Ich ersuche die Herren, welche dem Zusatzantrage des Herrn Abg. Dr. Lad. Dvořák zustimmen, die Hand zu erheben.

Derselbe ist gleichfalls angenommen.

Jest taktéž přijat.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení netištěného návrhu v příčině poskytnutí podpor obyvatelstvu v okresích postižených krupobitím v červenci t. r.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des ungedruckten Antrages betreffend die Gewährung von Unterstützungen an die Bevölkerung der durch das Hagelwetter im Juli d. J. betroffenen Bezirke.

Navrhovatelem jest pan poslanec Niklfeld, dávám slovo panu navrhovateli.

Poslanec Niklfeld: Slavný sněme! Stav letošní polní úrody, v jakém se tato nacházela na konci jarní a počátkem letní doby, oprávňoval zemědělstvo království českého vůbec, a zvláště rolnictvo jižních a východních českých krajin k naději na vydatnou polní sklizeň, jaké v mnohých krajích nebylo ještě pamětníka.

V posledních dnech měsíce května, po suchém jaru dostavily se vydatné teplé a úrodné deště, které střídány se slunným, vlahým počasím, účinkovaly blahodárně na vývin polních plodin. Následkem toho rolnictvo naše české bylo neobyčejně dobré nálady, domnívajíc se bezpečně, že po více neúrodných létech, třeba i při nízkých cenách polních plodin, hojná letošní sklizeň odmění námahu celoroční jeho práce, a že strži obnos takový, že bude mu možno, ne-li docela, tož aspoň částečně odkliditi nedostatky v hospodářství, povstalé následkem panující zemědělské tísně.

Leč, velectění pánové, ve velké oblasti jižních a jihovýchodních Čech naše rolnictvo bylo v nadějich těch strašně zklamáno. Po několika dnech tropického vedra v neděli dne 19. července na večer na západním a severozápadním obzoru nakupily se hrůzostrašné černošedé mraky, z nichž vychrlila se spousta krup a vody v takovém množství, že nejen veškerá úroda polní v malé chvilce byla zničena, ale i na staveních učinila tato spousta takových škod, že rozbila okna, rozbila střechy. Vítr střechy nejen poškodil ale i také úplně s budov smetl.

I na cestách, vodních stavbách a lesích způsobila živelní pohroma nezměrné škody. V lesích nejen že byly jednoroční a víceleté výhonky zuráženy, nýbrž vichřice řádila tak, že celé parcely silných lesních kmenů zporážela, zulámala jako slabé stonky a dílem také zvyvrácela. Jak děsně, velectění pánové, místy řádila vichřice, o tom dlužno učiniti si pojem z toho případu, že v okresu chotěbořském mezi obcemi Ždírcem a Krucemburkem u erárni silnice stojící dřevěný kříž byl v bouři nárazem větru v půli přeražen.

Z toho, pánové, račte seznati, jak musila řáditi tato vichřice, provázená krupobitím a lijavcem na ostatním polním osení, na staveních a v lesích. Spousta živelní pohromou spůsobená jest takových rozměrů, že ani dějiny naší vlasti o podobné se nezmiňují. Dle podrobných odhadů způsobena v 55 zastupitelských okresech a 1014 obcích škoda na obilí 48, 867. 079 K; na okopaninách 12, 725. 744 K, na ovoci 969. 533 K, na budovách 3, 107. 656 K, na silnicích 668. 009 K, celkem 64, 338. 021 K.

Pánové! Dlužno připomenouti, že v tomto obnosu ještě není zahrnuta škoda učiněná v lesích.

Následky této živelní katastrofy přirozeně jsou hrozné. Bída a zoufalství zmocňují se našeho lidu, a to pánové, nejen zemědělského, nýbrž i našich živnostníků, našeho dělného lidu, ano i našich obchodníků, kteří rovněž živelní katastrofou, ovšem způsobem nepřímým, byli postiženi.

Daleko by mne, velectění pánové, vedlo, kdybych měl dopodrobna líčiti tu bídu, zejména našeho drobného lidu v postiženém území, jejíž jsem očitým svědkem.

Nebudu vás, velectění pánové, tím unavovati, pravím toliko krátce, Že bída tato jest hrozná. Nepřispěje-li se tomu lidu našemu výdatnou pomocí, výdatným přispěním, bude se tato bída přirozeně v době zimní, z jara a v létě ještě stupňovati.

Bídu tuto zvětšuje také ta okolnost, že jen malé procento malorolnictva v postiženém území bylo pojištěno proti krupobití. Zazlívá se namnoze natím malorolníkům, že jednají lehkomyslně nedávajíce se pojistiti proti živelním pohromám. Výtky takové, velectění pánové, za stávajících poměrů i okolností jsou neoprávněny.

U nás pojišťování vůbec jest v rukách soukromých pojišťovacích společností, ponejvíce cizozemských.

Jsou to, pánové, společnosti výdělkářské, které nevycházejí ze zásady, aby pojištěním tomu našemu lidu přispěli, nýbrž ze zásady, aby na lidu tom co možná nejvíce vytěžily.

Velectění pánové, předstírání agentů takových pojišťovacích společností jako by v tom kterém pojišťovacím odboru pracovali se škodou, nás nesmí másti.

My víme, velectění pánové, že tyto společnosti mimo neobyčejně velké režie sdělávají miliony reservních fondu, a, že staví nádherné paláce ve větších městech. A z čeho, pánové, to jest? Všechno to jest jen z mozolů těch ponejvíce drobných pojištěnců. Následkem toho, velectění pánové, je přirozeno, Že pojišťování u nás jest drahé a obyčejně také nesolidní. Letos výminečně pojišťovací společnosti při vyšetřování a vyplácení škod krupobitím způsobené počínaly sobě poněkud solidněji a to bez pochyby z bázně, aby nebyla zřízena zemská pojišťovna proti živelním pohromám, proti zřízení kteréž se ony houževnatě staví.

Velectění pánové, snad v žádném evropském státě otázka pojišťováni není tak zanedbána jako právě v Rakousku. Vinu toho nese centralistický vládni systém vůbec a ústava ze dne 2. pros. 1867 zvláště. Bylo to, velectění pánové, tuším v r. 1892, kdy tento sl. sněm zvláštním usnesením uložil zem. výboru, aby vyjednával s vládou o zřízení zem. pojišťovny proti škodám živelním s povinným pojišťováním. A jaký výsledek tohoto jednání byl? - Vláda odvětila na toto usnesení našeho sl. sněmu, že ona nepřipustí uzákonění a zřízení takovéto zem. pojišťovny s povinným pojišťováním potud, pokud nebude o otázce pojišťováni zřízen říšský rámcový zákon. A, pánové, o zdělaní takovéhoto zákona také jednala říš. rada v letech 1865-1866; ale po velkém a dlouhém jednání dne 20. listop. r. 1896 projekt povinného pojišťování, které by se zavedlo zem. zákony po třídenní debatě na říšské radě byl vrácen komisi ku přepracováni a od té doby otázka tato spí sen spravedlivých.

Při poměrech panujících na říšské radě, velectění pánové, nedočkáme se vyřízení otázky té snad nikdy. - Na základě takových poměrů nezbývá než, aby sl. tento sněm sám postaral se o zřízení aspoň zemské konkurenční pojišťovny.

Ale pánové, to aby se stalo brzy, co nejdříve, aby se to stalo ihned, pokud zjevní i tajní nepřátelé zřízení takovéto pojišťovny pod dojmem katastrofy právě způsobené, nenabudou opět smělosti, aby podrývali činnost a námahu těch, kdož opravdu již po více než 10 roků se snaží, aby takovéto pojišťování bylo zřízeno. (Tak jest!)

Za takových poměrů, vel. pánové, jest zajisté svatou povinností všech kompetentních činitelů, aby ze všech sil působili, aby hmotné poměry našeho trpícího lidu staly se snesitelnějšími, aby bída panující byla pokud možno obmezena. - V první řadě bez odporu jest to povinnosti státu.

Velectění pánové! U nás v tom ohledu panují zvláštní poměry. Poplatníctvo král. Českého odvádí přibližně ročně státu asi 350 mil. korun daní. Na správu země těch vrací se z vídeňské pokladny nejvýše asi 150 mil. korun, takže každoročně z kapes našeho lidu plyne do vídeňské státní pokladny přes 200 mil. korun, kteréhožto ohromného obnosu se používá z části na vydržování společných záležitosti, plyne tedy do druhé poloviny říše, z části do passivních zemí a do Vídně v naší polovině říše. A o celý tento obnos jest naše poplatnictvo každoročně chudší. Kdyby jen čtvrtina této ohromné sumy se upotřebila na prospěch poškozených živelní pohromou v král. českém, rázem by bylo v území tom po veškeré bídě.

Ale jak sobě počíná stát? Stát po velikém úsilí a po velikých rozpacích věnoval na prospěch postižených napřed 600. 000 K a pak 6 mil. Korun na škodu, která přibližně jest vypočtena přes 65 mil.

Korun. To opravdu vypadá jako trpká ironie.

Tu jest, velectění pánové, z toho případu nejlépe viděti, jaké u nás panují nesnesitelné poměry. To české rolnictvo, které svou pílí a svou zdatností přináší takových velikých obětí na krvi a statku státu, že z nich vydržuje se velmocenské postavení říše, to české rolnictvo, kdy je tak veliká nezaviněná katastrofa stíhá, musí se jako žebrák doprošovati státní pomocí, a tato jest mu ve způsobu pravé almužny poskytnuta.

Velectění pánové! Takové poměry měly by konečně každého obyvatele tohoto království vyburcovati, aby ze všech sil a všemi možnými prostředky se snažil, aby byla docílena samostatnost zemí koruny české.

Nemohu tomu ani věřiti, že by tímto nepatrným obnosem konečně odbýval stát poškozené živelní pohromou, a při této příležitosti appeluji na jeho Excellenci pana místodržitele, aby všemožným úsilím postaral se o to, aby lidu našemu poskytnut byl příspěvek další a vydatnější.

Jiným činitelem ke zmírnění bídy obyvatelstva v postižených krajích jest dobročinnost obyvatelstva českého krajů živelní pohromou ušetřených. Pomocným komitetem zemským, některými okresními komitéty a jinými výpomocnými orgány bylo vydáno k české dobročinnosti již několik provolání a následkem těchto provolání sešel se také na dobročinných sbírkách již slušný obnos na penězích a naturáliích. Avšak výsledek těchto sbírek ještě nijak neodpovídá velikosti pohromy, a proto nezbývá, než, aby opět a opět veřejnost česká byla burcována, aby vůči trpícím spoluobčanům vykonala plně svou povinnost.

Konečně jako pomocný činitel na řadu přichází země, k níž se podáním návrhu obracíme.

My víme, velectění pánové, že pokladna zemská je prázdná; my známe ubohý stav našich zemských financí; víme, že kde jaký poplatek, kde jaká daň sehnati se dá, vše plyne do státní pokladny vídeňské a království České musí se se svými potřebami omeziti na nejmenší míru a potřeby své krýti musí přirážkami ku

přímým daním, nepatrným podílem z osobní daně z příjmů, daní kořaleční a nepopulární dávkou z piva. Tyto skrovné příjmy nestačí ani na nejnutnější potřeby, tak že sněm království Českého musí na účet země každoročně přidělávati ještě dluh. Ale přes to, co jsem uvedl vzhledem na nesmírnou katastrofu, jsme nuceni i za těchto neblahých poměrů apellovati na tento slavný sněm, aby z prostředků zemských přiměřená podpora udělena byla postiženým krajům.

Při té příležitosti budiž mi dovoleno, abych poukázal na některé, dle mého soudu nepřístojnosti, které se vyskytly během provádění pomocné akce. Na schůzi poslanců z poškozeného území dne 26. července v Táboře konané, bylo jednohlasně usneseno, aby se působilo k tomu, by byl zřízen zemský výpomocný komitét, na nějž by se obracely okresy, obce a jednotlivci z poškozeného území ve svých záležitostech, tak aby přestalo vysílání deputací k ministerstvu do Vídně a k místodržitelství a zemskému výboru do Prahy, aby obyvatelstvo se svými potřebami výhradně se obracelo na výkonný výbor. Ale co se stalo zatím ? V některých okresích zachovávajíce se podle tohoto usnesení měli již zvolené deputace k místodržitelství a zemskému výboru do Prahy a upustili následkem tohoto usnesení od vyslání deputací, kdežto jiné okresy, jakoby ani takového usnesení nebylo, do Vídně, k zemskému výboru a k místodržitelství dále vysílaly deputace na újmu těch okresů, které deputací nevysílaly. To by mělo přestati, anebo zemský výpomocný komitet měl by se postarati, aby vůbec bylo odvoláno Táborské usnesení, aby přestal tento nešvar, vysílání deputací přes toto usnesení na úkor obcí a okresů, které deputace odvolaly.

Jinou nepřístojností zdá se mi býti způsob, jakým se vyšetřují povstalé škody. V tom ohledu není žádných pravidel, není žádné jednotnosti, žádného systému.

V mnohých okresích se odbylo vyšetřování škod tím způsobem, že zástupcové okresů jednoduše řekli: "U nás je tolik a tolik škody". Aniž by tato škoda byla nějak vyšetřena, řeklo se to jen povrchně. V jiných okresích se tyto škody vyšetřovaly svědomitě.

Zemský výpomocný komitet vydal jisté instrukce a také formuláře, dle kterých by okresní výpomocné komitéty měly škody zjišťovati. Tyto instrukce a formuláře jsou poněkud těžkopádné a obsahují zbytečné rubriky, což sám výkonný výbor doznal a bylo učiněno další provolání, aby okresy a obce se přísně podle těchto formulářů řídily.

Ale co se stalo?

Některé obce a okresy svědomitě vyplnily tyto formuláře a zachovaly se dle jednotlivých instrukci zemského výpomocného komitétu. Ale v jiných okresích si těchto opatření nevšímají, nedělají nic. Následek toho jest, že v některých okresích jsou tyto škody úplně přemrštěné, kdežto v jiných okresích opět jsou nedoceněny. Tu bych navrhoval a žádal, aby zemský výpomocný komitét společně s místodržitelstvím postaral se o to, aby tyto škody byly přísně a svědomitě v každém okresu a a každého jednotlivce vyšetřeny. Pakli se to nestane, co bude základem roční subvence další?

Pakliže to bude základem, pak někteří jednotlivci, ba celé obce i okresy budou postiženy a bude jim ukřivděno na úkor nebo na prospěch okresů jiných, které v této věci nesvědomitě si počínajíce, ničeho neučinily.

My jsme se domnívali, že stačí vyšetření škod, které se udály, podle říšského zákona ze 25. července 1896. Tomu tak není. Dle tohoto zákona berní úřady společně s obecními důvěrníky vyšetřili škody způsobené na parcelách za účelem odpisu daní tak totiž, že jest v nich konstatováno, do jaké míry ta která parcela jest poškozena, buď čtvrt, buď půl neb úplně.

Ale co se týče číslic, mnoho li Škoda činí na té které parcele nebo u jednotlivce, to v elaborátech zjištěno není.

Velectění pánové, já končím a přimlouvám se za to, abyste účinkovali k tomu, aby návrh náš byl přijat a aby byl co možná nejdříve vyřízen na prospěch ubožáků postižených živelní pohromou.

V ohledu formálním navrhuji, aby návrh náš přikázán byl komisi rozpočtové. (Výborně! Hlučný souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Kubr mě žádal za slovo, by učinil formální návrh.

Dávám mu slovo.

Poslanec Kubr: Vzhledem k důležitosti otázky, o které se jedná a vzhledem k tomu, že bude záhodno, aby hlasy pokud možno zástupců všech stran v tomto slavném sněmu byly slyšeny, kterak oni soudí a na jaké stanovisko se staví, činím návrh, aby dle § 42. jednacího řádu byla o tomto pilném návrhu zavedena debata.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Kubr stellt den Antrag, daß im Sinne des § 42 der Geschäftsordnung über den auf der Tagesordnung stehenden Antrag eine meritorische Debatte durchgeführt werde.

Einen solchen Antrag habe ich ohne Unterstützungsfrage zur Abstimmung zu bringen, und ich werde es demnach tun.

Návrh pana poslance Kubra, který zní v tom smyslu, aby bylo dle § 42 jednáno meritorně o návrhu, který se nalézá na denním pořádku, jest mi slavnému sněmu přivésti k hlasování bez podpory a předložím tuto otázku slavnému sněmu.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem poslance Kubra, by pozvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag Kubr annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Dovoluji si sděliti, že pro tento případ jsou přihlášeni řečníci a sice proti návrhu pp. poslanci Prášek, Kalina, hrabě Deym, pro návrh pp. poslanci P. Blahovec a Dr. Stránecký.

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß für den Fall, der eben eingetreten ist, daß eine meritorische Debatte Stattfindet, zum Worte gemeldet sind:

Contra: die Herren Abgeordneten Prášek, Kalina, Graf Deym und

pro: die Herren Abgeordneten P. Blahovec und Dr. Stránecký.

Dávám slovo prvnímu řečníku, který jest zapsán proti návrhu, p. posl. Práškoví.

Poslanec Prášek: Slavný sněme! Pod hlubokým dojmem katastrofy, jež stihla letos království České a nejchudší kraje téhož, zvláště pak české oblasti, vstupuje dnes sněm král. českého v jednání o návrhu, jakým způsobem má sněm království Českého těmto poškozeným přispěti k pomoci.

Pan kolega Niklfeld vylíčil rozsah celé katastrofy a mně nezbývá, než říci, že černým písmem bude zaznamenán den 19. července v statistice živelních pohrom královátví Českého.

Tisíce rodin lidu venkovského volá dnes o pomoc ke všem, zvláště ke sněmu král. Českého, aby pomohl tam, kde velí mu jeho povinnost.

Mohl bych říci, panové, a bylo by to jistě bez fráze, že statisíce jedinců pohlíží dnes se zamženým zrakem a utajeným dechem na jednání sněmu král. Českého a s dychtivostí čeká, jak zachová se sněm tento k svým tak těžce zkoušeným příslušníkům tohoto království.

Nuž rozvrhněme si úkol dnešní povinnosti sněmu na tři části a sice: První povinností dle mého skromného názoru sněmu kr. Českého jest, že jest povolán aby rozsoudil, co vykonal nejpovolanější činitel, jenž největší povinnost má starat se o ty, jež mu daň odvádí a to jest stát, aby dále posoudil ostatní činitele, kteří buď z povinnosti neb i z dobré vůle se ujal pomocné akce ve prospěch postižených.

Za třetí aby rozhodl, jakými prostředky a jak daleko chce vyjíti vstříc rolníkům v poškozených krajinách.

Vážení pánové, nechci a není toho zajisté třeba, abych zde líčil všecky hrůzy těchto spoust, nechci opakovati všechny ty stesky, jež člověk slyší, když zavítá do těchto končin, nechci líčiti trudné postavení jihočeských rolníků v celé své nahotě, neboť není to lhostejno nám, není to lhostejno poškozeným, když poměry nynější nutí českého rolníka, aby bral podpory a milodary, ať z ruky státu, ať z ruky země.

Rolník český, ač jest velmi vděčný milodárcům, přijímá tyto dary sice s pocitem vděčnosti, však s třesoucí se rukou, ale i s pocitem odporu a trpkosti proti nynějším řádům, které ho nutí do té posice žebráků, aby natahoval svou upracovanou ruku, aby si vyžádal almužnu od jednotlivců, státu a země.

Pánové, ten rolník dnes poškozený s trpkostí dívá se na poměry, které ho nutí, aby byl stavěn do této posice žebráckého člověka, chce míti příležitost, aby mu bylo umožněno paralysovat takové nehody.

A to se musí státi, poněvadž pohromy odstraniti nelze, poněvadž krupobití, nečasy, pádu dobytka nemůžeme zabrániti; tu jest povinností organisací pomocných pojištěni a po tom velectění pánové, dnes rolnictvo české volá, poněvadž chce, jak jsem byl řekl, si pomoci samo.

Trpkost a odpor, jež rolnictvo poškozené cítí, není selským buřičstvím, nýbrž jest to pocit člověka, který stojí výše, nežli snad se myslí, jest to pocit člověka, jenž jest si vědom, že po celý věk svůj pracoval těžce, přinášel největší oběti, na a krvi státu a zemi a kde jedním okamžikem zničena jest celá úroda, celá. jeho práce.

Ale na tom není dosti, on nemá žádné záruky, že to, co dnes na tom poškozeném a zničeném poli znova pracuje, kde skutečně nejen sám se namáhá, nýbrž i nový náklad skládá, nemá zabezpečeno, že roku příštího 19. července, nebo dříve či později přijde okamžik, který trvá čtvrt až půl hodiny a který způsobí, že ocitne se tam, co dnes. Ptám se vás, pánové, má ten rolník opětně natahovati svou zpracovanou ruku a prositi milodárce, stát a zemi, aby přispěli mu ku pomoci. Jest nejvýše na čase, a slyším dnes mohutný hlas toho lidu, který zaléhá až do těchto síní, a odráží se až do kanceláře zemského výboru, a volá neúprosně a nezvratně, aby se jednou stalo to, po čem volá on po dobu desítiletí, abychom je nenechávali nadále státi v tom postavení, které jest nedůstojné doby XX. století, které jest nedůstojné celého zřízení v našem království a ve státě. (Výborně).

Velectění pánové! Není mým úkolem v tomto okamžiku mluviti o institucích

pojišťovacích. Učiní tak zajisté vážený člen z mých pánů kollegů při bodu až bude se tato záležitost projednávati. Avšak došel jsem k tomuto závěru jen proto, bych dokázal, že není nám milo a vítáno, když dnes musíme předstoupiti před sněm král. Českého, abychom vyžádali si pro širé kraje poškozené nějakou podporu, že sněm král. českého má zajisté dosti příkladů obětovnosti jedinců, a tím více musí přispěti sám neohlížeje se na poměry, o kterých zde bylo mluveno, zmínil se pan koll. Niklfeld. V této době, která skutečně jest momentem pro rolnictví na celých několik roků rozhodujícím, musí sněm král. Českého ze svých skrovných prostředků, o nichž se ještě později zmíním, přijíti vstříc.

Dříve však, velectění pánové, nežli zodpovím předloženou otázku, jak daleko sněm král. Českého chce přijíti vstříc krajinám poškozeným, musím se zmíniti o tom, že ve zprávě zemského výboru pan referent Dr. Eppinger docela pohodlně nechává sněmu král. Českého na rozhodnutí, aby udělal co chce, aby si zařídil věc, jak snad sám za dobré uzná atd.

Velectění pánové! Taková zpráva zemského výboru jako zodpovědného hospodáře země jest sice velice pohodlnou, ale není dle mého náhledu správnou. Pan referent a zemský výbor byl povinnován jako zodpovědný hospodář jako zodpovědný úřad, který zná poměry finanční této země, který zná její sílu, který snad zná a měl by aspoň znáti také prostředky, ze kterých by se úvěr, jestli se dnes povolí, kryl, a měl za povinnost přijíti upřímně před tento slavný sněm království Českého, učiniti určitý návrh, návrh tento v tomto sněmu hájiti, a kdyby se mu nepodařilo ho uhájiti, pak teprv by odium patřilo sněmu král. Českého.

Pánové, já nechci užíti jiného výrazu, ale je to nejméně neupřímnost, když referent pan Dr. Eppinger řekne: "Vzhledem na zprávu, že se nesmí zvýšiti přirážka, ponechávám sněmu, nechť si učiní cokoliv".

Když jsem již při této věci, jsem povinnen pomocnému komitétu jako jeho předseda, českému odboru rady zemědělské jako jeho předseda, a jsem konečně povinnen i svému svědomí, abych Vám kratince sdělil, co pomocný komitét a český odbor rady zemědělské v pomocné akci učinil nebo učiniti hodlal, kde obrátil se na povolané činitele, jako na místodržitelství a zemský výbor a jakému přijeti se mu dostalo.

Po katastrofě ze dne 19. července uchopil se ihned český odbor rady zemědělské práce, učinil svá podání k c. k. místodržitelství i k zemskému výboru a zakročil ve prospěch poškozených krajin, tedy za snížení dopravy kryteb na střechy, za snížení dopravy krmiv a různých jiných potřeb, ihned súčastnil se schůze všech politických stran, ze kteréžto schůze, která byla odbývána v Praze, vyšel podnět ke zřízení pomocného komitétu zemského a český odbor rady zemědělské byl povolán, aby usnesení jeho uváděl ve skutek a pracoval, což se také stalo.

Na to hned zvolený pomocný komitét užší intervenoval na místodržitelství a u zemského výboru, vyslána deputace do Vídně k předsedovi ministerstva, a my víme, že toto zakročení nebylo bez úspěchu.

Nemělo sice úspěchu takového, jakého jsme si přáli, ale určitý úspěch mělo přece. A můžeme říci, a já musím dáti pravdě průchod, že když jsme přišli do Vídně k ministerskému předsedovi šl. dru Körberovi, týž nám sdělil, že již má po ruce nějaké ponětí o té katastrofě a že má již také návrhy místodržitelství na zaopatření semen.

I naším dalším přáním, která tlumočil dr. Herold jménem deputace, jakož i ostatní přítomní, bylo ve mnohém směru, jak jsme se z odpovědi předsedy ministerstva dověděli, aspoň částečně vyhověno.

Já mohu, pánové, říci, a musím dát pravdě průchod, že místodržitelství království Českého, co se týče práce a rychlostí bylo na svém místě v každém případě.

Veškeré formálnosti odstraněny a prostřednictvím telefonu dověděli jsme se věci, kterých jsme potřebovali, takže žádná úřední akta dlouho tahána nebyla, nýbrž telefonicky vyprosili jsme si dotyčný referát, telefonicky jsme vyrozuměli referenta, osobně došli jsme si na místo a zase na místodržitelství, k místodržitelskému radovi p. Webrovi, a mohu říci, že co se týče práce, šla velmi dobře ku předu.

Jinak se to mělo však s penězi. Když jsme přišli na podpory, musí přestati má chvála.

Snad to není vinou místodržitele království Českého, Jeho Excelence pana hraběte Coudenhova. Snad to není vinou nepřízně jeho, nýbrž snad vezdy nám nepříznivé vlády vídeňské.

Úděl vlády vídenské v obnosu 600 000 K na semena nemohl nás ani jako akce počáteční uspokojiti, tím méně cifra 6, 000. 000 K, jež snad hodlá vláda považovati za akci konečnou.

Bylo by žádoucno, by celý sněm království Českého stál v tom ohledu se mnou za jedno.

Šest milionů korun z prostředků státních pro poškozené kraje v království Českém nemohou nás uspokojiti, zvláště uvážíme-li, že z oněch 6 milionů korun mají prý se splniti sliby Jeho Excelence pana ministerského předsedy, totiž podpory na stavby z nouze a podobné věci.

Velectění pánové, je to tím nepatrnější obnos a my musíme se vší rozhoršeností protestovati, aby této nejpilnější, nejpoplatnější a nejspořivější vrstvě českého lidu v království byla udělena taková státní almužna!

To by byla velice malá splátka na dluh, který stát poplatnictvu království Českého dluhuje (Výborně!)

Musím litovati, pánové, že když přejdu k tomu, jak dařilo se nám u zemského výboru království českého - musím prohlásiti - ať vinou pana referenta Dra. Eppingra, ať vinou kohokoliv jiného, že na těchto místech dařilo se pomocnému komitétu Českého odboru velice špatně. (Bohužel!) Učinili jsme vícero podání.

V prvním žádali jsme za svolání sněmu království Českého, žádali jsme, aby zemským výborem připraven byl pro sněm elaborát pojišťovací, žádali jsme, aby byly sněmu podány návrhy v příčině subvencování pomoci, žádali jsme o schválení mimořádných opatřeni finančních ústavů zemských.

Na tato všecka podáni, jež jsem právě jmenoval, nedostalo se nám žádné odpovědi, zcela žádné. Naproti tomu zachovala se dobře Zemská banka království Českého, která nám odpověděla a učinila své kroky ku záchranné akci.

Žádali jsme za podporu pro stavby z nouze; ale žádná odpověď! Žádali jsme úlevy od zemských ústavů a když by žádaná suma neodpovídala stanovám, aby byla provedena třeba změna stanov bez poškození ústavu.

Žádali jsme za zavedení sbírek po okresích.

Prosili jsme zemský výbor, aby okresní výbory vybídl, aby podporovaly zemskou pomocnou akci konáním sbírek. Nedal odpovědi. Vydal oběžník okresním výborům, kterým je pobízí, aby pořizovaly sbírky, ne ve prospěch pomocného komitétu, nýbrž do zvláštní pokladny, jako zvláštní pomoc.

V Zemské bance království Českého zřízen byl zvláštní nouzový fond.

Netvrdím, že to není důležité, avšak zdálo se, že v celé akci není jednomyslnosti. Mohu říci, pánové, že jsem nevěděl, kam zařaditi toto jednání, zdali jest snad osten proti předsedovi pomocného komitétu, který jest agrárníkem, anebo zdali jest to osten se strany přísedícího pana dra Eppingra, který nedohlíží s takovou upřímnosti na krajiny většinou české.

Pánové, dnes před tímto sněmem se tážeme, komu platila tato netečnosť pana referenta a také celého zemského výboru?

Oznámeno ustavení pomocného komitétu a vyžádán zemský výbor, aby vyslal svého zástupce. Zemský výbor království Českého do tohoto komitétu povolal náměstka náhradníka pana přísedícího Němce. Mohu, pánové, složiti tu největší poklonu panu náhradníkovi, který zde konal své povinosti, přicházel do schůzí, referoval, jevil obzvláštní účasť na celé naší akci.

Avšak když přišel pan přísedící, kterého zastupoval, pan kolega Němec do schůzí nechodil, když neměl žádného vlivu a zemský výbor jiného nedesignoval ani písemně ani ústně. Neodpovídal, koná-li se něco čili nic. (Slyšte!)