Úterý 1. února 1898

vydržování tak z v. veřejných kreslíren. Nečiňte takových útoků, když k tomu není důvodů! (Výborně!)

Přál bych si, aby zemské správy v jiných zemích šetřily potřeb našich krajanů tak, jako my šetříme zájmů našich krajanů německých v tomto oboru.

Prosím, aby, když takový útok se podniká, byly podány důkazy. Důkaz nebyl podán a proto musím tato žalobu prohlásiti za planou. (Výborné! Potlesk. )

Oberstlandmarschall: Es haben sieh zum Worte gemeldet die Herren Abgeordneten Posselt und Dr. Schücker.

Ich ertheile dem Herrn Abg. Posselt das Wort.

Abg. Posselt: Hoher Landtag! Wie ich aus der Tagesordnung, beziehungsweise aus dem Wortlaute des vorliegenden Programmes ersehe, handelt es sich um die Vorarbeiten für die gesetzliche Regelung der allgemeinen Handwerter- und Handelsschulen.

Ich beschränke mich auf die letzte Kategorie der genannten Schulen und erkläre selbftverständlich als aus einem industriellen Bezirke stammend, dass ich mich mit Den Ausführungen meines Vorredners einverstanden erkläre.

Aber die Anführung der Kategorie der Handelsschulen veranlasst mich zu sprechen. Es handelt sich mir hauptsächlich um die 2classigen Handelsschulen; dieser Handelsschulunterricht wurde seitens der k. k. Staatsregierung früher ganz besonderseingeführt und gepflegt.

Diese zweichassigen Handelsschulen haben den Zweck junge Leute ohne besonders große Kosten, ohne Anspruch einer langjährigen Zeit, praktisch auszubilden für das Handelsfach und ich will gewiß so wie alle anerkennen, dass gerade die allgemein bessere Ausbildung der jungen Leute des Handelsfaches notwendig ist, weil gerade der Handelsberuf vielfachen Angriffen ausgesetzt ist von Streifen, die ihm nicht gerade freundlich gegenüberftehen.

Wir haben uns nun bemüht, um diese Schulen in der Bevölkerung populär zu machen, Begünstigungen für die 2classigen Schu len von der k. k. Regierung zu errerchen, welche sich zum Beispiele auf zweijährigen Militärdienst und auf andere Punkte bezogen.

Wir fanden da auch nicht das geringste Entgegenkommen. Die Gemeinden haben sich durch diese zweiclassige Handelsschulen, welche eine vollständige Berufsbildung des jungen Mannes mit Hinweglassung alles Ballastes bringen, der für das practische Leben nicht nothwendig ist, sehr große Kosteu auferlegt; (Abg. Strache: Sehr richtig!) so zum Beispiel kostet uns die zweiclassige Handelsschule in Gablonz beinahe 14. 000 fl. im Jahre. Es sind das gewiss große Opser; dazu kommen noch die Krosten in der Errichtung der Gebäude, die besondere Ausstattung der Lehrmittelsammlungen usw. und die Gemeinden haben dies alles gethan. Man hat uns aber dann, als die Schulen errichtet waren, geradezu im Stiche gelassen.

Es ist nothwendig, dass, wenn heute schon dieser Programmspunkt verhandelt wird, der hohe Landtag auch besonders zur Frage der Handelsschulen Stellung nimmt.

Ich erlaube mir besonders daraus hinzuweisen, dass auch der hohe Landtag die zwetclassigen Handelsichulen unseres Kronlandes in einer, ich gestehe es, durchaus entsprechenden Weise subventionirt. So nothwendig dies ist, so ist es auch gleichzeitig unsererseits unbedingt anzuerkennen.

Ich halte nun dafür, dass der heutige Anlass dazu benützt Werden soll, dass der hohe Landtag bezüglich dieser von mir genannten Schulen einen besonderen Beschluß fasst, welcher die eifrigen Bestrebungen der Curatorien dieser Schulen unterstützt und erlaube mir deshalb einen Antrag zu stellen. Welcher lautet:

Der Landtag des Königreiches Böhmen empfiehlt es der k. k. Staatsregierung, das Gedeihen der zweielassigen Handelsschulen durch entsprechende Begünstigungen besonders zu fördern. Ich habe geschlossen. (Beifall links. )

Oberstlandmarschall: Ich ertheile das Wort dem Herrn Abg. Dr. Schücker.

Abg. Dr. Zdenko Schücker. Hoher Landtag! Die Ausführungen meines Collegen Herrn Dr. Urban haben, glaube ich, keinen Anlass gegeben dem Herrn Abg. Adámek gegenüber dem Herrn Dr. Urban aufzutreten und noch weniger Anlafs gegeben dazu, dass von jener Bank dort ein solcher Ausruf ausgegangen ist, der mir als "Unverfchämtheit" oder in ähnlicher Weise ins Deutsche übersetzt worden ist.

Meine Herren! Der Herr Abgeordnete Dr Urban hat sehr sachlich gesprochen, und wenn man heute die statistischen Daten bezüglich der Handwerkerschulen vergleicht, so ist es zweifellos, dass die čechischen Anstalten aus Landesmitteln mehr beziehen als die deutschen. Aber darum hat es sich übrigens auch dem Herrn Dr. Urban nicht gehandelt, sondern Dr. Urban steht auf dem Standpunkte und wir alle stehen auf diesem Standpunkte, dass die Handwerkerschulen nicht einfach verländert werden dürfen, dass das Schulwesen überhaupt nicht dem Verländerungsprinzip unterworfen werden darf.

Jedes Schulwesen, das gedeihen soll in einem großen Reiche, muss nach einem einheitlichen Prinzipe für das ganze Reich durchgeführt werden und, wenn nun die Handwerkerschulen in Böhmen anders eingerichtet werden wollten als in anderen Provinzen, so würde daraus ein ungeheuerer Nachtheil erwachsen.

Herr Dr. Urban hat mit vollem Rechte darauf hingewiesen, dass es nicht Sache des Landtages ist und dass es auch gar nicht nothweudig ist für die Handwerkerschulen erst ein Normale aufzustellen, und ich glaube, sehr geehrte Herren, der Herr Landesausschussbeisitzer Adámek, der ein Fachmann in dieser Sache ist und eine große Erfahrung darin besitzt, steht auf demselben Standpunkte.

Meine Herren! Sie verlangen von dem Reiche namhafte Subventionen für die Lebensfähigkeit Ihrer Handwerkerschulen,; folglich müssen Sie dem Reich auch die Möglichkeit bieten, in die Einrichtung, Art und Weise der ganzen Ausgestaltung der Handwerkerschulen ein entscheidendes Wort mit dreinzureden.

Es ist daher ganz mit Recht eingewendet worden, dass der Bericht insoweit, als verlang wird, es möchte ein Normale aufgestellt werden betreffend die Einrichtung und Unterrichtsmethode an Handwerkerschulen, dass insosern der Bericht auf einer ganz unrichtigen Grundlage steht, da wir ein solches Normale nicht brauchen, weil wir ein solches thatsächlich von reichswegen bereits haben.

Meine Herren! Ich bedauere sehr und es ist auch von unserer Seite darauf hingewiesen worden, dass von deutscher Seite von der Jnstitntion der Handwerkerschulen weniger Gebrauch gemacht wird, und wir haben ja infolge dessen auch wiederholt darauf hingewiesen, dass es gerade unsere Sache sein wird, mehr Interesse für die Handwerkerschulen in unseren Kreisen zu wecken.

Das liegt eben bei uns in einer anderen Veranlagung der ganzen Bevölkerung, und anderweitige Abziehungen der Bevölkerung zu anderen Berufsclassen haben die Folge, dass die Handwerkerschulen bei uns noch nicht so recht Boden gefunden haben. Aber unfere Sache wird es sein, gleichfalls dafür Sorge zu tragen, dass die Handwerkerschulen sich auch bei uns verbreiten, und ich begrüße es mit Freuden, wenn deutsche Städte an den Landtag oder an die Regierung herantreten und um Subventionen ansuchen. Darüber müssen wir uns aber alle klar sein, dass thatsächlich die Erhaltung und Einrichtung von Handwerkerschulen namhafte Opfer erfordern, und dass viele Gemeinden nicht in der Lage sind, jene Beiträge zu leisten, welche für die Erhaltung und weitere Ausgestaltung der Handwerkerschulen gefordert werden.

Diese Anforderungen steigern sich von Jahr zu Jahr. Es hat in früheren Jahren genügt, wenn es geheißen hat, die Gemeinde zahlt 3000 fl. Jahresbeitrag, das Land 3000 fl. und die Regierung gleichfalls 3000 fl., und mit diesen 9000 fl. wird eine Handwerkerschule eingerichtet. Heute ist das nicht mehr. Heute wird von der Gemeinde das Dreifache verlangt, was sie beisteuern soll, so dass viele Gemeinden, die den guten Willen haben, in der Beziehung vorwärts zu schreiten und auch Handwerkerschulen einzurichten mit Rücksicht auf die sonstigen Anforderungen, die an sie gestellt werden, zur Ausführung dieses guten Willens gar nicht gelangen können.

Mein College, Herr Dr. Urban, hat sich in seinen Ausführungen, allerdings in der Beziehung eines Versehens schuldig gemacht, dass er vergessen hat, dass für die Handwerkerschule in Tetschen thatsächlich eine Landessubvention seit mehreren Jahren eingesetzt ist und dass diese Subvention im Jahre 1897 sowie auch heuer mit 3000 fl. eingesetzt ist, und dass thatsächlich diese Schule die genannte Subvention bekommt.

Es fällt uns selbstverständlich nicht bei, das also irgendwie zu leugnen. Es hätte ja auch keinen Zweck, nachdem der Bericht hier gedruckt vorliegt und ihn jeder einsehen kann.

Aber, meine Herren, Sie werden es begreiflich finden, dass dies leicht übersehen werden kann, und dass es sich lediglich darum gehandelt hat, welch' außerordentlich große Subventionen die čechischen Hanbwerkerschulen aus den Landesmitteln bekommen, und wie wenig im Verhältnisse dazu die deutschen Schulen erhalten. Um nichts anderes hat sich's gehandelt.

Eine weitere Schlußfolgerung, ob etwa die Deutschen selbst daran schuld sind, dass wir wenig Handwerkerschulen haben oder forderten, darum hat sich's hier nicht gehandelt. Thatsache ist, dass die Handwerkerschulen in Jaroměř eine Reichsfubvention

von 12. 000 fl., in Kladno 14. 400 fl., in Tetschen 14. 300 fl., in Jungbunzlau 3 300 fl, in Leitomischl 3. 300 fl., in Kolin 3. 300 fr., in Kuttenberg 3. 300 fl. und in Wollin 2. 500 fl. beziehen. Sie sehen daher, dass das Reich für Ihre Handwerkerschulen einen ganz bedeutenden Beitrag leistet und dass es daher ganz gerechtfertigt ist, dass man die Bestimmung des Normales, in welcher Weise die Schulen eingerichtet werden sollen und wie die Unterrichtsmethode angelegt werden solle, dem Reiche vorbehält, und dass wir darauf bestehen müssen, dass die Entscheidung hierüber dem Reiche überlassen werden müsse.

Thatsache ist ferner, dass die čechischen Handwerkerschulen aus dem Landesvermögen eine Subvention von 14. 600 fl. bekommen haben, und die deutschen nur 3. 200 fl. ergalten haben, dass dermalen die. Subventionen für die čechischen Schulen auf 23. 900 fl. erhöht worden sind, während die deutschen Schulen eine Subvention von 3. 000 fl. beziehen.

Meine Herren! Wir alle stimmen ohne Unterschied auf unsere Nationalität vollständig darin überein, dass wir für die Fortbildung unserer beiden Nationen in allen Schichten der Bevölkerung Alles einsetzen wollen nach unseren besten Kräften, denn wir sind uns wohl im Klaren darüber, dass bei einem so außerordentlich großen Kampfe, welchen jedes Individuum zu kämpfen hat, bei der außerordentlichen Concurrenz, bei den Sch wierigkeiten und Hemmnissen, die sich jedem Einzelnen in der Entwickelung und in der Erhaltung entgegenstellen, unbedingt nothwendig ist, das einzelne Individuum kräftig auszugestalten und mit allen geistigen Gaben zu versehen, damit es in der Lage ist, den schweren Kampf ums Leben aufzunehmen und sich zu erhalten.

Es ist daher in unserer aller Jnteresse gelegen, ohne Unterschied, ob dieser oder jener Nation die Handwerkerschulen gehören, dass dieses Institut gepflegt und hochgehalten werde. Nur möge es auf einer richtigen Grundlage aufgebaut werden, und möge dasselbe Wohlwollen, welches wir Ihren Schulen entgegengebracht haben, auch von Ihrer Seite unseren Schulen entgegengebracht werden. (Bravo!)

Meine Herren, die deutschen Gemeinden werden sich im Laufe der Zeiten gewiss von der Erkenntnis durchdringen lassen, dass die Handwerkerschulen auch ihnen förderlich sind und wir werden dazu kommen, wenn deutsche Gemeinden in der Lage sind, die diesbezüglichen Mittel aufzubringen, auch von unserer Seite es durchzusetzen. Also insoweit der Bericht der Commission sich damit begnügt, dass er sagt, das Institut der Handwerkerschulen sei zu fordern, dasselbe sei im Juteresse der Hebung der Bevölkerung, im Jnteresse des Volkes überhaupt und namentlich des Gewerbestandes unbedingt nothwendig, und insoweit es dem Landesausschusse anheimgegeben wird, Mittel und Wege zu ersinnen, inwieweit dieses Institution immer lebenskräftiger und erfolgreicher ausgestaltet werden kann, weiden Sie uns, meine Herren, gewiss auf Ihrer Seite finden.

Insoweit Sie daher der Anschauung sind, dass die Austragung dieser Sache lediglich in die Competenz des Landtages falten sollte und dass Sie hier einseitig Handwerkerschulen blos für Böhmen einrichten können, die sich von anderen Handwerkerschulen unterscheiden würden durch das eine oder das andere wesentliche Srfordernis, so werben Sie uns ganz gewiss nicht auf Ihrer Seite finden, weil mir einfach von dem Grundsatze ausgehen, dass solche Inftitute im ganzen Reiche gleich ausgeftaltet werden müssen.

Stellen Sie sich vor, dass ein Zögling diesen Jahrgang in dieser Provinz und einen anderen Jahrgang in einer anderen Probinz zubringen sollte, so müsste er natürlich, wenn die Lehrmethode nicht gleich wäre, um die Möglichkeit der Fortsetzung des Unterrichtes kommen und würde dadurch schwer geschädigt werden.

Meine Herren, wollen wir die Sache beim richtigen Zipfel auffassen, wie wir im Deutschen sagen, wollen wir bei der Sache bleiben, die uns hier thatsächlich beschäftigt, wollen wir diese aufs krastigste unterstützen, aber wollen wir nicht über das Ziel hinausschießen und aus den Handwerkerschulen eine große Aetion des Landes machen! Das kann nicht unsere Sache sein! (Bravo! Bravo! Lebhafter Beisall links. )

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordneten Posselt hat mir einen Antrag überreicht, bezüglich dessen ich die Unterstützungsfrage stelle.

Pan posl. Posselt podal mi návrh, ohledně kterého učiním dotaz na podporu.

Der Antrag lautet: "Der Landtag des Königreiches Böhmen empfiehlt der k. k. Staatsregierung das Gedeihen der zweiklassigen Handelsschulen durch entsprechende Begünstigungen besonders zu fördern. "

Sněm království Českého odporučuje c. k. vládě, aby zvláště podporovala rozkvět dvoutřídních škol obchodních poskytováním přiměřených výhod.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Návrh jest dostatečně podporován. Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji rokování za ukončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen und ertheile das Wort dem Herrn Berichterstatter.

Dávám závěreční slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Krejcík: Sl. sněme ! Málokdy se přihází, že zpravodaj se octne v dosti příjemném postavení na tom slavném sněmu, že ačkoliv jeden z vážených pánů řečníků přihlásil se vlastně contra návrhu, a byl to vážený p. posl. Adámek; nicméně mohu hned prohlásiti, že zásadně proti vývodům váženého p. posl. Adámka ničeho nenamítám, poněvadž in merito, ve věci samé, souhlasil pan posl. Adámek vlastně se zněním zprávy živnostenské komise slavnému sněmu předložené a odchylky, které byl uvedl, obmezují se pouze jen na formální provedení.

Dovoluji si slavný sněm zvláště upozorniti, že tato zpráva komise živnostenské datuje se již z 20. února 1897 a že během tohoto roku dělo se vyjednávání slavného výboru zemského s vládou, o čemž nám ovšem nebylo v živnostenské komisi učiněno sdělení.

Avšak zajímavou věc jsme se z prohlášení přísedícího zemského výboru dověděli, že vláda, pokud se týká upravení školství průmyslového a snad specielně všeobecných škol řemeslnických, stojí dosud na zamítavém stanovisku, s čímž ovšem zástupcové národa českého nikdy nesouhlasili, a také dnes souhlasiti nebudou. I v druhé oáázce důležité, o které tato předložená zpráva jedná, a sice otázce finančního upravení těchto škol o nákladu vydržovacím, služebních poměrech učitelstva, byl slav. zemským výborem předložen dotaz vládě, však jsme se dozvěděli, že po dnes v této otázce odpověď vládní nedošla, a že tedy nezbývá, než aby sl. zemský výbor i na dále věc na zřeteli měl a na dále s vládou vyjednával, by tyto neblahé poměry, pokud týkají se poměrů učitelstva na školách těchto, konečně jednou příznivě pro zasloužilé učitelstvo toto byly vyřízeny. Z toho důvodu není třeba, abych se vyjádřil proti poznámkám předneseným panem polancem Adámkem. Pokud se mého osobního stanoviska týče, prohlašuji, že při bodu druhém a třetím předložené resoluce konformoval bych se s jeho návrhem a od těchto bodů bych odstoupil, poněvadž bod druhý a třetí vlastně nic jiného nežádají, než totéž co navržená resoluce, aby otázka ta neutuchla a aby dále se ve věci té pracovalo.

Jestliže sl. zem. výbor a zejména p. referent odboru živnosť. školství, prohlašují, že míní věc tuto dále na zřeteli míti, jest tím přání živnosť, komise vlastně vyhověno v plné míře, a prosil bych jen, aby otázka tato neutuchla v zájmu zasloužilých sborů učitelských na ústavech těchto.

V tom případě bych omezil resoluci pouze na první odstavec, na což později dovolím si upozorniti.

Avšak budiž mně dovoleno, velectění pánové, ještě několika slovy reagovati na poznámky pánů řečníků z oné strany, z nichž prvním byl pan Dr. Urban.

Zajímavo jest, že prohlásil, že v zásadě vlastně souhlasí s tím, že o významu těchto škol a o potřebě jich rozmnožení nemůže býti pochybnosti. Avšak ohledně správy těchto škol octli jsme se opět u zásadného stanoviska, které nás v těchotázkách dělí od pánů na oné straně, totiž na straně německých pánů zástupců.

To však jest otázka, o které již jednáme po léta a ve které dosud jsme žádoucí shody nikdy nedocílili, a pokud seznal jsem náladu v předešlých letech i letos u pánů těchto, myslím, že by bylo téměř zbytečno ztráceti slov, abychom je obrátili na jinou víru v této otázce. Zároveů však dovoluji si doložiti, že zaujímáme v této otázce stanovisko pevné, že zákonodárství ohledně školství odborného a tudíž zákonodárství týkající se i všeobecných škol řemeslnických, patří výlučně do zákonodárství zemského a že nikoliv říšským ale zemským zákonem, na půdě autonomní má býti upraveno.

Pan Dr. Urban také se zmínil o tom, že všeobecných škol řemeslnických v království českém jest 7 českých a pouze 1 německá. V té příčině dovoluji si odpověděti panu Dru, Urbanovi, že ráčil zapomenouti na jednu okolnosť, která velice padá na váhu, že tato okolnost jest sice pravdivá, avšak jen pokud se týká všeobecných škol řemeslnických: - za to zapomněl pan Dr. Urban uvésti, že, pokud se týče odborných škol, odborných, uče lišt a vzorných dílen, jest německé obyvatelstvo v Cechách daleko více a štědřeji obdařeno, než mu na základě jeho počtu a poplatnosti přináleží.

Poměr fen jest pro náš národ tak nepříznivý, že, ačkoli representujeme dvě třetiny obyvatelstva, nemáme ani jednu třetinu toho školství, kdežto obyvatelstvo německé, ačkoli representuje pouze malou 1/3 obyvatelstva, má více než 2/3 tohoto školství, a tím myslím, že bych námitku Dra, Urbana věcně vyvrátil.

Vážený pan poslanec Posselt, který zmínil se také o této věci, předložil resoluci, aby se fedrovalo zakládání a vývin obchodních škol. Ktomu dovoluji si upozorniti, že proti tomu vlastně žádné námitky není a že pan poslanec Posselt přehlédnul, že dnešní zpráva komise živnostenské o obchodních dvoutřídních školách ani nejedná; na stránce třetí v jednom odstavci výslovně stojí: že zpráva tato zabývá se však prozatím výhradně "všeobecnými školami řemeslnými", protože Školy obchodní na zcela jiných a velmi různých založeny jsou základech.

Následkem toho dále ve zprávě ani v odůvodnění nebylo o obchodních školách ničeho řečeno a tím myslím, že by věc byla vyřízena.

Pan Dr. Schücker poukázal na jakousi nesrovnalosť, že prý české všeobecné Školy řemeslnické v Kladně a Jaroměři jsou daleko bohatěji podporovány - asi 15 tisíci ročně - nežli ostatní školy německé. K tomu však dovoluji si upozorniti, že ctěný p. poslanec, jak se zdá, nebyl snad správně informován, poněvadž v Jaroměři a na Kladně jsou, velectění pánové, všeobecné školy řemeslnické vedeny ve správě státní a je to stát, který vede náklad na celé vydržování těchto škol, kdežto země ze svého přispívá na tyto dvě školy pouze částkou 3300 zl. ročně, že tudíž tato výtka p. Dra. Schůckera se nemůže nikterak tohoto slavného sněmu, ani zemského výboru, ani zemské správy dotýkati.

Ohledně této finanční otázky ráčil p. posl. Schücker také se vyjádřiti, že snad dostává se národu českému více, než by snad bylo třeba, a poukázal na výši těchto subvencí zemských.

Dovoluji si si. sněm poukázati, že subvence na všeobecné školy řemeslnické pohybuje se skutečně ve výši mírné, že příspěvek zemský na žádnou tuto školu neobnáší více než 3300 zl., a k tomu dovoluji si doložiti to, co jsem si již dovolil připomenouti při poznámce p dra. Urbana, že v této věci jsme to my, kteří máme právo a příčinu ku nespokojenosti a ku steskům odůvodněným, protože ani v této příčině nekoná stát aplně povinnost vůči našim kruhům živnostenským a potřebám národním.

Kdyby nám mělo býti po právu učiněno za. dost, musil by říšský rozpočet pohybovati se, pokud se týče nakladu na české odborné školství v Čechách, v daleko vyšších sumách, než děje se podnes.

Také výčitka p. posl. dra. Schückra, jako bychom my měli, velectění pánové, nadbytek průmyslových škol, byla úplně nemístná a myslím, že vyvrátil jsem ji tím, co jsem řekl p. dru. Urbanovi. Tolik dovoluji si připomenouti, že německé obyvatelstvo v Cechách jest to, jež má snad již nadbytek škol odborných a že snad tam by se dalo dle rady pana posl. Schůckera něco ušetřiti, kdežto u nás, velect. pánové, máme ještě celou řadu českých měst v království českém, celou řadu obcí, které na založení podobných Škol již po léta čekají a naopak snad lze poukázati na to, že právě v některých německých obcích jest škol těchto nadbytek a že zejména - abych daleko nešel - lze přímo poukázati na jistý nadbytek odborných škol "hudebnických, " kterých snad jest v německých obcích v království českém více, než by skutečná potřeba vyžadovala.

Konečně dovoluji si slavný sněme, podotknouti, že zásadní otázka, o které se byli všichni tři pp. řečníci s oné strany zmínili, zda-li odborné školství má býti z Vídně spravováno, nebo z Čech, byla již tolikráte na tomto slavném sněmu probírána a vždy se vzácnou jednomyslností se strany zástupců národa Českého bylo vysloveno přáni, že na tomto právu sněmu království českého trvati musíme, že musíme dožadovati se toho, aby odborné školství bylo vyloučeno z působnosti říšských zákonů, a aby bylo přiděleno slav. sněmu království Českého, poněvadž uznáváme, že jen zde jest místo jediné, odkud všechny naše potřeby, které jsou v tak různých krajinách různé, dají se správně oceniti, uvážiti a následkem toho i správně vyříditi.

Následkem toho, velectění pánové, pokládám za svou povinnosť a mám za to, že mluvím ze srdce Vas všech členů naší strany, prohlásit', že my nikdy nebudeme se k tomu chovati lhostejné, bude-li se nám mluviti o tom, že otázky tyto nemají se vyříditi zde, nebo, jak na oné straně bylo řečeno, na sněmu nějaké provincie, proti čemuž rozhodně protestuji. (Výborně. )

Budeme trvati na tom, aby všecky otázky odborného školství vždy vyřizovány byly na jedině správném a povolaném místě, na sněmu království českého. (Výborně! Výborně!)

Ohledně formálního návrhu dovoluji si vůči přání posl. p Adámka pozměniti resoluci v tomto smyslu, že navrhuji k přijetí pouze první odstavec resoluce, který zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zpráva zemského výboru ve příčině příprav k podání zákona o všeobecných řemeslnických a obchodních školách béře se s uznáním na vědomí.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasovaní.

Wir übergehen. zur Abstimmung.

Abg. Dr. Zdenko Schücker: Ich möchte zur Abstimmung um das Wort bitten.

Oberstlandmarschall: Ich bitte um Entschuldigung, ich werde zunächst verkünden, in welcher Weise ich die Abstimmung vornehmen werde, und werde vann anfragen, ob bezüglich der Abstimmung eine Einwendung erhoben wird, und für diesen Fall werde ich dem Herrn Dr. Schücker das Wort geben.

Předmětem hlasováni jsou návrhy, které se nacházejí vytištěny na konci přítomné zprávy. Pan zpravodaj prohlásil, že beře II. a III. návrh zpět, a že trvá toliko na prvém návrhu. Následkem toho odpadá návrh p. posl. Adámka, aby bylo hlasováno dle odstavců, nýbrž dojde k hlasování toliko o I. návrhu komise.

Pan posl. Posselt podal návrh, který sluší povazovati za dodatek, který byl již sl. sněmu sdělen. Mám v úmyslu dáti hlasovati předně o I. návrhu tištěném ze zprávy komise a pak o návrhu p. posl. Posselta.

Gegenstand der Abstimmung sind die Anträge der Kommission, welche am Schlüsse des Berichtes abgedruckt sind.

Der Herr Berichterstatter hat erklärt, das er den II. u. III. Absatz der Komissionsanträge zurückziehe und lediglich, den ersten Absatz des Komniissionsantrages aufrecht erhalte. Insolge dessen entfällt die vom Herrn Abg. Adámek ausgesprochene Bitte, dass über


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP