühung um Erlangung von Subventionen erfolglos sein werde, sich bei der Anmeldung gar nicht betheiligt.
Nehmen Wir 13 Millionen Gulden an, nehmen wir die Daten an, die der Herr College Dvořák dargelegt hat, welche Abschreibungen der Staat und das Land in Bezug auf die deteriorirten Grundstücke hat vornehmen lassen, und wenn wir das alles zusammennehmen, so bekommen Sie einen Betrag, mit welchem wir ganz gut die Quote eines großen, vom Lande und Staate aufzunehmenden Wasserdarlehens, wenn ich so sagen darf, tilgen können.
Ich bin also dafür und ich möchte bitten, dass die verehrliche Lanbeskulturkommission, der diese Sache zugewiesen ist, dieser Aufgabe sich Wenigstens in der Richtung voll und ganz entledigt, dass sie die Frage vom großen Gesichtspunkte auffasst und die ganze Frage einheitlich behandelt und ausrollt, dass dem hohen Laubesaulschuss aber - ich glaube kaum, dass mir dazu kommen werden im hohen Landtage diesen Antrag in zweiter Lesung zu behandeln wegen der Kürze der Zeit - aufgetragen Wird, die nächste Session nicht unbenützt vorübergehen zu lassen, ohne mit Abschlüssen, mit großen Forderungen an uns heranzutreten.
Meine Herren! Ich will, bemerken, und das wird Sie vielleicht interessiren, dass der von der Überschwemmung am meisten heimgesuchte böhmische Bezirk Südwestens der Bezirk Budweis ist.
Meine Herren! Sie wissen sehr gut, dass jedes größere Hochwasser Schaden hervorrief, welcher Tausende, wenn nicht Hunderttausende beträgt. Nun hat die Stadt Budweis gemeinschaftlich mit dem Böhmerwaldbunde im verflossenen Jahre eine Bereisung des Quellengebietes der Moldau mit der Maltsch veranstaltet, welche einem hervorragenden Culturtechniker, dem Oconomierathe Abel übertragen wurde. Das Ergebnis dieser Bereisung stützte sich auf die Arbeiten des leider zu früh verstorbenen Ingenieurs W. Daniel in Pilsen Das.
Project Daniels gipfelte darin, dass mit verhältnismäßig geringen Geldmitteln eine Masse von 130. 000 Cubikweter Wasser ansgespeichert werde. Herr Oconomierath Abel hat unter dankenswerter Unterstützung des Fürsten Schwarzenberg und Seiner Excellenz des Grafen Buquoy die Gegenden des Böhmerwaldes bereist. Und er, ein Kenner der ganzen Wasserverhältnisse in Deutschland und der Schweiz, hat uns die Erklärung abgegeben, dass er thatsächlich in ganz Mittel-Europa kein Gebiet gefunden hat, welches sich so außerordentlich eignen würde für die Herstellung von Stauschleußen, für die Auffpeicherung von Wasser und sür den Aufbau von Wasserreservoirs. Er hat die Worte gebraucht: "Es ist wirklich eine Sünde, dass das Königreich Böhmen, welches so von allem Anfange an Herr seiner Gewässer ist, diese Herrschaft in keiner Weise ausübt, sondern das Wasser im wilden Laufe den Hinderungen zufließen lässt, wo es dann jährlich Tausende und Tausende Schaden macht und unbenutzt die besten Düngstoffe des Landes ins Ausland führt. "
Meine Herren, das ist ein sehr beherzigenswertes Wort, und ich glaube auch, dass es möglich sein wird, dass die Landescultur Commission sich mit diesen Vorschlagen, die bereits in einem Berichte des Landesausschusses demnächst werden vorgebracht werden, wird befassen können, und dass es möglich sein wird, dass der hohe Landesausschuss schon nächstens einmal vielleicht in die Lage kommt, wenigstens für die Vorarbeiten einen kleinen Betrag flüßig zu machen.
Täuschen wir uns nicht, meine Herren, solche große Werke werden selbstverständlich nicht in einem, zwei und auch nicht in zehn Jahren vollendet; dazu gehören Decennien. Aber die ganze Sache muss einmal nach einem großen Plane ausgeführt werden, und zweitens muss endlich einmal der Anfang gemacht werden mit der Verfassung und Verfertigung von Plänen.
Ich schließe, meine Herren, indem ich den Antrag des Herrn Collegen Dr. Dvořák auf das Wärmste empfehle. (Bravo! Händeklatschen links)
Oberstlandmarschall: Ich habe den Redner nicht unterbrechen wollen, halte mich aber für verpflichtet ihn darauf aufmerksam zu machen, dass er über das Maß einer formellen Debatte weit hinausgegangen ist.
Verlangt noch Jemand das Wort?
Žádá ještě někdo za slovo? Prohlašuii rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen. Wir übergehen zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování.
A sice dám hlasovati o formálním návrhu, by návrh p. posl. dr. Dvořáka byl odkázán komisi zemědělské.
Ich werde den formalen Antrag zur Abstimmung bringen, dass der Antrag des H. Abg. Dr. Dvořák an die Landescultur-Commission zu verweisen sei.
Žádám pány, kteří přijímají formální návrh, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen formalen Äntrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die Wahl in die Sprachen-Commission.
Příštím předmětem denního pořádku jest volba do komise jazykové.
Ich ersuche die Herren Vertfikatoren vorzutreten.
Žádám pány verifikátory, by ráčili předstoupiti.
Račte, pánové, sbíraty lístky.
Ich ersuche die Herren die Zetteln Zeinzusammeln.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní: ) Odevzdávání lístku je ukončeno.
Die Stimmgebung tst geschlossen.
Žádám pány verifikátory, by ráčili předsevzíti skrutinium během sezení.
Jch ersuche die Herren Verifiakoren das Scrutinium im Laufe der Sitzung vorzunehmen.
Přísti předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o zprávě zemského výboru v příčině připrav k vydání zákonů o všeobecných řemeslnických a obchodních školách.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung
ist die zweite Lesung des Berichtes der Gewerbe-Commission über den Landesausschußbericht betreffend die Vorarbeiten für die gesetzliche Regelung der allgemeinen Handwerker- und der Handelsschulen.
Zpravodajem jest pan posl. Krejčík, dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Krejcík: Slav. sněme! Zpráva zemského výboru ze dne 4. února 1897 odvolává se ohledně vydání zákona na regulování poměrů na všeobecných řemeslnických školách v království Českém, na usnesení, které učinil sl. sněm kál. Českého již dne 14. února 1896, jež znělo v ten smysl, by sl. zemský výbor do příštího zasedání předložil osnovu zákona o všeobecných řemesl. a obchodních školách.
Velectění panové, záležitost upravení všeobecných škol řemeslnických v Čechách jest již řadu let na denním pořádku tohoto sl. sněmu a naléhá na své rozřešení. Zejména učitelstvo škol těchto již po několikráte obrátilo se ku si. sněmu s peticemi o upravení jeho poměru služebného. Tak loni i letos došla slavného sněmu celá řada petic učiteských sborů těchto učilišť. Zejména ku loňskému zasedání podaly sbory učiteské sl. sněmu celou řadu petic v příčině upravení definitivních poměrů služebních. Byly to zejména mimo petici od městské rady v Litomyšli petice od sborů učitelských těchto škol v Ml. Boleslavi, Kolíně, Litomyšli, Kutné Hoře a Volyni, a jest nutno, by při této příležitosti slav. sněm přihlížel k obsahu těchto jednotlivých petic. Vedle petic učitelských však byly též obce, ve kterých se školy tyto nalézají, které z větší části dosud náklad na školy tyto nesou, a které, any náklady ty stále vzrůstají, naléhají na definitivní upravení poměrů těchto.
Tak dne 25. prosince 1896 byla sl. sněmu podána společná petice městských rad v Mladé Boleslavi, na Horách Kutných, v Kolíně, Litomyšli a Volyni, kteréž jednosvorně žádají za převzetí těchto ústavů do správy zemské a usilují o definitivní rozřešení této palčivé otázky.
O důležitosti těchto všeobecných škol řemeslnických bylo by zbytečno se šířiti, a byla to již c. k. centrální komise pro šnolství průmyslové, která prohlásila je dne 9. března 1885 za ukončující článek celé stavby průmysl, školství v Čechách. Slavný sněm již dne 9. ledna 1876 uznal jich důležitosť a potřebu jich upravení, zřizování a organisování zákonem zemským.
Nemíním se příliš o tom rozhovořiti, poněvadž zpráva od roku loňského se nalézá v rukou slav. sněmu a dovoluji si co možná stručně se obmeziti na nejnutnější. Při té příležitosti jest ovšem dlužno podotknouti s důrazem, Že náklady na všeobecné školy řemeslnické rok od roku stoupají, což vysvětluje se tím, že mnohé zasloužilé síly učitelské mají již nároky na kvinkvenální přídavky, a tyto nároky budou tím větší, čím více bude nutno některým učitelům pense vypláceti.
Při té příležitosti dovoluji si podotknouti. Že ovšem není nikterak postaráno o pense vdovské ani o případné příspěvky vychovaci pro pozůstalé děti po učitelích.
Za těchto poměrů není divno, jest-li slav. sněm stále již po několik let se má zabývati touto otázkou, a každoročně dochází sem celá řada petic zmíněných sborů učitelských.
Ale zároveň je dlužno poukázati na to, že učitelstvo na školách těchto, které jinak plně koná své povinnosti, nemůže býti podle uznání živnostenské komise spokojeno se stávajícím postavením nejsouc zabezpečeno pro sebe ani pro své rodiny.
Živnostenská komise, když pojednala o této záležitosti, uznala, že z tohoto důvodu by bylo potřebno, aby zemský výbor vyšetřil nejprve finanční effekt, který by se objevil v tom případě, když by poměry všeobecných škol řemeslnických zákonem zemským definitivně upraveny a školy ty vůbeo do správy zemské převzaty byly.
Při tom komise Živnostenská trvá ovšem na té zásadě, že stát i v tomto případě, kdyby země školy ty do správy své převzala, jest povinen, na školy tyto přispívati, a to při nejmenším dosavadní měrou tím způsobem, že stát kryje jednu třetinu veškerých nákladů správních.
Jelikož nyní na Školy ty pouze stáť dohlíží, má komise živnostenská za to, že by za druhé bylo záhodno, otázati se dříve vlády, jaké stanovisko tu zaujímá, a zda-li stát z vlastní iniciativy nepomýšlí na regulování Školství tohoto. Následkem všeho zde uvedeného komise živnostenská klade si za česť, slav. sněmu dáti na uváženou, zda-li by se vzhledem k důležitosti a jisté "spletitosti této záležitosti neodporučovalo dříve než všecky tyto zásadní otázky budou rozřešeny, aby otázka, pokud se týká učitelských poměrů na těchto školách a jmenovitě definitivy, quinquenálek, výslužného, vdovného a vychovávacích příspěvků byla z komplexu těchto otázek vyňata a sama o sobe projednána, čímž by dle náhledu komise živnostenské nejspíše se dospělo ke zdárnému konci.
Dovoluji si k tomu podotknouti, že během letošního zasedáni došla sněmu opět nová petice, která nese se za týmže cilem a obsahuje prosbu za definitivní upravení této záležitosti, a komise živnostenská navrhuje, aby tato petice zároveň s ostatním referátem byla vyřízena.
Za tou příčinou komise živnostenská dovoluje si navrhnouti:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Zpráva zemského výboru v příčině příprav k vydání zákonův o všeobecných řemeslnických a obchodních školách se béře s uznáním na vědomí.
II. Zemskému výboru se ukládá, by obstaral veškeré další potřebné zprávy a statistická dáta k tomu cíli, by na jich základě v nejblíže příštím zasedání předložil slav. sněmu osnova zákonů o všeobecných řemeslnických a obchodních školách.
III. Zároveň se zemskému výboru ukládá, aby uvážil, zdali by otázka upraveni právních poměrů učitelských na všeobecných školách řemeslných nechala se projednati dříve a zcela samostatně, neodvisle od otázek ostatních, a zemský výbor se vyzývá, by i v této příčině konal šetření a podal zprávu v nejblíže příštím zasedání sněmovním.
Liandtagssecretär Höhm (liest: ) Der hohe Landtag wolle beschließen: 1. Der Bericht des Landesausschusses, betreffend die Vorarbeiten für die gesetzliche