Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil proti předloze pan posl. Hackenberg, Kostka; pro dr. Kubíček, Petrovický a Netolický.
Uděluji prvnímu řečníkovi kontra
panu kolegovi Hackenbergovi slovo.
Posl. Hackenberg (německy): Dámy a pánové! Jest zajisté potřebí, abychom při jednání o předloze na zřízení úřadu pro zahraniční obchod pojednali též o tomto obchodě zahraničním a zejména abychom pojednali o poznatcích, které jsme získali v poslední době v praxi provádění agendy zahraničního obchodu na různých místech, jež se zabývala zahraničním obchodem. Kdybychom dále pojednávali o vykonávání těchto agend v různých ministerstvech, dospěli bychom k výsledku, že jest naprosto zapotřebí utvořiti centralisaci všech agend zahraničního obchodu.
Jest jisto, že otázka zahraničního obchodu nemůže býti posuzována jen s hlediska valuty, ne jen, ač jest to velmi důležité se stanoviska obchodní bilance, nýbrž jest jisto a potřebno, aby tyto otázky byly posuzovány s hlediska potřeby dovozu různých surovin, a mluví-li se ve zprávě důvodové o potřebě dovozu různých surovin, kterých užíváme k denní potřebě, jako obzvláště potravin, není tím ještě vyčerpáno, čeho všeho potřebujeme. Kromě bídného stavu, ve kterém se nacházejí celé spousty obyvatelstva následkem nedostatku potravin, nesmíme podceňovati bídný stav stojících závodů s jedné strany následkem nedostatku surovin a s druhé strany, poněvadž nám scházejí prostředky výrobní pro určitá odvětví průmyslová, jichž doprava by byla potřebná k udržení výroby v takových průmyslových závodech. Máme velmi mnoho stížností a žalob, že při provádění agend obchodu zahraničního nebylo vždy bráno potřebného zřetele, že nebyla vždy včas prováděna opatření, jichž je zapotřebí k obživení průmyslu a k účasti pracujících tříd. Naopak. My bychom mohli uvésti příklady, z nichž by bylo zřejmo, že právě ve vykonávání agend zahraničního obchodu byla přivoděna nezaměstnanost a zhoršení poměrů dělnictva.
Uvádím jen jediný příklad: Před krátkou dobou bylo nařízeno se strany ministerstva veřejných prací, aby byl obmezen dovoz uhlí z Německa. Náš veškerý průmysl v severních Cechách, v libereckých okresech, v severní Moravě a též ve Slezsku zakládá se nejen na přívozu, nýbrž též na spotřebě lepšího uhlí ze Slezska a Německa. My nesmíme však počítati jen s dovozem průmyslového uhlí, nýbrž víme dobře, že potřebujeme odtud též plynové uhlí. Nemusíme však počítati jen s dovozem uhlí, neboť s druhé strany víme, že celé spousty hnědého uhlí se vyvážejí za hranice.
Přerušením styků, respektive obmezením dopravy způsobilo se, že průmysl, potřebující tohoto německého uhlí, nemohl býti zaměstnáván, ale bylo dále způsobeno, že následkem nedostatku vagonů, jež jsme z Německa dostávali, naše uhlí nemohlo býti vyváženo. Můžeme očekávat, že povstane v územích uhelných v dohledné době nedostatek práce, nastane nezaměstnanost, jež bude výsledkem této politiky, která byla v poslední době provozována se strany ministerstva veřejných prací nebo se strany vůdců tohoto ministerstva, kteréž se má v první řadě starati o zaměstnání obyvatelstva a prováděti všechna potřebná opatření.
Vidíte již z tohoto příkladu, že nemáme příčiny, abychom byli spokojeni s těmito poměry a že především nemáme důvodu, abychom byli spokojeni s vedením zahraničního obchodu v různých ministerstvech. Můžete se jen otázati exportéra, nebo toho kdo jest odkázán na dovoz jakýchkoli surovin, jakou musil vykonati trapnou cestu, než obdržel vůbec dovolení k vývozu nebo dovozu. Ano, my bychom mohli ještě více o tom mluviti; jest to žalobná písnička, které přizvukují se všech stran a pro kterou máme skutečně dosti dokladů, že v tomto státě, více než v kterémkoliv jiném platí - a to zejména při provádění agendy zahraničního obchodu - že jen ten jede, kdo maže. (Veselost.)
Tak to vypadalo při zahraničním obchodě a my máme jistě všichni zájem na tom, aby skončily za všech okolností tyto i pro nás neudržitelné poměry ve prospěch pracující třídy a aby centralisací těchto agend bylo docíleno nápravy poměrů dosavadních. Když však nesouhlasíme nyní s předlohou zákona, ačkoliv jsme pro centralisaci a potřebu centralisace plně nahlížíme a odůvodňujeme, má naše počínání určité příčiny, o kterých jsem měl možnost se zmíniti v našich výborových poradách, k nimž však nebylo bráno potřebného zřetele a které nás přiměly k tomu, že věci pojednáváme znovu zde ve sněmovně. Přihlédneme-li blíže k předloze zákona, musíme říci, že zajisté ještě nikdy žádný sbor zákonodárný nepředložil povrchnější zákonné předlohy nad tuto. (Souhlas na levici.)
Též v jiném směru máme veškery příčiny, abychom byli nespokojeni a nesrozuměni s tímto zákonem. Prohlédněme si ústavní listinu, jež od revolučního Národního shromáždění, jak se nazývalo, byla schválena a která má býti nyní směrodatna pro toto Národní shromáždění. Nenacházíme vlastně v této ústavní listině, schválené revolučním Národním shromážděním o tvorbě ministerstev ničeho, pouze v jednom paragrafu nalézáme ustanovení, že zákonodárný sbor je povolán k tomu, aby určil okruh působnosti ministerstva. A nyní nás ujišťují, že v tom případě nejde o ministerstvo, nýbrž prostě o úřad. Chtěl bych jen podotknouti, že na jméně samém nezáleží a že to záleží na tom, co to vlastně jest.
Ministr je jmenován a pro něho má býti určen okruh působnosti. Bylo tomu již tak za starého Rakouska, jak se mohu ještě upamatovati, ctěné dámy a pánové, když z politických důvodů byl svého času jmenován ministrem vůdce křesťanských sociálů dr. Gessmann, a také tehdy teprve potom se přišlo před zákonodárný sbor, když si byli dříve hlavu lámali a o tom jednali, jaký okruh působnosti by se měl ministru přikázati. Přišlo se pak s předlohou, aby bylo zřízeno ministerstvo prací. Nenalezlo se tehdy ani náležitého úřadu a spoléhalo se na to, že Bůh, jestliže propůjčil úřad, propůjčí též potřebný k němu rozum. Jestliže se tak stalo tehdy s křesťansko-sociálním ministrem Gessmannem, tím není ještě řečeno, že by tentýž případ byl zde, ježto již víme, že současný ministr, jemuž byl tento úřad svěřen, praktické poznatky pro tento úřad skutečně má.
Doufáme, že při vykonávání svého úřadu nebude jednostranným zástupcem velkoprůmyslu a továrníků, nýbrž že bude míti při vykonávání svého úřadu na zřeteli též zájmy dělnictva a hlavně zájmy konsumentů. (Souhlas na levici.) To požadujeme od tohoto úřadu pro zahraniční obchod. A nyní to není úřad, nýbrž skutečné ministerstvo, které se zde tvoří, a jestliže se nějaké ministerstvo tvoří, jest zde směrodatný výklad § 85. ústavní listiny, jenž praví: "Působnost ministerstev upravuje se zákonem."
A jestliže se již zmiňuji ať o úřadě ať o ministerstvu, pak mi dovolte, abych vyjádřil svůj náhled, který spočívá v tom, že ministerská lavice jest dosti již obsazena v tomto nepříliš velkém státě. (Německý výkřik: Ministerská lavice je prázdna!) Dnes jest náhodou prázdná, ale jest za to dosti židlí po ruce. Lze tedy míti názor, že již není třeba k centralisaci určitých agend tvořiti nové ministerstvo, nýbrž že by bylo možno provésti centralisaci oněch jednání v jednom již jsoucím ministerstvu. (Souhlas. - Posl. Dr. Hahn [německy]: Především bychom rádi věděli, co toto nové ministerstvo stojí!) Nyní se prohlašuje, že není třeba věděti, co nové ministerstvo stojí, poněvadž výlohy tohoto nového ministerstva budou prý kryty a nejen kryty, nýbrž něco se prý ještě ušetří, platy, které na základě nových ustanovení tohoto zákona měly býti vybrány. My jsme otázku krytí výdajů tohoto ministerstva také rozebírali, poněvadž jsme si řekli, že tato předloha vládní jest povrchní, povrchní již též v tom směru, že v ní není rozřešena otázka krytí výloh. Pročtete-li jednací řád sněmovní, tu zpozorujete, že při návrzích poslanců, dle nichž se mají díti nějaké výdaje, musí býti provedena otázka krytí výloh, a myslím, že to, co bylo od předešlého Národního shromáždění předepsáno v jednacím řádě pro poslance, že platí ve dvojnásobné míře též pro vládu při podávání jejích předloh a nestačí, že vláda činí toto prohlášení na základě dotazu ve výboru, nýbrž bylo by zapotřebí, aby již i ve vládním prohlášení byla obšírným způsobem projednána otázka výloh a otázka krytí těchto výloh.
A nyní přicházím k ministerstvu. Zákonodárný sbor má stanoviti okruh působnosti ministerstva a ono nám bude nyní vykládati, když přijdeme s tímto požadavkem, že okruh působnosti ministerstva jest již vlastně stanoven v předloze vládní, totiž aby tento úřad zastával všecky záležitosti zahraničního obchodu, a že lze docíliti dohody jen v těch otázkách valutové povahy, kde se právě považuje za potřebnou shoda s ministerstvem financí.
My však jsme viděli za porady ve výboru, že otázka kompetence v předloze zákona není docela jasná, a tu nám bylo namítnuto, že nejde o zřetelné a jasné roztřídění agend, které jsou přiděleny tomuto úřadu, a sice proto, poněvadž to ještě dnes není jasno, které agendy tomu nebo onomu ministerstvu náležejí, poněvadž jsme vůbec v nejistotě o okruhu působnosti, o poli působnosti ministerstev vůbec. Jest to zajisté zlý nedostatek, nedostatek, který stojí v příkrém odporu s § 25 ústavní listiny. Poněvadž není jasně vyznačen okruh působnosti tohoto úřadu v předloze zákona, obáváme se, aby pak v nařízeních prováděcích, v jednání vlády a jejích orgánů nebylo hrozne mnoho podniknuto, s čímž bychom my, jakožto zástupci obyvatelstva v zákonodárném sboru, nemohli býti srozuměni.
Co pak jest vlastně tato zákonná předloha? Není to nic jiného, než snaha pomoci byrokracii v tomto státě k větší moci. (Souhlas na levici.) Porovnejte nyní zákonnou předlohu s oním nařízením, které se strany dřívějšího ministerstva ze dne 28. listopadu 1919 ku řízení zahraničního obchodu bylo vydáno, a shledáváte v tomto nařízení, jímž dřívější komise byla zrušena a nová komise pro zahraniční obchod zřízena, že v něm byla velmi jasně a obsažně projednána otázka odborných komisí a otázka o kompetenci komise pro zahraniční obchod, shledáváte též, že bylo jasně a obsáhle projednáno, co by se mělo díti, kdyby některá z těchto komisí učinila rozhodnutí, s kterýmiž by nebyl srozuměn ministerský zástupce, že totiž takováto rozhodnutí by byla předloženo plénu komise a že by bylo pak směrodatné, na čem by se plenum této komise usneslo.
A jak pak to vypadá ve vládním návrhu se spoluprací v okruhu interessentů? Ve vládní předloze - v jejím původním textu měli jsme jen jediné ustanovení, ve kterém se poukazovalo na takové komise, a sice jen v souvislosti se stanovením poplatků pro zahraniční obchod nebo pro vývoz a dovoz, jakož i udělení svolení k němu. Mluvíme-li již o těchto poplatcích, tu bych poukázal na to, že zajisté je protiprávní protiústavní, že se jmenovanému úřadu přenechává touto předlohou stanovení výšky těchto poplatků. (Souhlas na levici.) Neboť nejde při těchto poplatcích pouze o poplatky manipulační.
Dověděli jsme se, že bylo docíleno již dříve daleko většího výnosu z těchto poplatků, než bylo žádoucno ku krytí výdajů tohoto úřadu.
Bylo docíleno přebytku, takže zajisté se nepřestává jen na prostém poplatku manipulačním, nýbrž máme zde nepochybně co činiti s nepřímou dávku, kde nejsou zajisté povoláni k tomu páni byrokraté, aby rozhodovali o její výši a zajisté ani úřad k tomu povolán není. (Souhlas na levici.) Zpravodaj výborový poukázal již dnes ve svém referátě na to, že dříve při stanovení poplatku stávaly se mnohé nepřístojnosti, že se úmyslně zavádělo kolísání a bylo prováděno zmírňování a zvyšování poplatků. A poněvadž chceme zamezit, aby podobné chyby se děly znovu a poněvadž chceme zejména zabrániti, aby stanovením vysokých poplatků byl stěžován dovoz pro nás důležitých spotřebných součástek a s druhé strany aby nebyl ztěžován vývoz takových součástek, které bychom vyvážeti mohli, na jejichž výrobě máme veliký zájem, pak je samozřejmé, že pro ustanovení těchto poplatků nesmí býti kompetentní několik byrokratů a nějaký úřad, nýbrž že je zde kompetentní toliko sbor zákonodárný.
A nyní se praví dále, že by měly býti utvořeny skupiny odborné, aby byla jmenována rada, která by byla slyšena při stanovení těchto poplatků. Dále nenalézáme ničeho ve vládní předloze. Teprve ve výboru se podařilo docíliti jakési změny, směřující k tomu, aby byla slyšena tato rada nejen při stanovení poplatků, nýbrž aby slyšána byla i při ostatních otázkách, které se týkají úřadu, a aby byla slyšena i při všech směrodatných záležitostech. Chci zde zároveň uvésti, že my nejsme ani s touto změnou spokojeni a srozuměni, poněvadž nám tato změna nestačí; my nechceme býti jen slyšeni, nýbrž my chceme, aby tato rada byla též respektována, aby se bral zřetel na její přání při provádění všech opatření, která v tomto úřadě mají býti provedena. Namítalo se, že by bylo obtížné, bráti zřetel na její přání, poněvadž by soukromé zájmy jednotlivců mohly býti rozhodující v takové radě, a proto jsme to byli zase my, kteří jsme již při složení této rady kladli požadavek, kterým mělo býti způsobeno, aby se nestranně rozhodovalo a aby nebyly uplatňovány soukromé zájmy jednotlivců.
Chceme provésti demokratisaci tohoto zákona a vytýkáme vady právě proto, aby vliv, který až doposud interessenti u komise pro zahraniční obchod měli, aby právě tento vliv byl zamezen.
Pan ministr prohlásil zajisté ve výboru, že má v úmyslu nejdalekosáhlejším způsobem s těmito radami a odborovými skupinami se raditi, že má obzvláště v úmyslu s nimi se raditi při vyřizování různých jednotlivých žádostí. To jsou přípovědi, učiněné se strany pana ministra, kteréž však v každém případě měly býti stanoveny v zákonu samém, v zájmu zákonodárného sboru.
A nyní přicházím zpět ku poplatkům. Dle návrhu ministerstva byly znovu vzaty do zákonné předlohy a dnes se strany pana zpravodaje navrženo, aby bylo ustanoveno, aby zatajování poplatků, odepření placení poplatků atd. bylo postaveno pod sankci trestní. Já jen na to upozorňuji, co právě ukazuje převzatý paragraf trestní, jak by bylo potřebno, nepřenechávati výměr poplatku úřadu, nýbrž přikázati zákonodárnému sboru.
Není přece možno, aby se zde zákonodárný sbor usnesl na trestním zákoně pro nezaplacení poplatků, jichž výše však bude stanovena úřadem. Nestalo se zajisté ještě nikdy, aby se zákonodárný sbor usnesl na takovém zákoně. Kdyby zde šlo o úřad a ne o ministerstvo, pak by měla vláda na základě ústavní listiny právo, okruh působnosti tomuto úřadu ustanoviti. Ježto jsme však náhledu, že to není úřad, nýbrž skutečně ministerstvo, máme přirozeně všechny důvody, abychom se postavili proti tomu, aby teprve prováděcími nařízeními a jinými nařízeními ministerskými bylo rozhodováno o složení rad a aby teprve pak byl určen okruh působnosti úřadu.
Z této kritiky jest zřejmo, že
jsme měli příčinu úřad tento kritice podrobiti a že, přes to že
jsme s tím srozuměni, aby provedena byla centralisace agend zahraničního
obchodu, není možno, abychom pro tento zákon v této podobě hlasovali.
My jsme se pokoušeli ve výboru o provedení některých změn. To
se nám však nepodařilo, pročež jest nám přirozeně též zabráněno
pro tento zákon hlasovati. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda: Přerušuji projednávání tohoto odstavce denního poradu a denního pořadu dnešní schůze vůbec.
Přistoupím k ukončení dnešní schůze a sděluji předem, že během dnešní schůze byl rozdán tiskem vládní návrh, kterým se předkládá k schválení Národnímu shromáždění smlouva, uzavřená v Brně dne 7. června 1920 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o státním občanství a ochraně menšin (tisk 92).
Přikazuji tyto návrhy výboru iniciativnímu:
Žádám pana sekretáře, a by je
přečetl.
Sněmovní sekretář dr. Říha (čte):
Tisk č. 35. Návrh posl. Petrovického a soudr. na dodatek k zákonu ze dne 27. května 1919 č. 305 sb. z. a nař., jenž se týká prozatímních opatření na ochranu vynálezů.
Tisk č. 36. Návrh poslanců Koška, Myslivce a soudr. v příčině živelních pohrom v okresu novopackém.
Tisk č. 37. Návrh poslanců Záruby, Adámka, Adamovského a soudr. v záležitosti živelních pohrom.
Tisk č. 38. Návrh poslance Mašaty a soudr. v záležitosti živelní pohromy na Českomoravské vysočině.
Tisk č. 39. Návrh poslanců Petrovického, Veverky, Votruby a soudr., aby bylo zavedeno starobní a invalidní pojištění živnostnictva a malorolnictva současně s pojišťováním dělnictva.
Tisk č. 49. Návrh poslanců Čuříka, Bezděka, Vrabce, dra Mazance, dra Dolanského a soudr. na vydání zákona o ochraně dělnictva proti teroru.
Tisk č. 54. Návrh poslanců Berana, Jar. Hálka a soudr. v příčině zajištění expedice strojených hnojiv z továren před podzimním osevem.
Tisk č. 55. Návrh poslanců Berana, Jar. Hálka a soudr. v příčině opatření hnojivého vápna pro podzimní hnojení.
Tisk č. 56. Návrh poslanců Berana, Jar. Hálka a soudr., aby zajištěna byla výroba strojených hnojiv v tuzemských továrnách na strojená hnojiva.
Tisk č. 57. Návrh poslanců Prokůpka, Mašaty a spol., aby vládě bylo uloženo bezodkladně mimořádné tlumení slintavky a kulhavky a další opatření s tím nutně související.
Tisk č. 89. Návrh poslanců Najmana, Mlčocha a soudr. na zaplacení bankovek s falešnými kolky obchodnictvu a živnostnictvu.
Tisk č. 90. Návrh poslanců Najmana, Mlčocha a soudruhů na zvýšení provise z prodeje poštovních známek.
Tisk č. 106. Návrh poslance Macha a druhů ve věci živelní pohromy na Domažlicku.
Podle § 25. jedn. řádu našeho svolal jsem na dnešek po plenu k ustavující schůzi tyto výbory:
branný do místnosti čís. XXI., II. patro budovy klubů a výborů; k řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji posl. Udržala,
dopravní a pro veřejné práce do místnosti č. XVII., II. p.; k řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji posl. inž. Bečku;
kulturní do místnosti čís. XVI., II. p.; k řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji posl. dra Srdínko;
právní do místnosti č. XIX., II. p.; k řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji posl. dra Hrubana;
sociálně-politický do místnosti č. III. v přízemí, v budově klubů a výborů; k řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji posl. Tesku;
státně-zřízenecký do místnosti č. XXIII., II. p.; k řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji posl. Brodeckého;
zásobovací do místnosti č. XIV., I. p.; k řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji posl. Hackenberga;
zemědělský do místnosti č. X., I. p.; k řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji posl. Prokůpka.
Socialisační výbor svolávám na zítřek, a to na 1/2 10. hod. dopol. do místnosti č. III. v přízemí; k řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji posl. Tučného.
Předseda klubu republikánské strany čs. venkova mně oznámil, že za vystoupivšího člena výboru rozpočtového dra Vanovice vysílá klub do výboru dra Medveckého.
Předseda klubu poslanců čs. sociálnědemokratické strany dělnické oznámil, že do výboru pro dopravu a veřejné práce vyslán byl klubem za posl. Biňovce posl. Borovszký.
Předseda klubu čs. socialistů vyslal do výboru iniciativního za posl. Langra posl. Zeminovou.
Na podnět pana ministerského předsedy a po dohodě s pp. klubovními předsedy upozorňuji a uvádím na paměť ustanovení § 22. odst. 2. ústavní listiny, podle něhož členové N. S. nesmějí se obraceti k veřejným úřadům k podpoře osobních zájmů stran, pokud takové zakročení u úřadů nepatří jen k výkonům jejich pravidelného povolání.
Aby bylo umožněno členům vlády k řízení úřadů jim svěřených získati aspoň tolik času, kolik ho jest pro vyřizování nejnaléhavější agendy nezbytně zapotřebí, apeluji na pp. poslance, aby přesně zachovávali uvedený ústavní předpis, aby se ve věcech, na něž se vztahuje citované ustanovení ústavní listiny, vůbec neobraceli na ministry, v ostatních pak běžných věcech veřejného rázu aby omezili své intervence na nejmenší míru a zejména aby upustili od návštěvy u členů vlády a uvádění deputací, pokud nejde o případy naprosto nezbytně nutné.
Přednost budiž vždy dávána cestě písemní a dotazu podle § 67. našeho jedn. řádu.
Přistoupím k ukončení schůze.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala
zítra ve středu dne 16. června 1920 o 1. hodině odpolední s tímto
1. Pokračování v rozpravě o zprávě výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním návrhu zákona na zřízení úřadu pro zahraniční obchod (tisk 113).
2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona o odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a o IV. státní půjčce republiky Československé.
3. Usnesení o návrhu vlády, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva, uzavřená v Brně dne 7. června 1920 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o státním občanství a ochraně menšin (tisk 92), aby byl přikázán Stálému výboru (podle § 81. jedn. řádu) a aby byl projednán jako pilný podle § 55. jedn. řádu.
Jsou snad proti návrhu mému nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich, návrh můj je přijat.
Končím schůzi.