Vorsitzender: Seine Durchlaucht der Oberstlandmarschall Ferdinand Prinz Lobkowitz.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall-Stellvertreter JUDr. Karl Urban und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Durchlaucht der k. k. Statthalter Franz Fürst Thun, der k. k. Hofrat Johann Kosina und k. k. Statthaltereisekretär Dr. Friedrich Janka.
Von der Landtagskanzlei: Landtagssekretär Dr. J. Haasz, Landtagsaktuare: Dr. H. Šafařovič und Dr. Vikt. Maschek. |
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemsky Ferdinand princ Lobkovic.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského JUDr. Karel Urban a větší počet poslanců.
Jako zástupcové vlády: J. Jasnost c. k. místodržitel František kníže Thun, c. k. dvorní rada Jan Kosina a c. k. místodržitelský tajemník Dr. Bedřich Janka. Z kanceláře sněmovní: Sněmovní tajemník Dr. J. Haasz, sněmovní aktuáři: Dr. J. Šafařovič a Dr. Viktor Maschek. |
Oberstlandmarschall: (läutet)
Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Rektorem c. k. české university na studijní
rok 1911/12 zvolen a potvrzen pan c. k. dvorní rada JUDr.
Jaromír Čelakovský, c. k. řádný
professor dějin práva v zemích českých.
Zum Rektor der k. k. deutschen Universität
in Prag für das Studienjahr 1911/12 wurde der ordentliche
Professor der Statistik, Verwaltungslehre und des österreichischen
Verwaltungsrechtes k. k. Hofrat Professor Dr. Heinrich Rauchberg
gewählt und bestätigt.
Páni rektoři nastupují svůj úřad
dnem 23. září 1911.
Die Herren Rektoren treten ihr Amt mit dem 23. September 1911 an.
Die nach der VII. Landtagssitzung vom 20. September
1911 vorgenommenen Ergänzungswahlen hatten folgendes Ergebnis:
Doplňovací volby do komise, provedené po
VII. schůzi sněmovní dne 20. září
1911, měly tento výsledek:
In die Kommission für Abänderung der Landesordnung wurden gewählt:
Von der Kurie des Großgrundbesitzes:
der Herr Abgeordnete Erwein Baron Nádherný.
Do komise pro změnu zřízení zemského
zvolen kurií velkých statků p. posl. Erv.
bar. Nádherný.
Von der Städtekurie wurden gewählt
die Herren Abgeordneten: Dr. Edler von Nitsche, Eduard von Stransky
und Dr. Maly.
Kurií měst pp. posl. dr. šlecht. Nitsche, šlecht.
Stransky, dr. Maly.
Kurií venkovských obcí p. posl. Švehla.
Von der Kurie der Landgemeinden der Herr Abgeordnete Švehla.
Zum Verifikator wurde von der Städtekurie
gewählt der Herr Abgeordnete Schlegel.
Za vertifikátora zvolen kurií městskou p.
posl. Schlegel.
Žádám, by bylo sděleno, co se tiskem
rozdalo.
Ich ersuche mitzuteilen, was im Drucke verteilt
worden ist.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest):
Während der VII. Sitzung vom 20. Sept. 1911 wurden im D1ucke
verteilt:
Ldgts.-Z. 650, Druck XClII. Bericht des Landesausschufses,
betreffend die Erledigung der auf die Regelung der Rechtsverhältnisse
der Angestellten im Landesdienste Bezug habenden Anträge.
Ldgts.-Z. 652, Druck XCIV. Bericht des Landesausschusses,
betreffend die Regulierung der Gehaltsbezüge der Volks- und
Bürger schullehrer.
Ldtgs.-Z. 653, Druck XCV. Bericht des Landesausschusses
des Königreiches Böhmen über die Einhebung der
Landesumlage in der Zeit vom 1. Jänner 1908 bis 30. September
1911 mit Antrag auf Kenntnisnahme dieser Verfügung und auf
Einhebung einer Umlage von 65 proz. in der Zeit vom 1. Oktober
bis 31. Dezember 1911.
Heute wurden im Drucke verteilt:
Ldtgs -Z. 659, Druck XCVI. Antrag des Abgeordneten Dr. Jaromír
Čelakovský und Genossen, betreffend die Schulaufsicht
über das nationale Schulwesen.
Ldtgs.-Z. 660, Druck XCVII. Antrag des Abgeordneten Dr. Jaromír
Čelakovský und Genossen, betreffend die gesetzliche
Regelung des nationalen Schulwesens.
Ldtgs.-Z. 662, Druck XCVIII. Bericht der national-politischen
Kommission, betreffend den Entwurf eines Gesetzes behufs Permanenz
erklärung dieser Kommission.
Ldtgs.-Z. 663, Druck XCIX. Antrag der Abgeordneten Ant. Švehla,
Dr. Wenzel Škarda, W. Klofáč und Genossen auf
Linderung. der allgemeinen Notlage.
Ldtgs.-Z. 664, Druck C. Antrag der Abgeordneten
Karl Mert und Genossen, betreffend die Errichtung eines Landeszentralkinderasyls
in der Stadt Neuhaus.
Ldtgs.-Z. 665, Druck CI. Antrag der Abgeordneten
MUDr. Eduard Šubrt und Genossen, betreffend die Abänderung
mehrerer Paragraphen des Gesetzes vom 3. Oktober 1907, L.-G.-Bl.
Nr. 63, und vom 29. Mai 1908, L.-G.-Bl. Nr. 35.
Ldtgs.-Z. 666, Druck CII. Antrag der Abgeordneten
Maštálka und Genossen, betreffend das projektierte
Reichsgesetz über die Lokalbahnen.
Ldtgs.-Z. 667, Druck CIII. Antrag der Abgeordneten
Fr. Dvořák, Jof. Novotný und Genossen,
betreffend den Bau einer auf Landeskosten zu errichtenden Moldaubrücke
in Ždákow in den Bezirken Mühlhaufen und Mirowitz.
Ldtgs.-Z. 668, Druck CIV. Antrag der Abgeordneten
J. Adam, Šmirous und Gen., betreffend die Gewährung
einer Unterstützung für die Bewohner der abgebrannten
Gemeinde Wepřikau im Bezirke Chotěboř.
Ldtgs -Z. 669, Druck CV. Antrag der Abgeordneten
Franz Blahovec und Genossen, betreffend die Bewilligung einer
Landes- und Staatsunterstützung für die von einer Feuersbrunst
heimgesuchte Bevölkerung der Gemeinden Dobrš und Aulehle
im Bezirke Wolin.
Stenographischer Bericht über die VII.
Landtagssitzung vom 20. September 1911.
Einlauf vom 20. bis 23. Sept. 1911: Am Tische
liegt auf: Mitteilungen des statistischen Landesamtes Band XIV.,
Heft 1: Allgemein zugängliche Bibliotheken, Lesehallen und
Museen, ständig eingerichtete Theater und Bühnen.
Mezi VII. sezením (20. září 1911)
bylo tiskem rozdáno:
Čís. sn. 650, tisk XCIII. Zpráva zemského
výboru v příčině vyřízení
návrhů na úpravu poměrů zaměstnaných
v službách zemských;
čís. sn. 652, tisk XCIV. Zpráva zemského
výboru v příčině úpravy
služebních požitků učitelstva škol
obecných a měšťanských;
čís. sn. 653, tisk XCV. Zpráva zemského
výboru král. Českého o vybírání
zemské přirážky v době od 1 ledna
1908 do 30. září 1911 s návrhem, aby
toto opatření bylo vzato na vědomí
a aby v době od 1. října do 31. prosince
1911 přirážka se vybírala ve výší
65 procent.
Dnes bylo tiskem rozdáno:
Čís. sn. 659, tisk XCVI. Návrh poslance dra
Jaromíra Čelakovského a soudruhů ohledně
dozoru na národnostní školství;
čís. sn. 660, tisk XCVII. Návrh poslance
dra Jaromíra Čelakovského a soudruhů
stran zákonného upravení národnostního
školství;
čís. sn. 662, tisk. XCVIII. Zpráva komise
národně politické ohledně osnovy zákona,
jímž prohlašuje se tatáž komise za
permanentní;
čís. sn. 663, tisk XCIX. Návrh poslanců
Ant. Švehly, dra Václava Škardy, V. Klofáče
a soudruhů na zmírnění všeobecné
tísně a nouze;
čís. sn. 664, tisk C. Návrh poslance Karla
Merta a soudruhů, aby ústř. zemská
dětská útulna zřízena byla
v městě Jindř. Hradci;
čís. sn. 665, tisk CI. Návrh poslance MUDra
Šubrta a soudruhů na změnu některých
paragrafů zákona ze dne 3. října 1907
č. 63. z. z. a ze dne 29. května 1908 č.
35. z. z. o úřednících okresních
a obecních;
čís. sn. 666, tisk CII. Návrh poslanců
Maštálky a soudruhů ve příčině
chystaného říšského zákona
o drahách místních;
čís. sn. 667, tisk CIII. Návrh poslanců
Fr. Dvořáka, Jos. Novotného a soudruhů
v příčině zřízení
mostu přes řeku Vltavu na Ždákově
okresů Milevského a Mirovického na náklad
zemský;
čís. sn. 668, tisk. CIV. Návrh poslanců
J. Adama, Šmirouse a soudruhů na poskytnutí
pomoci obyvatelům vyhořelé obce Vepříkova
v okresu chotěbořském;
čís. sn. 669, tisk CV. Návrh poslance Františka
Blahovce a soudruhů v příčině
poskytnutí podpory zemské a státní
požárem postiženému obyvatelstvu obcí
Dobrše a Oulehle, okres Volyně.
Stenografická zpráva o VII. sezení sněmu
ze dne 20. září 1911.
Spisy došlé od 20. do 23. září
1911:
Na stole je vyloženo:
Zprávy zem. statistického úřadu. Sv.
XIV., sešit 1: Všeobecně přístupné
knihovny, čítárny a musea, stále zřízená
divadla a jeviště.
Nejvyšší maršálek zemský:
Žádám, aby byl přečten seznam
petic, došlých na slav. sněm.
Ich bitte, den Einlauf an Petitionen zu verlesen.
Sněmovní aktuár dr. Maschek čte
došlé petice.
Landtagsaktuar Dr. Maschek verliest
den Einlauf an Petitionen.
Nejvyšší maršálek zemský:
Byla mi odevzdána řada návrhů.
Es ist mir eine Anzahl von Anträgen überreicht
worden.
Návrh poslance dr. Luboše Jeřábka a
soudruhů v příčině vydání
zákona na ochranu přírodních a krajinných
památek v království Českém.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh poslance dr. Luboše Jeřábka a
soudruhů v příčině vydání
zákona na ochranu přírodních a krajinných
památek v království Českém.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Připojená osnova se schvaluje.
Po stránce formální navrhuje se přikázání
osnovy této bez prvního čtení komisi
pro stavební řád, již zvolené.
V Praze, dne 20. září 1911.
Dr. Luboš Jeřábek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. dr. Luboše Jeřábka a
soudruhů na zřízení přírodních
parků, ochranných oblastí a reservatů
v království Českém.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh posl. dra Luboše Jeřábka a soudr
na zřízení přírodních
parků, ochranných oblastí a reservatů
v království Českém.
Pokročilé nazírání na ochranu
památek přírodních a krásu
krajinnou, účinná láska k přírodě
vedla celou řadu kulturně pokročilých
národů, zemí a někde - ovšem
jen v ojedinělých případech - i korporací
a jednotlivců k tomu, že v zájmu zachování
rázu krajiny, typických jejich přírodních
památek, její zvířeny i rostlinstva
zakládány tu ve větším, tu v
menším rozsahu přírodní parky,
vábící později k sobě značně
zvýšenou návštěvu nejen obyvatelstva
domácího, ale i cizincův.
Zřizovány i reserváty, sloužící
k ochraně několika neb i více druhů
zvěře, neb celé domácí fauny,
rovněž i k ochraně typických neb zvláště
vzácných druhů květin neb i nerostův.
Způsobem tímto již před drahnými
lety Spojené Státy Americké zřídily
své velkolepé "Národní parky",
proslavené přírodními krásami,
plnou ochranou své fauny i flory, ale i velkolepou návštěvou
cizincův. Parků těch zřízena
celá řada (Arizona, Kalifornia, Texas) a vůdčí
místo zaujímá mezi nimi krásou i rozlohou
proslulý Jellowstonpark. Stejně i Francie před
více než 40ti lety stejným spůsobem
prohlásila krásný les ve Fontainebleau za
chráněný národní park. Podobně
i Anglie zřídila řadu podobných institucí
a to i v nejbližším okolí Londýna,
mezi nimiž jako přední uvádím
Burnham. Ale i země menší, ba i bohatstvím
zvláště ne oplývající,
již před léty snažily se v dobře
pochopeném zájmu obyvatelstva i kulturní
pověsti své země zavésti instituce
podobné. Uvádím jen malé Švýcary
s ochrannými parky a reserváty na Rütli, dále
v kantonu Glarusu a Luzern (poblíže samého
města). Dále je to i malé Norsko, které
za národní park zřídilo známý
Hardanger fjord a Švédsko, které zřídilo
parky v Abestonu a Laponsku. Skvělé případy
tyto měly mohutný vliv i na sousední říši
naši, Německo, kde především veliké
území t. zv. Siebengebirge mezi Moselou a Rýnem
prohlášeno za oblast ochrannou. Stejně počínáno
i v sousedním Hessensku, Würtembersku, ale i v Bavorsku
a Prusku.
Nechráněny tu jen oblasti zalesněné
i typické pláně a vřesoviště
(Mnichov, okolí Prinz Regenten Haide, Lüneburger Haide,
Hochmoor ve Würtembersku). I řada ostrovů v
severním i baltickém moři prohlášena
za oblast ochrannou pro ptactvo a obrovská rozloha v okolí
malebného Königsee a Obersee v Horním Bavorsku
za ochrannou oblast pro květenu bez rozdílu druhů
vůbec!
Ale nedosti na tom. Stejná péče rozšířena
i na kolonie německé (Togo, Kamerun) i nizozemské
(Jáva). Ani říše v kulturním
směru málo dosud pokročilá, Rusko,
nezůstala v tomto směru za státy západoevropskými,
zřídivši ochranné oblasti v gubernii
Samarské a v Taurii na Krymu.
I v zemích našeho mocnářství
snahy tyto nezůstaly bez ohlasu, zejména v zemích
alpských, kde na př. v Korutanech zřízena
ochranná oblasť v známé "Schlitzeschlucht"
v Korutanech, kde chystá se zvláštní
zákon v Solnohradsku, a kde péčí vynikajících
jednotlivců zvýšeny ochranné oblasti
na Pradědu na Moravě (Altvater), Dürnstein
na Dunaji (bar. Rotschild), Boubín (kníže Schwarzenberg).
I v okupovaných zemích v Bosně záhy
dojde na základě vykonaných již příprav
ku zřízení podobných oblastí
a parkův.
Za takových okolností je nemyslitelným, aby
království České, přírodními
krásami -bohužel ale na mnohých místech
valem mizícími - tak oplývající
neučinilo ničeho pro udržení a zachování
přírodních svých krás, typické
své flory i fauny. Jest povinno tak učiniti nejen
vzhledem ku těmto památkám samým,
ale i v zájmu dobré pověsti pokročilé
naší vlasti, jež obývána jest dvěma
vysoce vzdělanými, kulturně nejvýš
vyspělými národy. Nepatrný poměrně
náklad na zřízení a upravení
národního parku vrchovatě nahražen bude
zvýšenou návštěvou cizinců
i výletníků z naší říše,
přinášejících s sebou vše
oživující proud zlata, které stává
se nepodcenitelnou složkou v peněžním
obratu země celé.
Z důvodů těch činí podepsaní
uctivý návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, aby prostudovav
celou otázku podrobnými informacemi v cizině,
v době co nejbližší nákladem zemským
na vhodných místech, jako v okolí král.
hlav. města Prahy (Šárka, Strahovské
lomy), ale i na vhodných místech v typických
krajinách a pohořích tohoto království
(Šumava, pláně pod Boubínem, Rudohoří,
Krkonoše, Středohoří, Milešovka,
Satanská hora), v Brdech (okolí Padrtských
rybníků) Blaník, Železné Hory
a zřídil parky národní, po případě
ochranné oblasti pro zvířenu a rostliny,
tyto cestou smluvní s příslušnými
majiteli, obě u předložení příslušných
zákonů zemských, sepsaných po bedlivé
úradě s povolanými korporacemi a odborníky
obou zemských národností.
V ohledu formálním buď návrh přikázán
komissi pro záležitosti obecní a okresní.
V Praze, dne 20. září 1911.
Dr. Luboš Jeřábek a soudr. |
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh zemského poslance Frant. Kafky, cís.
rady Ferd. Schillera a soudruhů na brzké odstranění
král. české zemské donucovací
pracovny z Král. Hradčan na jiné vhodné
místo na periferii.
Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič
(čte): Návrh zemského poslance Frant. Kafky,
cís. rady Ferd. Schillera a soudruhů na brzké
odstranění král. české zemské
donucovací pracovny z Král. Hradčan na jiné
vhodné místo na periferií.
Slavný sněme! Občanstvo Král. Hradčan
již po řadu let domáhá se odstranění
král. české zemské donucovací
pracovny z Král. Hradčan.
Podstatné důvody jsou jednak aestetické,
ježto neúhledná a odpuzující
tato budova nalézá se v bezprostřední
blízkosti císařského a královského
hradu a sídla arcibiskupství, hlavně však
veřejné příčiny zdravotní
nutí k naléhavému a brzkému odstranění
této budovy, kteráž jest skutečným
pařeništěm a hnízdem tuberkulosy a skrofulosy.
Avšak podstatný důvod občanstva k odstranění
zmíněné donucovací pracovny spočívá
v zájmu komunikačním, zvláště
ve snaze, aby Král. Hradčany mohly se rozšířiti
a opatřiti novými, moderními, hygienickými
budovami soukromými i živnostenskými, které
by sloužily ku zalidnění této chudé
části Prahy, jakož i ku povznesení žádoucího
rozvoje živností a nutnému rozvoji komunikace.
Vzhledem k tomu pak, že obec Pražská postarala
se nyní o velice výhodný komunikační
projekt spojení elektrickou drahou na Král. Hradčany
za účelem nutného rozvoje této zanedbané
části Prahy, a vzhledem k tomu, že budova káznice
této komunikací překáží,
navrhujeme slušně:
Slavný sněme, račiž se usnésti,
aby uloženo bylo zemskému výboru království
Českého, by neodkladně vstoupil v jednání
s účastněnými činiteli za účelem
odstranění donucovací pracovny z Král.
Hradčan z nynějšího místa a umístění
nové budovy na periferii Král. Hradčan.
V ohledu formálním navrhujeme a žádáme,
by tento návrh odkázán byl komisi pro veřejné
práce.
V Praze, dne 23. září 1911.
Fr. Kafka, Ferd. Schiller a soudr. |
Nejvyšší mašálek zemský:
Návrh posl. dra Václava Schustra, M. Steindlera
a Karla Merta a soudr. na zmírnění tísně
a povznesení výdělečné schopnosti
živnostnictva.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič
(čte): Návrh posl. dra Václava Schustra,
M. Steindlera, Karla Merta a soudr. na zmírnění
tísně a povznesení výdělečné
schopnosti živnostnictva.
Slavný sněme! Tíseň z drahoty doléhá
krutě na veškeré třídy širokých
vrstev obyvatelstva. Všeobecná nouze zachvacuje i
živnostníka a obchodníka, jehož hospodářské
postavení jest stávajícími poměry
podvráceno. Neúrodou stiženo jest veškeré
obyvatelstvo venkova i měst; venkovští živnostníci
na venkově a v městech venkovských jsou poškozeni
bezprostředně úbytkem kupní síly
svého, z valné části na zemědělskou
výrobu odkázaného obyvatelstva. Nouze z malé
úrody stihá živnostnictvo i obchodnictvo nanejméně
stejně těžce, jako rolnictvo. Jest tu potřeba
nutně odpomoci se strany činitelů veřejných,
a to jednak odpomoci okamžité, jednak intensivnějšího
používání veškerých oněch
prostředků zvelebovacích, kteréž
mohou zvýšiti výdělečnou schopnost
živnostnictva. Ponechávajíce si na nejbližší
příhodnou dobu důrazné opětování
některých naléhavých požadavků
živnostnictva, zvláště opětování
podaných již dříve návrhů
na zřízení zemské živnostenské
rady a na vybudování zemského jubilejního
úvěrního fondu, odkazujeme v prvé
řadě ke společnému nouzovému
návrhu českých poslanců, dle něhož
navrženo podniknouti všeobecnou zemskou akci pomocnou,
za kterýmž účelem má býti
slavným sněmem zvolena 24členná permanentní
komise. Živnostnictvu nejde však jen o pomoc dočasnou,
kteréž se arciť naléhavě dožaduje,
vycházejíc z hlediska, že nouzová akce
týká se zásadně jak stavu rolnického,
tak i stavu živnostenského a že veškerých
příslušných nouzových úvěrů
a podpor má býti přiměřeným
způsobem použito pro příslušníky
obou stavů, nýbrž i akci trvalou, ku zvýšení
výdělečné schopnosti živnostnictva
čelící. V tomto směru jde jednak o
usnadnění břemene daňového
vůbec a v důsledku živelních a jiných
kalamit zvláště, jednak o positivní
opatření na povznesení výdělečné
schopnosti živnostnictva. Návrhy své omezujeme
zatím na nejnutnější a poměrně
snadno proveditelná opatření.
Navrhujeme tudíž:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Vláda budiž s největším důrazem
vyzvána, aby slevy daňové nejširší
měrou poskytovala také poplatníkům
daně výdělkové, a za tím účelem
postarala se o novou úpravu kontingentů této
daně. Zejména však dlužno přihlížeti
k živnostníkům a obchodníkům,
kteříž trpí kalamitou neúrody
a důsledky drahoty. Za tím účelem
budiž veškerých příslušných
ustanovení zákona z 15. října 1896
č. 220 ř. z., dle něhož lze daň
zmírniti nebo od daně osvoboditi, co nejvydatněji
použito a zvláště buď § 73.
cit. zák. vykládán co nejliberálněji
a v základě tohoto platného zákonného
ustanovení budiž dán příslušným
úřadům příkaz, aby ve všech
odůvodněných případech dalekosáhlé
slevy povolovaly, neboť mimořádné okolnosti,
jež jsou předpokladem použití § 73.,
nyní skutečně nadešly.
2. Za účelem povznesení výdělečné
schopnosti živnostenského stavu budiž podnikáno
vše, co tuto schopnost po stránce technické
i hospodářské zvýšiti může,
zvláště v oboru živnostenského
vzdělavatelství, výchovy dorostu, sdružování
řemeslníků, opatřování
pracovních pomůcek řemeslníkům
a úpravy úvěrních i platebních
poměrů v živnostech. Zejména budiž
skrovná zemská dotace živnostenská
alespoň zdvojnásobena a obnosem dvojnásobným
do rozpočtu zemského zařaděna. Zvláště
budiž při zvýšení dotace živnostenské
na to pamatováno, aby se všem živnostníkům
dostalo dostatečných podpor (stipendií),
aby vzdělávací podniky, zejména kursy
bez újmy navštěvovati mohli; roční
vydržovací subvence buďtež ústavům
pro zvelebování živností zvýšeny.
V ohledu formálním navrhuje se, aby tento návrh
byl přikázán zvláštní
24členné komisí, kteráž pro projednávání
nouzových návrhů sl. sněmem zvolena
býti má, jakož i komisi rozpočtové.
V Praze, dne 23. září 1911.
Dr. Schuster, Steindler, Mert a soudr. |
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. Viléma Holoubka a soudr. na udělení
vydatné subvence na novostavby a zařízení
ústředního topení při obecných
a měšťanských školách v Sedlčanech.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh posl. Viléma Holoubka a soudruhů na
udělení vydatné subvence na novostavby a
zařízení ústředního
topení při obecných a měšťanských
školách v Sedlčanech.
Slavný sněme!
Místní školní rada v Sedlčanech
musila následkem značného přibývání
žactva ve svých školách obecných
a měšťanských rozmnožiti počet
učeben, postaviti zcela nové záchody a zaříditi
ústřední topení, za kterouž poslednější
příčinou zvlášť ku různým
přestavbám ve školách došlo.
Tím povstal nadepsané korporaci náklad K
36.681.34, který musila si z městské spořitelny
v Sedlčanech vydlužiti, nemajíc vyjma přirážek
daňových žádného jiného
příjmu.
Poněvadž školní tento dluh pro město
Sedlčany, jež nemá pražádného
jmění, nýbrž naopak značné
dluhy a vybírá již 85 procent obecních
přirážek, jest břímě skutečně
nesnesitelné, navrhujeme:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru království Českého
se ukládá, aby na různé novostavby
a zařízení ústředního
topení na obecných a měšťanských
školách Sedlčanských vložil do
rozpočtu zemského náležitou subvenci,
odpovídající stavebnímu nákladu.
V ohledu formálním budiž návrh ten bez
prvního čtení přikázán
komisi rozpočtové.
V Praze, 20. září 1911.
Vilém Holoubek a soudruzi. |
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. JUDra Václava Schustra, Jindř.
Pavlíčka, dra E. Subrta a soudr. v příčině
hospitace dívek na měšťanských
školách.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič
(čte): Návrh posl. JUDra Václava Schustra,
Jindř. Pavlíčka, dra E. Suberta a soudr.
v příčině hospitace dívek na
měšťanských školách.
Slavný sněme! V menších venkovských
městech, kde stávají měšťanské
školy chlapecké, nelze z důvodů finančních
i věcných zříditi zvláštní
měšťanské školy dívčí.
A přece jest v těchto menších městech
venkovských a v okolí řada dívek,
jež chtějí býti účastny
vzdělání, jakého poskytuje škola
měšťanská a kteréž mají
k němu potřebnou průpravu.
Z důvodů finančních a pro poměrně
skrovný počet těchto dívek nelze zříditi
zvláštní dívčí školu
měšťanskou. Jeví se tudíž
nutná potřeba toho, aby byla - podobně jako
v některých jiných korunních zemích
- i v království Českém připuštěna
hospitace dívek s veškerým příslušným
oprávněním na měšťanských
školách chlapeckých, a to především
všude tam, kde ku zřízení samostatné
dívčí školy měšťanské
chybí potřebné finanční prostředky
a věcné předpoklady. Takových menších
měst je řada; uvádíme příkladem
Jílové n. Vlt. a j., kde je nutkavá potřeba
žádaného opatření.
V oprávněné péči o zájmy
obyvatelstva a vzdělání dívčího
dorostu menších měst venkovských a jich
okolí tudíž navrhujeme:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby bez prodlení
učinila potřebná opatření,
aby nejdéle počátkem školního
roku 1912-1913 byla na měšťanských školách,
zejména v menších městech venkovských,
připuštěna a zavedena hospitace dívek.
Ve formálním ohledu budiž tento návrh
bez prvého čtení přikázán
komisi školské.
V Praze, dne 23. září 1911.