Ten má totiž jako předseda spolku pečlivě uzavřenou bednu s puškami, jednak dekorativními, jednak pro střílení na střelnici; dokonce i manlicherovky jsou mezi nimi, protože, jak známo, také střelecké spolky používají manlicherovek pro střelbu do terce. To přirozeně jest vytrubováno jako velevýznamný nález: "Tu je vidět, kde Němci mají ukryté zbraně." Ještě jedno musí býti výslovně řečeno: Přestřelka rozvinuvší se po příchodu Němců na hlavním náměstí byla skončena nejdéle ve tři čtvrti na jedenáct. Město bylo naprosto liduprázdné, nikdo se na ulicích neukázal, pouze jednotlivci, kteří přišli z nádraží. Vojáci omezili se také pouze na to, že obcházeli v hloučcích, rozbíjeli štíty, vyklizovali rozličné hostince, které ještě byly otevřeny. Samozřejmě přísahali Němcům pomstu. Nenalezli ovšem příležitosti zmocniti se některého Němce, poněvadž tito již dávno byli pryč. Jest proto tím nápadnější, že o půl 12. v noci rozpoutala se na hlavním náměstí znova přestřelka, při které padlo nejméně 80 nebo 100 ran. Jeden svědek mi pravil - a já upozornil jsem jej, že má vypovídati pravdu, aby si dobře rozmyslil, co povídá - že tato přestřelka povstala mezi slovenskými a jinými vojáky. A sice slovenští vojáci byli shromážděni u elektrického stojanu blízko závodu Málkova a stříleli směrem ke kostelu sv. Ignáce, pokud se týče k Živnostenské bance, ležící blízko velkých kasáren. Musí být dále prohlášeno, že tyto štvanice protiněmecké musily býti dlouho připravovány. Jest po ruce výpověď, podle které se jistá dělnice jménem Trávníková vyjádřila vůči své družce Paulové, že jistě by bylo došlo k takovým výjevům v neděli, kdy Němci hodlali pořádati slavnost vzdělávacího spolku, kdyby nebyla již slavnost slunovratu k tomu dala příležitost. To jsou čeští svědkové, prosím. A dále dlužno i na to poukázati, že těch mnoho nábojnic, jež byly druhého dne nalezeny, naprosto nemůže pocházeti z těch nábojů, které snad hlídky dostaly do služby strážní. Bylo druhého dne nalezeno ne méně než 300 nábojů.
Vojenský předpis stran podělování mužstva střelivem jest takový, že jest nemožno, aby vojsko mělo k použití takový počet nábojů, kdyby tyto nebyly již dříve připraveny. To jsou skutečnosti, které bych mohl na základě svědeckých výpovědí dle své libosti rozváděti, chci však se omeziti na to, co jsem právě uvedl, protože tyto svědecké výpovědi jsou vládě k použití. Druhého dne vzali legionáři a Sokolové přes hlavy úřadů úřední správu do svých rukou. To jistě není nic jiného než teror, diktatura, které se advokát dr. Červený a jeho druhové dopustili. Tyto komise ihned zbavily všechny německé městské úředníky služby, propustily strážníky, zařídily, že všichni němečtí dělníci a dělnice tabákové továrny byli propouštěni a jedním slovem zasadily se o to, aby pokud možno vše německé zmizelo z Jihlavy. Tito legionáři a Sokolové sestavili pochozí komise a doslovně dům od domu chodili a prováděli domovní prohlídky. Zatýkali a jest příznačno, že všichni tito zatčení byli předvedeni vládnímu komisaři, finančnímu radovi Korábovi, který ovšem prohlašuje, že byl proti této hrůzovládě bezmocným.
Pánové! Na těchto pochozích komisích měli účast, pokud jsem slyšel - není to ovšem úplně spolehlivé - také úředníci, dokonce i nynější policejní správce, vrch. komisař Mašek.
Vidíme tedy, že to nebyla snad diktatura pouze několika málo lidí, nýbrž že úřady účastnily se na těchto protizákonných činech. (Výkřiky. - Předseda zvoní.)
Velevážení! Jest jisto - to musím snad proto uvésti, protože je to tak příznačné - bylo také udáno, že dva dělníci jménem Zenzingerové ukryli pekelný stroj. V celé Jihlavě pátrali po tomto pekelném stroji a samozřejmě jej nenašli, přes to však tyto dva dělníky zavřeli a dali do vyšetřovací vazby pro § 6. zákona o třaskavinách, a protože to přirozeně nestačí, ježto žádný pekelný stroj nebyl nalezen, tedy vlastně není proti nim důkazů, jsou stíháni samozřejmě ještě pro§ 65 a § 87. tr. z. - k těmto oběma paragrafům se ve své řeči ještě vrátím. Zatčena byla spousta občanů; byli odvedeni pod doprovodem na radnici a přes tento průvod byli od davu a vojáků stlučeni a nejhrubším způsobem ztýráni. Velká část jich byla opět brzy propuštěna na svobodu, 14 osob však bylo ponecháno v soudní vyšetřovací vazbě. Zdůrazňuji - vím, že jako právník nesmím jen tak to říci, nejsem-li o tom přesvědčen - že ohledně ani jedné z těchto osob není nejmenšího podezření, že by měly účast na nějakém trestném činu. Pánové! Nechci čísti jména těchto 14 osob, protože je sami z novin znáte. Zločin, který se těmto osobám klade za vinu, zahrnut je v §§ 65 a, 87., 8., 134. a v jednom případě v § 6. zákona o třaskavinách.
Velevážení, byl jsem během své služby vojenské zapisovatelem u zeměbraneckého zastupitelství ve Vídni. Dr. Kramář - není právě přítomen - zná to dobře a ostatní pánové také, jak myslím. Měli jsme tenkráte podle vojenského trestního řádu tak zvaného příslušného velitele, který má sám právo na stíhání. Jest to člověk, který ovšem není právníkem a který pouze, řekněme, představoval vojenskou svrchovanost, ve skutečnosti však právě do stránky právnické zasahuje.
Byl jsem zaměstnán v politickém referátě a tu zabýval jsem se hlavně stíháním Čechů. Mohu vám klidně říci, že způsob, jak Češi byli tenkrát stíháni, musil každého jen trochu rozumného právníka pobouřiti a my vše jsme dělali, abychom tuto praxi vojenských velitelů poněkud zmírnili. To však se vždy nepodařilo. Neboť napsal-li válečný zajatec Čech - uvádím jenom příklad - z Ruska, že se těší na návrat do osvobozené vlasti, byl stíhán přirozeně pro rušení veřejného pokoje podle § 65 a, pro velezrádu, jak je zcela zřejmo. To však ještě nestačilo, byl stíhán také pro zločin proti válečné moci státu, ježto byl v zajetí a za 4. byl stíhán, a to je charakteristické, také pro sběhnutí, poněvadž se řeklo: Jest přece možno, že sběhl k nepříteli. Avšak tenkrát mohlo se alespoň souditi, že podle zářného příkladu mnoho českých vojáků skutečně k nepříteli přeběhlo. Bylo tedy alespoň trochu příčiny pro trestní stíhání, které však naprosto neschvaluji. Zde však není naprosto ničeho, nikdo neví, proč se těmto lidem říká: Dopustil jsi se pokusu vraždy". Neboť buďto stříleli a zasáhli toho neb onoho legionáře, pak je to právě vražda, nebo nestříleli, a potom nemohli se dopustiti pokusu vraždy. Stíhali lidi pro rušení veřejného pokoje, jako na př. bývalého starostu Inderku. Ten chudák ani nebyl na slavnosti slunovratu, ani nebyl účasten, jako jiní neměli účasti, a přece jej uvěznili, protože někdo, pravděpodobně p. dr. Červený, předpokládal kvalifikaci trestných skutků. Tento dr. Červený dělá to ze msty proti těmto lidem, protože za války byl svého času ve vyšetřovací vazbě pro vyzvědačství, velezrádu a pod., a protože Němci jako svědci vypovídali o něm pravdivě. A to nemůže jim zapomenouti a myslil, že teď konečně přišla chvíle, kdy dá těmto lidem za to pykati. Dr. Červený šel ve své fanatické nenávisti tak daleko, že volal na zástup, aby žádal vydání zatčených, aby postavil šibenice a pověsil bývalého starostu, starého Inderku, aby konal tedy lynchovní soud (Hluk a výkřiky německých poslanců), a tu je příznačno, že tito zatčení nebyli vyšetřováni na svobodě, protože si nadřízené úřady vyhradily právo o tom rozhodnouti.
Máme zde co dělati tedy s vyslovenou jakousi kabinetní justicí. (Souhlas a potlesk německých poslanců.) A je příznačno, že oni Češi, kteří vnikli s páčidly, jako dr. Červený, do soukromých domů a továrních místností, kteří vloupali se do městského musea, že tento dr. Červený a ti všichni ostatní jsou stále ještě na svobodě a že proti nim stále ještě nebylo zavedeno vyšetřování. Také jest velmi příznačno, že trestně nebylo zakročeno proti paličskému a štváčskému článku "Jihlavských Listů", ačkoliv tam hlásána byla vražda a vypálení všem Němcům, a zde, velevážení, máte školský případ zločinu veřejného násilí. Proti Čechům však se tohoto § neužívá, nýbrž výhradně proti Němcům.
A nyní musím Vám pověděti o jednom zvláštním uměleckém kousku, původním českém vynálezu. Tito pánové všichni jsou ve vyšetřování také pro § 87. Tento paragraf jedná o zločinu veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku za zvlášť nebezpečných okolností. U českého státního návladnictví rozumovalo se asi tak: Když někdo jde klidně s průvodem a Češi nebo české vojsko se nad tím rozčilují a střílejí, tu je ten, kdo šel klidně v průvodu, spoluvinníkem na zločinu, kterého se jiní dopustili. Jest neuvěřitelno, že se může nalézti právník, který použije takové konstrukce k trestnímu stíhání. Dále jest příznačno, že správní úřady to odepřely, vlastně nepokládají za svou povinnost vyšetřiti všechny ony škody, které byly způsobeny na německém majetku. Mně řekl vládní komisař, že přec nemůže lidi vybízeti, aby tyto škody oznamovali, aby domáhali se náhrady, to že má udělati někdo jiný. Jest však povinností úřadů, ježto byly spáchány zločinné skutky, aby také vyšetřily, jaká škoda zde byla způsobena a v jaké výši.
Nyní poslána byla do Jihlavy parlamentní
vyšetřovací komise; ta přirozeně nezaznamenala ani nejmenšího
výsledku. Bylo odepřeno parlamentní komisi setkati se se zatčenými,
i ve výslechu slovenských vojáků bylo jim zabráněno. Nebylo dáno
jí vysvětlení, kdo dal rozkaz k domovním prohlídkám, odkud vojáci
vzali použité střelivo, vyšetřovací komisi nebylo dáno žádné vysvětlení
o propuštění německých úředníků a dělníků. Musí se jako příznačné
zdůrazniti, že o výsledku této vyšetřovací parlamentní komise
nebyl ani sepsán protokol, zřejmě z toho důvodu, že nechtěli o
těchto kouscích ještě dělati zápisy. Že vláda chce učiniti konec
této hrůzovládě, nemůžeme přes prohlášení pana min. předsedy očekávati.
(Hluk.) Budeme žádati, aby vláda vzdala se aspoň se své
strany konečně jednou terorismu, násilí a brutality proti všemu
německému. Což není to snad teror nebo zřejmé násilí, když tři
obce: Myslice, Knönice a Bochtice proti vůli obyvatelstva mají
býti spojeny, ačkoliv tyto obce jsou od sebe vzdáleny ve vzdušné
čáře 4 až 6 km a ač tyto obce nemají ani nejmenších vzájemných
hospodářských vztahů? Toto spojení má se státi za účelem počeštění
a jedná-li se o takové pohnutky, platí, jak se zdá, u Čechů vždy
slovo "demokracie" a ne "teror". Jiný příklad
podává zacházení s Chorvaty v tomto státě. Pánové, díváte se na
mne, protože se domníváte, že nemáme žádných Chorvatů. Máme tři
obce s vyslovenou většinou chorvatskou.