Úterý 22. července 1902

Jest to, velectění pánové, zcela pochopitelno, neboť, kdo si bude znepřátelovat těch hořeních deset tisíc velkých pánů, kteří nemají denních starostí jako stav lidu, těch deset tisíc nedá do sebe sáhnout, poněvadž mají své privilegované zástupce a dovedou se ohraditi proti všemu chikanování, všem jejich rekursům jest vyhověno vždy, ať jsou správné nebo nesprávné. Velectění pánové, přecházeje k údajům předlohy samé uvádím, že na rok 1901 osobní daň z příjmů dělá 10, 460. 242. korun.

Na výnos této osobní daně z příjmů udělala svým poplatníkům různé slevy a sice na dani pozemkové, domovní, třídní, činžovní, které činí dohromady 5, 460 192 korun.

Tím, velectění pánové, také dosaženo nejvyšší možné slevy, která v článku 7. až 12. zákona o osobní dani z příjmu se uvádí a sice 15 pct. na dani pozemkové, 12 1/2 pct. na dani činžovní, 12-72 pct. na domovní třídní.

Mimo to poskytla vláda vídeňská našim zemím úlevy 2, 074. 649 K. Velectění pánové, ve zprávě komise berní, která nám předložena byla, uvádí tato komise, že nelze nám počítati s vypsáním přirážek autonomních ku osobní dani z příjmu v dosavadní výši, že můžeme počítati nejvýše s přirážkami země 10 pct., obce 30 pct. a okresy 28 pct.

Velectění pánové, jako pan kolega poslanec Holanský stěžoval sobě na to, že komise pro daň z piva neuvedla jaksi nejdůležitější fakta ve své zprávě, tak i já, velectění pánové, při této zprávě komise musím říci, že zde nebrala komise ohled na statistická data, která nám právě na začátku tohoto zasedání byla odevzdána.

Velectění pánové! V této statistické zprávě je uvedeno, že v r. 1898 dosáhly přirážky našich okresů: 32. 64 pct., našich obcí 33. 8 pct., tedy pánové, tyto přirážky okresní a obecní byly již v r. 1898 vyšší, nežli nám zde ve zprávě berní komise uvedeno jest. Ale, velectění pánové, to připustíte snad každý, že přirážky okresní a obecní od r. 1898 stouply o hezkou částku procenta, že počítaje, pánové, dle své vlastní zkušenosti, jak daleko můj obzor po sousedních okresích sahá, mohu s určitostí tvrditi, že dnes při našich okresích můžeme počítati přibližně s přirážkou 40 pct. a u našich obcí že to nebude daleko chyběli do 40 pct. V této statistické zprávě nachází se také, že v roce 1898 veškeré přirážky autonomní dosáhly výše 126. 56 pct. Podle toho, co jsem již předešle pravil, dosahovaly by veškeré nynější autonomní přirážky výše asi 135 pct. A tu, velectění pánové, počítaje s dosavadním výnosem osobní daně z příjmů a s progresivním její stoupnutím, jak nám tabulka, uvedená při vládní předloze ukazuje, mohu čítati, že letošním rokem výnos této osobní daně z příjmů stoupne asi na 11 milionu korun.

Čítaje tak okrouhle veškeré tyto autonomní přirážky obdržím výnos - kdyby tato daň osobní z příjmů byla podrobena veškerým autonomním přirážkám, 14, 850. 000 K. Odečtu-li od toho veškeré slevy dnes nám poskytované a zároveň i ten úděl, kterého se našemu království Českému dostává od vlády vídeňské 7, 542. 841 K, zbude, velectění pánové, ku dobru našich okresů, obcí a zemí 6, 684. 841 K.

Velectění pánové, kdybych i snad počítal jen s tou 10 pct. zemskou přirážkou, jak komise uvádí, že my nemáme sami o sobě dle zemského zřízení našeho práva ku vetší přirážce než 10 pct., tu by ještě zbývalo ku dobru samosprávných korporací 1, 743. 841 K.

Velectění pánové! Nyní přicházím k tomu hlavnímu bodu. Dnes usnesli jsme se na zemské dávce z piva v obnosu 2 K. Ústy pana místodržitele jsme slyšeli, že vláda tento zákon nepředloží k sankci. Zrovna totéž praví se zde: "Nelze nám počítati s vypsáním přirážek autonomních v dosavadní výši k osobní dani z příjmů. " Velectění pánové, poměry jsou zde stejné.

To byla vládní předloha, zde jest předloha zem. výb. Jestliže počítá se u jedné předlohy s tou možností, že nebude schválena, proč pak bychom nemohli u druhé předlohy počítati s tou možností, že taktéž nebude schválena ? Ale, velectění pánové, řekněte mi, bylo by to správné, když vláda v případu jednohlasného usnesení sněmu království Českého na podrobení osobni daně z příjmů veškerým přirážkám autonomním v dosavadní výši, nedala tomuto zákonu své sankce? Bylo by to správné, aby ku nejvýš nespravedlivě vyměřeným veškerým daním přímým, vybírala se v království českém přirážka v obnosu 55 % k osobní dani z příjmů, která vzdor tomu, že jest to nespravedlivé vydírání, co se týče rolnictva, jest přece dani ze všech těch dosavadních nejspravedlivější, vybirá-li se jen přirážka 10 procent? Velectění pánové! Máme-li odvahu zdaniti ty nejširší vrstvu našeho lidu tou daní nejnepopulárnější, a nedáváme-li mu za to žádných práv, tu zajisté i my musíme býti nakloněni k jakýmsi obětem v zájmu sanování našich zemských financí.

Ani, bude-li daň z piva schválena v obnosu 2 K, zemské finance sanovány nebudou.

Zde jest ještě více příjmů k sanováni těchto financí potřebí. Tu zajisto ty široké vrstvy mohou ukázati na Vás: "Proč Vy, pánové, kteří jste podrobeni osobní dani z příjmu, proč Vy neuvalíte také břemeno na sebe, proč koukáte jen na nás a ne také na sebe? Neboť ti lidé mohou zcela spravedlivě tvrditi, že přirážky, vypsané k osobní dani z příjmu, rozhodně postihly vrstvy ty, které jsou majetné, které to zdanění přirážkami zemskými unesou, kdežto tamty vrstvy, ty nejširší vrstvy, které dneska postiženy jsou tou pivní daní, jsou živy jenom ze dne na den, jsou živy prací rukou svých, kdežto u těch vrstev, které podléhají osobni dani z příjmu, přece ta starostlivost den ze dne nastává.

Ty dovedou svou potřebu krýti. Velectění pánové, obáváme-li se neschválení tohoto zákona vládou vídeňskou - jak jsem pravil - ty obavy jsou stejné u předlohy z dani pivní a u této předlohy vládní, která by měla býti právem zamítnuta. Mají-li se dělat důsledky pro jednu daň, proč by se to nemělo spojiti též s důsledky, právě pro neosvobozeni osobni daně z příjmu od přirážek.

Má-li se již něco dělati, ať to za to stojí! A není to možné, velectění pánové, aby proti tomuto jednomyslnému vystupování sněmu království Českého, zvláště vzhledem k dřívějším slibům vlády, která říkala: "Smiřte se doma, a cokoli ode mne budete požadovati, já Vám učiním", tento slib, byť i nebyl závazným od ministra, tento slib, který od něho nikdo nevynucoval, který dal dobrovolně, musil tento ministr splniti. Velectění pánové! Vy nepotřebujete se obávati vlády vídeňské, neboť naši zástupcové na radě říšské musí míti tolik váhy a moci, aby jim povoleno bylo platiti na sanování zemských financí. A kdyby i to poselstvo král. českého nemělo té moci, aby tu vládu vídeňskou donutilo k povolnosti, věřte, že v tomto případě máte za sebou lid celého král. Českého a sice jak lid český, tak lid německý. Jestliže Vy nemáte ve Vídni té moci, abyste vládu donutili k povolnosti, vězte, že ji má lid.

Velectění pánové, vy můžete dneska ten lid povolati do každého boje, ne sice krvavého, který bude vyžadovati od lidí dosti málo obětí. Vy potřebujete jen říci: Nám se nechce vyhověti, když sami chceme platiti. Neplaťte tak dlouho daní v království českém, dokud vláda vídeňská nedá svolení k tomu, aby finance zemské byly sanovány daní pivní v obnosu dvou korun a podrobením osobni daně z příjmů přirážkám autonomním. To by byl boj nekrvavý, který by nevyžadoval žádných obětí. Že by naše statky byly v dražbě prodávány, tomu nevěřím, zvláště když dnes jen několik statků se prodává, a nikdo na ně ani nízkou cenu nepodává. Nenašlo by se kupců, kdyby se prodávaly všechny statky v celém král. Českém se nacházející. Proti tomuto argumentu by vláda vídeňská nezůstala ani půl roku tak pevnou, jak se dnes pevným zdál pan místodržitel v zamítavém svém postavení proti povolení daně z piva.

Velectění pánové, ještě musím poukázati k tomu - ačkoliv zde již o tom bylo mluveno - že od přirážek tuto uvedených osvobozeni jsou též různí činitelé, kteří, ačkoli rozhodují o obtížení obcí a okresů i naší země, a nacházejí se na nejpřednějších místech při autonomních korporacích, nejsou podrobeni přirážkám autonomním. O odstranění této křivdy stará se p. posl. Šťastný svým návrhem na zrušení § 81 čl. 1, 2, 3 zřízení obce. Ale, velectění pánové, ještě jedna nesprávnost, která se děje království Českému a na kterou dovoluji si poukázati jest ta, že výnos z osobní daně z příjmu v král. Českém, jak nám jest zde ve vládní předloze udán, není správný. A sice není správný potud, že veškeré příjmy plynoucí z král. Českého, které by zde také měly býti zdaněny, v tomto výnosu obsaženy nejsou.

Plyne tak z ustanovení § 176. zák. o osobní dani z příjmů, který zni následovně: "Osobní daň z příjmů bude vyměřována a předpisována z pravidla tam, kde poplatní osoba má své řádné bydliště. Je-li v té příčině několik odhadních okresů, budiž daň přímo vyměřována a předpisována v tom okresu odhadním, v němž poplatník zapravuje největší daň příjmovou. "

A tu, velectění pánové, my, znajíce choutku našich pánů kavalírů, různých baronů a jiných a jiných, kteří zdržují se nejvíce a nejraději ve Vídni, kdež také veškeré jich příjmy, které sice z král. Českého pocházejí, bývají tamtéž zdaňovány, nemůžeme jinak nežli tvrditi, že právě o tuto zdaňovací sílu jest výnos osobní daně z příjmů v král. českém zkrácen (Tak jest!) Dnes, velectění pánové, nemá zkrácení výnosu osobni daně z příjmu sice v král. českém takového významu, ale pro budoucnost znamenalo by to velice mnoho, zvláště kdyby osobní daň z příjmů byla podrobena přirážkám autonomním. Tu, pánové, nelze se pak diviti, že ve Vídni říkají, že v král. českém se zatajují příjmy.

Ovšem, my bychom měli také větší výnos daně příjmové, kdybychom se mohli honositi takovým cizím peřím jak to činí nám nepřátelská Vídeň. Nám nikdo nepřidá ani trojníku, ale na centralistickou Vídeň má vláda hned dosti milionů na její okrášlení a ozdobení (Výborně!) Ale, že všechny ty miliony pocházejí z uboženého (Hlas: nenáviděného), ano nenáviděného král. Českého, na to si tam ti páni nevzpomenou, a přece naše české peníze tak rádi berou. (Hlasy: Až moc!)

Z takovéhoto provádění zákona o osobní dani z příjmů vidíte, pánové, jak pečlivě postarala se tu vídeňská vláda o svoji Vídeň a své Dolní Rakousy. Ty ovšem nepřišly zkrátka, poněvadž ostatní země pomáhají k utěšenému rozkvětu našeho milého residenčního města Vídně. Snahou nás všech musí býti. aby předepisování osobní daně z příjmů dálo se sice v sídle toho kterého poplatníka podrobeného osobní dani z příjmů, avšak aby kvoty placené daně připadaly i prospěchu té země, ze které skutečně příjmy pocházejí.

My, velectění pánové, domáháme se proto zvláštním návrhem změny 176. zák. o osobní daní z příjmu a žádáme proto slavný sněm, aby nás v této věci podporoval, poněvadž musí býti zájmem všech stran, aby veškeré příjmy které z král. Českého pocházejí, také v tomto království byly zdaněny a tak, aby úděl zemí, který není ještě dnes pevně stanoven, jak pan posl. kol. dr. Schůcker podotkl, měl býti zákonným způsobem ustanoven - jak sama vláda v zákoně se zavazuje abychom totiž nebyli všemožným způsobem zkracováni (Hlas: Okrádáni!) a my máme největší příčiny míti k vídeňské vládě co nejméně důvěry a při každém vyjednávání s ní býti velmi opatrní. (Výborně!)

Tím, velectění pánové, docílíme zajisté zvýšení výnosu osobní daně z příjmů - nechci příliš nadsazovati - ještě o 1 až 2 milionů zlatých, poněvadž naše přední honorace jsou ze zdanění vůbec vyloučeny. Velectění pánové, vyslovuji se také proti obavám v předloze uvedených, že bychom nepřijetím vládní předlohy další vývoj osobní daně z příjmů tím zamezili, poněvadž máme přesvědčení, že lid jest tak velice uvědomělý, že dovede si zrušení stávajících nespravedlivých přímých i nepřímých daní vymoci a že postará se o to, aby zamezena byla jedině správná a spravedlivá, daň progresivní osobní daň z příjmů, jak zemská tak i státní, s jejíž placením bude zároveň uděleno veškerým daněmi postiženým vrstvám právo volební! (Výborně! Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dříve než udělím slovo následujícímu p. řečníku, učiním dotaz na podporu stran návrhu p. poslance Staňka, který navrhuje: C. k. vláda se vyzývá, aby zrušila čl. XIII. říš. zákona ze dne 25. října 1896. č. 220 o příjmých daních osobních.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh je dostatečně podporován.

Dávám. nyní slovo p. posl. Niklfeldovi:

Posl. Niklfeld: Slavný sněme! Výkony centrálního parlamentu a vůle, jakož i nepovolnost vídeňské vlády často ba obyčejně postaví sněm staroslavného král. Českého do takové nucené posice, že mu nezbývá nic jiného, nežli přijmouti direktivu takovou (Hlas: Maršrútu!) a ubírati se cestou vyměřenou (Hlas: Milostivě!) vládou a říšskými zákony.

Tak tomu bylo, pánové, když jsme jednali o dávce pivní a tak tomu jest také při otázce, o které jednáme nyní (Hlas: Bohužel! Jiný hlas: Chtějí s námi orati a vláčeti!)

Působením vídeňského centralistického vládního systému, pánové, se stalo, že kde jaká daň dala se sebrati, všecko konfiskovala vláda pro státní pokladny a sněmu staroslavného království Českého nezbývalo nic, než aby potřeby zemské krylo přirážkami k přímým daním.

A takovým způsobem povstal nynější systém přirážkový. Zajisté, že se mnou budou všichni páni kolegové souhlasiti, když tvrdím, že přirážkový systém jest nanejvýš nespravedlivý.

Nesprávný proto, že takový systém ukládá jednostranně břemeno daní autonomních na bedra toliko jedné části a na mnoze slabšího poplatnictva, jako jest naše rolnictvo, živnostníctvo a majitelé domů, kdežto veliká část silnějšího poplatnictva, jako zejména jsou úředníci státní a jiní, kteří stejných práv a stejných výhod ze správy autonomní požívají a na potřeby této autonomní daně nepřispívají buďto ničím neb malou jen částí.

Velectění pánové! Proto jest také stejně aneb snad ještě více nespravedlivo, že na poplatnictvo osobní daně z příjmů nemohou býti uvaleny autonomní přirážky.

Všichni páni řečníci přede mnou, odsuzovali tuto nespravedlivost a já jsem o tom přesvědčen, že, kdyby nebylo zde takové nucené posice, kterou nám ukládá čl. 13 z. ř. ze dne 25. října 1896, všichni lidoví poslanci a snad všichni poslanci tohoto sl. sněmu by hlasovali na přechod o vládní předloze, totiž aby osobní daň z příjmu byla podrobena přirážkám autonomním.

Velectěný kolega, pan Němec, přesvědčivým způsobem vylíčil křivdy, které daňový a přirážkový náš systém páchá na našem živnostníctvu. Já, velectění pánové, neváhám do poslední slabiky potvrditi jeho stesky a dokládám jen k nim, že větší křivdy ještě tento daňový a přirážkový systém páše na našem rolnictvu.

Velectění pánové! Zajisté každý připustí, že pozemková a domovní daň a reální daně vůbec jsou na nejvýš nespravedlivé, nespravedlivé nejvíce z té příčiny, že často rolník svou usedlost má tak prodluženou, že na ni nemá svého ničeho.

Velectění pánové ! Ten rolník z toho ničeho jest nucen platiti pozemkovou daň samotnou, ale on jest nucen k této dani ještě platiti přirážky zemskou, okresní, obecní a školní, tedy nejen daň státní, nýbrž také veškeré daně autonomní.

Úmysl zákonodárce zajisté že byl ten, aby rolník platil tuto pozemkovou daň z čistého katastrálního výnosu. Tak jest také obsah zákona o dani pozemkové.

Ale, velectění pánové, já se Vás ptám, zda-li za nynějších poměrů, kdy rolník nemůže polní plodiny vyráběti ani za cenu výrobní, kdy pracuje se škodou, zda-li v takových poměrech jest možná mluviti o nějakém čistém katastrálním výtěžku? To zajisté ne, zde se může mluviti jen o té námaze, kterou rolník se svou rodinou má, o tom, že vlastně tu daň pozemkovou platí ze dřiny své, z té práce, kterou vykonává na své usedlosti. (Výborně!)

Velectění pánové! Já jsem měl čest za přispění svých pánů kolegů v posledních sněmovních sezeních podati a opakovati návrh, který zněl v ten smysl, aby daň z příjmů podrobena byla přirážkám autonomním.

Ve zprávě komise sněmovní jest zmínka, jako by můj návrh vyřízen byl návrhem komise záporně.

Já, velectění pánové, budu hlasovati pro návrhy komise a tu by se zdálo, jako bych byl nedůsledným, jako bych hlasoval tím proti svému vlastnímu návrhu, který jsem s pány kolegy podal. Tomu tak není a já si k tomu dovolím učiniti potřebné vysvětlení. Návrh, který jsem měl čest podati zněl následovně.

- S dovolením Jeho Jasnosti. -

C. k. vláda se vyzývá, aby učinila čeho třeba ku změně čl. 13. říš. zákona ze dne 25. října 1896 č. 220 o přímých daních osobních v tom smyslu, aby osobní daň z příjmů podrobena byla přirážkám, které spadají do příslušnosti zákonodárství zemského.

Ustanovení obsažená v čl. V. -XII. téhož zákona o slevách na přímých daních reálních a výdělkové, jakož i podporách zemským fondům, buďtež i na dále v platnosti ponechána.

Tato navržená opatření buďtež provedena do 31. prosince 1902, do kteréžto doby dle zák. zemského ze dne 24. června 1898 č. 45 osobní daň z příjmu přirážkám autonomním nepodléhá.

Z uvedeného obsahu jest patrno, že návrh můj směřoval více k tomu, aby změněn byl čl. 13. berní reformy v tom smyslu, aby pak bylo umožněno vybírati autonomní přirážky k osobní dani z příjmů.

Pokud nebude tento čl. 13. zmíněného říš. z změněn, podle mého soudu není možno, aby sl. sněm se usnesl na tom, aby osobní daň z příjmů byla podrobena autonomním přirážkám.

Jinak bychom našemu poplatnictvu způsobili velké škody, jak si dovolím dokázati. Článek 13. berní reformy ustanovuje, že poplatnictvu reálních daní těch království a zemí, jejichž zemští sněmové se usnesou, aby osobní daň z příjmu přirážek autonomních sproštěna byla, poskytnou se jisté slevy a zemským fondům zemí těch údělu z osobní daně z příjmu. Tyto slevy činily v r. 1901 na dani pozemkové 15 proc. domovní a činžovní 12 1/2 proc. a podíl z osobní daně 2, 074. 649 K.

Kdyby se sl. sněm usnesl, že počátkem r. 1903 budou se vybírati autonomní přirážky z osobní daně z příjmu, o tyto slevy poplatnictvo a úděl zem. fond přijdou. Abychom se přesvědčili, kdyby sl. sněm se usnesl o tom, aby osobní daň z příjmů byla podrobena přirážkám autonomním, tu dlužno čítati jakou ztrátu bychom způsobili našemu poplatnictvu a jaký zisk bychom přivodili pokladnám zemským, okresním, obecním a školním.

Již se o to pokusil a učinil tak řečník přede mnou p. kol. Staněk. Já budu čítati také, ale prohlašuji již předem, že dojdu k výsledku jinému, nežli přišel on, a zdá se mi, že v tom ohledu se p. Staněk poněkud ukvapil, zejména pokud se týče vypočítávání přirážek okresních.

On totiž čítal, že průměrně se vybírá nyní 40 proc. okresních přirážek, kdežto ze statistických dat, která byla rozdána o přirážkách a kteráž data sahala až do r. 1898, v tomto roce se vybíraly okresní přirážky v obnosu 23 proc.

Já myslím, že nechybím, když dnes čítám, že se okresní přirážky vybírají 28 proc., jak to zpráva komise čítá.

Tedy, velectění pánové, kdybychom se na tom usnesli, měli bychom následující ztráty:

Slevu 15 proc. na dani pozemkové 3, 294. 628 K, slevu 12 1/2 proc. na dani třídní 335. 701 K, slevu 12 1/2 proc. na dani činžovní 1, 829. 863 K. Uděl zem fondu z osobní daně z příjmu 2, 074. 649 K, celkem 7, 534. 841 K.

Naproti tomu obnášel by zisk: Dle zemského zřízení, velectění pánové, může tento slavný sněm povoliti přirážku na tu kterou daň přímou pouze 10 proc.; pakliže překročí těchto 10 proc., je třeba k takovému usnesení schválení vlády.

A tu zajisté nemůžeme očekávati, kdyby slavný sněm se usnesl na tom, by na osobní daň z příjmů byla větší přirážka uvalena než 10 proc, že by to vláda nepředložila k císařské sankci.

Tedy 10 procentní přirážka zemská by obnášela 1, 046. 000 K, 28 procentní přirážka okresní obnášela by 2, 928. 800 K a přirážky okresní školní 10 proc. obnášely by 1, 046. 000 k.

Přirážky obecní a obecní školní přirážky nemůžeme ani do zisku počítati, a to z té jednoduché příčiny, že to nedovoluje čl. 81. obecního zřízení, který zní: "od obecních přirážek ke přímým daním a vůbec od příspěvků obecních osvobozeny jsou i

1.   platy a jiné služební příjmy úředníků státních, dvorských, zemských i fondů veřejných, osob vojenských a jich vdov a sirotků, též pense, provise, příspěvky na vychování a požitky z milosti ze svazku služebního vzniklé,

2.   příjmy správců duchovních do 400 zlatých a příjmy učitelů veřejných do 400 zl,

3.   příjmy, které nedocházejí ani ze statků nemovitých ani z podniků živnostenských osob takových, ježto v obci nebydlí,

4.   příjmy, ze kterých v obci není daň předepsána.

Z toho vidíme, že kdybychom se usnesli na přirážkách, od těch, kteří přirážek neplatí, od úředníků atd bychom žádných obecních a školních přirážek vybírati nemohli, nýbrž že by i pak přirážky ty zaplatiti museli nynější poplatníci.

Toliko od těch poplatníků osobní daně z příjmu, kteří již jsou zdaněni jinakým způsobem, pokud se tkne daní reálních, získali bychom něco obec přirážek.

Tedy obecní a obecní školní přirážky nemožno ani účtovati do zisku z důvodů, které jsem právě byl uvedl.

Dlužno tudíž účtovati zisk pouze na přirážkách zemských okresních a okresních školních úhrnem 15, 020. 800 K. Porovnáme-li ztrátu, velectění pánové, která obnáší na slevách daně pozemkové, domovní a činžovní v celku obnos 7, 534. 841 korun a zisk 5, 920. 800 korun, jeví se ztráta větší o 2, 514. 041 korun.

Ale, velectění pánové, to není ještě všecko; padá také na váhu to faktum, že těchto 7, 634. 841 korun, které činí nynější sleva, a ta sleva, by odpadla, následkem toho poplatnictvo reálních dani musilo by tento obnos zaplatiti do vídeňské pokladny státní. Z toho bychom neměli nic, ten obnos by se rozplynul jednak do druhé poloviny říše, jednak do passivních zemí této poloviny říše a peníze z království českého by byly pryč. Toto faktum nám nemůže býti lhostejným, my musíme k tomu přihlížeti při kroku, který máme vykonati. Ale, pánové, ještě horší výsledek se nám jeví, když čítáme tento zisk a ztrátu ve venkovských okresích.

Mám, velectění pánové, poznámky z okresu přibyslavského. Okres přibyslavský leží v českomoravské vysočině dosti vysoko, mimo málo výjimek leží přes 500 metrů nad hladinou mořskou; okres ten jest ponejvíce zemědělský a jen z malé části živnostenský, jest tam málo obchodů, docela málo průmyslu.

Možno tedy okres ten považovati za typický okres v chudé krajině. Výsledek, kdybychom se usnesli na tom, že osobni daň z příjmů má přirážkám autonomním býti podrobena, jevil by se následovně:

Pozemkové daně se platí v okresu tom 61. 616 korun 07 h, domovní daně 6. 710 korun 08 h, činžovní daně 8. 044 korun 1 h, osobní daně z příjmů 3. 688 korun 40 h.

Sleva nynější obnáší na dani pozemkové 9. 242 korun, na dani třídní 8. 038 korun, na činžovní 1007 korun. Dohromady 11. 887 korun.

I obnášel by v tomto okresu zisk 10 proc. na přirážkách zemských 1204 kor., 28 proc na přirážkách okresních a 10 proc. na okresních školních 2138 korun, tudíž celkem 3. 442 korun.

Ztráta obnášela by 11. 087 korun a když se porovná zisk 3. 442 korun, převyšuje ztráta zisk o 7. 645 korun, tedy o celých 10 proc. reálních daní.

Pánové, z toho laskavě seznejte, jak těžko bychom poškodili hmotné prospěchy poplatnictva reálních daní v našich venkovských okresech, kdybychom se usnesli na tom, že osobni daň z příjmů má býti podrobena autonomním přirážkám. Ale, pánové, ještě nejsou všechny důvody vyčerpány. Pan kolega Staněk již na to poukázal, že správy některých podniků, jako jsou dráhy atd, i správy mnohých velkostatků, kapitálů atd, které provozují třeba v království Českém živnost, správu však mají mimo království České, ponejvíce ve Vídni, platí osobní daň z příjmů tam, kde mají sídlo správy.

Pánové, uvažme nyní, že ve všech ostatních zemích této poloviny říše osvobodili osobní daň z příjmů od autonomních přirážek až do r. 1909, kdybychom se usnesli, že tato osobní daň z příjmů, počínaje rokem 1903 v království Českém je podrobena autonomním přirážkám, co by, pánové, z toho následovalo?

Správy těch podniků, které ještě nyní mají sídlo své zde v království Českem, velkostatkářů atd., zajisté by použily toho, že jinde nebudou musit platiti přirážek a vystěhovaly by se odtud pryč a my bychom z toho měli velkou škodu a sice předně škodu tím, že zůstaly by zde platiti osobní daň z příjmů a následkem toho, že my bychom přišli o část údělu na osobní dani, a za druhé, ježto tyto správy participují velkou měrou na dani výdělkové a na dani důchodové, ze které se přirážky platí. (Hlas: To nemohou přenésti ?) Jak přenesou zprávu, přenesou také daň! Také zde tedy bychom utrpěli škodu.

Velectění pánové! Myslím, že jsem dokázal, že není nám jinak možno, nežli jak jsem již na začátku své řeči pravil, že musíme se podrobiti této direktivě a že jest nutno, abychom hlasovali pro návrhy komise, jakož i učiním já. Zároveň prohlašuji, že budu hlasovati pro resoluční návrhy, které zde byly podány. (Výborně ! Potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abgeordnete Glöckner.

Ich erteile demselben das Wort.

Abgeordneter Glöckner: Hoher Landtag! Ich habe mich bei dieser Vorlage als Kontra-Redner eintragen lassen, um meiner Überzeugung durch kurze Ausführungen Ausdruck zu geben.

Ich werde auch " gegen die Vorlage stimmen, weil ich der Überzeugung bin, daß eine Befreiung der Umlagen von der Einkommensteuer insolange ein Unrecht ist, als die Regierung nicht dafür gesorgt hat, daß für diesen Abgang, welcher den Gemeinden und Bezirken durch die Freilassung der Einkommensteuer von den Umlagen entgangen ist, Vorsorge getroffen worden ist.

Meine Herren! Sie mögen darüber denken, wie Sie wollen. Ich gebe zu, daß wir uns in einer gewissen Zwangslage befinden, ich gebe zu, daß ein großer Teil der Herren Abgeordneten den Standpunkt vertritt, daß wir uns nicht anders zu helfen vermögen, als wir müssen dafür stimmen.

Ja meine Herren, wenn wir immer und immer den Standpunkt einnehmen wollen, daß das, was von der hohen Regierung herunterkommt vor die Vertretungskörper, für uns schon Gesetz ist, dann, meine Herren, sinken wir zu einem einfachen Bestätigungsapparat der Regierung herab und die hohen Ziele, welche durch die Rechte der Volksvertretung, durch das Gesetz der Volksvertretung in die Hand gelegt werden, werden nicht in jenem Maße zum Ausdrucke gebracht, wie es im Interesse des Volkswohls zum Ausdrucke gebracht werden muß.

Ich, meine Herren, stehe aus dem Standpunkte, daß, wie man vor 5 Jahren das neue Einkommensteuergesetz geschaffen hat, man sich doch vor Augen halten mußte, daß die Gemeinde und Bezirke eine wesentliche Einbuße erleiden werden.

Nun man hat sich diese ganze Zeit hindurch darüber hinweggeholfen, ein großer Teil dadurch, daß sie Gemeindedarleben aufgenommen haben, ein Teil dadurch, daß sie die bestehenden Umlagen auf die direkten Steuern um so viel erhöhen mußte, als der Abgang an Einkommensteuer betragen hat.

Nun mußte man annehmen, daß mit diesen Umständen die Regierung rechnen mußte und das der Regierung auch am Her-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP